Navíc u jaderných elektráren je nutná vyšší kvalita a je i mnohem lépe kontrolována. Tudíž jsou často potřeba i certifikáty pro dodavatelskou firmu (stavitelské firmy apod.).
Snad i proto by se jim více vyplatilo stavět jiný druh elektráren.

Ten odhad množtví betonu pro VE je ještě celkem střízlivý - pro základ 15x15x2 m to dělá 1125 t betonu na jednu vrtuli.

nějak mi nesedí když autor na jedné straně tvrdí že životnost VE je 20 let a na druhé straně říká že tu budou hyzdit ještě další stovky let, a nikde se taky neříká co s jaderným odpdem a kde se postaví skledy jaderného odpadu a kolik budou ty stát. Na druhé straně je VE zpět recyklovatelná snad kromě vrtule, která je z laminátu celá

Co se týče jaderného odpadu, tomu se věnuji v tomto článku:
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloc lanku=2006031701

Cena skladu radioaktivního odpadu záleží jen a pouze na politických rozhodnutích a dohodách.

Recyklace železobetonového podstavce a ŽB části stožáru nebude tak úplně snadné. Souhlasím, že všechno lze zrecyklovat - otázka je za jakou cenu.

Zatímco jaderky povinně spoří částku potřebnou na likvidaci VJP i elektrárny na zelenou louku pomocí současných technologií, VtE nespoří nic. Navíc jaderky lze postupně vylepšovat a prodlužovat jim životnost jak se zlepšuje naše poznání, což značně zlepšuje ekonomickou bilanci. Větrník však nejen že nic povinně nespoří, OZE ekonomicky funguje pouze, pokud se obnovuje zdroj dotací (OZD, tm :) ). Co se stane, až dotace vyschnout? Kde se vezme kapitál na likvidaci/recyklaci "větrných monster"?

Ale tohle snad nemyslíte vážně!Nelze srovnávat dobu aktivní životnosti(u elektrárny dobu,kdy vyrábí elektřinu) s dobou,kdy již nefunkční pozůstatky stále stojí,popřípadě se nacházejí v ruinách.Jen malé srovnání:ony betonové pohraniční pevnosti svému účelu nikdy nesloužily-na ostro se z nich nevystřelilo.Otázka jaderného odpadu:i když je radioaktivní a tím i nebezpečný tak je ho velmi málo,sklady a úložiště jsou již dnes zajištěné včetně peněz-říká vám něco ,,Jaderný účet"?Beton je sice recyklovatelný,ale jeho recyklace je nesmírně nákladná a nikdy,ani v budoucnu,se nemůže vyplatit-což se o vyhořelém jaderném palivu rozhodně říci nedá

Porovnání jádra a větru je naprosto nesmyslné už jenom povahou zdrojů energie. Jsem zastánce jak jádra tak v obnovitelných zdrojů. Nikdo se nepokouší tvrdit, že obnovitelné zdroje nás spasí, ale jsou vhodnou alternativou ke klasickým zdrojům. Mimo to větrné elektrárny nepotřebují ke svému provozu žádné další vstupy a energii vloženou do jejich výroby vrátí do sítě za cca 6 měsíců. Mimo to po nich nezbyde žádný odpad, popílek, žádné oxidy atd..... Když vyčerpáme zásoby fosilních paliv, ještě budeme velmi rádi, že máme lokality kde lze úspěšně provozovat větrné elektrárny. Ještě poznámku k využití instalovaného výkonu - u dobré lokality a těch je v ČR dostatek se využití pohybuje kolem 20% - to znamená že elektrárna vyrábí po tuto dobu na plný výkon (20% z 8760h/rok je 1752 h)

