Pokusím se vysvětlit odkud plynou ty nezdůvodnitelné názory. Hlavním ideologem takovýchto názorů je německý politik a poslanec Spolkového sněmu Hermann Scheer, který své myšlenky sepsal v knihách „Sluneční strategie“[1] a „Světové sluneční hospodářství“[2]. Všichni protagonisté uvedených názorů nekriticky přejímají všechny jeho názory, proto nejsou o nich schopni věcně diskutovat. Např. V [2] je uvedena kapitola „Energie bez sítí“ ze které cituji: "Jeden z největších potenciálů k rozlomení energetických řetězců a proměně hospodářské struktury je ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů bez sítí. ...Rezervní elektrárny ztratí svůj význam, bude-li síť zásobována velkým počtem menších decentrálních elektráren" [zde už zase mluví o sítích]. Dále to rozvíjí v celé kapitole.
Kdybyste hledali původce myšlenek o totální decentralizaci energetiky, tak je to právě zmíněný H.Scheer, který je iniciátorem těch tisíců VěE v Německu se současným instalovaným výkonem 18000 MW, které jsou však regulované prostřednictvím sítě.

Děkuji za vysvětlení původu. Od tohoto pána jsem zvládl přečíst (a ještě s jistými obtížemi - ono demagogie se dá strávit najednou pouze určité množství) pouze pár článků, na knihu bych neměl dost sil. Ale jak správně píšete, je to IDEOLOG. Docela by mne zajímalo, co by odpověděl na otázku, proč ty mraky větrníků zapojují do sítě, když to (podle něj) vlastně vůbec není potřeba. Ale jako správný "ideolog" by si s tím určitě "poradil".

"Monopol může nastolit velmi škodlivé prostředí a je nutné se nikoli proti němu, ale proti jeho možnému zneužití bránit – z tohoto důvodu zřizuje stát orgány jako Antimonopolní úřad či Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, které toto mají za úkol. "

S timto ne uplne souhlasim. Jedinou pricinou monopolu je stat a jeho regulace. Antimonopolni urad je naprosto zbytecna instituce a resi dusledky misto toho, aby resila priciny.

Je pravdou, že tato krátká zmínka snahou o zkrácení utrpěla snad nejvíce. Měl jsem na mysli spíše tzv. přirozené monopoly, se kterými lze těžko něco dělat (asi těžko povedou do domů patery trubky s přívodem pitné vody či kanalizace). Další problém je rozsah trhu pro posouzení mnopolu. V rámci města je vodárna "monopol", v rámci kraje už nikoli. Stejně tak ČEZ je z pohledu ČR dominantní výrobce (nikoli monopol, z celkové výroby má něco přes 60%), z pohledu evropského trhu je relativně bezvýznamný. A kupříkladu z pohledu definované energetické sítě (jedna síť se stabilními parametry 3x400V/50Hz) nic jiného než "monopol" na její řízení není možné. Ale takhle ve zkratce se to asi nedá detailně rozebrat.

tak s tím si dovolím nesouhlasit,
stát jako příčina monopolu platí možná u nás, ale ve svobodné ekonomice s delší historií vznikají monopoly samy o sobě jako výsledek konkurenčního boje (každý boj musí mít nakonec nějakého vítěze). Pokud by byl trh ponechán zcela bez regulace (bez antimonopolního úřadu, apod.) tak by to v dlouhodobějším horizontu neodvratně vedlo k jednomu jedinému megamonopolu

"Pokud by byl trh ponechán zcela bez regulace (bez antimonopolního úřadu, apod.) tak by to v dlouhodobějším horizontu neodvratně vedlo k jednomu jedinému megamonopolu"

Tohle proste neni pravda. Treba v USA byl antimonopolni urad zaveden v rozporu se zajmy spotrebitele. Stejne tak pozdeji i jinde.

V dosavadních článcích a příspěvcích byla pěkně vysvětlena úloha a možnosti JE jako stálého zdroje, nikoliv však regulačního, nevýhody neregulovatelných zdrojů (vítr, slunce) a jejich negativního působení na stabilitu a že stabilitu zajišťují PVE a uhelky. Jenomže to je popis současného stavu.
Je tu otázka, jak si zastánci JE představují provoz energetické soustavy s vyhlídkou, že nebudou prolomeny limity těžby uhlí a brzkého omezení nebo ukončení těžby uhlí. H.Scheer síť odmítá a uvádí, že u každého větrníku a fotovoltaiky budou akumulační kapacity (solární vodík-palivové články, tlakový vzduch, setrvačníky, elektrochemické ak. a j., ale zatím ale nejsou a to by se safra prodražilo). Přečerpávací vodní elektrárny mají u nás výkon 1100 MW, ale jen na max 4 hodiny provozu denně, což je nedostačující a ještě k tomu se ztrátou - na každou dodanou 1 kWh se spotřebuje 1,43 kWh na přečerpávání.
Odpověď, že se jednou něco vymyslí není příliš lákavá, protože už to klepe na dvěře a času není nazbyt.
Přivítal bych, kdybychom problémová témata mlčky nepřecházeli a vyslovovali se k nim a nastínili nějakou perspektivu na nějaké reálné, nikoliv filozofické úrovni.
M.Š.

Je jisté, že se ČR ještě desítky let neobejde bez uhelných elektráren. Avšak jejich počet by se mohl značně omezit, fungovaly by jako špičkový zdroj v dobách zvýšené spotřeby - zima, suché léto...
Domnívám se, že by ČR mohla uvažovat o špičkovém zdroji na zemní plyn, který by zajistil asi 5 % spotřeby, opět špičkový, během dne.
Osobně bych viděl reálný poměr:
80 % jádro
10 % uhlí
5 % OZE
5 % plyn

stavbě nové přečerpávačky se nevyhneme. Další regulace je možná rozvojem "přímotopů", "akumulačních ohřevů" spínaných HDO, 2 a více tarifová pásma.
Spolupráce s okolními zeměmi (Rakousko má velký potenciál regulovatelných vodních děl).

