Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Komentáře

ke článku: Jaderný odpad, problém ryze politický
ze dne 17.03.2006, autor článku: Lukáš Rytíř

Komentář ze dne: 17.03.2006 19:13:39     Reagovat
Autor: neregistrovaný - tygr007 (@)
Titulek: chyba
"štěpných produktů a jiných transuranů" - transurany nejsou stepne produkty, jinych tam nepatri

Komentář ze dne: 17.03.2006 19:22:52     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@)
Titulek: Re: chyba
Ok, opraveno

Komentář ze dne: 17.03.2006 19:56:34     Reagovat
Autor: neregistrovaný - tygr007 (@)
Titulek: vyroba jaderne bomby z VJP
je prakticky nemozna - chemickou separaci ziskane plutonium obsahuje prilis mnoho Pu240, ktere se samovolne stepi a tim znemoznuje vyroby stabilni zbrane. Isotopicky separovat Pu239 a Pu240 je nemozne. Pokud by nekdo chtel udelat jadernou bombu, udela to jinak - a historie to potvrzuje.

Diky za clanky a za web.

Komentář ze dne: 18.03.2006 14:12:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Martin Přeček (@)
Titulek: Re: vyroba jaderne bomby z VJP
Tento argument jsem se kdysi rozhodl proverit a zjistil jsem, ze neni tak zcela pravdivy. Pritimnost samovolne se stepiciho Pu240 (v zavislosti na stupni pouziti plutonia a energetickem spektru neutronu) je vskutku neprijemna, samovolne stepeni totiz zpusobuje radove zvyseni toku neutronu v reakcni soustave. Vysledkem je "pred-detonace" soustavy - tedy vybuchne pred dosazenim optimalni geometrickeho usporadani pro reakci co nejvetsiho podilu plutonia, coz zpusobi mensi efektivitu vybuchu (10x az 100x mensi). Klasicka jaderna stepna hlavice (nemluvime o vodikove pume)o 20kT TNT by tudiz odpovidala 200-2000 tun TNT, coz uz neni tak strasne moc, ale v pomeru k hmotnosti bomby (cca 10-100 kg) je to porad velmi nebezpecne. Z vojenskeho hlediska je nejistota v razanci vybuchu (spojena se statistickymi fluktuaci v mire preddetonace) urcite negativni, nicmene principialni zneuziti jaderneho materialu nejakymi "dobre organizacne zajistenymi zoufalci" stale hrozi. Dulezite take je, ze plutonia z prepracovani paliva je skutecne velmi hodne pro pripadnou konstrukci bomby (z rocni vyroby VJP v 1 reaktoru LWR asi 100kg plutonia - tedy maximalne asi 15 zbrani).
Obecne ale souhlasim s tim, ze plutonium ve VJP (tedy chranene mocnym polem ionizujiciho zareni) je zcela nevhodnym cilem pro teroristy.

Komentář ze dne: 18.03.2006 22:43:36     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: Re: vyroba jaderne bomby z VJP
Myslim, ze nehrozi ani ta teoreticka moznost.
Je treba samozrejme rict jaky plutoniovy vektor ma to extrahovane plutonium. - Pokud vsak budeme uvazovat "nase" Pu tj. extrahovane z paliva z reaktoru typu VVER s vyhorenim 45 mwd/kg s plutoniovym vektorem 60, (tj. pomerem 60% 239Pu ku 40% 240Pu), tak z takovehoto materialu je prakticky nemozne bombu udelat.
(U fat-man bylo riziko predetonace <0.5kT asi 12% a plutoniovy vektor naloze byl asi 95). Ted ty vzorce pro výpocty -pravdepodobnost & stredni uvolnena energie maji exponencialni zavislosti, takze s klesajicim plutoniovym vektorem vam vse klesa exponencialne.
Ja tipuji, ze z tak spinaveho materialu (60% 239Pu) dostanete sotva 0.01% - 0.1% "očekávaného výkonu", tj v pripade 20 kT bomby, by jste doopravdy dostal 2 - 20 t TNT, a to uz bude lepsi uziti konvencni trhaviny.