Porovnání jádra a větru není nesmyslné, ale nutné a nejen jádra a větru, ale všech zdrojů v elektrizační síti. Základním požadavkem není nějakou elektřinu vyrobit, ale koncovému uživateli zajistit její použitelnost, t.zn. kvalitu - frekvenci, napětí, nepřerušenost a výši dodaného výkonu. Vstupem každého nového zdroje to znamená změnu nároků na systémové služby (regulační zálohy, regulace, stabilita, obnova atd.), jsou-li to zdroje neregulovatelné, znamená to další zvýšení energetických nároků. Např. v r. 2004 se pro systémové služby spotřebovalo 53 200 GWh, t.j. 66% vyrobené produkce a průběžně musí být v přenosových sítích pro regulaci alespoň 30% dodávaného výkonu.
Píšete:"Větrné elektrárny nepotřebují ke svému provozu žádné vstupy ..."
To je neustále se opakující omyl. K dodávce z nestabilních zdrojů energie odbětrateli potřebujete výkonný regulační a akumulační mechanizmus s nemalým požadavkem na regulovatelnou energii, jinak to nepojede.
Píšete: "... když vyčerpáme zásoby fosilních paliv, budeme rádi ... když budeme úspěšně provozovat větrné elektrárny".
Já Vás ubezpečuji, že i když budeme provozovat větrné elektrárny, tak nikoliv úspěšně, určitě ne tak úspěšně, abychom mohli provozovat televizi, pčítače, lékařské přístroje, výrobní procesy atd. Bez regulovatelné energie pro systémové služby to prostě nejede. Jestli znáte řešení, tak jste vážným adeptem na Nobelovu cenu a já budu hrdý na to, že jsem vaším spoluobčanem.

Při srovnávání se počítá s tím, že životnost JE je asi 30 let a VTE asi 20 let. Životnost čeho?
U JE se jedná o reaktor. Ten ale tvoří méně než 1% z hmoty JE a navíc většinou má životnost dvojnásobnou. Ostatní části mají při dobré údržbě životnost sto i více let. Při případné inovace (na reaktor množivého typu až bude přírodní uran drahý) tedy minimálně 90% hmoty JE využijeme. U VTE se jedná co celou nadzemí část. Vzhledem ke zvyšující se četnosti extrémních atmosférických jevů je nutno se obávat, že této životnosti ani nedosáhne. Využití základů je také sporné, neboť dynamické namáhání je takové, že po skončení životnosti VTE by bylo příliš velké riziko na narušené základy stavět novou. Takže buď drahá repase základů, nebo podstavíme vedle novou.
Svůj příspěvek bych tedy ukončil slovy: ještě budeme rádi, že se nám VTE rozsypaly tak brzo, že máme díry po těžbě uhlí, kam je můžeme nasypat

Na rozdíl od JETE nemůže VTE bouchnout. Ekonomické úvahy by musely vzít v potaz nejen škody na zařízenich a lidských životech ale i globální narušení ekologie vzniklé v případě nehody. Z tohoto titulu je článek pouze subjektivním názorem autora, kterému jeho čísla může betonová lobby obrátit naruby. Není proto na místě označovat názory ochránců přírody jako lži !

Škody na zařízení a lidských životech se samozřejmě berou v potaz. Doporučuji studii ExternE, článek problematika externích nákladů, která s tím kalkuluje. Přečtě si tu studii a pak kritizujte.

Tlakovodní jaderné elektrárny, známé jako PWR nebo VVER (Dukovany, Temelín) mohou "bouchnout" stejně snadno jako VTE, tedy vůbec. Co se škod na majetku a životech a jednotku vyrobené energie týče, jsou JE méně rizikové, než většina OZE - potud fakta.

Co myslíte pod pojmem "globální narušení ekologie"?

no, dovolil bych si tvrdit, že VTE může "bouchnout" a to celkem dost snadno, požáry jsou dost časté a kvůli výšce není možné hasit, potom z rotující hořící vrtule můžou odlétat části do velké vzdálenosti, navíc je uvnitř převodovka plná oleje

No, tady bych asi byla opatrnější, co se týče nezávadnosti VTE a nulového negativního vlivu na zdraví lidí. Dost se mluví o vibracích elektrárny, které nepříznivě působí na člověka, jejich frekvence je údajně blízká frekvenci tlukotu srdce a u člověka nemocného pobývajícího v blízkosti VTE (třeba na pikniku?) by to nemuselo dopadnout nejlépe.

Autor by měl celý článek přepracovat, protože VE se neustále zdokonalují a výkon 2MW je dnes ubohý průměr - špičkový výkon jedné VE je dnes 5-6 MW. Tento článek je jako srovnávání sériově vyráběného auta vůči zkušebním prototypům v kusové sérii.

