Černobylský reaktor měl více než jen kladný teplotní (přesněji zde to byl dutinový) koeficient reaktivity.
Mezi další problémy patřily:
1) možnost kladné zpětné vazby při zasouvání regulačních tyčí, způsobená špatnou kostrukcí tyče
2) xenonové prostorové oscilace (vyskytující se u všech velkých reaktorů - i Temelín)
3) Pomalé zasouvání regulačních tyčí v případě havarijního odstavení (18 sekund)
4) Absence kontejnmentu
5) Nedostatky v protipožární ochraně
A samozřejmě možnost uvést reaktor do zakázaného režimu společně s nedostatečnou kulturou jaderné bezpečnosti

Většinu jste zmínil na konci článku, ale i tak:-)

K vámi zmíněným "problémům":
1) o konstrukci regulačních tyčí se článek zmiňuje. Pokud tato problematika někoho zajímá více, tak může nahlédnout do sekce "Seznam jaderných elektráren" a na technický popis reaktoru RBMK-1000
2) xenonové prostorové oscilace patří k provozu reaktorů. Řídící technika i operátoři s nimi počítají, a proto nepředstavují žádný problém z hlediska jaderné bezpečnosti. V tomto článku nebyl důvod se o nich rozepisovat.
3) Po havárii byla doba havarijního zasunutí tyčí zkrácena na 12 sekund.
4) Černobylská jaderná elektrárna skutečně neměla kontejnment ani žádné podobné ochranné zařízení.
5) Protipožární ochrana v podattě neexistovala a kultura jaderné bezpečnosti byla také na mizivé úrovni. Po havárii se mnohé změnilo. Nyní již není možné vyřezovat svévolně ochrany reaktoru RBMK jak se tomu dělo do roku 1986 poměrně často.

Při této příležitosti - článku o bezpečnosti - byste mohl napsat článek o PSA studiích, což také z části souvisí s uzavíráním jaderných elektráren na Slovensku.

Odkaz na detailní popis reaktoru RBMK-1000 (parametry, konstrukce, schemata; rusky):
[odkaz]http://petuhoff.chat.ru/rbmk/index .htm[/odkaz]

A ješte stránky [odkaz]http://www.pavrda.cz/cernobyl/index.html[/o dkaz] s překlady článků a www stránek pamětníků (zajímavé je zejména svědectví V: G: Smagina a K. A. Borisoviče).

Ještě k prokázaným obětem: asi 50 hasičů a záchranářů na následky akutního ozáření, 9 dětí na rakovinu štítné žlázy - údaje se ale hodně liší dle použitého zdroje. Předpokládané oběti: cca 3800 (výpočet podle zkušeností z Hirošimy; "rakovina" vyvolaná havárií).

U obětí jde o teorii malých dávek, kterou použijete.
Jsou v podstatě 4 - lineární, kdy se extrapoluje lineárně z velkých dávek, poté 2*lineární (nebo jak ji nazvat), tedy že vliv malých dávek je dvakrát tak velký než lineární extrapolace, limitní, tedy že vliv malých dávek je nulový do určité meze a konečně radiační horméze, tedy že malé dávky dokonce léčí, jak se lze přesvědčit z lázních, kde se k léčbě radioaktivita používá.

Nicméně vyšší výskyt rakoviny určitě byl. Ale!

Výborný.

Konečně jsem se po dvaceti letech dozvěděl, jak to vlastně bylo, a to i s vysvětlením procesů v reaktoru. Před pár dny jsem viděl na ČT dokument BBC nazvaný "Nultá hodina", věnovaný právě černobylské havárii. Ten dokument jsem si natočil a několikrát shlédnul. Došel jsem ale k závěru, že je v něm mnoho nepřesností a nedostatků. Až tento článek mi objasnil, co se vlastně odehrálo a to i přímo v reaktoru. Dokument BBC se vůbec nezmiňoval o Xenonové otravě a nestabilitu reaktoru předkládal jako komplexní fakt. V tuto chvíli je možné konstatovat že za havárií stojí nevědomost a diletanství. Což je věc která mě nikterak nepřekvapuje, zvlášť v bolševickém zřízení, kde vládne ideologie nad zdravým rozumem.

Myslím, že pro "Nultou hodinu" je slovo dokument hodně silné. Pořad je prostoupen celou řadou nepřesností, polopravd a záměrně si odporujících tvrzení.

