Rád bych dodal, že velké zdroje jako jádro, uhlí a plyn vyrábějí obrovské množství energie a nezaberou v podstatě žádnou půdu.
Představa zastavění půdy solárními panely, či pěstováním biomasy namísto lesů, popř. zatopením velkého území je pro ekology jistě děsivá.

Máte pravdu, OZE jsou velmi prostorově náročné. Avšak nejedná se o externalitu, protože provozovatel OZE by měl za tento pozemek platit.

Zkuste se podívat na Mostecko, zda velké zdroje na uhlí nezaberou žádnou půdu?!
Lesy nejsou biomasa? Znám sice vánoční stromečky z umělé hmoty, ale žeby celé lesy?!
A nejvhodnější místo pro solární panel je střecha, která je (zvláště je-li šikmá) málo vhodná k využití jako "půda". A ještě jich je dost neobsazených, než by bylo třeba stavět solární panely na polích. I když místo dotované pšenice, kdoví...?

Pěkné.
Jen ještě drobnost - nejhorším nežádoucím efektem u vodních elektráren jsou jevy spjaté s přítomností přehrady. Velký zásobník vody působí jako ohromný tepelný kondenzátor a navíc přehrada zvyšuje vlhkost vzduchu v okolí. Tímto se prakticky zničí původní biotop.

Kdyz se chcete bavit na tehle rovine, tak se kouknete na na JETE, ktera bere za provozu vodu z Hnevkovic (sice mala a prutocna, ale prehrada) 2az3 m3/s. Prevede cast na paru, zbytek, relativne teplou vodu zase vypusti do Vltavy. To myslim s lokalnim klimatem a vodnim biotopem taky zaclouma.

Kdyz se chcete bavit na tehle rovine, tak se kouknete na na JETE, ktera bere za provozu vodu z Hnevkovic (sice mala a prutocna, ale prehrada) 2az3 m3/s. Prevede cast na paru, zbytek, relativne teplou vodu zase vypusti do Vltavy. To myslim s lokalnim klimatem a vodnim biotopem taky zaclouma.

a jsou v této studii započítány také náklady na uložení jaderného odpadu? vždyť jenom vybudování a údržba (po několik tisíc let) úložiště, musí cenu elektřiny prodražit, nebo ne?

ČEZ odvádí z každé vyrobené KWh z JEDU a JETE asi 0,05 Kč na tzv. jaderný účet. Po skončení životnosti by na účtu mělo být asi 50-100 mld Kč a z toho se bude platit výstavba úložiště a likvidace elektrárny. Nejedná se tedy o externí náklad.

To neobstojí snad ani jako vtip. Náklady na likvidaci jaderné elektrárny jsou srovantelné s náklady na její výstavbu (v našich podmínkách +100 mld. Kč). Kolik potom zbyde na výstavbu úložiště, které je samo o sobě mimořádně náročnou (a tudíž nákladnou) podzemní stavbou? Pro srovnání: Američané každoročně utrácí za stavbu svého úložiště v Yucca Mountain, které bude dokončeno v lepším případě po roce 2010, 12 miliard dolarů ročně, přičemž celkové náklady odhaduje amrické ministerstvo energetiky na 5,5 miliard USD (tedy přes 150 mld. Kč). Podrobnosti viz zde: http://news.findlaw.com/hdocs/docs/gao/yuccamtndec 2001rpt.pdf

Ukladat se bude jenom velmi male mnozstvi izotopu vzniklych stepenim, pro ktere se nenajde vhodna aplikace. Tu se bohate zaplati z poplatku na jaderny ucet od elektraren, ktere budou recyklovat pouzite palivo.

Přemýšlejte - elektrárna se při rozebrání zaplatí - stejně jako uhelka. Uložit bude nutno je reaktorovou nádobu na pár let.

Ohledně paliva - pokud! se bude ukládat, pak do společného úložiště pro více zemí, ne-li celou Evropu. Tudíž to bude levné. Jedno takové úložiště se již chystá ve Švédsku.
ALE! je nutno zmínit, že od trvalého uložení se ustupuje a palivo se bude přepracovávat a pálit v rychlých reaktorech.

Ohledně množství - jeden rok v Dukovanech (na všechny reaktory) znamená 43 tun použitého paliva s velkou hustotou 19100 kg/m3 -tudíž přibližně 2,25 m3. To je opravdu malé množství. Hlavně v porovnání s odpadem z uhelky, kdy na 1000 MW je denně potřeba 850 tun uhlí (-> popel a sádrovec z odsíření)

V takovýchto srovnáních se zpravidla nezapočítávají skryté dotace nutné pro vznik energetiky, tj. i jaderné. Školy pro obsluhující personál (u nás to ČEZ nic nestojí vše platí stát), výzkum technologie, ze atomového zákona omezené ručení za škody. Původní elektrifikace stejně jako plynofikace v 90-tých letech proběhla za podpory masívních státních dotací ....
Havárie v Černobylu už by se něměla opakovat .... havárie raketoplánu se taky už neměla opakovat a stalo se to ještě jednou.