V případě přebytku energie v síti je možné omezit výkon JE, JE jsou schopny regulace, ostrovního režimu, ale je to nevýhodné. Uhelné, plynové, vodní elektrárny a HDO se k tomu hodí více.

Pokud by se uhelky používaly jenom pro regulaci, tak to už by bylo přijatelnější, protože by nedošlo k tomu velkoplošnému rabování posledeních zásob uhlí a byl by čas tu regulaci vyřešit jinak. Ředitelka ČEPS je však znepokojena, pokud nebude zavčas zahájena stavba nové elektrárny při likvidaci stávajících, tak by musel ČEPS započít se stavbou nové elektrárny, pokud není přebytek výrobní kapacity aspoň o 30 procent, trh s elektřinou se začne deformovat a bude hrozit nedostatek elektřiny pro podůrné (regulační) služby (dle serveru energetika). Musely by se přistavět další 4 Bloky JE a zbytek z obnovitelných zdrojů. Na zemní plyn bych se moc nespoléhal, ten se stane strategickou komoditou.

tech 10% z uhli a 5% z plynu by nebylo potreba pri propojeni site a vymene elektricke energie v ramci severni polokoule takze evropa by si mohla vypomoci v USA ci Kanade a obracene.
Mysto precerpavacich VOE by se dali v budoucnu take pouzit supravodive akumulatory [odkaz] http://www.energyweb.cz/web/index.php?display_page =2&subitem=2&slovnik_page=supravod_ind_ak. html [/odkaz]

No ono by to opět vydalo na samostatný článek, ale jak již bylo naznačeno, jako pohotové zdroje lze používat i plynové turbíny. Další možností regulace je ODPOJOVÁNÍ (či připojování) odběru, na což se používá HDO, které ovládá přímo dispečink. Stejně by šlo regulovat např. tím že při odlehčené soustavě by část energie z JE např. vyráběla vodík a v případě zatížení soustavy by se nejdříve omezila (zastavila) výroba vodíku a ona energie pustila do sítě a pokud by to nestačilo, tak onen vodík "pustil" přes turbínu či palivové články. Osobně očekávám, že se bude více dělit elektrická energie na tarify podle spolehlivosti dodávek, u levnějších tarifů bude nižší garance dodávky (obdoba akumulačního tarifu či "přímotopu", kdy máte garantován pouze jistý souhrn za den a část dne, ale v rámci minut (někdy i hodin) si z dodávkou může volně manipulovat distributor. Osobně, pokud píši o elektrické energii, vidím jako klíčový (a ne moc vyřešený) problém AKUMULACI - a opět, ani zde základní fyziku "neoblbneme" čím více máme naakumované energie na malém prostoru, tím větší je RIZIKO, že se tato energie při havárii náhle uvolní - bez ohledu na způsob akumulace. (Např. prolomení přehradní nádrže je oním náhlým uvolněním akumulované energie, totéž nádrž se stlačeným vzduchem či plynem.....)

Řešení regulace pomoci uhelek bych považoval za nouzové z dlouhodobého hlediska. Spíš bych se přikláněl k hledání regulačních možností v rámci provozu JE, proto se na ty možnosti ptám. Jako akumulační prostředek vidím výrobu vodíku z přebytků, i když ta výroba elektrolýzou není příliš efektivní, ale jsou i jiné technologie a jako regulační kapacity vidím palivové články, které mají krátkou startovací charakteristiku a dnes už slušný výkon 1 MW při účinnosti až 60%. Myslím, že dosáhnout bezpečnosti ve stabilizovaném prostředí je snadnější než u automobilů. Samozřejmě jsou vždycky rizika, s těmi už musíme žít.
Myslím, že právě na tom by měl výzkum intenzívně pracovat.

Pri vyvraceni bludu, je treba vyzdvihnout i klady decentralizace, jen tak by bylo mozno se vyhnout tezce ideologicky vyznivajicimu clanku. Pri decentralizaci dojde k obrovskym usporam energie. Momentalne se 60% energie ztrati rozvody, prave kvuli centralizaci zdroju.

Nuže vyvracejme bludy: podle českého statistického ústavu, kapitola energetika http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/8102-05 se píše:
2004 - celková výroba elektřiny: 84333 GWh ztráty v rozvodech: 5084 GWh - to je těch Vašich 60%? Můžete osvětlit svoje vlastní bludy či prameny, odkud čísla berete?

A dále. Můžete vysvětlit jediný důvod, proč by "decentralizované zdroje" - podle koncepce jak jsou instalovány v Německu či u nás měly SNIŽOVAT ztráty v rozvodech? Ty německé totiž prokazatelně ZVYŠUJÍ toky energie v rozvodných a distribučních soustavách (viz údaje ČEPSu) a tudíž zvyšují ztráty a to nejen v Německu, ale i v sousedních sítích tedy i u nás!

Mate pravdu, nepohlizim na tuto diskusi jako typicky ceskou, onech zminovanych 60% je udaj platny pro USA, coz uznavam je zeme trochu jinych rozmeru. Ovsem i o vasich udajich je mozno spekulovat, jste si jist, ze ztraty jsou pocitany ze zakladu 84333 GWh? Neni to spise z 62202 GWh? Ale samozrejme tak jako tak to vic jak 10% neni, coz uznavam.