No, jednak autor nemluvil o špičkové, ale typické větrné elektrárně. Co se týče zdokonalování, ano, jsou větší, obludnější, spotřebují více materiálu. Možná mají i vyšší špičkový výkon. Spolehlivější ale nejsou. Jsou stejně závislé na tom jestli fouká vítr a tak je jejich energie z hlediska ekologického přínosu téměř bezcenná a jejich výstavba je bezohledné plýtvání přírodními zdroji.

Asi je malý zádrhel v tom, že se na problematiku VE dívám z celoevropského hlediska, no skoro bych měl říci "německého" hlediska. Pokud máte zájem, můžete se podívat třeba na [odkaz]www.wind-energie.de/de/themen/kosten/[/odka z], je to ovšem německy, i když je zde spousta materiálů i v angličtině. Situaci v ČR, co se týče rozvoje VE, považuji za katastrofální.
Jinak rozebírat tady jednotlivé výhrady příznivců a odpůrců VE nehodlám, to je opravdu na vědeckou konferenci :-). Ale co mě fascinuje: nové VE mající výkon 5-6 MW nejenže nahradí až 40 starých VE 1.generace (takže se jich nemusí stavět tolik - čili úspora materiálu na kterém Vám tolik záleží :-), ale také se točí pomaleji - čili jsou tišší. A jsou to obři, to se musí uznat - až 150m výška - a tak vysoko už pořádně fouká, dokonce i u nás, ve vnitrozemí :-). Ne, že bych byl jejich nekritickým příznivcem, ale je škoda, že nám v tomto oboru "ujel vlak".

Neříkejte, evropské, ale německé nebo rakouské. To znamená ničení přírody uhelnými elektrárnami - obtěžování sousedních sítí výkyvy a podpora typicky ruského ničení tisíců čtverečních kilometrů tundry plynařskými koncerny. Dovolte mi jeden dotaz: jsou tyto skvělé a fascinující VE schopny se uživit bez dotací za tržní cenu elektřiny? Možná budete říkat, že to je zase o penězích, proč to sem zatahuju. Ale to sem zatahujete vy, kteří křičíte o dotace, které potom chybí například na domovy pro seniory, protože jsme je vyhodili do větru. Ukažte mi jedinou VTE, kterou majitel postavil za své peníze a je schopen ji uživit prodejem elektřiny za tržní ceny a já hluboce smeknu. PS. Včera jsem se koukal na tramvajovou katasrofu v Ústí a mluvili tam lidé, kteří byli šťastní, že jim "ujel vlak". Ono totiž taky záleží na tom, kde vlak skončí. Horší je, že jsme nechali ujet vlak jaderné energie

Pokud chcete, aby VE vyráběly elektřinu za “tržní ceny”, musíte jim také zajistit výchozí podmínky, které dostaly do vínku jaderné a uhelné elektrárny – čili vyvlastňování vhodných lokalit za minimální náhradu, žádný ohled na nějaký krajinný ráz(podkrušnohorská pánev, obrovské stavby JE), stavba přečerpávacích nádrží(vltavská kaskáda, Dlouhé Stráně – hlavně kvůli JE), státní záruky za celé investiční projekty (Temelín), a hlavně – musíte jim zajistit ceny materiálů a lidské práce jako byly za socialismu anebo na počátku 90 let, čili v době, kdy se postavila většina nyní používaných elektráren i elektrického vedení :-). To se to pak vyváží elektřina za “tržní ceny” :-D.
Ale nebojte se, rozvoj VE je v naší republice pod vládou ODS “zabitý”.

Je to jasné, můžou za to vrazi z wallstreetu. Nasadili nám sem amerického brouka atd. protože nechtějí, abychom měli levnou elektřinu z nádherných větrníků. Není to ale trochu jinak?
Tam kde mají rozumné politiky, staví jaderné elektrárny za dnešní ceny a tam kde jsou blbci, dotují plýtvání prostředků na větrníky, o kterých už naši prapředkové zjistili, že nemají budoucnost