Nechápu, proč by měl ČEZ platit školy. Copak neodvádí daně? Je nelogické, aby jedna firma platila a jiné ne.
Za jadernou bezpečnost je bezezbytku odpovědný provozovatel, tedy ČEZ - přímo ze zákona.
Havárie v Černobylu se na našich typech reaktorů stát nemůže.

Pokud jde o odpovědnost za škodu, šeredně se mýlíte. Podle platné právní úpravy (viz § 35 odst. a) zákona č. 83/1998 Sb.) odpovídá provozovatel elektrárny v případě havárie pouze za škodu do výše 6 miliard Kč. Pokud je škoda vyšší (v případě Černobylu šlo o rozdíl řádů), platí to stát. Tedy vy a já... :(

Tyto škody jsou zahrnuty v metodice ExternE.
U JE se vychází z 2 případů - TMI a Černobyl. Evakuace lidí a následné psychické problémy, zhoršená kvalita života, stres, škody na zemědělské produkci, apod.

Vzhledem k riziku havárií je tento náklad prakticky zanedbatelný.

Nevím, podle atomového zákona za provoz a následky ručí jen a jen provozovatel.

Nějak mi chybí daň, kterou nese příroda po těžbě uranu.
Ta se do náklad. nezapočítává, že. Většinou se dováží od výrobce a ten zas někde z rozvojovích zemí, kde při těžbě dochází k pěkným prasečinám. Ale to nikoho nepálí
vždych v JETE je tak čisto.

Já jen aby se bralo všem stejně. A pánové atom vše nevyřeší. Nelze elekřinou z atomu zásobit celé lidstvo. Bohužel naše nenažraná spotřeba se bude muset rapidně snížit.

Pri tezbe surovin se (od padu komunismu) povinne plati na ucet, ze ktereho se bude hradit sanace - takova obdoba "jaderneho uctu". Technologie sanace se znacne vyvinuly v 80-90tych letech, takze dneska neni problem prislusne naklady spocitat predem.

Rád bych tě upozornil na to, že palivo v JEDU a JETE se vyrábí v Rusku z našeho diuranátu amonného, který je u nás konečným produktem zpracování U-rud. Přebytky diuranátu, které nevyužijeme se prodávají za světové ceny a podnik DIAMO platí jednak daně a druhak povinný odvod na rekultivaci ložiska po těžbě.

Nějak mi chybí daň, kterou nese příroda po těžbě uranu.
Ta se do náklad. nezapočítává, že. Většinou se dováží od výrobce a ten zas někde z rozvojovích zemí, kde při těžbě dochází k pěkným prasečinám. Ale to nikoho nepálí
vždych v JETE je tak čisto.

Já jen aby se bralo všem stejně. A pánové atom vše nevyřeší. Nelze elekřinou z atomu zásobit celé lidstvo. Bohužel naše nenažraná spotřeba se bude muset rapidně snížit.

Článek je to pěkný, logický, nicméně čiší z něho určitá profesní zaslepenost.
V daném oboru jsem laik, nicméně z vlastní praxe (jsem technolog) vím velmi dobře, jak se může propočet změnit o několik řádů, když použijeme trochu jiné předpoklady.
Člověk si musí několikrát "narazit hubu" aby pochopil, že často existují proměnné, které při odhadu nevzal dostatečně v potaz. V případě štěpné elektrárny bychom si, obávám se, "narazili hubu" i my všichni ostatní (nebo i naše děti a jejich děti).
Výpočty externalit bych pokládal za daleko přesvědčivější, kdyby existovala aspoň jedna jediná jaderná elektrárna, kde by proběhl úplně celý cyklus od výstavby až do uvedení do původního stavu, tj. včetně likvidace radioaktivních zplodin. Obávám se, že délku tohoto cyklu zatím není možné věrohodně zhodnotit a že se, jako obvykle, staví na tom, že potenciální potíže vyřeší potomci.
Kdy ve dojde ve skutečnosti k úplnému zlikvidování nebezpečí z radioktivních zplodin? Nehovoř

produkuje paleni uhli, ne jaderna energetika. Ta produkuje odpadu tak malo, ze ho dokazeme bezpecne odstinit od zivotniho prostredi. A po vychladnuti z 95% recyklovat.

doporučuji nastudovat něco o přírodním reaktoru Oklo Gabun - včetně uložení "vyhořelého paliva"

Nehovoří se o desítkách tisíc let?
A jsou úložiště projektována na tyto časy?
A jak víme, že jsou konstruována dobře, když neexistuje ani jediná stavba, která tak dlouho vydržela v minulosti?
Osobně bych doporučoval omezit další extenzivní rozvoj klasické jaderné energetiky a soustředit se na výzkum jiných zdrojů - například termojaderných zdrojů. Osobně jsem zklamán, že například EU na tyto projekty věnuje tak směšně málo.