Pokud jde o decentralizovane zdroje, tak musite uznat, ze cim dale vedete elektrinu, tim vice se ztrati v rozvodech. A chcete-li priklad typicky cesky, jeden mam. Za prvni republiky mela kazda vetsi tovarna v sudetech svou vlastni vodni elektrarnu, ktera ji zasobovala elektrinou. Tezko si predstavit, ze by takove usporadani zvysilo tok energie v rozvodnych soustavach.

Předem děkuji za věcnou odpověď - popravdě jsem ji moc nečekal. Nejdříve ad ztráty. Kdysi jsem narazil na metodiku "staťáku" (asi to bylo v papírové ročence, na internetu to nevidím) a ztráty v rozvodech byly definovány jako rozdíl mezi MĚŘENÝM vstupem všech zdrojů (tedy veškerá výroba) a měřeným výstupem (export se měří na hranicích). Snad se to nezměnilo.

Jinak oproti USA máme opravdu mnohem menší "rozměry" na rozvody a podle vyjádření lidí z oboru, kteří se s rozvodnou soustavou v USA blíže seznámili, ji máme mnohem lépe dimenzovanou. (To je jedno z mála z pozitivních dědictví totality, neboť v takovém režimu se mnohem snáze staví nová vedení než když se musíte dohadovat s vlastníky).

K decentralizovaným zdrojům - měli jsem si hned v úvodu definovat co si pod nimi představujeme, neboť to je zřejmě zdroj nedorozumnění. (Ostatně zamyšlení nad soustavou "decentralizovaných zdrojů" jsem plánoval do jiného článku - snad na něj dojde - zde byl výslovně rozebírán jediný aspekt ona (ne)demokratičnost ).

V případě oněch malých vodních zdrojů, realizovaných jako za první republiky byste mohl mít částečně pravdu (ne všechny ztráty jsou pouhým vedením a transformací), potíže je, že takové zdroje už reálně nevybudujete. Jednak přestože teoreticky existují desítky/stovky/možná tisíce bývalých lokalit s MVE, když se je pokusíte obnovit, narazíte na odpor ochánců přírody. (V náhonu se usídlil unikátní biotop, který by kolísání hladiny zničilo.....) - vážně z desítek vytipovaných lokalit ve velmi příhodné krajině naprosto nulová úspěšnost. A druhak pokud se Vám to nějak podaří (v minulosti podařilo), dostanete tak přísné podmínky provozování (přes turbínu můžete pustit maximálně xxxxx a to ještě v období pouze yyyyy), že přijdete téměř o ŘIDITELNOST tohoto zdroje. No a dostáváme se ke zdrojům, o kterých jsem hovořil a které JEDINÉ se s obrovskou dynamikou v Evropě "rozjíždí" a jsou vydávány za ony decentralizované zdroje - větrné elektrárny, jinak "větrníky" - tedy neřiditelné zdroje a tam platí to co jsem uváděl.

Myslim ze se v teto diskusi dostavame k tezke otazce, kdy musime stanovit co je jak cenne. Je opravdu tezke rozhodnout co ma pro cloveka vetsi cenu, zda krasna horska bystrina, ci malebna krajina s trosku vetsim radioaktivnim pozadim a nebo spanile horske hrebeny kde vitr fouka po vetsinu roku.

Ja se priznam, ze neznam odpoved na tyto otazky. Autori clanku na tomto serveru vcetne Vas maji jasno a to me trochu desi. Jedinne reseni vidim v drastickem uskromeni, coz by mohlo byt realne dosazitelne do doby, dokud nebudeme mit nejaky opravdu kvalitni a neskodny zdroj energie, kterym by mohla napr. byt termojaderna fuze.

Stejne tak si myslim, ze by se naslo par lidi (treba ja :)), kterym by nevadilo to, ze elektrina neni k dispozici porad. V minulosti to bylo naprosto bezne. Kdyz nebyla voda ci nefoukal vitr, tak se proste nemlelo ci netezilo. Pak by mohla byt vetrna/vodni elektrarna odpojena uplne od site...

Ano máte pravdu. Mnoho hodnocení je otázkou priorit a věcí subjektívního posouzení. Kupříkladu zda je menším zlem čtveřice betonových chladících věží (zbytek elektrárny v jejich blízkosti téměř zaniká), nebo tisíce betonových 100-metrových monster (kupodivu často v té nejkrásnější přírodě), které tu elektrárnu stejně nedokáže nahradit. Vážně se na takovéto otázky obtížně odpovídá. (Navíc pokud byste pečlivě četl článek, ke kterému diskutujeme, viděl byste celkem jasně napsanou OTEVŘENOST závěrů, nikoli nějaké apriorní JASNO).

Dále jste narazil na podnětnou myšlenku - spokojit se s nestabilními dodávkami. To je jedna z prvních otázek, kterou v diskusích o nespolehlivých zdrojích pokládám a nijak zvláštní odezvu nezaznamenávám. A dále "...V minulosti to bylo naprosto bezne. Kdyz nebyla voda ci nefoukal vitr, tak se proste nemlelo ci netezilo..." - jste si jistý, že s dnešními technologiemi by to bylo stejně "bezbolestné"? Pokud u nás ve firmě třikrát za směnu vypadne proud tak je znehodnocena práce za celou směnu - holt technologie dosti pokročily. Myslíte, že je únosné vrátit se na technologickou úroveň dob, kdy výpadky proudu nevadily? Totéž s oním uskrovněním. Nevím o jak výrazném uskrovnění mluvíte, ale občas prognózované 50 až 70% znamená likvidaci některých technologických odvětví - jste si jistý, že by se je časem (až bude onen dostatečný zdroj) podařilo obnovit? Pochopitelně něco jiného je uskrovnit se v soukromé spotřebě s tím by se dalo vcelku souhlasit - ovšem z celkové spotřeby je to velmi malý díl.