Svým příspěvkem jsem chtěl poukázat na to, jak dotované byly v minulosti jaderné a uhelné elektrárny, a jak toho dodnes využívají a to jak na "západě" tak na "východě", Wallstreet nebo bolševici s tím nemají co dělat, dělalo se tak na obou stranách. Také je zajímavé připomenout vznik JE, které se vyvinulo z vojenského užití - čili tomu, že se tady můžete hrdě tlouci do hrudi a přesvědčovat nás ostatní jak je "jádro" bezvadné, vděčíte pouze státním dotacím :-D. Bez nich by totiž nikdy nebyla jader. energetika, tam kde je. A i teď se na ně musíte spoléhat a doufat, že se díky nim podaří dotáhnout do konce projekt jaderné fúze. Doufám, že si tady brzy přečtu článek, jaký má tento projekt rozpočet a hlavně, kdo ho PLATÍ. Ale podrobně prosím :-).
Proto se mi zdá přehnaná kritika na adresu VE, které jsou opravdu ve své moderní podobě na začátku vývoje, a myslím si, že lidstvo by se mělo zkusit najít lepší zdroje energie všeobecně. A protože jsme zadotovali (a to opravdu silně) vývoj JE, nevidím nic špatného na tom, když v začátku pomůžeme dotacemi VE.

Patent na jaderny raktor pochazi z doby pred duhou svetovou valkou (Leo Slizard, 1936). Pred valkou byl veskery jaderny vyzkum otevreny a vsem dostupny. Po valce se vsechno souvisejici stalo predmetem vojenskych tajemstvi, reaktory mohla tedy vyvijet jenom armada (plus par prizvanych korporaci). Tento vyvoj rozvoji jaderne energetiky v zadnem pripade nepomohl, prakticky omezil pouzivane konstrukce na par designu odvozenych od vojaku, omezil konkurenci tedy zastavil technologicky vyvoj.

Jak se zacla situace s utajenim mirne zlepsovat, vyrojilo se antijaderne hnuti, ktere argumentujici m.j. prave onim vojenskym vyuzitim dostalo jaderny prumysl do faze klinicke smrti a dodnes je jaderny prumysl zregulovan naprosto silene, v porovnani s cimkoliv jinym. To snizuje konkurenci a znemoznuje nastup efektivnejsich reseni. Takhle bych moh pokracovat jeste dlouho, ale myslim ze chapete

Technologie vetrnych elektren je postavena na znalostech chovani aerodynamickych profilu. Kolik penez utratily ruzne staty za investice do vyvoje a produkce (vojenskych) letadel? To myslim jiste prebije veskere investice do jaderne energetiky, ze statnich i soukromych zdroju. Plachtenice radsi ani zminovat nebudu, jenom takova hodnota namornich flotil z obdobi Napoleonskych valek vycislena v eurech roku 2007 ...

Vetrne technologie proste nejsou nic noveho, dnes neresime jejich vyzkum (ktery bych podporil), ale dotujeme provoz - prumyslove nasazeni neefektivni technologie. To je zasadni rozdil oproti jadernym elektrarnam, jejichz provoz dotovan neni, naopak plati vselijake poplatky od licenci pres dane po poplatky na vyreseni svych externalit (likvidace toho co zbude po jejich provozu) - coz mimochodem nedela zadna energeticka technologie. A presto jsou v CR nejlevnejsimi zdroji....

Promiňte, ale to bych mohl argumentovat také, že JE nejsou nic nového a proto je nesmyslné dotovat vývoj jaderné fúze - myslím, že takový názor byste pokládal za stejně nesmyslný, jako ho pokládám já. Protože pokud se jaderná fúze nepodaří uskutečnit, tak se z jaderné energetiky stane odvětví s vyčerpatelnými zdroji. I uran se vyskytuje na naší planetě v omezeném množství a kdyby se všichni vrhli na současné JE, tak si myslím umí každý představit, co by to udělalo s jeho zásobami.
Co se týče poškození či pomoci jaderné energetice díky vojenskému využití - tam se prostě neshodneme, já ho považuji za rozhodující činitel, který JE pomohl přeskočit ten krizový skok z vývoje na normální použití. Jaké měly parametry první JE oproti dnešním? - to se prostě nedá srovnávat. A tato pomoc chybí nyní VE, protože zkušenosti z vývoje vojenských letadel jim moc nepomohou - u VE se jedná přece hlavně o to, jak PŘEVÉST energii větru na energii elektrickou. Tady je znalost aerodynamiky podmínkou nutnou, ale nikoli POSTAČUJÍCÍ.
Nevím, jak hodně sledujete vývoj VE, ale ten pokrok který udělaly za 10 let je fascinující, s těmi původními se to nedá srovnávat, stejně jako staré JE nemůžeme srovnávat s těmi stávájicími. Současné VE jsou prostě "něco" nového a jejich vývoj pokračuje.