Myslím, že mít odpad koncetrovaný, malé množství a pod kontrolou, jak je to u JE, je mnohem lepší, než si s ním zamořovat životní prostředí. Navíc to bude v budoucnosti, až se to vyplatí, opět surovina.
Málokdo si uvědomuje, že klasické tepelné elektrárny produkují také radioaktivní odpad. A pěkně, nám všem, do vzduchu.

Úložiště jsou opravdu pečlivě projektována na časy řádu desítek tisíc let, výběr místa, horniny, seismické aktivity atd.
"I když vše se bojí času, čas se bojí jen pyramid." jak praví tuším arabské přísloví.
Velice se mýlíte v pohledu na EU a termojaderný výzkum. Je vítězstvím (a zároveň obětí) EU, že rozhodující výzkumné zařízení v tomto oboru - ITER se bude stavět v jižní Francii.
Ta oběť spočívá v tom, že EU ponese 50% nákladů stavby ITERu, a řadu dalších ústupků. Toto rozhodnutí však odblokovalo minimálně 3 roky přešlapování díky lobbingu USA, Jižní Korey a Japonska. Bude nás to stát o něco více než ostatní země v projektu, naopak získáme unikátní zařízení na svém území.

a dalsi vyzkum je nutny i v dalsich oblastech ziskavani energie. Nicmene asi neni pravdepodobne, ze by se termojaderna enegie stala konkurenceschpnou v nasledujicich 60ti-100 letech.

Souhlas s ITERem, EU je hlavní zastánce.

Ohledně úložišť - v podstatě to není těžké - máme plno poznatků z přírody i z jiných technologií. Škoda jen, že se neví, že v Africe byl před tisíci lety přírodní reaktor - prostě hora, kde probíhala ve velkém štěpná reakce - a po bližším zkoumání se přišlo na to, že vzniklé produkty se nepohly ani o píď.
Naše úložiště jsou navíc pod zemí a dokonalejší, jak v podloží, tak v technologických barierách.

Poslední odstavec je velmi rozumný , cituji:
Náklady na výrobu energie z JE Dukovany jsou asi 0,60 Kč/kWh + 0,01 Kč externích nákladů = 0,61 Kč/kWh, což je hluboku pod tržní cenou! Oproti tomu výrobní náklady větrné energie jsou asi 2,50 Kč, Solární 10 Kč, Biomasy kolem 2 Kč/kWh + externality, tepelná 1 Kč + 1,5 Kč externalit.
Jiné údaje: na www.tretipol.cz, výtisk prosinec 2005, článek Z čeho se skládá cena elektřiny se uvádí : V ČR je nejlevnější elektřina z JE Dukovany, pak ze severočeských uhelných elektráren, nejdráž přijde výroba z větru a ze sluneční energie ( přibližně 50x dražší, než z jádra).
Komentář: Časopis 3Pól, který vydává ČEZ nerozlišuje ani větrnou a sluneční energii a má v tom jasno.

Jistě že jsou projektována úložiště s nejvyšším možným zabezpečením. Vždyť na tom velice záleží. stejně jako na sarkofágu nad JE Černobyl. Ten vydrží přece také věčně, tedy alespoň na věčné časy. Po dvaceti letech životnosti ať si s tím poradí kdo chce.

Palivo do jaderných elektráren není z hlediska udržitelného života externalita? Až jeho využitelné zásoby dojdou, kde seženeme další? Na Měsíci? Na jiných planetách? Nebo zažehneme pro naši potřebu supernovu? Kolik takové externality budou asi stát?
Pokud chcete skutečně důsledně posuzovat externality, měl byste zahrnout do nákladů také dobu, po kterou se zásoby paliva opět obnoví. Z tohoto hlediska vychází fosilní i jaderná paliva neskutečně draho, pokud mám použít čistě ekonomickou mluvu. Nebo se opravdu vyplatí čekat miliony let na "uzrání" dalších zásob uhlí, ropy a plynu, či na výbuch další supernovy, která možná vyvrhne do kosmického prostoru další zásoby potenciálně využitelného jaderného štěpného materiálu?

Z hlediska nasi civilizace jaderne palivo nikdy nedojde, soucasne zname tezitelna loziska nam vystaci tisice let s vyuzitim v soucasnosti technologcky zvladnutych postupu (reprocessing, FBR). Pokud zvladneme tezbu uranu z more, coz se da behem nasledujicich tisicu let predpokladat, mame dost paliva na ziveni veskerych energetickych naroku na soucasne urovni po dobu nekolika miliard let, tedy efektivne nafurt - driv nas sezehne Slunce, az mu dojde vodik.

Detaily se daji najit zde: http://www-formal.stanford.edu/jmc/progress/cohen. html, http://www.americanenergyindependence.com/uranium. html (pozor na mezery v URL).

