To závěrečné srovnání s energií z jádra mi nepřijde fér, auta poháněná uranem jsem dosud nikde neviděl, a vodíkový pohon zatím bohužel také není na pořadu dne. Co se týče zemědělských strojů, i ty mohou jezdit na řepkový olej - a pozor, neplést si MEŘO s čistým řepkovým olejem, diesely jsou po menší úpravě (je nutný předehřev paliva, olej za běžné teploty hůř teče, takže se špatně rozptyluje ve spalovacím prostoru a kromě toho ničí čerpadlo) schopny fungovat i na čistý neupravovaný rostlinný olej (řepka, slunečnice, sója...), dokonce je možno recyklovat i použitý ze stravovacích zařízení, samozřejmě po důkladném přefiltrování. Mimochodem, hodnoty emisí jsou v u některých motorů lepší než při pohonu klasickou naftou, stejně jako spotřeba.

Jinak to jsou zajímavá čísla.

Pokud je pro vás fér, že majitel kotelny na topný olej dostává vrácenou spotřební daň, pak za toto zmanipulované srovnání omlouvám. Dokud se ale budou spalovat fosilní paliva za finančně výhodných podmínek, je toto srovnání na pořadu dne. Na druhé straně při nedokonalém spalování triglyceridů vzniká akrolein, který byl zkoušen i jako bojový plyn - to jsou ty případy, kdy emise nejsou lepší. Spotřeba nemůže být lepší z jednoho důvodu - parafinické oleje mají vyšší výhřevnost než estery. Využití použitého jedlého oleje samozřejmě vítám, ale vzhledem k obsahu agresivních látek vzniklých oxidací nedoporučuji jejich použití po pouhé mechanické filtraci. Pokud jezdíte s dieselem pouze v létě, můžete jezdit na neupravený řepkový olej.
Cílem mého článku nebylo řešit technické problémy elektromobilů nebo aut na vodík, ale poukázat na licoměrnost politiků, kteří podporují spalování fosilních paliv včetně zemního plynu a vedle toho dotují neekologické plundrování přírody. Nejedná se jen o řepku, ale i odvoz veškeré spalitelné hmoty z polí a lesů.

K porovnání s jádrem: na nesmyslnosti dotací se shodnem, bohužel jsem článek pochopil jako vyčíslení nákladů na surovinu pro výrobu paliva určeného pro dopravu, o výtopnách jsem proto vůbec neuvažoval. Z tohoto pohledu se mi jevilo porovnání s jádrem nesmyslné. Pokud jsem to pochopil špatně, beru svou výtku zpět, bohužel i po opětovném přečtení článku tam vidím (kromě závorky v poslední větě předposledního odstavce) jen tu dopravu. Chtělo by to asi trošku víc zdůraznit, že nejde jen o náhradu nafty.

K dieselům: jezdit na neupravený olej bez úpravy motoru je hazard se vstřikovacím čerpadlem, kromě toho je to horší z hlediska emisí, olej se hůře rozptyluje ve válcích a díky tomu se hůře spaluje. A není záhodno nechávat olej ve studeném motoru, kvůli problematickému startování, kvůli zvýšené možnosti koroze a kvůli nebezpečí, že se rostlinný olej dostane do motorového oleje, což může vést k zadření. S upraveným motorem lze naopak jezdit i mimo letní měsíce, problém nastává tak od -5˚C, pak už je nutno ředit klasickou naftou, jinak nastane problém s nasáváním ztuhlého oleje z nádrže. Výkon měřitelně vyšší je (a spotřeba nižší), čistý řepkový olej má vyšší výhřevnost než klasická nafta; to, co jste napsal vy, platí pro bionaftu (MEŘO), kterou osobně považuji za pěkné svinstvo. Filtrování oleje v domácích podmínkách též nedoporučuji.
Tím bych téma ježdění na čistou řepku uzavřel, v podstatě jsem ve svém předchozím příspěvku chtěl jen upozornit i na možnost jiného využití rostlinného oleje, které za určitých podmínek může být - přes to, že takovéto zpracování řepky není dotované - levnější a šetrnější než používání na bionafty.
A je mi zároveň jasné, že naše produkce řepky v žádném případě není schopna pokrýt současnou spotřebu.

Kruci, ujel mi podpis...