Komentář ze dne: 18.03.2006 22:58:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - tygr007 (@)
Titulek: Re: Re: vyroba jaderne bomby z VJP
Ten vypocet by me velice zajimal. Uvazoval jste aktivitu a teplotu kusu rekneme 1kg takoveho plutonia? Plutonium je navic alotropni a pyroforicke. Vyroba zbrane z vyhoreleho paliva je dle meho nazoru tak technologicky obtizny problem, ze kazdy radeji zvoli dostupnou alternativu - maly reaktor typu NRX, kterym se upece primo vhodne Pu.

Komentář ze dne: 19.03.2006 10:59:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: Re: Re: vyroba jaderne bomby z VJP
Aktivita a tepelny vykon vas nezajimaji. Dulezite jsou pouze iniciace od neutronu vznikych samostepenim 240Pu.
Ten vzorec ma asi takovyto tvar: P=1-exp(-t/R.Pf) ; t je casovy usek k sestreleni, R - pocet iniciacnich udalosti, Pf prav. samostepeni vseho 240Pu v nalozi.

Pokud mate infrastrukturu k obohacovani Pu a obohatite, je jedno jestli mate obohacene Pu z reaktoru VVER (PWR), nebo Pu z GCR.
Ja osobne myslim ze nejlepsi je vyroba prave v grafitovem reaktoru, neb dik pomerne velke delce zpomaleni v podstate bezproblemove trefite rezonance 238U. Potrebujete sice vic uranu nez do NRX, ale obejdete se bez tezke vody, a vysledne Pu je cistsi.

Komentář ze dne: 23.03.2006 20:21:35     Reagovat
Autor: [míša mýval] - míša mýval (misa.myval@seznam.cz)
Titulek: grafitové reaktory
Výhoda grafitového reaktoru spočívá v tom, že lze snadno vyjímat palivové články za chodu reaktoru, zatímco vodní reaktory je nutno dehermetizovat a to předpokládá jejich ochlazení. Pro dostatečně kvalitní Pu nesmí být vyhoření nad 5MWd/t. Kvalita plutonia na moderátoru nezáleží, neboť v reaktoru s moderátorem je nutné takové množství moderátoru, aby se neutrony zpomalily na tepelnou energii. Grafitu se používá více z toho důvodu, že při pružné srážce odevzdá neutron podstatně méně energie než při srážce s vodíkem. Jinak obohacení plutonia se neprovádí. Vzhledem k jeho jedovatosti a rozdílu hmotnosti izotopů (třetinový proti U) by byly technické problémy řádově vyšší než obohacení uranu.

Komentář ze dne: 18.03.2006 22:54:28     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: vyroba jaderne bomby z VJP
K vam si tez neodpustim drobnost. Nemate zcela pravdu. Separace mozna je a to pomoci centrifug. Ale samozrejme musim okamzite dodat, ze je vyrazne slozitejsi nez separace uranu a tudiz ji zvladli jen v SSSR a USA - jinde ne.

Komentář ze dne: 18.03.2006 23:06:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - tygr007 (@)
Titulek: Re: Re: vyroba jaderne bomby z VJP
Jasne, ono technologicky je mozne ledasco - otazka je, jak moc silene slozite a drahe to bude. Pokud chci upatlat jadernou bombu, tak je porad zdaleka nejsnadnejsi standardni postup - maly tezkovodni reaktor, tam upecu Pu239, chemicky odseparuji, voila. 50 let stara technologie, proverena zkusennostmi. Isotopicka separace netreba, hadam ze vsechny potrebne technologie maji prosly patent ;-)

