Nerozumím tomu stím dřevem.? - vždiť když strom roste tak z atmosféry "sebere" CO2 a to se pak při spálení zpátky dostane do atmosféry. Tak že je to takové - nula od nuly pojde. Ale jak to myslíte vy??? Jinak sem sváma.

Jde o to, co by se jinak s tím stromem, pakliže by se nespálil, stalo. Jestliže by jinak zůstal v lese či by se uložil do rašeliny či do nějaké stavby, měli bychom počítat tento rozdíl do emisí CO2. Pakliže by strom shnil, tak emise počítat nemusíme...

neuvolňují se při tlení také skleníkové plyny?

No, zajistit tu bilanci bude mozna problem

S tím používáním jaderné elektrárny jako odstavitelného zdroje bych byl velmi opatrný. Při rychlém snížení výkonu JR dojde k nestabilitě díky Xe-otravě a je nutno jej odstavit. Nikdo nezaručí, že vítr nepřestane foukat dříve, než jej budeme moci nahodit a další hodiny, než konečně přifázujeme generátor. Ani klasické tepelné nejsou příliš vhodné (praskání vyzdívky v důsledku tepelných šoků) a prudké snižování účinnosti mimo nominální výkon. Proto by asi bylo nejlepší uschovávat energii VE v obrovském setrvačníku, který by poháněl asynchronní generátor, který není nutno přifázovat. S trochou zlomyslnosti bych to ale provedl spíš takto: pomocí HDO bych připojoval zastánce OZE na drahou "ekologickou" elektřinu, když fouká. Její akumulaci ať si řeší sami, nejlépe úsporami. Myslím, že to by vyléčilo i Kuchtovou

Ona prudká změna výkonu asi nebude svědčit žádnému zdroji, snad docela slušně ji snáší plynová turbína - i když změny teplot jsou holt změny teplot.

Setrvačník je celkem schůdný (díky pevnosti kopozitních materiálů dokáže pořádné otáčky a tím slušnou akumulaci energie). Potíž ovšem je, že při akumulaci desítek (raději stovek) MWh, pokud dojde k "havárii" (roztržení.....) bude veškerá energie uvolněna během sekund - účinky se pak vyhodnocují v ekvivalentu TNT. (Četl jsem o projektu zabudovaném hluboko ve skalním masívu - tam zase roste investiční náročnost.) Co by to udělalo s jihočeskými "profimatkami", které vyvede z míry drobně vibrující turbína raději nedomýšlet.

Ale odpojování pomocí HDO se mi velmi líbí - navrhoval jsem to jako "tmavozelený tarif" přímo na stránkách Strany zelených (když to ještě šlo) a nikdo se k tomu příliš nehlásil.

pochopitelně patřilo "kompozitních materiálů"

Nebo pomoci vetrniku (ci FV) cerpat vodu nahoru a pri KD potrebe energie cerpat vodu dolu. Fouka na horach, staci nejaky prilehly kopec u reky smiknout a postavit precerpavacku...

No už vidím, jak zelení podporují "ušmiknutí kopce" - ale bylo by to rozumné v každém případě.

Tvé obavy jsou liché. Podívej se na Jindřichovice. Myslím, že by se ani nemusel dělat veliký setrvačník, stačilo by několik vyřazených autíček z větší mateřské školy. Ale vážně. Takový setrvačník by se musel pohybovat ve vakuu a být vyvážen. Co se týče profimatek (dle vzhledu spíš profitchýní), z těch jen čiší závist, že takového robertka nemají doma.
A co se týče té deklarované ceny kolem 3Kč/kWh, je to bohužel cena, ve které nejsou započítány další dotace. Potom by cena vzrostla na cca 10 Kč/kWh.

Pokud vím je obnovitelným zdrojem i biomasa a ta se dá spalovat v teplných elektrárnách. Tudíž i jí se dají zálohovat jiné nestálé zdroje energie. Dále pak zapomněl na palivové články, které procházejí prudkých vývojem a jsou také alternativou jak ony nestálé obnovitelné zdroje ustálit. V zásadě namám nic proti jádru, ale pro jeho propagaci jed dobré psát objaktivní články. Neboť mohu také tvrdit, že biomasa má dostaečný potenciál. Tvrzení o opaku v článku je nefér a připadá mi zcela účelové doporučil bych autorovi hlouběji prostudovat potenciál OZE a pak o nich takto příkře soudit.
Michal Pešta

protoze na jeji pestovani potrebujete fosilni vstupy na vyrobu hnojina, pesticidu, insekticidu etc, dale na pohon mechanizace na orbu, seti, praskovani, sklizen, suseni, drceni, ... Slunicko to cele sice umoznuje, ale energeticky prinos ma minimalni. Soucasne zemedelstvi je premena ropy na potraviny. Palit je znamena palit tu ropu velice slozite a neefektivne. "Vyplati se to" kvuli dotacni a danove politice.