No tak nějak - ale podle mě ty nepřesnosti jsou tak závažné, že nultá hodina není seriózní dokument (nic to nemění na faktu, že je o řád lepší než jiné).
No jasně za Černobylem stojí diletanství a nevědomost. Ale upřímně řečeno si nevybereš - za "konkurenční" TMI stojí totiž diletantství a snaha o maximální zisk.

ad diletanstvi:
to je prave to nebezpeci, protoze to tady bude vzdy a to nikdy neeliminujes. Elektrarna muze byt super-bezpecna, ale vzdy to personal svoji neopatrnosti, nevedomosti muze zvorat. A to byl problem Cernobylu a to je jeho memento. Otazka je co s tim...

ad ideologie a zdravy rozum:
dneska je to zase zisk vs. zdravy rozum, bezpecnostni testy jsou drahe, nikdo nebude testovat, co bezprostredne nemusi a dokonce se ted firme vyplati platit bandu pravniku, nez delat lepsi testy

Tohle jsem našel na Wikipedii:

Stepanovič Djatlov, provozní zástupce hlavního inženýra Černobylské jaderné elektrárny, napsal ve své knize:

Před 01:23:40 systém centrální kontroly ... nezaregistroval žádné změny parametrů, které mohly ospravedlnit rychlé odstavení. Komise ... nashromáždila a analyzovala velké množství materiálů a, jak se vyslovila ve své zprávě, nemohla najít důvod, proč bylo rychlé odstavení spuštěno. Není třeba hledat důvod. Reaktor byl po skončení experimentu jednoduše odstaven.
------------
Je - li tomu možné věřit, znamenalo by to zřejmě, že obsluha měla pocit, že experiment probíhal sice poněkud nestandardně, ale víceméně v pořádku, a na jeho konci, bez vědomí toho, co se skutečně děje, prostě s uspokojením stiskala hlavní vypínač...???

Já si myslím, že právě komouš Djatlov to celé způsobil. Gorby mu měl dát kulku nebo provaz. Místo toho ho propustili. Žije? Vzpomene si někdy na tu noc, na Pripjať, na ty lidi tam?

Djatlov již zemřel.
Co se týče výpovědí viníků havárie v dokumentech typu "Nultá hodina", tak prakticky nemají význam. Sami na vzájem si kolikrát odporují (viz. Djatlov a Medvěděv), sami sebe se snaží zbavit odpovědnosti a svalit vinu na někoho jiného. Pak se taky vesměs jedná o chudší lidi a nedělám si žádnou iluzi o tom, že když jím například Discovery trochu zaplatí, tak řeknou cokoliv. Nemá smyl přikládat tomo dokumentu nějakou větší váhu.

detailní popis katastrofy:

http://www.volny.cz/kostka2000/Cern obyl.htm

co se stalo v černobylu
http://www.respekt.cz/clanek_detail.php ?sel_id=644&rocnik=2006&cislo=16

Můj dávný překlad této reportáže, autorkou povoleno zveřejnění. Kdyby to třeba někoho zajímalo... :-)

Ještě link: http://elena.nforce.cz

Byznys za ka6dou cenu, grrrr

Business? Spíše realita po 20 letech. A to tam nejsou vystavené fotky dětských monster z Běloruska. Zeptejte se někoho, kdo tam jezdí s humanitární pomocí!

Podobné fotky je pořídit po celém světě. To je jen hrubá demagogie

aneb ktery clanek je puvodni? Tento, nebo http://www.czech-engineering.com/aktualne/4.html ?

Koukni se úplně dole na ten článek, je tam napsáno ..
...Autor: Petr Valenta, 3.2.2006, převzato se svolením z http://proatom.luksoft.cz.......

Děkuji za pěkný článek. Dost mě ale zarazila ta poslední poznámka:

"Celkově všechny změny přispěly ke snížení kladného teplotního koeficientu reaktoru RBMK z původních +4,5 beta na současných +0,7 beta."

Jednotkou teplotního koeficientu reaktivity není beta, ale beta/kelvin. Jestli se tímhle myslí 4,5 beta/K a 0,7 beta/K, tak tomu nevěřím - takový reaktor by byl naprosto neovladatelný. Odkud je tahle informace?

Tato informace byla převzata z tohoto dokumentu
www.nikiet.ru/rus/conf/19oct2004/presen tations/session2/32_Finiakin_NIKIET.ppt

Máte ovšem pravdu - jedná se o parní koeficient - bude opraveno.

Pak je vse v poradku - nejednalo se o chybu, jen o nepresnost. Dekuji za vysvetleni.