Domnívám se, že srovnávat situaci rozvodné sítě předválečné ČSR s dnešní situací je skoro nemožné. Vždyť před válkou byla elektrická energie v podstatě luxus, který si nemohl dovolit každý. Omezovat dodávky elektrické energie v dnešní době by se rovnalo v podstatě zrujnování hospodářství. Já, ať se snažím sebevíc, tak úspory vidím právě jako výhodu centralizované soustavy. Decentralizované soustavy mnohde existovaly a myslím, že historie nám jasně ukázala, že totálně selhaly.

Přesně to jsem se snažil naznačit. Mimochodem - pročpak je asi novým trendem další CENTRALIZACE rozvodných soustav a jejich propojování do stále větších ("nadstátních") celků a ne naopak "tříštění" již existujících. A to nejen u nás (v Evropě) ale snad nikde na světě - nebo snad někdo ví o takové "decentralizované" soustavě (pravda on zatímnikdo nepopsal, jak by si ji vlastně přesně představovali) kdekoliv v průmyslově vyspělých zemích?

Ptate se proc je novym trendem spojovani rozvodnych soustav. Ja si myslim, ze primarnim duvodem je uvolneni energetickeho trhu, ktere vyzaduje, aby si clovek v jedne casti Evropy mohl nakoupit energii z druhe. Jiste uznate, ze tato "centralizace" uspory neprinasi a jeste velice zatezuje sit. Zeptejte se v Nemecku, jake s tim zacinaji mit problemy a jak to musi omezovat vysokymi poplatky za "tranzit".

Určitě to bude jeden z důvodů. Další bude nejspíše snažší sdílení síťových služeb (tedy jejich zefektivnění) a vůbec operativnější poskytování transferů energie - holt některé státy zanedbaly své vlastní zdroje - viz. Itálie....

Jinak v Německu mají zjevné obtíže s uregulováním náhodných výkyvů svých větrníků a nezbytností transferů energie ať při nedostatku, tak při nadbytku. Dokonce se to projevuje i u nás, kam se ta energie "přelévá" nebo se i přes nás transferuje. (Viz. dřívější odkazy na stránky ČEPSu.)

Ja nevim co tam ty Nemci delaji, vzdyt neni nic jednodussiho nez regulovat vetrnou elektrarnu, myslim ze to delaji naschval, jen aby vydelali. Je to bohuzel jeden z dusledku roztrzeni poskytovatelu elektriny a majitele site. Holt dravy trh nema jen ruzove stranky.

Přiznám se, že teorii "..Němci to dělají schválně..." jsem ještě neslyšel - ostatně se to brzy uvidí, neboť pokud se bude situace zhoršovat, tak sousední státy sáhnou k odpojování. (Když hrozí výpadek páteřní linky vlivem přetížení, je to logický krok). Pak bude rázem jasné, jestli si to "uregulují" nebo budou mít "black out".

Trosku manipulujete s historii, zrovna dnes jsem se dival na historickou mapu rozvodne site CSR z roku 1938 a mohu Vas ubezpecit, ze rozhodne nebyla bila. Pokud jde o nepravidelnost dodavek el. energie tak se jednalo z me strany pouze o zasneni, ktere jsem doufal bylo zjevne, nikoliv realnou uvahu.

Dovolte mi, bach objasnil, proč si myslím, že není racionální srovnávat předválečnou rozvodnou síť ČSR s dnešní rozvodnou sítí a vlastně proč není možné vůbec srovnávat tehdejší energetiku s tou dnešní. To, že mapa rozvodné sítě ČSR v roce 1938 nebyla bílá je logické, ale srovnáme-li ji s dnešní obdobonou mapou rozvodné sítě, tak bude při nejmenším vypadat hodně chudě. Je třeba si uvědomit, že ještě v roce 1948 (tedy 10 let po roce 1938) bylo v ČSR elektrifikováno jen 78% obcí. Navíc výroba i spotřeba elektřiny byla v porovnání s dneškem podstatně menší (o stovky procent). Například jen produkce JE Temelín představuje 50% celkové produkce elektřiny v ČSR ještě v roce 1960!!! A nesmíme zapomínat také na důležitý faktor závislosti podniků na elektřině.

Nesmíte se na předválečnou a těsně poválečnou dobu dívat přes literaturu sedmdesátých let. Ze 78% obcí bez elektřiny jich bylo relativně více na Slovensku. A už tenkrát měla k elektřině z "veřejné" sítě přístup větší část obyvatel a celá řada dalších ji měla k dispozici lokálně. Turbíny v mlýnech, statky s různými typy generátorů, fabriky s MVE byly i v obcích, které oficiálně nebyly elektrifikovány resp. neměli elektřinu k dispozci z "veřejné" sítě. A většinu průmyslu už používala elektrický pohon, parní stroje s transmisemi ubývaly (a to nejen ve Škodovkách a u Bati).
Ale na přelomu padesátých a šedesátých let byly direktivně skoro všechny malé zdroje zavírány. Samozřejmě, že to také trochu souviselo s (často neefektivní) centralizací výroby a s opouštěním menších výroben. A nepochybně v tom hrála i roli absolutní závislost takových podniků na centru. Protože celá doba centralizované "elektrické" soustavy v ČSSR byla současně dobou většího nebo menšího nedostatku elektřiny jak pro výrobu tak i pro domácnosti (později méně). Čili podnik, který neměl elektřinu (třeba částečně) z vlastních zdrojů musel "zdravit u vrbiček" daleko více.
Společnost, která je zásobována elektřinou "centrálně" je z podstaty věci náchylnější k menší svobodě než společnost, kde alespoň její části mají "elektřinu" pod svou kontrolou. Pro pořádek je nutno říci, že totéž platí i o vodě, plynu a třeba i o televizním vysílání.