Komentář ze dne: 20.03.2006 17:42:01     Reagovat
Autor: [míša mýval] - míša mýval (misa.myval@seznam.cz)
Titulek: nakonec jsem nevydržel
Problematika vyšších izotopů plutonia není v jakémsi předvýbuchu. Intenzita neutronového záření z sf rozpadu nemůže způsobit explozi před dosažením kritické hmoty. To, co se stalo Angličanům s jejich pumou, takzvané pšouknutí v Austrálii bylo způsobeno tím, že v důsledku obsahu neštěpitelných izotopů Pu nebo pomalého přiblížení polokoulí došlo k pomalému náběhu řetězové reakce a puma se vypařila dříve, než byla hustota neutronů dostatečná pro rozštěpení potřebného množství plutonia. Naopak součástí pumy je neutronový zářič, který zajistí včasné zapálení jaderné reakce. Pokud by se čekalo na spontánně vzniklý neutron, mohlo by dojít k tomu, že reakce naběhne příliš pozdě, neboť komprimace jaderné nálože klasickou (roznětkou) trvá pouze zlomek sekundy a poté je plutonium rozprášeno a shoří. Problém plutonia s velkým množstvím vyšších izotopů (240, 242 a 244) je v tom, že roste kritická hmotnost (na desítky i stovky kg), což je pro vojenské účely velmi špatné. Proto se pro vojenské účely používá palivo s vyhořením do 500MWday/t. U Temelína to je až 40 GWd/t. Ještě něco k tomu plutoniu. Je alotropické, a co má být? To je většina kovů, stejně jako většina kovových prášků je pyroforická (výbuch výrobny hliníkového prášku Karlštejn).

Komentář ze dne: 22.03.2006 15:41:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Martin Přeček (@)
Titulek: Ja take ne - Re: nakonec jsem nevydržel
Máte pravdu s tím, že pro čisté Pu 240 je kritická hmotnost asi třikrát větší (pro Pu 242 šestkrát) než pro Pu 239, takže směs bude mít logicky krit. hmotnost o něco větší, než čisté Pu239. Ale vzhledem ke kvantům plutonia, jež vznikají v energetickém reaktoru by nebyl problém sehnat dostatečné množství jaderné výbušniny a vzhledem k vysoké hustotě kovového plutonia by největší část jaderné pumy-stroje stále zabíraly nejaderné součásti.
Naopak právě před-detonace je největším negativem, protože v plutoniu vojenské až superčisté kvality je neutronový tok 10x-20x menší než v plutoniu z 30GWd/tU paliva (vzniká asi 360-400 štěpných neutronů na gram a sekundu oproti 20-60 ve vojenském plutoniu). Tím se již dostává palivo samo na úroveň blízkou radionuklidovému neutronovému zdroji (pro bombu s reflektorem o hmotnosti 6 kg se jedná o tok 2x10^6 n/s), což zabraňuje v natolik těsném přiblížení, jaké je možné u vojenského plutonia. V implozivní bombě během komprese iniciované výbušninou to trvá asi 10^-5 sekundy od okamžiku dosažení kritičnosti do okamžiku maximální možné komprese. V ideální bombě je to zařízeno tak, že právě v tomto posledním momentu je (například přerušením tenké bariéry mezi alfa-zářičem a beryliem) do této maximálně komprimované soustavy vpuštěn dostatečně intenzivní tok neutronů, který spustí jadernou reakci. Pravděpodobnost, že v soustavě během doby 10^-5 sekundy vznikne neutron, jenž zároveň způsobí rozvoj řetězové štěpné reakce, je při toku 5x10^5 n/s v superčistém plutoniu poměrně malá. Uvádí se (lit. zdroj na konci příspěvku), že pravděpodobnost předdetonace a dosažení výtěžku menšímu než 40% u takové bomby je méně než 10%. Zato v bombě z reak. plutonia je pravděpodobnost spontánního začátku řetězové reakce v tomto intervalu 20x vyšší, a proto se zvyšuje pravděpodobnost nedosažení maximální výbušné síly. U reaktorového plutonia je až 70% pravděpodobnost, že výbuch nedosáhne ani 10% výtěžku, a téměř 100% pravděpodobnost, že nepřesáhne 50%.
Výše uváděné informace nemám ze životní zkušenosti:) a tudíž si za nimi zcela pevně nestojím, ale vyčetl jsem je z učebnice reaktorové fyziky sepsané prof. Waclawem Gudowskim (http://www.neutron.kth.se/staff/wacek.shtml) mezinárodně uznávaným švédským jaderným fyzikem polského původu, který daný předmět vyučuje na KTH ve Stockholmu.