Údaje o těžitelných zásobách štěpného materiálu se značně liší, já jsem v jedné knížce našel dokonce jen 29 let, v jiné zase 100 - 200 let... Vzhledem k tomu, že si nikdo z nás pravděpodobně není s to si vlastními silami řečené údaje ověřit, je to pouze otázka víry. Navrhuji předpokládat, že pravda bude někde uprostřed. Když tedy připustím, že zásoba těžitelného štěpného materiálu vydrží ještě celých 1000 let (já osobně tomu nevěřím, ale protentokrát budiž...), stále se nabízí otázka: co potom? Kromě toho štěpný materiál není zdaleka jediná externalita jaderné energetiky. V několika jiných článcích se zde přetřásala efektivnost např. větrných elektráren, výroby biolihu, a to pomalu od skutečně "nulového" stavu, kdy člověk přijde do nedotčené přírody, jsa bez nástrojů a nahý, a chce postavit větrník. A zkoumá se, kolik čeho vytěží, kolik energie do toho vloží, kolik energie potřebuje na výstavbu a údržbu a kolik na likvidaci větrníku po jeho dožití, a to se porovná s celkově získanou energií během provozu. Takový přístup se mi velmi líbí, všechny externality a energetická amortizace se takto zjistí s maximální přesností. TOTÉŽ bych ovšem v zájmu objektivity očekával v oblasti jaderné energetiky. Existuje taková studie? Pokud vím, technologie těžby a přípravy štěpného materiálu je nepoměrně náročnější, materiálově i energeticky.
To "pokud zvladneme tezbu uranu z more, coz se da ... predpokladat.." je taky častý argument, se kterým se setkávám, ale nemohu s ním souhlasit. Je to klasický příklad odsouvání zodpovědnosti na budoucí generace. Kromě toho se opět opírá o předpoklad tisíciletých snadno dosažitelných zásob štěpného materiálu, který už je ovšem brán jako nevývratný fakt. Z předpokladu se stává pravda. Kterou si ovšem nikdo z nás nemůže ověřit, může jí pouze UVĚŘIT. Nebo taky nemusí.

Vase uvahy smeruji k nalezeni bezchybne vedecke teorie budoucnosti. To z principu nelze, lze delat pouze vice ci mene kvalifikovane odhady. Zakladni faktor ve vyvoji civilizace jsou objevy, ktere jsou z definice nepredpoveditelne (viz clanek pana Chvaly o "Turboreaktorech").

K Vasim dotazum - takove studie existuji, treba zde: http://www.world-nuclear.org/info/inf11.htm nebo zde: http://www.world-nuclear.org/info/inf100.htm

Ur an z morske vody se dari tezit uz dnes (viz odkazy v mem minulem prsipevku), akorat je to daleko drazsi, nez bezna trzni cena z dolu. Ovsem neni to - ani dnes - technologicky neresitelne.

Overene zasoby stepnych materialu (U, Th), tezitelne za rozumne naklady (max $130/lb), jsou znamy pomerne dobre, co se mnozstvi tyce: 3.5Mt U, 1.2Mt Th. Otazka spociva v tom, jakym zpusobem ono palivo vyuzijeme.

Pokud predpokladate, ze vyuzijeme pouze uran a z nej pouze par promile pouzitelne energie, jako cinime v soucasnych jaderkach, a zbytek zahodime, dostanete desitky let, zhruba 50-60 (srazit to pod 40 vyzaduje hodne kreativni matematiky). Tak cini ekologiste resp. fosilni lobby.

Pokud predpokladate, ze pouzijeme technologie, ktere uz dnes mame minimalne v prototypech zmaknute a overene, tedy vyuziti thoria, prepracovani vyhoreleho paliva a mnozive reaktory, vyjdou vam radove tisice az desetitisice let.

Vrele doporucuji si to spocitat sam, zas takova namaha to neni, staci Google (ma v sobe i kalkulacku ;-) ).

O.K. Podívám se na to. Vrátím se k mé původní otázce: štěpný materiál není externalita? Z jakého důvodu? Z důvodu "přesných" odhadů jeho těžitelných zásob, které lidem (opět odhadem) dávají možnost nezabývat se výrobou a spotřebou energií "radove tisice az desetitisice let"? Z důvodu mlhavého a nekvantifikovatelného pokroku v lidském poznání, díky němuž si budoucí lidé přece vždycky nakonec poradí? Komentovaný článek se zabýval externalitami, nechť je tedy zahrnuta mezi externality jaderné energetiky i konečnost zásob štěpného materiálu a předpokládané vícenáklady a doba potřebná na otevření a těžbu nových nalezišť na Měsíci, na jiných planetách, v mezihvězdném oblaku po výbuchu supernovy.
Osobně považuji jadernou energetiku pouze za nutné a DOUFÁM jen dočasné zlo. Stejně jako odsouvání zodpovědnosti za dnešní stav světa a jeho vývoj na budoucí pokolení. Zastávám názor, že člověk by se měl zde na Zemi chovat jako dobrý hospodář, a ne jako uchvatitel a zloděj. Růst jeho civilizace a nároků (konkrétně energetických) má určité maximum, dané fyzickými podmínkami planety. Trvale udržitelný život znamená vlastně udržování dynamické rovnováhy na Zemi (přesněji v troposféře) ve stavu co nejpříznivějším pro co největší množství živočišných a rostlinných druhů, a to s minimálními výkyvy po maximální možnou dobu. Ale to už je poněkud širší téma...