Pár poznámek.
Od 80. let byly MVE obnovovány, resp. bylo povoleno jejich provozování soukromými osobami - podnikateli! Bylo možno dosáhnout až 100 000 Kč příjmu za rok, což bylo na tu dobu docela dost peněz.

Jinak MVE nezajistily podnikům o nic více "nezávislosti" než centrální zdroje. Protože v zimě a v létě je prostě vody málo, takže by podnik stál tak jako tak. A na jaře bylo díky Vltavské kaskádě (což byl projekt, který zajistil ČR největší procento OZE dodnes - dnes by nebyl vůbec realizovatelný) energie dostatek.

Dále netřeba hledat za zavíráním MVE nějaké přehnané ideologické důvody. Jistě, v některých případech se mohla být MVE záminkou... Ale drtivá většina MVE byla znárodněna už v roce 1947 (čili před nástupem KSČ) a v 50. a 60. letech již bylo vše znárodněno kompletně.
Zavírání MVE bylo dáno především ekonomickými důvody, cena el.en. z těchto malých zdrojů je vysoká a to doteď! I dnes se žádná MVE neuživí sama, jsou závislé na skrytých dotacích státu - kdo hradí opravu jezů, hrází u kterých MVE většinou stojí? A na velkých centrálních zdrojích (kromě velkých vodních elektráren). Zdroje jako Čeňkova pila, Hučák, atd. Jsou spíše unikátní technickou památkou, než zdrojem el.en.

MVE by sice mohly teoreticky zajistit nezávislost na vládě, ale zase jsou závislé na počasí. Je lepší být závislý na počasí, nebo na demokraticky zvolené vládě, která má, narozdíl od vrtochů přírody, alespoň nějakou zodpovědnost?

Navíc dnes neexistuje žádný skutečně nezávislý zdroj elektrické energie, až na pár výjimek. Svobodu společnosti musíme zajistit jinými způsoby....

Jinak když jsme u těch BLUDŮ v dnešních lidovkách http://lidovky.zpravy.cz/ln_noviny.asp?r=ln_noviny &c=A20060223_000101_ln_noviny_sko&klic=211 842&mes=20060223 je článek pana Kerlese (donedávna zjevného odpůrce JE) s názvem "Větrná energie hrozí kolapsem" (to jsou ty Vaše decentralizované zdroje), kde se mimo jiné píše: "...Letos se například v jednom okamžiku "přelil" do Česka dosud rekordní výkon 3000 megawattů, což je o třetinu víc, než je schopen dodat Temelín...." (když pomineme celkem obvyklou chybu ve zlomcích (je to o POLOVINU víc, než je schopen dodat Temelín)) tak jsou to doslova užasné transfery energie - a to má jako SNIŽOVAT ztráty v sítích? I jako humor by to by to bylo dost špatné.

Michate jablka s hruskama. To ze kolisa vykon vetrne elektrarny nema prece nic do cineni s decentralizaci. Vidite dalsi BLUD, opet na Vasi strane :)

Viz. odpověď výše - měli jsme si definovat co myslíme oněmi decentralizovanými zdroji. Já jsem hovořil o těch (téměř jediných) ketré se s ohromnou dynamikou v Evropě rozvíjejí. Nakonec se podívejte do statistik.

Já za decentralizovaný zdroj považuji zdroj, jehož produkce jde přímo do sítě NN či VN (22,35 kV), není připojen do sítě VVN, přenosové soustavy. Vyrobená energie se spotřebuje přímo v dané lokalitě (městu), neprochází transformátorem na VVN.
Čili malé vodní elektrárny uprostřed města, FV panel na střeše, apod.
Z tohoto hlediska nejsou větrné farmy decentralizovaným zdrojem, jsou zdrojem centrálním!

Kupříkladu kdyby v Jindřichovicích "jeli" na své elektrárny - pak by úřední hodiny obce byly "Když fouká vítr od - do". Bylo by to docela zábavné a zajímalo by mne co na to občané.

Kdybych ja bydlel v Jindrichovicich, tak by me to nevadilo. Pokud by ale meli agendu na noteboocich, tak by opravdu nebyl problem nadimenzovat UPS, ktera by vydrzela na tydny bezvetrneho provozu...

Víte na takových úřadech povětšinou běží síť a popravdě server jsem na notebooku ještě neviděl. Dále se tam občas svítí (hlavně v zimě) a dokonce i topí. A už jste dimenzoval UPS pro oběhové čerpadlo na patrový dům a na týden provozu?

Neprehanejte, v Jindrichovicich urcite server nemaji, vzdyt je to malinka obec. A pokud jde o to, aby na notebooku bezel fileserver, tak na tom nevidim nic spatneho, pokud by mi slo o energeticky nenarocny server, jiste by toto reseni vyhralo (nezabihejme ted do detailu, ze by bylo dobre aby tam byly disky dva kvuli RAID1 atp.). Tepelnou soustavu mohou mit navrzenou pro samospadny obeh a otevreno budou mit za svetla.
Netvrdim, ze je to reseni, ktere by plne uspokojilo dnesi uspechanou spolecnost, ale to se mi prave na Jidrichovicich libi, ze jdou trosku proti proudu. V cem vidite kvalitu zivota? Ze to co chcete mate hned? Neni cennejsi to, na co musite trochu cekat?

Opravdu bych opustil technické detaily, jako zda dnes vůbec seženete topná tělesa na "samotížný" topný systém atd. atd.

Vaší zmínkou "...V cem vidite kvalitu zivota? Ze to co chcete mate hned? Neni cennejsi to, na co musite trochu cekat?..." jste však narazil na opravdu stěžejní problém. Já jsem totiž prožil část života v systému, kde jsem většinu času strávil různým sháněním čehokoliv či stáním ve frontách na cokoliv. (A v drtivé většině to opravdu nebyly zbytné "konzumní" potřeby.) A mohu Vás ubezpečit, že to jako žádanou "kvalitu života" nevidím.