Komentář ze dne: 22.03.2006 23:49:32     Reagovat
Autor: [míša mýval] - míša mýval (misa.myval@seznam.cz)
Titulek: vcelku souhlas
S tím 10% výtěžkem už souhlasím. Ale teorie o tom, že by došlo k výbuchu srovnatelnému s klasickým jsou za předpokladu dobře konstruované pumy jsou dosti nepravděpodobné. Nepředpokládám ale, že by to teroristům příliš vadilo, neboť i tento efekt by pro zastrašení civilního obyvatelstva dostatečný. Nepříjemnější pro ně je právě vysoká hmotnost a silné snadno detekovatelné radioaktivní záření. Co se týče těch strojů, jejich velikost roste s velikostí kritického množství. Z tohoto důvodu je optimální puma z U235, kde jsou pronikané složky záření minimální a rovněž malý neutronový tok výbušniny minimalizuje pravděpodobnost nižšího výtěžku výbuchu, tzv. pšouknutí (tento termín používal náš profesor, jméno si už nepamatuji), myslím, že název před-detonace nevystihuje přesně. K detonaci každopádně dojde až po dosažení kritické velikosti. Rozdíl je samozřejmě v tom, jestli při k=1,01 nebo 1,1. Zkusím ještě někde najít, jak roste kritické množství se snižující se čistotou (relativní hustotou štěpitelkého izotopu), ale už dlouho to nedělám, tak nevím, jestli po těch letech to najdu.

Komentář ze dne: 23.03.2006 10:20:18     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek:
Predetonace se nazývá predetonací, neboť k ní dojde PŘED dosažením maximální komprese.
240Pu není vhodný materiál, protože:
Pro 240Pu je: sigma f(2,5MeV =1,7barn, SF=1E3 n/s/g)
239Pu je: sigma f(2,5MeV =2barn, SF=3E-2 n/s/g)
- "kritické hmoty" 240Pu a 239Pu se tedy "tak moc" neliší, ale vzhledem k tomu kolik n tam pálí ta 240, se reakce zapálí třeba už při k=1,00001.
- Uvědomte si, že výkon je: P=Po.exp(-dk.t/l),
dk je keff-1; t je doba "udržení", l je délka života neutronové generace (snad 1e-6).
A teď - při zahrnutí SF Po, l budou stejné, a myslím, že v docela slušném přiblížení lze uvažovat, že i t bude stejné.
Tedy poměr Psf/P bude +- exp([dk-dksf].t/l)
dk bude delta keff bez vlivu SF
dksf bude delta kef s vlivem SF

Vzhledem k tomu myslím, že 10% výtěžek je tak možná zbožným přáním nějakých skupin.