Zdravim, mně se jenom nezdá, že prasknutí tlakového kanálu s následným unikem vody do prostoru nádoby reaktoru by způsobilo vážnou havárii. Nádoba je nepřetržitě drenážována, proudí tam inerční plyn, který okamžitě odnáší produkty radiolýzy vody a navíc průtok vody kanálem lze přiměřeně zredukovat pomocí reg. ventilů. A v případě zhavarování kanálu okamžitě najíždí zavážecí stroj, který vyveze a uchladí článek..

Dobry den, zajimalo by me co se deje v reaktoru kdyz nepracuje na jmenovity vykon, teda proc neni bezpecny chod reaktoru na nizsi vykon. Diky moc za vysvetleni

Nebezpečný není chod na nižší výkon, ale snižováním výkonu se změní rovnováha nezi neutronovým tokem a krátkodobými štěpnými produkty s velmi vysokou absorbcí neutronů (např Xe), která vede k hasnutí řetězové reakce - xenonová otrava. Pokud se snažíme udržet reakci vytažením regulačních tyčí, může dojít k vymizení xenonu, kterého tam je velmi malé množství a reaktor se během okamžiku dostane do vysoce nadkritického stavu, který nestačíme uregulovat. Z tohoto důvodu, pokud při snížení výkonu dojde k efektu xenonové otravy, musíme nechat reaktor zhasnout a znovu nahodit jej můžeme až po vymření těchto krátkodobých produktů (Xe, Sm), což je asi po 24 hodinách. Pokud jede reaktor v ustáleném výkonu, nižší výkon nevadí a rovněž jeho zvyšování je bez problémů.

Článek se jeví velice fundovaný,přesto vyvolává řadu pochyb. Tak třeba se jeví velice nepravděpodobná informace, že při zkoušce běhu čerpadel za doběhu turbiny musili pro pohon turbiny použít energii z reaktoru. Jak v článku uvedeno, tak předchozí pokus nedopadl uspokojivěa tedy si nikdo nemohl být jist kolik pokusů bude ještě třeba. Takovou primitivní věc - vyzkoušet jak padá napětí, příp. jak přitom reguluje regulátor se dá při výkonu čerpadel cca 6MW zkoušet třeba ve výrobním závodě a přitom si hrát s "magnetickým polem regulátoru".
Tato informace tedy nebude pravdivá.

Já už sem viděl asi stokrát, jak to, co krásně fungovalo na zkušebním stendu ve fabrice, na skutečným díle dělalo něco dost jinýho.

Noo pekny clanok ;) obsazny. Pacil sa mi. Ale neviem niektore veci mi nesedia. Videl som rekonstrukciu, kde hovorili aj ludia z velina, ktori prezili (presnejsie jeden) a tam to nevyzeralo tak, ze by posadka velina bola neschopna. Dokonca vrchny inzinier Datlov bol jeden z najlepsich (vraj). A operator Toptunov a smenar Akimov odmietali robit test pod vykonom 700 MW. Operator dokonca reaktor uplne zastavil. Datlov ho vymenil za ineho pracovnika a znovu prikazal spustit reaktor. Bola to asi aj chyba doby, Datlov trval na tom spravit test, lebo sa mozno chcel posunut v kariernom rebricku vyssie. A osadka velina sa bala odporovat jeho despotickej povahe, lebo by mohli prist o dobre miesto v elektrarni a pekny byt v pripjati. Bola to ina doba. Datlov nebol neschopny inzinier, nemal zrejme vsak vedomosti o nedokonalosti reaktora, xenonovej otrave alebo hromadeni tepla v nizsich castiach reaktora, ktoru system nemoze odhalit. Havariu prezil o 10 rokov, odsedel si 4 roky a kratko pred smrtou povedal, ze reaktor RBMK nemal byt nikdy spusteny. V kritickych chvilach nemali po ruke ziadnu presnu dokumentaciu. Myslim, ze pri cernobylskej havarii je dolezity aj fakt, v akom rezime ti ludia zili a pracovali...

