Pokud chcete zjistit jak to s tou atomovou energetikou je doopravdy, tak si přečtěte článek "Jednotná fronta atomových milců" na www.blisty.cz.

Článek "solární lobby", nic jsem se nedozvěděl, "doopravdy"

Dopředu chci upozornit většinu zainteresovaných, že plně schvaluji mírový jaderný výzkum, ale zároveň chci upozornit, že využití sluneční energie není jen o fotovoltaických článcí.

Fotovoltaické články jsou jsou totiž nejmodernějším výdobytkem našich technických znalostí (fakticky se začaly používat teprve nedávno) a samy o sobě nedávají dostatečný výkon v poměru k penězům, ani celkově. Využívat je je proto neekonomické a jejich výroba taky není zrovna přátelská k životnímu prostředí. Hodí se skutečně jen do situací, kdy není jiné alternativní či levnější řešení. Rozhodně není realizovatelný nápad zastavět velké plochy a doufat, že se tím vyřeší problém energetiky.
(Rozhodně není dobrým řešením pokrýt například velký kus Sahary, představte si, co by to udělalo s klimatem.)
Ale trochu jinak. Už dlouhou dobu sleduji stavbu elektrárny, která se buduje v Austrálii. Nevzpomínám si přesně na název, o to zajímavější je princip, který využívá. Pomocí slunečního záření ohřívá vzduch, který stoupá vzhůru a roztáčí turbínu v komíně. Jednoduchý princip, nízká náročnost na stavbu a údržbu.
Taktéž existuje prototyp velkého zrcadla, které soustředí sluneční paprsky do jednoho místa. V ohnisku dokázali vytvořit teplotu přes tři tisíce stupňů. Zatím se používá k tavení, ale představte si, že místo taveného materiálu sem umístíme tepelnou baterii (termín neodpovídá, ale efekt je ten, že zahřejete drát a elektrony jdou ke chladnému konci -> proud. Efektivita je dnes poměrně vysoká. Původ má u sond s jaderným pohonem).
Takových příkladů je více. Stačí jen najít ten správný, levný a snadno realizovatelný a rozšířit jej pro komerční používání. Tohle je samozřejmě těžko realizovatelné pro oblast mírného pásu, ale určitě nemá smysl stavět sluneční elektrárnu z fotovoltaických článků, která je ve výstavbě ve Španělsku (nebo by měla být). Zkusme trochu přemýšlet nad tím, kde hledat snazší zdroje...

Však jsem psal, že podporuji výzkum OZE. Ten komín by se do Austrálie hodil, k nám ne. Nám se může hodit Uran z Austrálie, za který zaplatíme penězmi, za které si v Austrálii postaví "sluneční komín", je vyjde komín levněji, než JE, nás vyjde JE levněji než komín, tak proč ne?

Existuje další zdroj, relativně stabilní, který není zatížený tou nešťastnou neregulovatelností ale asi bude trochu drahý.
První geotermická elektrárna ve východních Pomořanech, v Neustadt-Glewe, pracuje jako kogenerační jednotka. Teplo získává ze slané horké vody z hloubky 2250 m a ochlazenou vodu vtláčí do hloubky 2335 m druhého vrtu ve vzdálenosti 1780 m. Elektřina se získává v organickém Rankinově cyklu ORC (Organic Rankine Cycle).
1.tepelný výkon 10.400 kW
1.elektrický výkon: 230 KW
1.množství vyrobené elektřiny: 1.400-1.600 MWh/rok
Ten elektrický výkon se mi nezdá moc závratný.

1 m vrtu 150 mm stojí 1000 Kč v našich podmínkách, tak jen to navrtání by stálo 5 mil. Kč+ kompresor+výměník+ generátor +rozvod atd. A také se to nedá provést všude, záleží na geologickém podloží, tepelné vodivosti atd. Muselo by se to ale dobře spočítat, protože takové experimentování by přišlo trochu draho.

Četl jsem o podobném projektu v Děčíně a Ústí nad Labem. Vrt by měl být do hloubky snad 5 km a stát by měl několik miliard Kč.

Nevýhodou projektu je riziko, že se vrt vůbec nemusí dát realizovat důvodu špatného podloží - pakliže se začne voda vháněná do vrtu "ztrácet", je celý projekt ztracen, stejně jako peníze do něho vložené...

V případě milionových investic je to rozumné, v případě miliardových investic se nikdy nevrátí ani energie vložená do vrtání (leda že by dvacet let dával bez údržby deset megawatt).