Pokud nebudeme daňově podporovat kotelny na topné oleje a nahradíme je energií z jádra, můžeme si odpustit šaškárny s MEŘO. Kdysi se mi dostal do ruky leták rakouské firmy nabízející kotle na topný olej pro rodinné domky a byla tam čísla, kolik lidí jím za výhodné ceny topí v Rakousku. To jsem zíral. Ani jsem se potom nedivil, když ukazovali rozvodněný Dunaj v roce 2002 po kterém plavaly nádrže na LTO vyrvané vztlakem vody ze země u rodinných domků. Pak jsem mluvil s kámošem ze Slovenska a ten mi líčil, jak se divil, že se na stromech kolem Dunaje drží bahno ze záplav i po dešti. Když na to sáhnul, zjistil, že to není bahno, ale šmír.
Ještě k té řepce, a vůbec rostlinným olejům. Pokud chceme do budoucnosti jejich využití jako energie, jediná možnost je GMO, které umožní minimalizovat chemické ošetření a nebudou závislé na tak obrovském přísunu dusíkatých hnojiv. Jinak tu za chvíli nebudeme mít co pít. Dále - pěstování řepky je ve státech EU, kam patříme, dotované.
Ještě takovou perličku. Jestlipak víš, že uvedené množství draselných hnojiv obsahuje radiodraslík o aktivitě 100000 Bq?

Nevím, jak jsem psal hned na začátku, ta čísla jsou zajímavá. A jak jsem také psal, dotace neschvaluju - mj. i proto proto také je pro mně stravitelnější ten čistý olej, protože ten dotovaný není, přesněji není dotovaný jako surovina pro MEŘO, nahlíží se na něj jako na potravinu; jaké jsou dotace při pěstování běžných potravinářských plodin si nejsem jist, jejich případná existence mě také nenaplňuje nějakým zvláštním nadšením, ovšem to už nemá co dělat s podivnou podporou alternativních paliv.

Jinak by mě ale zajímalo - kolik hnojiv a dalších sajrajtů je ve srovnání s řepkou potřeba pro pěstování jiných plodin? Tohle jsem se v článku nedočetl a pro objektivní zhodnocení mi chybí porovnání; pochybuju, že by pole v případě nezájmu o řepku zůstalo nevyužité. Zrovna tak by mě zajímalo, co obnáší výroba těch 750kg minerálních hnojiv, jak je náročná energeticky a surovinově. Nemám o tom představu.

GMO mi nijak zvlášť žíly netrhá. Abychom si rozumněli, já nejsem nekritický nadšenec pro OZE, Strana zelených mi leží v žaludku asi stejně jako vám. ;-) Pro pohon vozidel energií z jádra (ať už akumulovanou do vodíku nebo nějak jinak) jsem všemi deseti, o zbytečné plýtvání naftou nebo plundrování zemědělské půdy nestojím. Bohužel možnost používat v běžném životě takovýto způsob pohonu dosud nemám...

To bohužel nevím, protože přeměnit je na travní porosty nám brání bruselská RVHP - 9 Kč pokuty za litr mléka navíc každého sedláka vyléčí z lásky k přírodě.
Co se týče náročnosti výroby minerálních hnojiv?
dusíkatá - velmi vysoká základem je konverze methanu na vodík a dále vysokotlaká synthesa amoniaku z dusíku a vodíku. Téměř 1 kg fosilního paliva na 1 kg dusíku. Obsah dusíku v hnojivech je od 20% síran amonný po 46% močovina.
Fosforečná - poměrně nízká, ale silné zmečištění životního prostředí fluorem, u afrických fosfátů navíc kadmiem.
Draselná - nízká, problém zasolování solemi chloru.

Jo, tak za tohle doplnění díky, škoda že to nebylo rovnou v článku.