"Tahat reaktor z jodové jámy tyčemi je jako tahat tygra za ocas, akorát u toho tygra máte větší šanci na přežití." To se učilo na jaderné fakultě FJFI ČVUT dávno předtím, než se Černobyl začal stavět. Tahle věc tedy byla známá. Kdyby student na otázku u zkoušky z jaderných reaktorů (mám ji:-), "Co uděláte, když vám reaktor spadne pod kritickou hladinu výkonu", odpověděl, že půjde na pivo, protože nic jiného se nedá dělat, prošel by (vynechám nastartování reaktoru neutronovým dělem, které beztak v Černobylu neměli). Kdyby ale odpověděl v tom smyslu, že vytáhne řídící tyče, aby obnovil reakci, nestačil by ani otevřít dveře, proletěl by zavřenými. Heslo našich profesorů bylo: "Nepustit vola k reaktoru". Přesto přesně tuhle pitomost obsluha Černobylu provedla. Oni vytahali ven nejen řídící, ale i kompenzační! Říká se, že ti, kdo tomu rozuměli, odmítli "splnit rozkaz" a byli vystřídáni přičinlivějšími voly, jenže ti to bohužel provedli. Na diskuse, jestli byla obsluha na výši, musím tedy jednoznačně odpovědět: ta banda pitomců se k reaktoru neměla vůbec dostat!

Druhá věc, která v článku vůbec nezazněla, bylo, proč tam tak úpěnlivě hasili. Proč posílali lidi do radioaktivity, ačkoliv museli vědět, že je posílají na smrt. Je to všechno v jediné větičce: reaktor se používal také k výrobě plutonia do bomb. A toho tam bylo požehnaně. Kdyby po havarii nateklo do dutiny vhodného tvaru (ani by to nemusela být ideální koule), vzplála by reakce na rychlých neutronech, což by elektrárnu včetně města Pripjati změnilo v půlkilometrový kráter. Plutonia tam bylo dost, aby to vzalo s sebou i Kijev. Proto tam nahnali vojáčky, snažili se to hasit shora i zdola. Paliva naštěstí moc nevyteklo (dnes se tomu útvaru říká "sloní noha"), takže k tomu nejhoršímu - k jadernému výbuchu - nedošlo. To by teprve bylo šou! Takhle bouchla "jen" pára a vodík... Ale tvrdit, že to ty davy vojáčků přežily? Dnes nejsou naživu ani piloti helikoptér, které tam obětavě shazovaly z velké výšky olovo, natož ti, kdo se hemžili přímo v elektrárně! Pokud se uvažují počty těch, které (ještě živé) odvezli (k počtu těch, které odvezli rovnou tuhé), pak moc lidí nezahynulo, jenže zapomněli připočítat všechny, kdo umírali nejbližší rok a déle. V Hirošimě na to umírali lidé celé roky. To je, bohužel, hlavní nepřesnost tohoto článku. Teplotní koeficient? Dovolte mi pousmát se, proti "periodě" reaktoru, vzniklé spálením xenonu, to bylo už jen plivnutí. Asi jako kanystr benzínu, vhozený do hořící rafinerie.

Řeči o tom, že si obsluha výbuchu ani nevšimla? Nenechte se vysmát! Po výbuchu obsluha zatraceně dobře věděla, že je to průšvih jako hrom! Podívejte se na obrázek elektrárny, na ty rozvalené stěny! Přidám drobnou informaci: ty stěny měly 6m betonu, slovy: šest metrů poctivého betonu! Šest metrů je totiž technologická nutnost (v CCCP jako v USA), teprve tahle tloušťka spolehlivě zadrží neutrony. Náraz velkého dopravního letadla by snesly, to nebyly skořápky nad NY! Rozvalení těch stěn musela být podstatně větší pecka, než aby ji přeslechli! Víko reaktoru vyhozené rozvalenou střechou, to musela být síla! Toho že by si nevšimli? Ale všimli! Jenže od té chvíle bylo nutné politicky zatloukat, zatloukat a zatloukat! Dokonce tam mimořádně umístili etapu Závodu míru! Jen nic nepřiznat!

A poučení pro příště? Proboha, nepusťte už žádného vola k reaktoru!

V.Semerád

P.S.: Jsem i po tomhle příznivcem jaderné energetiky. Právě proto, že o tom vím víc než většina tady. Ale pod podmínkou, že se to bude dělat ZODPOVĚDNĚ! A nenechte do toho kafrat ani politiky! Mohlo by se to opakovat!

1. Neexistují dnes důkazy o tom, co se tam přesně tehdy stalo. Hlavní svědkové a aktéři zemřeli nedlouho po havárii, přeživší své výpovědi měnili a upravovali, protiřečili si atd. Nejspíš tu později byla i snaha celé neštěstí trošku akčně přikořenit a objevily se filmové dokumenty, "rekonstruující" tehdejší události formou nikoli nepodobnou americkým filmům (autoritativní, politicky uvědomělý, leč hloupý vedoucí směny, vzdorující podřízení atd.). Je to opravdu jen komerční fikce.