Proc by mel byt stepny material externalitou? Vubec nechapu.

Externalita vznika jako dusledek cinnosti jednech na blaho druhych:
Jedni investuji sve prostredky do nejake aktivity a sklizeji za to duchod. Druzi neinvestuji nic (na aktivitach Jednech se nepodili) a pokud z toho maji take duchod, vznikla nam positivni extrernalita, pokud z toho maji skudu, vznikla nam negativni externalita. (Zajimava diskuse je zde:
http://forum.libinst.cz/viewtopic.php?t=37 + odkazy).

Konecnost cehokoliv neni externalitou, ale zakladnim faktem existence, ktery ekonomie popisuje pojmem vzacnost. Vzacne je jaderne palivo, stejne jako ropa, rohliky, prace, penize nebo volny cas - vseho toho je omezene mnozstvi. Srzeva svobodnou a dobrovolnou smenu techo statku vznika bohatstvi, atd atd, docela srozumitelne a ctive clanky na toto tema vysly zde: http://neviditelnypes.zpravy.cz/ekonomie-ekonomick y-nepravidelnik-i-dv2-/p_ekonomika.asp?c=A060806_2 00419_p_ekonomika_wag a pokracovani zde: http://neviditelnypes.zpravy.cz/ekonomie-ekonomick y-nepravidelnik-ii-d8g-/p_ekonomika.asp?c=A060813_ 171529_p_ekonomika_wag (pozor na mezery v URL)

To je Vase presvedceni, pro ktere mate pocitove duvody. Tzv. normativni soud. Mate na nej samozrejme pravo, ale souvislost s realitou nevidim. Ve sve mysly vytvarite linerarni extrapolace soucasnoti do budoucnosti (ono to jinak nejde).

Historie ukazuje, ze takhle svet proste nefunguje - zkouknete jakekoliv predstavy o budoucnosti z 18teho, 19cteho, 20teho stoleti. Nebo jenom predpovedi odborniku v nejakem uzkem segmentu na 5 let dopredu. Svet je prilis slozity, aby se dal centralne ridit. Bohuzel lide jsou prilis pysni, aby si to uvedomili. Pritom uz Frederico Bastiat vyvratil vetsinu oblibenych omylu - http://bastiat.org

Nepopiram, ze je treba mit vizi a ruzne pracovni modely budoucnosti. Zaroven s nimy je vsak treba mit pokoru poznani, ze vsechny tyto predstavy jsou urcite spatne, otazka je jak moc. Coz vede k neustalemu proverovani pracovnich hypotez, konfrontaci s fakty a odolnosti vuci dogmatum, duchum doby a jinym pomijivostem :)

Znovu opakuji: růst lidské civilizace a energetických nároků konkrétně je limitován omezenými možnostmi planety. To není pocit, to je fyzika. A fyzika je zatím ta nejreálnější realita, jakou znám.
V extrémním případě lze považovat za energetický limit lidské civilizace zde na Zemi hmotnost celého zemského povrchu, násobenou dvojmocí rychlosti světla, násobenou celkovou účinností přeměny na konečnou energii využitelnou lidstvem. Vyjde vám astronomické, ale konečné číslo. A také vám vyjde smutný, ale reálný fakt: Země ani spálená, ani s nedostatkem vody, Země zcela bez povrchu...
Doufám, že tomuto limitu se nikdy nepřiblížíme.
S pokorou poznání a velkou nejistotou současných modelů budoucnosti naprosto souhlasím - a odvozuji z toho, že je rozumnější minimalizovat přesun zodpovědnosti do vzdálenější budoucnosti a raději se postarat o naše záležitosti nyní.

"Realna fakta o spalene zemi bez vody" atd. atp. jsou IMHO modernizovane verze nezvratnych pravd o pekelnych mukach, trvalem zatraceni, sirovem jezere a dalsim vyctu utrap, ktere na Vas cekaji, pokud nebudete delat to, co Vam autorita - samozrejme ve Vasem zajmu, jak jinak - durazne doporucuje.

To na o reaguji byl az druhy dil. NAvic pote, co mi cely velky prispevek zmizel, pac byl prilis dlouhy. Ach jo, tolik casu nemam. Navrhuji presunout diskusi do fora, tohle je o nervy.

Fyzika predklada falsifikovatelne hypotezy a konfrontuje je s experimentem. Vase tvrzeni neni falsifikovatelne, nema tedy s vedou nic spolecneho. Naopak, casto se vyskytuje v podobe "Rust je limitovan ... , proto je nutno ... ", coz je tvrzni normativni (tedy zcela nevedecke), obvykle pouzivane pro obhajeni ruznych regulaci, prerozdelovani a ldasiho nasili ve jmenu vyssiho dobra. Na to velky pozor, cesta do pekel jak znamo lemovana jest dobrymi umysly.