Kvalita života, stěstí je ryze subjektivní pocit vycházející ze základních hodnot každého člověka.

Tyto hodnoty jsou dané jednak geneticky, dále výchovou a společností (kulturou).
Pochopitelně, že se tyto hodnoty dají změnit - typickou ukázkou jsou různé církve a náboženství. Můžete si vystačit s kusem suchého chleba a žít v kanálu, pokud nad Vámi bdí ... (doplňte si sám).

Jestliže chcete lidem měnit tyto hodnoty, nazývejte věci pravými jmény, založte si církev, sektu a přesvěčte lidi o tom, jak může být pěkný život při čekání na vítr (a to, kdy půjde elektrická energie)...

Tímto se Váš názor dost liší od politiky prakticky všech jiných stran - všechny politické strany hlásají růst životní úrovně a víceméně se liší ve způsobu jak toho dosáhnout a komu by se měla ta životní úroveň zvýšit...

Kvalita života a štěstí není totéž. Na úrovni komunity, obce či lze mluvit i o určitých objektivních kritériích kvality života, nejčastěji nás napadne zdravotní stav, průměrné dožití, přístup k pitné vodě a potravinám, kvalita bydlení, kvalita prostředí (přírody, ...). Jistěže v různých kulturních okruzích jsou lidé vnímaví na různá kritéria. Přinejmenším v rámci jedné kultury lze zkoumat, zda se kvalita života "lepší" nebo "horší".
Je celkem spolehlivě prokázáno, že vyšší životní úroveň (měřená pouze množstvím spotřebovaných hmotných statků) není zárukou vyšší kvality života ani štěstí dotyčných lidí.
Zelení navíc nejsou jediní, kteří nevidí vyšší kvalitu života ve vyšší výrobě a spotřebě elektrické energie (a dalších statků) - ke konceptu trvale udržitelného života se hlásí více politických stran a považují TUŽ za svou prioritu. Ovšem ty kamenné (ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL) až někde hodně nakonci svých priorit (pokud vůbec).

Víte proti tomu žádných námitek. Ovšem proč to neříci naplno? Co mi vadí, je to pokrytectví, snaha se tvářit že se vlastně nic nezmění - a to jednoduše není pravda. Proč neříci - bude to mít jisté důsledky, např. občasné nedostatky energie a vypínání spotřeby - ovšem podle nás to nesnižuje "kvalitu života". Pravděpodobně dojde ke zlikvidování (přesunu) firem, jejichž technologie je závislá na trvalých a kvalitních dodávkách energie, ale určitě (snad???) se zde objeví firmy nové atd. atd. A občané ať posoudí, jestlitoto vážně chtějí - jinak je to MANIPULACE.

Jistě, souhlas.
Obecně ale platí, že "bohatší lidé" udávají, že "jsou šťastnější", platí v průměru, jistě bychom našli "nešťastného milionáře" a "šťastného žebráka".

Jinak jádro patří do konceptu TUŽ, brzy na to chystám článek.

Já vidím kvalitu života v kvalitním životním prostředí. V prostředí, kde v lese jsou několik set let staré duby a buky a ne rychlerostoucí dřeviny pro biomasu (jsou buky a duby vhodné jako biomasa? Jejich energetická výhřevnost?), klidně bych uvítal těch lesů více, raději než pole "technického konopí". Mám raději zurčící potůčky místo potoku "rozsekaného jezy" s MVE. Mám raději louku bez větrníků, než s větrníky, raději bych měl za barákem sklad vyhořelého paliva, než plynové zásobníky. Ale zase klidně vyměním 1 "useknutý kopec" za 2 kopce vytěženého uhlí a 1 kopec vápence z Českého krasu.

A proto chci JE... Ale je mi jasné, že moje "kritéria kvality" jiní lidé neuznávají a přejí si třeba opak.

Z tohoto a předchozího Vašeho příspěvku je vidět, že jste opravdu odborník na kvalitu života. Můžete proto komentovat následujících pár vět?

Kupříkladu zatímco v rozmezí let 1950-1990 vzrostl hrubý domácí produkt ve Velké Británii o 230 %, kvalita života se během uvedeného období - posuzovaného jako celek - zlepšila takřka neznatelně, přičemž dlouhodobě, zhruba od poloviny 70. let, křivka blahobytu téměř neustále klesá a kvalita života se prudce zhoršuje.

O tom, že v tomto období prudce vzrostla spotřeba elektřiny není nutno diskutovat.

Mohu znát definici "kvality života", která se tak neznatelně změnila a definici "blahobytu", jehož křivka tak silně klesá?

Nevím, zda je dnes život "kvalitnější", ale obávám se, že v 50. letech by chtěl z dnešních lidí žít málokdo (jedno z v ČSSR či Velké Británii) - spíše dáno idealizováním tehdejších poměrů či nostalgií.
Nicméně já Vás názor na to, že dříve bylo lépe neberu, ale já ho nesdílím - pravděpodobně se v tomto tématu neshodneme...

Pravděpodobně má smysl takové srovnání pouze pro Velkou Británii. V ČSR/ČSSR/ČSFR/ČR to dost dobře není možné, protože došlo v padesátých letech (zejména) k jevům, které ve VB nepoznali: totalitní kontrola společnosti (od vedoucí úlohy KSČ v Ústavě a tisíce lidí zbavených svobody/života až po politická kritéria získávání vzdělání a umístěnky pro absolventy), víceméně násilná kolektivizace, rozbití přirozené struktury výroby a služeb (likvidace živností), omezený přístup k informacím jinde snadno dostupným ...