2. Tak jednoduché to s tím plutoniem rozhodně není. To by opravdu bylo sakra jednoduché vyrobit atomovou bombu. Aby došlo k jaderné explozi, je nezbytné zajistit, aby co největší objem štěpitelného materiálu byl dán do co nejtěsnějšího kontaktu a v tomto kontaktu aby byl udržen co nejdelší dobu. I za těchto okolností se využije energie jen malé části štěpného materiálu. I pokud by se vám podařilo shromáždit dostatečně obohacený štěpný materiál v dostatečném množství v optimální geometrii (např. v tekutém stavu v baňce), dříve, než by mohlo dojít k jadernému výbuchu, došlo by k rozptýlení materiálu vypařením, roztavením apod. vlivem rozbíhající se lavinové reakce. Takže k žádnému jadernému výbuchu by bývalo v Černobylo dojít nemohlo - nemluvě o tom, že je silně nepravděpodobné, že by mohlo dojít k samovolnému rozběhnutí štěpné reakce plutonia v prostředí zhavarovaného reaktoru.

3. Teplotní (v tomto případě spíše parní) koeficient bych nepodceňoval, neboť to byl on, kdo umožnil pokles koncentrace xenonu. Může se zdát v porovnání s tím, co se pak dělo, malý, ale vzpomeňte si na diferenciální rovnice a na efekt, který může způsobit malá změna v pravé straně nebo dokonce některého koeficientu levé strany - stačí, aby tam při zachování jinak stejných parametrů místo minus nějaká nepatrnost, kdy je to naprosto stabilní soustava, byla plus nějaká nepatrnost a v tu ránu dostanete aperiodický systém. A to je přesně to, oč tu jde.

4. Těžko tomu uvěřit, ale je to skutečně tak! Mnohametrové stěny tvoří pouze základ a obal reaktoru, vlastní hala reaktorovny černobylské elektrárny byla klasická montovaná panelová konstrukce, včetně normální asfaltové střechy a velkoplošných oken (!!!). Základu se nic nestalo, první výbuch "jen" převrátil víko reaktoru, druhý výbuch pak zdevastoval konstrukci haly. Tou dobou ale ještě osazenstvo elektrárny nevěřilo, že celá ta zkáza byla způsobena katastrofickou havárií reaktoru, přisuzovali to požáru a výbuchu technologických plynů, dá se říci, že teprve záběry z helikoptéry ukázaly, jaký je skutečný rozsah havárie a co bylo její příčinou. Když se dostavil ředitel elektrárny, považoval prý zprvu fragmenty zhavarovaného reaktoru za poházený materiál ke stavbě 5. a 6. bloku. On si skutečně v té chvíli nikdo nepřipouštěl, že reaktor může způsobit tak rozsáhlý výbuch. Ostatně hlavním důvodem průzkumu z helikoptéry bylo "pokusit se zjistit, zda výbuchem a následným požárem nebyl narušen reaktor" (!!!).

K článku bych poznamenal, že Xe-136 nevzniká z Xe-135 štěpením, jak se v něm uvádí, ale (n, gama)-reakcí.

ja tomu teda zdaleka nerozumim jako vy, proto budu jen suhlasit. zajimave s tim plutoniem, to jsem treba nevedel ...

je to první srozumitelný článek o Černobylu, všechno ostatní bylo těžce zamlžené ... Nad tím, že vytáhli všechny regulační tyče a mysleli si že je všechno v pořádku zůstává opravdu rozum stát, ten Sovětský Svaz byla opravdu "země neomezených možností". Přehnaná víra v úřední autoritu.

Jiná věc je bagatelizace důsledků Černobylu, tím atomová energetika opravdu na důvěryhodnosti nezíská. Že i dnes někteří lidé tvrdí že u nás radioaktivita nebyla a v Polsku ano, to nechápu. Pamatuju ten teplý déšť vonící ozónem tehdy v Ostravě ... a přehnanou vírou v úřední autoritu zastánců atomové energetiky, co se tehdy i u nás namočili - a ne že ne - netrpím. Oni moc dobře věděli, proč museli nechat odstřelit dveře v Dukovanech, které zablokoval systém proti úniku radioaktivity z elektrárny ...