V článku je mnoho vynechaného, ale pokud by tam měly být všechny detaily, asi by nebyl ke čtení. Pro doplnění: tento postup je doporučený pro předpokládanou sklizeň 4 t/ha. Výtěžnost je udávána 30 - 40% oleje.
Ještě k GMO. Některé rostliny - nejen motýlokvěté dokáží jímat dusík ze vzduchu a vyžadují pouze desítky kg dusíkatých hnojiv na ha (nemyslím masožravky, trifidy opravdu nechci). Jejich zvýšená odolnost proti chorobám a herbicidu glyphosate by snížila potřebu chemického ošetření hlavně těmi nejproblematičtějšími pesticidy. Využití odpadů slámy a pokrutin v živočišné výrobě a výrobě bioplynu by umožnilo recyklování živin. Aby byla výroba olejů jako palivové alternativy efektivní, musel by být za těchto podmínek výnos na 6t/ha - min 2,5t/ha oleje. Toho se dnes dosahuje pouze v nejintenzivnějších kulturách s extrémně vysokými náklady.

na článek Milana Smrže na Britských listech "Tři cesty".

Bohužel jsem ale nepochopil, co tím chtěl básník říci. Na druhou stranu s ní souhlasím a myslím že zajímavým východiskem by byly těžkovodní reaktory na thorium. To ale asi autor nechtěl. Hezké je to s těmi podmořskými vrtulemi. Jaký důsledek by ale mělo např. zpomalení Golfského proudu? Britské listy mě překvapily, zatím jsem takové články četl spíše ve Strážní věži, nebo jak se ten plátek o konci světa jmenuje

Podívejte se pořádně kde pracuje....:-)

Mám dojem, že to je i významný exponent Bursíkovy recyklované strany, není-li to pouze shoda jmen. Pokud se tito lidé dostanou do exekutivy, bude to pěkná podpásovka pro naši přírodu. Doporučil bych je expedovat někam za sluníčkem, třeba do Čadu. Již za bolševika se říkalo, že největší katastrofa je iniciativní blbec

Milan Smrz je exponentem te druhe strany sporu v Zelenych, momentalne delaji to "politicke hnuti Zeleni", pac Bursik je podle nich technolog moci a zadny ekolog. http://www.hnutizeleni.cz/

Jsem presvedcen, ze Milan Smrz je jednim z oponentu, kterych bychom si meli vazit.

Nene to není shoda jmen:-)
a styl jak vede tu demagogii odpovida zelenym tez..

Slušný článek, řekl bych docela vyvážený, nejde moc do detailu, ale proti fosilní a atomové cestě nějaké argumenty snáší, pokud se to někomu nezdá, ať postaví svoje argumenty proti. Nevím, co s tím má společnýho to, kde pracuje?
Článek Konec přírody v Čechách obsahuje určitě zajímavá čísla a argumenty, myslím ale, že trpí ztrátou komplexního pohledu, jak o ní píše Smrž. Vypadá jako reklama na chemické přípravky. Nemyslím, že naši zemědělci jsou v dnešní situaci něco podobného schopni "spáchat", realita asi nebude tak horká. A těch 21 vjezdů na pole se mi zdá vyloženě nesmyslných. Náhradu aspoň části pohonných paliv domácí obnovitelnou surovinou osobně vidím z různých důvodů jako vhodnou a schůdnou, problémy v principu řešitelné. Dotace a daňové čachry sice rád nevidím, někdy to ale asi bez nich nejde.
Zelený volit nebudu, spíš ale např. kvůli Uhlovi, než kvůli "zeleným" myšlenkám - ony by se v realitě zas tak extrémně nerealizovaly. Bubáka Zelených tady staví ODS, která se (oprávněně) bojí, že jim seberou hlasy ve volbách.

Samozřejmě jsou i zemědělci, kteří na pole tak často nejezdí. Pokud ale chceš, abys z pole sklidil víc, než tam nasypeš, nestačí ti pár volů a ohnutý klacek místo pluhu. Podklady pro článek jsem čerpal měsíčníku Agro - leden 2005 vydavatel Agrovita sro. článek Intenzivní pěstování řepky a nové poznatky napsali autoři z České zemědělské university v Praze. Vybral jsem podklady podle tohoto článku, protože si myslím, že země, která nemá širé ruské celiny si nemůže dovolit pěstovat energetické plodiny extenzivně s výnosem kolem 1 tuny na hektar - pokud ano, možná bych něco ušetřil na chemii, ale průměrná tříčlenná ekologická rodina by potřebovala 2 ha na biojezdění. To je dvojnásobek veškeré orné půdy, která jim podle statistiky přináleží. Potom se na mě nezlob, ale ztrátou komplexního pohledu jsem trpěl už za bolševika, když jsem do vyhodnocení projektu započítal i čištění odpadních vod, a na ministerstvu to díky mé omezenosti neprošlo. U bubáka zelených nejde o hlasy - naopak pro ODS je to výhodné, ale katastrofální důsledky které by přineslo např. nahrazení JE 15000 větrníky. Zelení jsou ekologové asi tak jako severní Korea lidově demokratická.