Komentář ze dne: 23.03.2006 19:58:30     Reagovat
Autor: [míša mýval] - míša mýval (misa.myval@seznam.cz)
Titulek: co se pamatuji
Tepelnými neutrony jsou z energetického hlediska štěpitelné pouze liché izotopy. Vysokoenergetické štěpení (řádově MeV) má tak malý průřez, že na udržení řetězové reakce nemá vliv. Proto se i v uranu řetězové reakce zúčastňuje prakticky pouze U 235 a přírodní uran je bezpečný. Připouštím, že za mých studií byly implosní nálože utajované (něco se o nich tušilo) když se hovořilo o tzv. podkritických bombách s velmi malou váhou do dělostřelecké munice (kritické množství implosní nálože je opravdu díky kompresi nižší než u klasické), ale tzv.předdetonace se občas vyskytovala i u té klasické. Rozlišovalo se to prda - pšouk. Nevím, odkud na to náš vyučující přišel, ale slyšel jsem například, že i velký třesk byl původně také nazýván trochu jinak. Co se týče těch deseti procent, nejsou samozřejmě z celého množství, ale z předpokládaného nominálu, který odpovídá přibližně deseti procentům rozštěpeného plutonia (uranu). Pokud by teroristé chtěli vyrobit atomovou pumu, pochybuji o tom, že by to byla vysoce sofistikovaná nálož implosivní. Při výrobě z méně obohaceného materiálu s vyšším kritickým množstvím (řadově desítky kg) by zřejmě bylo nemožné ji sestrojit a to i kdyby se neuplatňoval vliv vyššího toku neutronů ze sudých izotopů.
U klasické pumy hlavňového typu lze sice použít více vyhořelé palivo, ale i zde narůstá kritiké množství do obludných rozměrů. Je zajímavé počítat kritické množství postupně znečisťovaného paliva, přičemž počítáme s "imaginární" nečistotou, u které vždy uvažujeme pouze některé vlivy (nařeďování, pohlcování neutronů ...). Potom zjistíme, že nejnepříznivější z konstrukčního hlediska je právě to "nařeďování" štěpitelného izotopu. Pokud bychom počítali pouze předčasný vstřik neutronů při zachování minimální kritické hmotnosti, nebyl by problém dosáhnout dostatečného přiblížení (objem polokoule cca 0,2 litru, velikost řádově cm) při urychlení na 1000 m/s. Pokud nám v důsledku naředění vzroste na decimetry, navíc desítky kilogramů mají při stejné kinetické energii rychlost desetkrát nižší. Zatímco v prvním případě se přiblížení blíží k 10-5s, v druhém 10-3s. Je tedy nutno počítat s tím, že druhá puma pouze "pšoukne". Samozřejmě při obrovském množsví plutonia by i tento pšouk měl mohutnost v kilotunách. Pokud však zvážíte problémy s dopravou takového množství radioaktivních materiálů, je při korupci v bývalém CCCP podstatně jednodušší zakoupit již hotovou nálož. Otázka je proč to dosud neudělali. Asi proto, že použití této zbraně by je zbavilo mediální přízně ochránců míru a chudých.

Komentář ze dne: 24.03.2006 00:58:45     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: co se pamatuji
Gun assembly - je dobrá do dělostřelecká munice, protože systém je "štíhlý" (de facto máte trubku z 235U v níž se "srazí" systém ke kritické velikosti
Pu je lepší spíše dík většímu sigma f většímu výtěžku atd.
Z použitého paliva nemáte šanci na gun asembly, no tak teoreticky to jde, ale máslo doma motorovou pilou též nekrájíte

Tak na koupi nálože zapomeňte. Tohle opravdu ne. Já jsem v CCCP studoval. Mmchd. jsme proklouzli i do zakázaného města Krasnojarsk-26 (poblíž je GChK - 2. nejvetší fabrika v CCCP na "oružennyj plutonij") a mohu vás ujistit, že bombu (nebo jen kus plutonia) tu rozhodně nekoupíte.

Pokud myslíte, že projdete nejslabším článkem - tj. separace 235U - tak to také ne. Jedna kamarádka pracovala na závodě, kde se UF6 redukuje na UO2. A popisovala mě, že linka vypadá tak, že za zády máte 2 -3 (ale i 5) policistů, kteří dávají pozor abyste si něco neodnesli. To stejně nemůžete, neb si do závodu nesmíte vzít nic vlastního. Vyslečete se, projdete kontrolou a v šatně čeká nové oblečení. (a po konci zas naopak).

jak s vojáky nevím, tam to neznám, ale každá bomba má číslo a elektronický zámek, to byste musel ukecat asi putina.....
- A jediný kdo ze sssr má bombu je rusko ..