"Pamatuju ten teplý déšť vonící ozónem tehdy v Ostravě"

Tak to muselo být po bouřce a tento jev opravdu nemá s havárií Černobylu ani s radioaktivitou vůbec nic společného. :-)
Mohu vás ubezpečit, že pokud byste se nacházel v prostředí, kde je ozón cítit v důsledku radioaktivity, patrně byste po dvaceti letech nepsal komentáře na internet, ale buď by z vás dávno rostla travička, nebo byste si na následné zdravotní potíže sakra dobře pamatoval a děkoval bohu za to, že jste to vůbec přežil. ;-) Staré heslo pracovníků v provozech se zdroji jaderného záření zní - ucítíš-li na svém pracovišti ozón, nejdřív skákej z okna a pak teprve přemýšlej, co dál. :-)

Tihle nadšenci do jaderné energetiky jsou čistým opakem odpůrců, bohužel ovšem extrém jako extrém. Naprosto bagatelizují všechna rizika a dokonce (bez uvedení jakéhokoli zdroje) se snaží tvrdit, že likvidace havárie je zdraví prospěšná, protože snižuje úmrtnost. V podstatě ten, kdo neumře v den zásahu nebo do pár dnů, vyjde z likvidace vysoce radioaktivních trosek posílen. Obětí téhle jaderné havárie je 31 a všechny ostatní oběti jsou jenom nepodložené spekulace.

Radioaktivita je zdravá v jakémkoli množství a i obyvatelům Pripjati, kteří byli v naprostém klidu a bez paniky evakuováni s minimálně jednodenním zpožděním, to vlastně posílilo zdraví. Vůbec nejlepší by pane autore bylo, kdyby je tam všechny nechali, ne? To by možná nezemřeli nikdy.

půjčete si prosím v nejbližší studijní knihovně nějaká skripta hygieny, případně hledejte heslo fyzikální působení na zdraví

reakce organismu na ozáření se pouze odhaduje a to právě podle těch 4 modelů co autor uvedl, malé dávky záření skutečně imunitní systém mohou "nastartovat" k činnosti (pochopte, CELÝ ŽIVOT JSME NEUSTÁLE BOMBARDOVÁNI ZÁŘENÍM - kdyby náš organismus neměl opravné mechanismy, zemřel byste ještě v prvním trimestru!)

to že několik tisíc pracovníků podle všeho (statisticky pravděpodobně) zemřelo na rakovinu (v důsledku ozáření) autor nikde nepopírá
problém je v tom že nelze nijak zjistit co vám rakovinu vyvolalo, jestli bůček, cigareta, vodka, azbestový prach či brigáda na havarovaném reaktoru - to číslo je pouze statistika oproti nějaké srovnávací populaci
PS: celá záležitost ohledně přesného vlivu radiace na zdraví ještě nebyla rozseknuta a je otázka zda někdy bude, v podstatě jediným nástrojem je statistika a to je velmi ošidná věc

Jsou nejen prospěšné likvidace, ale i prospěšné havárie.
Ty vidíme nyní v Japonsku. Jsem optimista a doufám, že možná se nyní najde nějaký jedinec (v desítky ani nedoufám), kterému bude od nynějška znít alespoň trošku podivně vychvalování nejčistšího získávání el. energie v jaderných elektrárnách.
Zároveň mi je jasné, že ani po desítkách takovýchto havárií nebudou přesvědčeni všichni.

"Celkem na 750 tisíc lidí se účastnilo záchranných operací. Úmrtnost mezi nimi je menší, než je ukrajinský průměr v dané věkové kategorii. "

Toto sice může být pravda, ale co problémy se štítnou žlázou a jiné zdravotní problémy.