Fascinující jsou zlodějské ceny, které ná větrníky stojí. Postavte větrník, který umí vyrábět elektřinu, když ji potřebujeme - třeba v době zimní inverze a řeknu, udělali jste pokrok. Zatím to je pouze bolševická nabubřelost a zvětšování technologie, která je drahá a zbytečná, protože slibuje energii tam kde není. Již dnes je dostatek větrníků, aby vyráběly neprodejnou energii když fouká. Když nefouká, nepomůže nám ani milion dalších větrníků. Nechápete? potom je zbytečné vám cokoli vysvětlovat.

Fascinující je, že Vám nevadí dotace, co jdou na vývoj jaderné fúze, ale co jdou do VE, Vám vadí. Stejně jako se musí vyřešit dodávky elektřiny z VE při bezvětří, tak se musí dotáhnout do konce i jaderná fúze - protože bez ní, ať si to na tomto webu přiznáte nebo ne, se jednou zásoby uranu vyčerpají, zbyde nám akorát spousta vyhořelého paliva (protože přepracování je drahé - což je vidět na tom jak se nyní "využívá") a stejně lidstvu nezbyde nic jiného, než rozvíjet OZE.
Jinak, nechcete mi tady nalhávat, že se dají JE regulovat tak, aby kopírovaly denní výkyvy ve spotřebě elektřiny, že ne? I u nich musíme mít taková zařízení, jako jsou PŘEČERPÁVACÍ ELEKTRÁRNY. A tato zařízení jsou jedním ze způsobů, jak u VE překonávat období bezvětří a zrovna v ČR pro ně máme skvělý terén :-), např. Dánové (přes 20% elektřiny z větru) to musí řešit elektrickou soustavou napojenou na Švédsko a Norsko, které mají dostatek těchto přečerpávaček. Ale pracuje se i na dálších projektech, "jak uskladnit elektřinu" - bohužel, zase hlavně v Německu - a pak, proč jsou mistři světa v exportu (a to v absolutních číslech !!!)
Teda, Vy ze mě ještě uděláte zapáleného obhájce VE :-D. Kdyby se VE jenom "zvětšovaly", tak bych byl první, kdo by je odsoudil. Ale ten nárůst účinnosti, odstranění příšerné hlučnosti a obrovský nárůst výkonu - to je to, co mě fascinuje :-).

Proč tedy ti Němci, mistři světa v exportu elektřiny, plánují v nejbližší době stavbu nových UHELNÝCH elektráren o souhrnné kapacitě 25GW?

Omlouvám se za nepřesnou formulaci. Když jsem psal o tom, že Němci jsou mistři světa v exportu, neměl jsem na mysli export elektřiny, ale mínil jsem tím celkový export všech výrobků a služeb v absolutních číslech, čili jsou schopní vyvézt více než např. USA nebo Japonsko, což, když srovnáme počet obyvatel, se mi zdá skoro podivuhodné.
K těm 25GW - co mám informace, tak se jedná o náhradu za vyřazované staré elektrárny - něco podobného, jako u nás bude dělat ČEZ v Severních Čechách. Co vím, tak do roku 2020 se bude vyřazovat v Německu 40GW. Ale je pravda, že nevím podrobnější informace, takže kdybyste dal nějaký link, byl bych vděčen - jinak budu googlovat sám :-).

Bohužel, link schovaný nemám, měl jsem pocit, že jsem to četl před časem na iHned, ale tam jsem to teď nenašel. Pokud si dobře pamatuji, těch 25GW mělo nahrazovat dosluhující jaderné elektrárny (které chtějí Němci vyřadit právě do vámi zmíněného roku 2020) - přičemž si jistě sám vzpomenete na několik let staré sliby, že německé jaderky budou nahrazeny úsporami a obnovitelnými zdroji. Inu - nezadařilo se. Což mnozí čekali; bohužel výměna jádra za uhlí je asi to nejhorší řešení, které mohlo nastat.