Komentář ze dne: 24.03.2006 13:39:03     Reagovat
Autor: [míša mýval] - míša mýval (misa.myval@seznam.cz)
Titulek: byl jsem v Akaděmgorodku
A to v době sametové revoluce (dle místních jsem měl štěstí, tak mírnou zimu nezažili - v lednu a teplota lezla na devatenáct stupňů, samozřejmě minus). Bylo to v oblasti plasmových technologií, také dost utajované, ale v té době tam byl dost velký rozklad, alespoň jak říkali vědečtí pracovníci v tamějších ústavech. Chápu, že novináři zveličují, ale když člověk čte o morálce ruských vojsk v Čečensku, tak mě mrazí. Mám obavy, že Rusko na demokracii dosud nedospělo. Co se týče těch jaderných zbraní, po rozpadu SSSR se říkalo, že tam vznikly 3. jaderné mocnosti. Jak je to dnes, nevím. Ale radši dost, vojenské využití je pro mě oblast jaderné technologie, ke které jsem měl vždy odpor, i když myslím, že v tom pětačtyřicátém po zkušenostech na Okinawě asi USA jinou možnost neměly.Na jednom se určitě shodneme, a to, že palivo z Temelína na pumu vhodné není.

Komentář ze dne: 24.03.2006 14:06:15     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: byl jsem v Akaděmgorodku
Ano, byly 3 - Ukrajina, Kazachstan, Rusko - Kazachstan se vzdal sám, a ukrajinu k tomu dotlačili.
Na nevhodnosti temelinskeho paliva a odpornosti vojenského využití jádra se asi shodneme.

K těm vojákům - jeden přednášející nám říkal: "Jo vojáci, to jsou neskutečná prasata, těm jádro do ruky nepatří". Incidenty jako Palomare, Thule - kdy omylem "spadla" bomba a došlo ke kontaminaci okolí, to stále dokazují.

Komentář ze dne: 24.03.2006 15:22:56     Reagovat
Autor: [míša mýval] - míša mýval (misa.myval@seznam.cz)
Titulek: zajímala by mě jedna věc
Jaký je tvůj názor na bezodpadovost jaderné fůze a její perpektivy v dohledné době (samozřejmě kromě té studené). Zároveň mi vadí připisování znečištění štěpnými produkty jaderné energetice, přitom to je většinou problém provozů pro výrobu jaderných zbraní v padesátých letech, kdy jederná energetika prakticky neexistovala a tehdejší jaderné elektrárny byly spíš pro ohlupování obyvatelstva dle hesla "náš uran je pro mír" a jejich produkce byla zaměřena na výrobu plutonia

Komentář ze dne: 25.03.2006 10:45:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: zajímala by mě jedna věc
JAsně- vojáci jsou čuňata (jen mohu dodat - Kyštym, Seversk, Hanford, Windscale, Le-Hague ...)
Bezodpadovost .. Já nevím. Je fakt, že že "zplodiny fůze je 4He, a to je neškodné. Ale je taky fakt, že v tokamaku je ohromný n-tok, čímž se aktivují konstrukční prvky (ale tohle je to poslední).
Já sám fůzi moc nevěřím, kdesi jsem četl, že problém je takový, jako "uvařit si kávu ve sklenici z ledu".
Spíš než fůze bych viděl vysokoteplotní reaktory - účinnost stoupne "jen" dvakrát. Nebo přejít na rychlé reaktrory a k přeměně užít něco lepšího než rankinův cyklus.