Ale maličko už bychom se snad mohli bavit o posledních deseti letech. Tedy po alespoň částečné stabilitaci podmínek (i ve srovnání s předchozím odstavcem). Myslím, že většina lidí by nekvantifikovala svůj život jako kvalitější v míře v jaké rostly průměrné mzdy, HDP nebo výroba elektřiny. Pravděpodobně by tu kvalitu viděli v pár procentech za deset let. A několik set tisíc nezaměstnaných (jistě ne všichni) by možná mluvili o poklesu. Pro mne je hodnotou (vzhledem k tomu, že jsem většinu života prožil v totalitním režimu) možnost dostat cestovní pas po vyplnění formuláře, cestovat téměř kamkoliv, koupit si téměř jakoukoliv knížku, podnikat, publikovat na webu, používat kopírku, politicky se angažovat (ne pouze v Národní frontě) - současně chápu, že to pro řadu lidí není taková hodnota a že hodnotí kvalitu života spíše podle každodenní hmotné a rodinné situace.

Ještě k té idealizaci. Jistě každý obvykle k stáru řekne, že dříve bylo lépe - byl totiž mladší. Ta padesátá a sedmdesátá léta to řadě lidí mé generace rozmluví. Ale i tak mohu dát pár příkladů, že takzvaný pokrok (zejména ten provázený vyšší spotřebou energií) má i negativní stránky. Kolik rodičů dnes pustí ve městě své malé děti samotné ven jako to šlo za mého "mlada", kolik širších rodin se schází jindy než o svatbách a pohřbech, kolik starých lidí žije v ústavech a ne ve svých rodinách, kolik lidí v městských činžácích nikdy nepromluví (snad kromě pozdravu) s většinou svých sousedů...

Koneckonců i takovéto debaty se odehrávají mezi lidmi, kteří se v životě neuvidí (nás dvou se to samozřejmě netýká).

Ano, možnost cestovat, používat kopírku, internet, koupit si jakoukoliv knížku. To jsou hodnoty, které zvyšují kvalitu života, ale zároveň jsou energeticky náročné!
Pro kolik lidí by před 100 lety měl význam cestovní pas? Když nebyly prostředky (jak technické i finanční) k cestování? Pro většinu lidí by pas smysl neměl.
Totéž knihy, knihtisk, každý si před 100 lety nemohl dovolit koupit jakoukoliv knihu.
Kopírky jsou vůbec záležitostí posledních desítek let - ale je zde vidět negativum, díky kopírkám možná řada "písařů" přišla o práci.

Svoboda jako hodnota má smysl pouze je-li realizovatelná. Čili já mám svobodu letět na Měsíc, ale nemám na to peníze, techniku, energii, čili tato svoboda pro mě nemá význam. Ale možná za 200 let bude běžné lítat na Měsíc pro Američany či Čínany a naše "zelená vláda" to bude zakazovat, pak bych svůj život považoval za méně šťastný, protože nemám "možnost", "svobodu".
Z dnešního pohledu je let na Měsíc věc velmi vzdálená. Asi tak, jako pro většinu lidí cesta do Ameriky ještě před několika sty lety - dnes je to naprosto normální.

Obecně především platí, že většina lidí nejsou ani milionáři ani žebráci. A myslím, že žádný solidní výzkum větu o štastnějších milonářích/bohatších lidech (v našem kulturním okruhu) příliš nepotvrzuje.

To kvalitní životní prostředí je trochu klišé - žijeme (v ČR) v kulturní krajině, kterou formují lidé (všude) nejméně čtyřista let (většinou) spíše tisíc let. Až na vyjímky tu nejsou ani původní lesy, ani původní louky - i zurčící potůčky v Sudetech (na rovině v Polabí tolik nezurčí) byly většinou citlivě regulovány.Docela by mě zajímalo, kolik hlasů bys získal mezi ostatními občany HK např. pro petici za zřízení úložiště jaderného odpadu na Moravském předměstí.

Ta poslední věta se mi líbí. Pouze nevím, jak JE zajistí ty stoleté duby (už jsem slyšel, že třeba v HK už nikdy takové duby, které tu máme nevyrostou). TUŽ je především o tom, že není možno budoucím generacím spotřebovat většinu NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ (ropu, uhlí, ale třeba i kaolin, vápenec ...).

Ano, žijeme v přetransformované krajině, která je dnes navíc možná i rozmanitější, než před tisíci lety. Nedávno jsem četl zajímavou úvahu o tom, která krajina je původní? Ta v době ledové, když tu byly ledovce, ta předtím, ta před 1000 lety?
Dovolím si říci, že řada ekologistů si toto ale neuvědomuje. Dovolím si řici, že řada ekologistů protestujících proti Temelínu se bude pár dní poté přivazovat ke stromům na Šumavě, aby hájili kůrovce. Přitom ty lesy nejsou původní a kůrovec z nich původní lesy nikdy nevytvoří...

Stavět úložiště RAO uprostřed města je blbost, ale co se VČ týče, mělo být úložiště někde u Borohrádku, což bych podpořil (voda z Orlice teče do HK...), v podzemí jsou jílovité sedimenty, které jsou vhodné. Nyní se už s touto variantou nepočítá. Kolik bych získal hlasů? Asi tolik, jako kdybych chtěl na MP postavit elektrárnu na biomasu či větrník... Čili doufám, že žádné.

Jak JE zajistí stoleté duby? Nejsem odborník na lesy, ale emise SOx, těžkých kovů z tepelných elektráren a z automobilů moc stromům neprospívají a JE v ČR umožní tyto elektrárny zavřít (nebo ty v Polsku), uzavřít lokální topeniště. V budoucnu se dá očekávat přechod na alternativní paliva - elektromobily, trolejbusy, vodík. A kvalita půdy by se mohla začít pomalu zlepšovat. Ostatně stačí se kouknout na Severní Čechy, duby a buky tam sice nerostou, ale buďme rádi alespoň za ty jehličnany.
Kromě toho energie z JE může pomoci i při zavlažování, hnojení (vápnění) či jiné úpravě půd.