Jinak Německo stále ještě mírně vyváží, ale asi mu to už moc dlouho nevydrží, protože úspory nějak nefungují a spotřeba stoupá...

30.03.2007: Německá energetická politika zkrachovala
Německu se nepodařilo nahradit kapacitu jaderných elektráren obnovitelnými zdroji a úsporami. Místo toho plánují 26 nových uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 25.5 GW. Uhlí se bude dovážet z Jihoafrické Republiky a Polska, část spotřeby pokryje domácí hnědé uhlí. Nové elektrárny budou vyfukovat do atmosféry každý rok 150 milionů tun CO2, nemluvě o dalších emisích. Zelení souhlasí a trvají na odstoupení z jádra. Více zde a zde.

http://www.spiegel.de/international/germany/0, 1518,472786,00.html

Vy si pletete penize ktere jdou do vyskumu s penezi ktere jdou do dotaci za vyrobenou kwh.
Penize do vyskumu tu nikomu nevadi.
Ale penize ktere jdou majiteli elektrarny bez ohledu na to jestli je vetrna ektrarna moderni nebo nemoderni hlucna ci ticha na povetrnostne vhodnem ci nevhodnem miste jsou mrhanim prostredky ktere by se dali vyuzit na opravdovy vyskum VE napriklad s cilem zlevnit cenu kwh na srovnatelnou uroven treba s jadernymi elektrarnami.
Dovedete si predstavit kde by ted vetrna energetika byla kdyby se penize na dotace na vyrobu z vetru radeji dali do vyskumu vetrne energie.

Ale ono to většinou opravdu nefunguje tak, že někdo vynalezne něco dokonalého, co si na sebe okamžitě vydělá - viz. též má reakce na Váš příspěvek dole. Není výzkum jako výzkum - ten který nemá možnost pracovat s "ostrým" nasazením své technologie postupuje dopředu velmi pomalu. Proto se Vám zdá, že pletu dohromady hrušky a jablka.
Co se týče současné podoby dotování VE u nás - nejsem tím nadšen, dovedl bych si představit daleko lepší systém, který by tlačil podnikatele používat to nejefektivnější zařízení.

"dovedl bych si představit daleko lepší systém, který by tlačil podnikatele používat to nejefektivnější zařízení." - tomu se rika svobodny trh. Zadne dotace - ani biopalivnim zemedelcum, ani vetrnikarum, ani jinym podnikatelum.

Jedine, co ma smysl dotovat je vyzkum a vyvoj, jehoz plody pak mohou vyuzivat vsichni, kteri se snazi najit to nejefektivnejsi reseni skrzeva mechnizmy souteze na trhu.

Integrovat přepracování jaderného paliva do palivového cyklu toho kterého státu je nepochybně investičně náročná záležitost. Dále je maximální zisk z této operace asi 30% jaderného paliva navíc. Co se týče ceny provozu přepracování je záležitost značně spekulativní (jen těžko se lze dostat k věrohodným údajům) a výsledné ekonomické porovnání otevřeného a uzavřeného palivového cyklu je komplikované. Nicméně přesto státy, které se do civilního přepracování jaderného paliva pustily - Francie, Spojené království, Japonsko, Rusko, Indie (všechny jaderné velmoci provozovaly nebo provozují vojenské přepracování), představují více než 1/3 producentů vyhořelého paliva. Kromě toho si u některých těchto států nechávají přepracovávat palivo i jiné země. Tudíž si troufám tvrdit, že i přes své mírné ekonomické nevýhody (nepříliš významné vzhledem k faktu, že položka nákladů na jaderné palivo se v ceně jaderné elektřiny odráží zhruba jednou pětinou či méně) se přepracování využívá docela intezívně. Poskytuje totiž výhody strategické (nezávislý palivový zdroj) a ulehčuje otevřený konec palivového cyklu (vitrifikáty vysoceaktivních odpadů mají podstatně menší objem a asi 10x menší dlouhodobou radiotoxicitu, než má vyhořelé palivo považované za odpad).