Komentář ze dne: 25.03.2006 11:37:01     Reagovat
Autor: [míša mýval] - míša mýval (misa.myval@seznam.cz)
Titulek: Já nic neříkám, ale na má slova dojde
Já bych naopak zůstal u bezpečnějších vodních a zvýšil jejich využití odpadního tepla (menší jaderné teplárny). Samozřejmě doplněné množivými. Ostatně předpokládám, že v důsledku vodíkových technologií se bude přecházet na těžkovodní s lepším využitím paliva.
Co se týče fůze, i kdyby se ji podařilo zvládnout, bude tu velký problém s tritiem a krátkou životností reaktorových materiálů. Jde tedy o obrovské množství středněaktivních odpadů. Z hlediska ekonomické náročnosti a ohrožení obyvatelstva půjde o řádově vyšší problémy než u uranových, nebo lépe thoriových elektráren

Komentář ze dne: 24.03.2006 08:35:04     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (proatom@luksoft.cz)
Titulek: Zajímavá diskuze
Sleduji tuto zajímavou a fundovanou diskuzi o "možnosti výroby jaderné bomby z Pu z VJP". Nechtěl by o tom někdo z vás napsat celý článek a rozebrat tuto problematiku do hloubky?
Jestli ano, budu rád, když se mi ozve na email.
Samozřejmě je možno napsat i článek úplně o jiném tématu...

Komentář ze dne: 11.06.2006 19:49:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tavvva (@)
Titulek: Strana Zelenych
Dobry den,
vi o tomhle nekdo ze strany Zelenych?

Strasne by me zajimalo, jestli to vedi a schvalne ignoruji.
Nemel by nekdo udelat informacni kampan, aby se to dovedeli lidi?

Ja mam ekologickeho ducha a naopak si myslim, ze pokud se postavi jeste par jaderek, tak se muzeme vykaslat na tepelne a na tezbu uhli .... coz teda podle me prirode ublizuje tak o rad vic :( Mozna si to predstavuju moc jednoduse ...

Komentář ze dne: 11.06.2006 19:55:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tavvva (@)
Titulek: Strana Zelenych
Dobry den,
vi o tomhle nekdo ze strany Zelenych?

Strasne by me zajimalo, jestli to vedi a schvalne ignoruji.
Nemel by nekdo udelat informacni kampan, aby se to dovedeli lidi?

Ja mam ekologickeho ducha a naopak si myslim, ze pokud se postavi jeste par jaderek, tak se muzeme vykaslat na tepelne a na tezbu uhli .... coz teda podle me prirode ublizuje tak o rad vic :( Mozna si to predstavuju moc jednoduse ...

Komentář ze dne: 11.06.2006 23:23:40     Reagovat
Autor: neregistrovaný - tygr007 (@)
Titulek: Re: Strana Zelenych
Samozrejme o tom vedi - nejsou to uplni tupci, ale ignoruji to, nebot to odporuje jejich vire a dogmatickym zjednodusenim, na nichz maji postaveny program. Tech zhruba 6GWe instalovanych v uhelnych elektrarnach by samozrejme slo nahradit jadernymi - otazka je, kdo to zaplati a prosadi. Zeleni si zablokovani vystavby novych jaderek postavili jako podminku koalicni spoluprace ...

Komentář ze dne: 12.06.2006 06:52:05     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: chtěl bych trochu odporovat
Myslím, že otázka kdo to zaplatí je bezpředmětná. Pokud by se podařilo prosadit legislativu, která by zaručila investorovi dostatečné záruky proti politickým tlakům, nebyl by problém při našem strategickém místě v Evropě vystavět několik jaderných elektráren. Je ovšem otázka, zda by to při cenách a nedostatku energie vedlo k likvidaci starých uhelek. Jediná naděje je, že by se nikomu nevyplatilo stavět nové. To ovšem neznamená, že by výstavba JE nebyla otázka peněz. Politika je totiž především o penězích.





  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.