A já souhlasím, že je špatné, vytěžit většinu neobnovitelných zdrojů: (ropu, uhlí, ale třeba i kaolin, vápenec). A právě JE může nahradit ropu, uhlí, ale i ten vápenec na odsíření. A s dostatkem energie není problém recyklovat téměř vše, čili žádná další těžba nebude nutná, popř. je možná těžba z moře, oceánů, vody. Jedině tak je možno zajistit opravdu udržitelný rozvoj.

Tato definice se mi moc nelibi, pak totiz staci, ze ve stejne velkem mestecku stejne silna elektrarna bude napojena na VVN a razem je z decentralizovaneho zdroje zdroj centralni!
Mozna vede cesta pres prepocet vykonu zdroje na plochu kterou zasobuje, pripadne toto jeste normalizovat koeficientem plosne spotreby...

V tom případě ale tento zdroj ztrácí hlavní proklamovanou výhodu - tj. nižší ztráty ve vedení a při transformaci z generátoru na VVN - VN - NN.

Nerozumim, na co reagujete? Tvrdim, ze zdroj, ktery zasobuje spotrebitele v tesne blizkosti kolem sebe je decentralizovany; zdroj ktery zasobuje spotrebitele daleko je centralizovany.

takže jeden zdroj může mít "plovoucí status"? Chvíli je CENTRÁLNÍ (když dodává do vzdálených oblastí) a chvíli DECENTRALIZOVANÝ? To je zajímavá představa.

Nevim co Vam na tom prijde tak divneho. Kdyz budete mit vice domu a kazdy bude vytapen vlastnim kotlem, tak se jedna o decentralizovany zdroj. Pokud pak v dobe nizsiho odberu pripojite vsechny domy na jeden kotel, tak ten zmeni svuj status z decentralizovaneho na centralni. Nemam nic proti tomu, ze se Vam tato definice nelibi, ale me prijde vcelku logicka.

Pohádky a písničky, které často vyprávějí, že si člověk štěstí za peníze nekoupí, se příliš nezakládají na pravdě. V dlouhodobé studii vyšlo podle amerických sociologů najevo, že bohatí lidé se cítí šťastnější než chudí.

Nejvýznamnějším předpokladem lidské spokojenosti je však stále dobré zdraví. Následují příjmy, výše vzdělání a rodinný stav.

Sociolog Glenn Firebaugh s kolegyní Laurou Tachovou sledovali věk, příjem rodiny a pocit štěstí u dvaceti až čtyřiašedesátiletých lidí mezi roky 1972 až 2002. Míra spokojenosti se životem byla měřena pomocí osobních pocitů jako "velmi šťastný", "docela šťastný" a "ne moc šťastný".

Analýzou výsledků se odborníkům podařilo odhalit vztah mezi výší příjmů a pocity štěstí. Čím bohatší byli vrstevníci určité věkové skupiny, tím byli spokojenější. Nejméně šťastní byli naopak lidé s nejmenšími příjmy.

"Potvrdilo se to bez závislosti na věku, fyzickém zdraví, vzdělání a dalších vlivech. Ale zajímavý je také jiný objev. Rodiny, jejichž příjem byl poměrně vysoký, ale v průběhu plynoucího času dále nerostl, se začaly postupně cítit méně šťastné," prohlásil profesor Firebaugh.

Nejsem si jistý vypovídací hodnotou subjektívních pocitů "velmi šťastný" ......"ne moc šťastný". Obecně se myslím projevuje vyšší hodnota pocitu "šťastný" v uzavřenějším prostředí. Například v uzavřené komunitě, která nemá možnost srovnání a která žije velmi "nuzně" (ovšem nepoznala jiné prostředí) se vyskytují vyšší hodnocení na žebříčku "štěstí" než v obdobné komunitě, která žije objektivně mnohem luxusněji, s lepší péčí a vyššími životními standardy, ovšem má srovnání s lidmi, kteří žijí ještě lépe a v ještě větším komfortu. Ovšem současně zpět (do oné nuzoty, kde se subjektivně cítili "šťastnější") by se chtěla vrátit značná menšina oné komunity. Z tohoby mohlo vyplynout, že lidé dobrovolně chtějí být MÉNĚ ŠŤASTNÍ. (Tím nechci říci, že je to korektní závěr - pouze upozorňuji na nejasnou vypovídací hodnotu subjektívního pocitu štěstí). A proto jsem se výše ptal po DEFINICÍCH onoho blahobytu či šťastnějšího života.

Ještě si dovolím poznámku k nostalgickým vzpomínkám na první republiku či 50-tá léta (nic proti nim samotným - spíše k aspektu "tenkrát to šlo"). Technologický pokrok je ireverzibilní - tudíž nelze jednoduše "vracet zpět". Jedním z důvodů je například to, že technologický pokrok je někdy VYNUCEN - kupříkladu docházející suroviny (snižující se výtěžnost) nutí buď k náhradám materiálů či modernějším technologiím těžby a zpracování a toto prostě nelze vrátit zpět neboť původními technologiemi prostě není co a z čeho vyrábět. Rovněž je nemyslitelný jakýsi "řízený návrat zpět", neboť značné množství vzájemných vazeb jednoduše NENÍ MOŽNÉ prokalkulovat a uřídit (jak nás o tom přesvědčila éra budování direktivně řízeného hospodářství). Jediná možná cesta je totální KOLAPS a související návrat do nějakého období "zpět" - ovšem tento proces lze těžko kalkulovat či vůbec odhadnout jeho důsledky.