Navic nebudme naivni, planovaci verejneho blaha tak necini zadarmo a pro blaho svych bliznich. Lide v prislusnych sferach byznysu velmi dobre vedi, jak ktera regulace komu prisype z cizi kapsy a podle toho se chovaji. Malthusianska tvrzeni se jim velmi hodi.

Dobrý den,
vytěžený uran či thorium není externalitou - nikomu žádné náklady nevznikají. Externalitou by mohly být pozůstatky po těžbě, ale uran ne.
Co se týče využití uran. Uran neštěpíme v JE jen tak pro srandu králíkům, ale proto, abychom vyrobili elektrickou energii, kterou vyrábíme relativně levně s malými náklady. Ta elektřina se spotřebuje a díky ní se ušetří statisíce lidí, kteří by jinak vyráběli svíčky a louče na svícení. Tito lidé místo toho pracují ve výzkumných ústavech a zkoumají jak vyléčit choroby, jak zabránit živelným katastrofám, jak zlepšit účinnost stávajících elektráren, zkoumají obnovitelné zdroje či termojadernou fúzi (jako příklad nevyčerpatelného zdroje).
Jestli máme palivo na 1000 let, tak máme 1000 let na výzkum, proč bychom meli dnes nahrazovat jaderné elektrárny nekvalitními OZE? Za 900 let budou OZE zajisté někde jinde... Uran bude chybět možná v jaderných hlavicích, což je možná kladná externalita, ne?
Co třeba globální oteplování, nedostatek pitné vody, atd.? Nejsou to vážné problémy, které nás trápí již dnes? Co si vybete - předat budoucím generacím spálenou zemi s nedostatkem vody, ale se zásobami uranu pod zemí, nebo zem s méně uranu, ale s minimem jiných problémů?

> Co si vybete - předat budoucím generacím spálenou zemi s
> nedostatkem vody, ale se zásobami uranu pod zemí

... ovsem bez technologii, odborniku a relevantniho prumyslu, ktery by dokazal ony uranove zasoby vyuzit. Co se nerozviji, zahyne. Nemecko budiz varovnym prikladem.

Mimochodem, skvely a srozumitelny prispevek, kam se hrabu.

Dobrý den,

ve svém článku uvádíte definici externality - cituji:

"Ekonomická teorie definuje externality takto:
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto za ně musí platit nebo jsou za ně odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti."