Dle mého názoru pro masivní přepracovávání ještě nenastal čas a to z několika důvodů:
- stále je dostatek levného uranu (to, že je v současnosti vysoká cena znamená jen jen díky zanedbání prospekce nových ložisek a je jen dočasné), což bude trvat dokud nezačne "jaderný boom" a nezvýší se počet reaktorů - minimálně 20 let.
- výhody MOX se uplatní u množivých a vysokoteplotních reaktorů, resp. všude tam, kde je potřeba vysoceobohacený uran - kolem 20 %. Odpadají problémy politické i technologické.
- neexistence ucelené koncepce nakládání s VJP a RAO. Není možné, aby stát typu ČR stavěl úložiště a přepracovával palivo sám. Přepracovávací závod musí být 1 či 2 pro celou EU, nejlépe velká lokalita přepracovácí závod + úložiště + reaktory na jednom místě - nutnost minimalizace transportu VJP, zvýšení bezpečnosti, úspora nákladů.
Ideální by bylo aby po přepracování šly dále nevyužitelné odpady hned do trvalého úložiště (nyní možno až za desítky let) a tím se cyklus opravdu reálně uzavřel.

Závěr, přepracovávat, ale nespěchat, v současnosti připravit politické klima, legislativu a podporovat výzkum v této oblasti.

Prectete si prosim znovu co t7 napsal.
Mimo jine pise: "Vetrne technologie proste nejsou nic noveho, dnes neresime jejich vyzkum (ktery bych podporil), ale dotujeme provoz - prumyslove nasazeni neefektivni technologie."
Jak ja to chapu tak pise ze vyzkum by podporil ale soucasne elektrarny nechce provozovat kvuli jejich neefektyvite.
Takze ja nechapu vasi reakci na zacatku vaseho prispevku: "Promiňte, ale to bych mohl argumentovat také, že JE nejsou nic nového a proto je nesmyslné dotovat vývoj jaderné fúze - myslím, že takový názor byste pokládal za stejně nesmyslný, jako ho pokládám já."

Laskavě jsem předpokládal, že čtenář má představu, jak probíhalo zavádění jaderných elektráren v 50 letech minulého století. Ty první totiž sloužily primárně pro výrobu plutonia, takže efektivita výroby elektřiny u nich byla tragická - čili velmi se dotovaly. Jenomže právě při tomto provozu docházelo k nejpodnětnějším nápadům na jejich zlepšení, které nakonec vyústilo ve špičkovou technologii, jak ji známe dnes - čili na to nejlepší se přijde vždy až při ostrém provozu !!!. A tímto obdobím podle mě procházejí nyní větrné elektrárny. Proto jsem názoru, abychom je teď podpořili a pomohli jim co nejdříve překonat toto období.
Mám obavu, že u takovýchto zařízení to nikdy nefunguje stylem - hurá, v laboratoři jsme něco vynalezli, zítra je to připraveno k ostrému nasazení a od začátku si to na sebe vydělá. Prostě všechno je nejdříve zadotováno - bohužel, tak to je.

Kvuli tomu aby se nove elektrarny vyskouseli se ale nemusi masove zavadet jak se to deje u vetrnych, nekolik prototypu pro vyskumne ucely by mohlo stacit. postupne by se zhodnotil jejich provoz a navrhla by se zlepseni, ta by se provedla a takhle stale dokola dokud by se nedosahlo pozadovaneho cile.
Samozrejme by se nebranilo zavedeni onech prototypu do vyroby ale bez dotaci od statu a to jak na stavbu tak na vyprodukovanou kwh.

Jedina zeme na svete, ktera nasadila vojenske plutoniove reaktory (ktere puvodne zadnou energii neprodukovaly) do civilni sfery a vytvorila tak hybrid tovarny na bomby s veldlejsi produkci energie, byl Sovetsky Svaz neblahe pameti.

Ty "podnetne napady na zlepseni" nevyustily v soucasne spickove reaktory, to je uplne jina kategorie. Ony "podnetne napady na zlepseni" vyustili v RBMK reaktor znamy svou havarii v Cernobylu - havarii ke ktere doslo prave kvuli teto specificke konstrukci.

Vetrniky jsou znama nekolik tisic let, zadna prevratna technologie. VE jsou desitky let stara technologie, kterym nepomuze drobne vylepsovani, aby se staly pateri energetiky, nebot se jedna o v principu CHAOTICKY zdroj. A zdroj, ktery nemuze principialne vyresit nase problemy se spalovanim fosilnich paliv nezaslouzi takovou pozornost, jake se jim dostava.