Cili leda trojpolni hospodarstvi, jehoz efektivita ovsem ani neuzivi 10M lidi v CR, natoz nejake paleni na elektrinu...

Detailne se to rozebira v clancich o biopalivech. Pokud mate jina data, nez tam prezentovana, dejte vedet. Clanky dela objektivni fundovana kritika :)

Jeden kilogram suché biomasy nám dá 4 kWh tepelné energie. Pokud předpokládáme, že využijeme odpadní biomasu, například slámu, můžeme z každého hektaru získat "zadarmo" 10 - 15 MWh. Při účinnosti 40% to je téměř 5 MWh elektrické energie. To znamená, že jeden slavný Pávkův větrník nahradí sláma od jednoho středního sedláka, který má kolem 100 hektarů (1 km2) obilí. Jeden blok Temelína by ovšem stačil krmit jen půl hodiny. To znamená, že bychom potřebovali slámu od 15000 sedláků. Uvážíme-li, že na 90% orné půdy je deficit humusu je nutno počítat s tím, že odvoz tohoto množství biomasy sníží vsak srážkové vody ve prospěch odtoku asi o 10 mm. To je 150 milionů kubických metrů špičkového odtoku vody, která nám bude za pár dnů v půdním horizontu chybět. Při povodňovém průtoku v Praze v srpnu 2002 nám vychází, že by to stačilo na 9 hodin špičkového průtoku. Při náhradě všech JE to je 32 hodin. Lze tedy předpokládat, že bychom v tom případě měli tisíciletou vodu každý rok. Je tedy otázka, jestli zná příroda termín "odpadní biomasa".
Co se týče globálního oteplování, u jednoho z hlavních výrobců biopaliv, v Brazílii za dobu, než přečteš tento příspěvek, dojde k likvidaci deštného pralesa o ploše několika fotbalových hřišť a přeměně v zemědělskou půdu na výrobu mohutně dotovaného biolihu. Dřevo vyrabují převážně japonské firmy a zpracují ho na papír, na který byl kromě miliard reklam napsán i slavný Kjótský protokol. Takže vivat využití biomasy.

Ad. palivové články - to je hudba vzdálené budoucnosti, drahé zařízení sloužící spíše k náhradě akumulátorů u spotřební elektroniky či automobilů, rozhodně nesloužící ke kompenzaci větrníků.

Ad. biomasa.
- biomasa by se měla využívat v menších kogeneračních jednotkách - teplárnách, kde jejich efektivita nejvyšší. Teplárna musí dodávat teplo, takže od ní požadujeme především stálost dodávek - funguje dle teploty (spotřeby) okolí, takže ty se k zálohování nehodí.
- Velké zdroje (tepelné elektrárny) využívají spoluspalování biomasy s uhlím, koncentrace 5-20 % biomasy, zbytek hnědé uhlí - lepší než spalovat 100 % uhlí, ale závislosti na fosilních paliv se tím rozhodně nezbavíme.
- Kdyby měly větrníky, fotovoltaika zastoupení pouhých 2 % naší spotřeby (tj. odhadem 160 MWe čistého výkonu), musel by instalovaný výkon přes 1000 MWe, což je víceméně horní mez teoretického potenciálu biomasy v ČR!
- biomasa má malou hustotu energie - pro případ záloh by vyžadovala obrovské sklady paliva. Například zimní inverze 2 týdny zvýšená spotřeba, nefouká, nesvítí, na poli půl metru sněhu. Jakékoliv obrovské sklady by značně zvýšily náklady na energii z biomasy.

Potenciál OZE je sice obrovský, stejně jako potenciál fúze či jaderné energie, avšak realita je jiná. K zálohování větrných elektráren se používají téměř výhradně fosilní zdroje, jak jsem uvedl především plynové a tepelné elektrárny - v Německu, v Dánsku plynové a naftové.
Doporučil bych Vám prostudovat si soubory zdrojů poskytující systémové služby (u ČEPSu i v cizině) pro kompenzaci zdrojů a rád bych věděl, kolik je mezi těmito zdroji zdrojů na biomasu!

Zdravim.Nemate nekdo nejakej solidni zdroj co se tyka spoluspalovani hnedeho uhli a biomasy?diky