Dobrý den, rád bych zde vyjádřil svůj názor na havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Bylo o tom sice napsáno dost článků, ale většina z nich není odborná a dost se jich vyjadřuje i protichůdně. Všiml jsem si, že spousta lidí se ptá: byl výbuch jaderný, či jen chemický, nebo snad jen mechanický? I o tomto naši odborníci nejsou úplně zajedno. Nejsem jaderný inženýr a smekám před jejich znalostmi, ale..... k důkladné analýze je třeba znalostí i z oboru pyrotechniky, o podstatě výbuchů, jejich průběhu a následcích. Já jsem vzděláním elektrotechnik se zaměřením na řídící a regulační techniku. Ale jsem i bývalý pyrotechnik a za svůj život jsem viděl explodovat ledacos. Včetně následků. Černobylský reaktor, tedy jeho aktivní zóna (neměl ocelovou, tlakovou nádobu) měla průměr cca 12 m a výšku cca 7 m - jen pro představu velikosti (kolik by se do toho vešlo asi vodíku, nebo páry, viz níže). Jaderní vědci nás ujišťují, že standardní, komečně vyráběný reaktor nemůže explodovat jako jaderná bomba. V jistém smyslu mají hodně pravdu. Ale reaktor v Černobylu byl všechno, jen ne standardní a už vůbec ne komerční (viz odtajněné archivy KGB a dalších ruských složek, dnes již přístupných). Byl to zcela jednoznačně vojenský reaktor, který nebyl vůbec určen pro výrobu elektřiny, ale primárně vyráběl palivo do jaderných bomb (konkrétně Plutonium PU239) každodenně! Takže jak vlastně explodoval reaktor č. 4 v Černobylu?
Nejprve bych tedy specifikoval druh výbuchů:
Mechanický výbuch – je způsoben přetlakem média, buď plynného, nebo kapalného, či pevného, které se vlivem vnějších podmínek změní na plynné, nebo razantním způsobem dojde vlivem vnějších podmínek k zásadnímu objemovému rozdílu, která daná schránka, ve kterém je médium umístěno mechanicky nevydrží a poškodí se a médium tuto schránku velkou rychlostí opustí za vzniku velké, zvukové, popřípadě i tlakové vlny. Při mechanickém výbuchu nedochází k žádné chemické, látkové přeměně, tedy hoření, slučování, či rozklad. Příkladem mechanického výbuchu může být přetopený parní kotel, tlaková láhev s CO2 umístěná v centru požáru atd...
Chemický výbuch – je způsoben vzájemnou chemickou reakcí prvků a sloučenin, kdy dochází k látkové přemeně, slučování, či rozkladu, doprovázené rychlým hořením přecházejícím v detonaci, doprovázený zvukovou a tlakovou vlnou za uvolnění většího množství energie..
Jaderný výbuch - je okamžité, skokové, neboli rázovité uvolnění většího množství energie s destruktivními účinky na okolí způsobené nekontrolovatelným, jaderným štěpením, doprovázené vysokou dávkou světelné energie, zvukovou a tlakovou vlnou s následnou radiací...
Zcela jistě lze tedy opomenout tvrzení, že druhá, mnohem mohutnější exploze byla způsobena jen přetlakem páry v chladícím systému reaktoru. Viděl jsem v pražském, modřanském cukrovaru explodovat osm vysokotlakých parních kotlů, každý z nich měl průměr 3 m x 8 m délky a byly konstruovány na provozní tlak 30 atm. Když z kotelny utíkala havarijní četa, tak křičela 60 atm a pořád stoupá. Když přišla exploze, vyvalila se oblaka páry, trochu to zadunělo a spadla zadní, cihlová, chatrná a vždy promáčená stěna objektu, včetně jednoho dřevěného stropu. Toť vše. To jen pro představu parní exploze!