Nuže, budu - li se držet této definice (s přimhouřením oka nad její nepřesností a nejednoznačností), pak se omlouvám za čeření hladiny. Máte pravdu, uran ani thorium není ve smyslu definice externalitou. Externalita je činnost (viz definice), nikoli hmota. Navíc podmíněná činnost.
V tom případě považuji za externalitu NABÝVÁNÍ uranu či thoria, jako činnost podmíněnou kladným nebo záporným vlivem na jiné subjekty... v duchu definice. Stejně tak považuji za externalitu nabývání veškerých jiných materiálových vstupů do jaderné technologie. Stejně tak skutečné upotřebení takto nabyté hmoty k uvolnění části energie v ní uskladněné považuji za externalitu, a také veškerá činnost tuto uvolněnou energii využívající je externalita podle definice. Touto poslední činností míním vlastně naši současnou spotřebu. A troufám si tvrdit, že se jedná o externality v převážné míře záporně ovlivňující jiné subjekty. (V definici ovšem dále nerozvádíte, co považujete za kladný a co za záporný vliv.) Jinými subjekty míním budoucí generace. Záporným vlivem je podle mě jednoznačně vyčerpávání vyčerpatelného zdroje, ale také činnost konečná, tedy spotřeba energií. Konkrétně fyzikálně proto, že konečnou formou všech druhů spotřebované energie je energie ve formě odpadního tepla. Dovolím si střelit od boku a tvrdit, že nejméně 90% veškeré spotřebované energie se v časovém úseku max. 100 let přemění (disipuje) na teplo. Viz váš poukaz na globální oteplování. Z čistě fyzikálního hlediska dovolím si připomenout ještě jednu poměrně exotickou a možná zatím úsměvnou negativní stránku uvolňování energie vázané ve hmotě planety: totiž postupnou ztrátu její hmotnosti:-). Ovšem kdoví, možná za tisíc let lidem zmrzne úsměv na rtech, když zjistí, že celková ztráta hmotnosti planety způsobená stupňujícím se uvolňováním vázané energie má za následek ekvivalentní posunutí dráhy rotace Země kolem Slunce...
Z pohledu společensko-historického si dovolím považovat ničím nelimitovanou spotřebu energií z "levných" vyčerpatelných zdrojů též za záporný vliv na budoucí lidstvo, neboť je historicky doloženo, že snadnější přístup k energiím=růst populace, a pokud se růst populace již zastaví, pak neustále stoupající spotřeba energie na hlavu a rok. No, a od spotřeby, jak jste sám trefně naznačil v komentáři, se zpětně odvíjí výroba energií. Bude-li spotřeba neustále vzrůstat a nebude-li naplňována z vnějších zdrojů (především Slunce), stane se argumentem pro neustále se zvyšující výrobu vyčerpatelných látkových zásob energií, byť s vyšší účinností, a dostatek energií zvýší kontinuálně spotřebu, atd. viz začátek věty. Začarovaný a zlý kruh. V duchu vaší definice je tato naše nynější činnost silnou externalitou, a to negativní. A zdaleka největší negativní externalitou je setrvávání lidského myšlení v primitivním expanzivním a kořistnickém schematu.
Mimochodem, osobně bych raději vyráběl ty svíčky. Kromě toho z energetického hlediska je lidská mechanická práce jedním z výborných obnovitelných zdrojů, "studené" spalování paliva ve formě potravin a přeměna na využitelný druh energie (mechanickou práci) v našich palivových článcích jménem buňky vykazuje výbornou účinnost, to příroda vymyslela skvěle.
Termojaderná fúze NENÍ nevyčerpatelný zdroj, vykazuje pouze vyšší procento účinnosti přeměny vázané energie na energii volnou.
Ale jsem rád, že ji uvádíte. Termojaderný reaktor jménem Slunce máme v dohledu. Odpadají externality spojené s výzkumem dalšího termojaderného zdroje, s jeho výstavbou a provozem, s těžením hmoty pro jeho výkrm atd. atd. K nám se dostává uvolněná čistá energie v podobě elektromagnetických vln (opomíjím sluneční záření látkové povahy), která nás nezatěžuje externalitami v podobě životnosti zařízení, odpadů spojených s jeho činností, to si Slunce řeší samo, mimo naši planetu. Pro všechny živé tvory na Zemi je to jednoznačně pozitivní externalita. Z hlediska lidské energetiky se jedná o dobře vyzpytatelný zdroj volné energie, jehož část můžeme bez obav přeměňovat na jiné druhy energií určené k uspokojení našich potřeb. Podmínkou je pouze to, aby naše zařízení konvertující sluneční energii na jinou a též zařízení na spotřebu získané energie byly vždy v plusu co se týče celkově vytěžené energie vzhledem k energii vynaložené na vývoj zařízení, jeho optimalizaci, výstavbu, provoz a likvidaci po dožití. Taky aby nezpůsobily nepřijatelný zásah do krajiny (negativní externalita i pro jiné živé tvory).
A druhou podmínkou je omezení spotřeby energií lidstvem, s maximálním limitem odpovídajícím nebo raději o něco nižším, než je průměrný přísun záření z termojaderného r

Uplne strucne - vagnost definice externality zpusobuje spoustu problemu (a politickych "navodu" jak je "resit"), viz drivejsi odkaz na diskusi na libist.cz, neb pomoci trochu sofistiky se za externalitu, respektive za cinnost externality zpusobujici, da povazovat naprosto cokoliv.

Proto je vhodne drzet se konceptu VYCISLITELNYCH externality, viz metodika Externe. Pak je mozno alespon diskutovat metodiku, jakou bylo k vysi externalit dospeto, porovnavat ruzna cisla s ruznymi merenimy a vyvarovat se ruznych subjektivismu a dojmologii.

A druhou podmínkou je omezení spotřeby energií lidstvem, s maximálním limitem odpovídajícím nebo raději o něco nižším, než je průměrný přísun záření z termojaderného reaktoru Slunce.
K tomu by mělo podle mého názoru lidstvo směřovat, budiž i s dočasným použitím atomového ohně. Ale mělo by tuto cestu nastoupit rozhodně JIŽ NYNÍ, napnout všechny síly tímto směrem, a nikoli ponechávat tuto starost lidem do budoucna a nyní jen řešit, jak dokonaleji a více a rychleji zásobovat nenasytnost lidskou po energiích.
Uff, tak doufám, že tohleto zatím stačí. Přečetl to někdo až do konce?:-)
A co bych rád předal budoucím generacím? Zemi na stejné nebo lepší úrovni života všech živých tvorů, pro lidstvo dostatek prostředků a vědomostí k úspěšnému uspokojení jeho umírněných energetických nároků ze slunečního zdroje. A pak už snad jen hromádku mých ostatků coby hnojivo. :-)))

Co takhle to napsat, resp copy-paste presunout, do Diskusniho fora?

Vest takhle rozsahlou diskusi zde je dost utrpne.

Souhlasím s útrpností rozsahu diskuse a omlouvám se za mou ukecanost.
Do internetových diskusí se vůbec nepouštím a ani už vlastně nevím, jak jsem se na tento web dostal. Ale když jsem viděl jeho obsah a většinou poklidné vzájemné přizvukování atomistů v komentářích:-), tak jsem se neudržel. Teď mě to i mrzí, takže ještě jednou pardon.