Tim nepopiram OZE jako takove - jiste maji svyj vyznam a existuji lokality, kde majdou sve vyuziti. Je vsak absolutne nerealisticke od nich ocekavat, ze nahradi spalovani fosilnich paliv.

To byste nemohl takto argumentovat, protoze zasadni rozdil je mezi a) dotaci vyzkumy a vyvoje, versus b) dotaci prumysloveho nasazeni neefektivni technologie. Proti a) nikdo nic nenamita (ani co se tyce OZE), kdezto b) je mrhani omezenymi zdroji, bohapuste plytvani.

Ohledne uranu, mame zasoby na miliardy let, viz detailne clanek vedle - http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=200 7042903#rok2007

Vyvoj jaderne energetiky proste neznate, je mi lito - vojenstvi zrodilo prave ty primitivni reaktory, ktere korporace preskalovaly na soucasne typy. Bohuzel souvisejici utajeni a vsemozne omezovani jadernych technologii pomoci regulacich "zastitenych" obavami z vojeskeho zneuziti znemosnilo normalni vyvoj technologie ve svobodne spolecnosti, jako se stalo s pocitaci nebo obecne s elektronikou.

Schopnost VE prenest energii vetru na energii elektrickou je samo o sobe nedostacujici. Aby VE mely smysl v prumyslovem nasazeni - jak se snazi Evropa dnes - museli bychom umet energii z tohoto CHAOTICKEHO zdroje skladovat, protoze rozvodna sit byt v kazdem okamziku "krmena" presne takovym vykonem jaky je odebiran.

O zadnem fascinujicim pokroku v technologii vetrniku v poslednich 10ti letech nevim - jsou to porad nestale zdroje. Postupne se dari konstruovat vetsi a vetsi monstra a drobna technologicka vylepseni (odstraneni prevodovek) vylepsuji mechanickou spolehlivost a prodluzuji zivotnost. To je jiste pekne, ale neresi to zakladni problem - energii neumime efektivne skladovat. Fascinujici pokrok ucinila NASA v 70tych letech, kdy s vyuzitim svych znalosti z aerodynamiky (letadla, rakety) zkoustruovala prvni moderni vysokokapacitni vetrniky (7.5 MW - kde je dnesni "pokrok" s par MW maximum?).

Dokud se tento zasadni problem se skladovanim energie z chaotickyh zdroju nepodari vyresit, ikdyby byla energie z vetrniku a PV clanku zadarmo, nebude na nich mozne postavit energetiku.

Největší funkční VěE vČR je s výkonem 2,5 MW Nordex N80 Rusová, projektují se 3 MW, větší není ani jedna. Do r. 2010 je v projektu 1200 MW. Bohužel to velmi zatíží elektrizační soustavu, náklady na zvýšení regulační kapacity pro VěE bude stát ČEPS 7 miliard Kč do uhelných E, takže je to Pyrrhovo vítězství.

Tohle je poměrně dost citlivé téma kterému se věnuje jen hrstka lidí po celém světě. Lidé kteří dokáží spočítat opravdovou "úsporu" větrných elektráren nebo jaderných je velice málo protože je to těžké a v podstatě se jedná o výzkum. Já osoně nejsem žádý odborník ale domnívám se že pravda je ještě trochu někde jinde než naznačuje článek. Hledal bych jí někde uprostřed. Nechci se tu s nikým přít jen vyslovuji svůj názor. U větrných elektráren se v článku nepočítalo např. se silniční spojení k elektrárnám, údržbě, plánované životnosti apod. U jaderných zase chybí údaje jako spotřeba energie na vytěžení paliva, doprava a s tím spojené budování železnice, provoz, spotřeba energie na vytvoření tubogenerátoru a dále. Toto se ale zohlednit musí protože tyto proměnné se rozhodně nekrátí a výsledek se může poměřne podstatně lišit. Tím chci naznačit že se musí počítat s vybudováním provozem, udržbou a výslednou životností. Souhlasím ale s tím že vetrné elektrárny nemohou zastoupit jaderné. Musí se budovat i jiné elektrárny protože jen v množství je síla.