Dnes se jednoznačně vím, že exploze byly dvě (výpovědi svědků, přímých účastníků havárie) zhruba po 3 až 4 sec. následující po sobě. První exploze byla jednoznačně mechanicko - chemická. Ta byla opravdu způsobena obrovským přetlakem páry v chladícím systému reaktoru, protože jeho tepelný výkon velmi rychle stoupal. Když se chladící systém přetlakem páry roztrhal, dostala se pára do styku s jaderným palivem, v danou chvíli již rozžhaveným doběla, okamžitě se rozložila na své složky a tím vytvořila směs určitého množství kyslíku a vodíku, která následně explodovala. Byla doprovázena červeným zábleskem (stejně, jako vybuchovaly reaktorové budovy ve Fukušimě). Stačila však jen poodsunout horní víko reaktoru, nic víc. Ale co tedy druhá, následující exploze? Byla tedy „jaderná“, nebo jen chemická?
Na různých fotografiích zničeného reaktoru volně přístupných na netu si můžeme poměrně detailně prohlédnout následky druhého výbuchu. Železobetonová hala nad reaktorem, jejíž původní tloušťka stěn byla více než 1 metr tlustá a byla silně armována železem je totálně pryč (základy budovy měli sílu cca 6m), prostě není, uprostřed zeje hluboké ústí betonové šachty, kde byl reaktor. Víko reaktoru vážilo 1200t a přesto odlétlo jako pírko. Dá se i všimnout (a svědecké výpovědi to potvrzují), že beton je v okolí reaktoru silně roztavený! Síla výbuchu, která by dokázala způsobit takovouhle destrukci je odborně odhadnuta, respektivně vypočtena (výpočty ruských jaderných inženýrů Sergeje Pakhomova a Jurije V. Dubasova, kteří se dopodrobna zabývali analýzou exploze černobylského reaktoru) na 10 000 – 12 000 kg TNT (Trinitrotoluenu – vysoce brizantní, vojenská trhavina se kterou jsou srovnávány síly výbuchu jaderných bomb). To je údaj, týkající se síly výbuchu. Další údaj, je samotná teplota výbuchu. Tento výbuch trval řádově několik desetin sekundy až sekundu. Aby v takto krátké době dokázal roztavit železem armovaný beton, musí se teplota krátkodobě pohybovat vysoko nad hranicí 10 000°C! Ani sebelépe namíchaná směs plynného vodíku s kyslíkem nedokáže vyvinout teplotu větší, než cca 3000°C!
Ano, souhlasím s tím, že jaderný reaktor nemůže explodovat jako jaderná bomba v Hirošimě. Ale jen potud. Každý, kdo viděl výbuch vodíku na jaderném reaktoru č. 2 (ten byl z nich totiž největší) elektrárny ve Fukušimě si mohl všimnout, že v okamžiku výbuchu se objevil krátký červený záblesk u objektu reaktoru (tedy stejný, jako se objevil při první explozi reaktoru v Černobylu) a následný tmavý, hřibovitý oblak kouře vystoupal do nějakých cca 200m výšky. Když se kouř rozplynul a ukázal se pohled na reaktor (respektivně na objekt, ve kterém je reaktor umístěný), budova stála celá, jen okna byla vytlučena, pár konstrukcí bylo pokřiveno, ale toť vše. Nic z reaktorové části poškozeno nebylo. Černobylský druhý výbuch provázel mohutný, modrobílý záblesk se světelnou koulí, následně vystoupal radioaktivní mrak do několikakilometrové výšky, následován modrobílým paprskem světla způsobeného ionizací vzduchu, objekt nad reaktorem prakticky zmizel, víko „odplachtilo“ dopryč. Ať páni chemici zkusí spočítat, kolik vodíku s kyslíkem by bylo potřeba vyrobit, aby se to vyrovnalo síle výbuchu 10 000 – 12 000 kg TNT? A hlavně, ať to vyrobí za 3 – 4 sec. Odpověď je, že velmi, velmi mnoho, asi by jim nestačili ani všechny čtyři bloky narvané plynnou směsí po okraj. A hlavně by to množství ten reaktor ať by byl v jakkoliv katastrofálním stavu nevyrobil v průběhu několika sec.! A co je nejdůležitější, žádná konvenční trhavina, nedokáže vytvořit magnetický pulz, který byl v Černobylu zaznamenán.
Z toho všeho (nakonec na webu se dá stáhnout kompletní práce a analýza výbuchu černobylského reaktoru na základě podrobného rozboru a vzájemného poměru radionuklidů xenonu 133Xe/133mXe a dalších měření jaderných vědců S. Pakhomova a Jurije V. Dubasova) vyplývá, že druhá exploze byla jednoznačně jaderná, byť samozřejmě ne v rozsahu hirošimské jaderné bomby, která měla sílu výbuchu cca 20 000 tun TNT! Výkon reaktoru rostl tak rychle a katastrofálně, že během pár sekun narostl na více než stonásobek projektovaného maxima (projektované, tepelné maximum = 3200 MW) a dále raketově stoupal. A štěpná reakce letěla dál a nebyla již k zastavení, dostala se až na silně nadkritický stav a běžela již na „rychlých neutronech“ až přerostla v okamžité, skokové uvolnění většího množství energie s destruktivními účinky na okolí. Naštěstí tato exploze byla lokalizována jen na menší část jádra. V okamžiku rázovitého uvolnění energie (výbuchu) se totiž jádro, nebo jeho explodující část okamžitě rozletí a nekontrolovatelná, jaderná reakce je tak zastavena. Pokud by se reakce udržela v jádru tak, aby nadkritické množství zůstalo v případě nekontolovatelného, jaderného štěpení u sebe delší dobu (řádově desetiny sekundy, což v jaderné bombě zajišťuje speciální konstrukce bomby), došlo by potom opravdu k fatální, jaderné explozi srovnatelné s bombou v Hirošimě. Ale jaderné reaktory žádné takovéto konstrukce nemají, ani jiná zařízení k tomuto účelu používané a tak tedy opravdu nemohou explodovat, jako kvalitní, jaderná bomba určená k ničení. Nicméně i tato nešťastná konstrukce reaktoru je schopna v případě selhání napáchat fatální škody jak na majetku, tak na lidském zdraví.
K tomuto jsem došel podrobným zkoumáním faktů, měření a vyjádření jaderných inženýrů a také na základě mojich znalostí o explozích, jejich průběhu a následcích.