Z „An Introduction to Argonne National Laboratory's INTEGRAL FAST REACTOR (IFR) PROGRAM“, přeložil a poznámkami doplnil Ondřej Chvála

Integrovaný Rychlý Reaktor (Integral Fast Reactor, IFR) byl unikátní výzkumný a vývojový program Spojených Států Amerických koncentrovaný na základní návrh a testy jaderné elektrárny nové generace. IFR poskytuje řešení problematických aspektů současných jaderných elektráren. Tato řešení jsou integrovaná do jednoho soudržného konceptu jaderné elektrárny. Práce v Argonne obsahovala nejen počítačové simulace, ale i reálné testy, takže výsledky výzkumu jsou prokazatelné a potvrzené. Projekt byl koncipován tak, aby mohla následovat výstavba větší komerční jaderné elektrárny se spolehlivě ověřenými technologiemi. Program IFR zahrnoval výzkum a vývoj týkající se bezpečnosti elektrárny, odpadů, logistiky; dále ekonomických aspektů, prevence zpronevěry a zneužití jaderných materiálů. Další součásti projektu byly návrhy a testy elektrárny s dostatkem paliva pro budoucí tisíciletí.

Dovoluji si na stránkách Pro Atom webu přetisknout projev pana premiera Mirka Topolánka u příležitosti zahájení II. Evropského jaderného fóra v Praze 22. 5. 2008.

Akumulace elektrické energie a regulace elektrizační soustavy je limitní podmínkou pro nepřerušenou dodávku elektrické energie. Je to důležité zejména v podmínkách masívního vstupu neregulovatelných zdrojů OZE do elektrizační soustavy. Vedle stávajících regulačních prostředků uvedu další prostředky regulace, které se ve světě vyvíjejí.

I když CO2 není přímým energetickým zdrojem, tak téměř každou energetickou transformaci provází. Jeho význam vzrostl zejména jako skleníkový plyn. Necítím se kompetentní posuzovat do jaké míry ovlivňuje oteplování klimatu, ale každopádně významně vstupuje do energetické bilance zdrojů jako realita.

Obnovitelné zdroje jsou velké téma všech korektních politiků včele s Andělou Merkelovou. Každý ví, že jsou jedinou správnou cestou na záchranu přírody, planety a jejího klimatu… Dočkali jsme se tak praktické realizace nejen v zeleném Německu a Rakousku, ale také u nás: větrné a sluneční elektrárny, spalovny biomasy, biolíh, bionafta atd. Vzhledem k tomu, že všechny tyto energie mají společné to, že jsou zoufale neefektivní a nekonkurenceschopné, byly nastaveny různé „politiky“, jejichž hlavním jmenovatelem jsou dotace, zdanění a povinné odkupy za několikanásobně vyšší ceny. Jaké jsou ale důsledky takového sociálního inženýrství? Znamenají tyto obrovské peníze zlepšení přírody, ovzduší a snížení spotřeby fosilních paliv?

Indie chce v jaderných elektrárnách využívat kromě uranu také thorium. Šéf indické komise pro jadernou energetiku Anil Kakodkar oznámil, že demonstrační thoriový reaktor typu AHWR bude mít výkon 300 MW. Jeho návrh je již dokončen, stavba má začít koncem letošního nebo začátkem příštího roku.

Na 46,9 miliard korun v cenách roku 1998 přijde výstavba a provoz hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Čerpat se budou z jaderného účtu vedeného u České národní banky, na který zasílají prostředky všichni původci těchto odpadů. Provozovatelé jaderných elektráren na něj převádějí pět haléřů z každé v nich vyrobené kilowatthodiny, informuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Představíme další možný zdroj energie s jeho výhodami, nevýhodami i riziky. Jako u ostatních zdrojů energie, které uvádíme, budeme sledovat jeho vývoj, který budeme na proatomwebu uveřejňovat.

Stavět jaderné giganty o výkonu mnoha GW je efektivní tehdy, když je k dispozici dálková rozvodná síť. Do těchto nákladných investic se ale energetickým společnostem příliš nechce. V této situaci se uplatní nové miniaturní jaderné reaktory umístěné v podzemí přímo v místě spotřeby elektřiny.

O škodlivosti výroby biopaliv z potravinových plodin dneska už nikdo nepochybuje, referují o tom hromadné sdělovací prostředky včetně vážených orgánů jako OECD, OSN a EU. Zmocněnec OSN pro výživu Jean Ziegler označil výrobu biopaliv z potravinových produktů "za zločin proti lidskosti" dle DPA New York ZDE a vyzval k uvalení moratoria na biopaliva z potravinových produktů alespň na 5 let, než bude vyvinuta efektivní výroba druhé generace z celulózových vstupů.
Pokusíme se zjistit, jaký je stav technologií na konci roku 2007 a jaké jsou problémy, vyhlídky a rizika.