Utrpny neni rozsah diskuse, ale jeji forma v tomto (puvodne asi provizornim) pidiforu, ktere neumoznuje komentovat, neni prehledne, ukusuje prispevky a obcas prispevek dokonce ztrati.

Diskuse (dialog) je potreba, neb pouze skrze slova (dias logos) prichazi poznani. Kdyz tu mame forum nove (http://proatom.luksoft.cz/forum/), ktere netrpi neduhy tohoto, je skoda ho nevyuzit. Proto Vas opet prosim, zalozte nove vlanko na Foru, pres copy-paste tam muzete velmi snadno presunout Vas dlouhy pripevek a muzeme pohodlne diskutovat.

Vysvětlení kladných a záporných externalit. Váš soused si koupí psa. Ten plaší zloděje a o i toho, který by se chtěl vloupat do vašeho baráku. Vy za psa neplatíte, ale máte z něj užitek - kladná externalita. V noci však pes štěká a vy si musíte brát prášky na spaní - jedná se o zápornou externalitu.
Příkladem nám bližší je např. globální oteplování, které zvýší průměrné teploty a tím i výnosy řady zemědělských plodin - kladná externalita, ale zatopíme Holandsko - záporná externalita.
Úvahy o zmenšení hmotnosti Země jsou v současné době úplně mimo mísu. Každý rok dopadne za Zemi asi 10 000 tun meteoritů a různých částic z Vesmíru. Naopak velké množství látek Zemi samovolně opustí - jedná se především o Helium, které vzniká alfa rozpadem Uranu a Thoria. Není lepší raději uran rozštěpit, aby se nám sám nerozpadal a neutíkal do Vesmíru? :-)
Vaše teze o tom, že lidstvo je limitováno objemem Země je též mylná. Již dnes máme k dispozici (alespoň teoreticky) technologie pro těžbu surovin například z Měsíce - 3He, ale i uran. Ostatně jaderné palivo je jediné palivo, které z ekonomického hlediska vyplatí dovážet i z jiných planet.
Vesmírný program je základní podmínkou pro přežití lidstva v dlouhém období - nebo se za pár staletí může stát, že nám na hlavu spadne šutr o velikosti několika km a zničí nám větrníky... Tě pár zbylých lidí umrzne, poněvadž nebude svítit na solární panely...
Expanze do Vesmíru skrývá velké naděje - už žádná těžba surovin na Zemi, vše si dovezeme a to co nám zbyde necháme našim potomkům a o to jde, ne?
Ad. svíčky. Myslím, že většina lidí uvítá svíčky na hřbitově či při romantických večerech (zde dám k zamyšlení teorii o tom, jak svíčky působí na populační explozi)... Ale tím to končí. Co s těmi, kteří nechtějí svíčky, chtějí velký barák, velké auto, létat na dovolenou letadlem...? Zakážeme jim to snad? Obávám se, že to neprojde - viz. volební výsledky. Můžeme si však vybrat mezi dvěma řešeními - pálením uhlí či štěpení jádra...

Ve stručnosti: o hypotéze vyšších výnosů řady zemědělských plodin vlivem globálního oteplování jsem dosud neslyšel a považuji ji za podobnou nadsázku, jako moji poznámku o "odpařování" zemské hmoty:-) Naopak jsem slyšel nejen o zatopení Holandska, ale také o zvýšené desertifikaci krajiny částí krajiny, zvýšené erozi a odplavování půdy, o invazivní migraci exotických druhů rostlin, živočichů i choroboplodných zárodků. Všechno vlivem globálního oteplování.
Úvaha o zmenšení zemské hmotnosti je mimo a tak byla i podána, nicméně je rozdíl mezi dlouhodobým (miliony let? Nepamatuji si přesně poločasy rozpadu) přirozeným rozpadem radioaktivního materiálu, potažmo rozptýleného po celé Zemi, a uměle vyvolaným vyhořením téhož v období tisíce let s uměle vyvolanou koncentrací na několika mistech. Není lepší uran a thorium rozštěpit, je to horší.
K ostatnímu už jen tolik, že teoreticky je možný i Bůh a až bude nejhůř, zasáhne.
Je mi líto, ale neshodneme se zřejmě na ničem.

Provozní náklady u FV elektrárny Bušanovice na výrobu 1 kWh činí 1,47 Kč

A to jste vzal kde?Zřejmně z tohoto článku:http://www.casopisstavebnictvi.cz/nejvetsi- fotovoltaicka-elektrarna-ve-stredni-evrope-je-v-bu sanovicich_N190
To je ovšem velmi hrubá chyba,každý soudný člověk si snad lehce spočítá kupeckými počty správnou cenu:náklady na výrobu 85 mil,předpokládaná výroba za 20 let přinejlepším 12 GWh=zhruba 7kč/kwh+urok hypotéky+plat tří zaměstnanců.Tato elektrárna je z těch dražších např.v Jaroslavicích se dostanou pod 5 kč,tato elektrárna je ovšem skoro dvakrát větší.

Radši nechám své dva syny doma a nikam nepůjdu kvůli tý radiaci...