To jsem si myslel, že je čerpáno z materiálu nějakého dodavatele agrochemie :)
Můj bratr má zemědělské vzdělání, dlouho v řízení provozu zemědělství pracoval a předpokládám, že stále má i kontakt s aktuální praxí. Zeptám se ho, jaká je realita...

Jednotlivé argumenty proti tomu článku jsou na těchto článcích, konkrétně:
- Uranu (thoria) je dostatek na desetisíce let.
- centralizace, decentralizace (to se zde také řešilo)
- nehody jsou minimální a u dnešních HTGR reaktorů prakticky vyloučené (inherentní bezpečnost) a i se započtením Černobylu je jaderná energetika nejbezpečnější.
- o odpadech jsem také nedávno uveřejnil článek - problém politický ne technický.
- o těch "supervelkých zdrojích". Dnes se právě prosazují menší modulové reaktory o 150-300 MWe.

- Jinak je celý článek slátanina největšího kalibru. Neexistují 3 cesty jen fosilní, jaderná, OZE. Ve skutečnosti se musí jít cestou uvážlivého mixu všech těchto zdrojů.

Nechápu, jakou výhodu bude mít (jakýkoliv) blok o elektrickém výkonu 150-300 MW oproti bloku dejme tomu 1 GW. Náš ekonomicky nejefektivnější uhelný blok je Mělník III o výkonu 500 MW - zároveň jde o nejvýkonnější uhelný blok v ČR.
Tak jako v ekonomice se optimální cena má pohybovat kolem průsečíku křivek nabídky a poptávky, tak optimální velikost energetického bloku se musí odvíjet od poměru nákladů, spolehlivosti a fyzikální účinnosti. Pokud vím, tak pro tlakovodní blok vychází jako optimum 1,7 GWe na reaktor. Pořizovací a provozní náklady menších bloků jsou zbytečně vysoké.

Výhodou bloku je něco podobného jako když srovnáš EMě III s Opatovicemi. Menší reaktory lze postavit blíže k velkým aglomeracím... Co dodat?

HTGR není tlakovodní reaktor a vyšší teploty umožní i využití tepla pro zásobování aglomerací teplem - náhrada tepláren či jiné průmyslové využití (výroba vodíku).
Transport tepla horkovodem na delší vzdálenosti je neefektivní, proto jsou lepší menší bloky.

Nicméně zpět ke článku (na Blistech), zde se uvádí, že výkony jaderných bloků budou čím dál tím větší až jeden blok bude zásobovat několik států a jeho výpadek by měl fatální následek. Což je pochopitelně nesmysl... Nikdo by si něco podobného nedovolil postavit...

HTGR sice není tlakovodní, ale - pokud je mi známo - využívá vysoce obohacený uran. Dneska všichni blázněj s teroristama a i 36% obohacení těch pár článků na naší fakultní hračce se jim zdálo jako příliš velké riziko :-/

HTGR (GT-MHR v clanku vedle) pouziva cca 20% obohaceni.

Z hlediska využití takto obohaceného paliva teroristy nevidím větší nebezpečí, než u paliva pro VVER: nové palivo - 20% je příliš málo a u vyhořelého jsou stupně vyhoření tak vysoké, že je plutonium nepoužitelné. Pokud by tedy chtěli teroristé obohatit uran, krádež vysokoobohaceného paliva by jen upozornila na nebezpečí a obrovská továrna na obohacení z 20 na 95% by se rychle stala vojenským cílem, neboť by zde byl důvod k zásahu. Co se týče VJP, největší nebezpečí hrozí od přírodního uranu s nízkým stupněm vyhoření.
Co se týče např. využití tzv. špinavé bomby, případ Černobylu nám ukázal, že nebezpečí radioaktivity není tak vysoké a její detekce a hledání původce je rychlé. Jak vidíme i u nás, je využití pesticidů podstatně jednodušší a při stále oblíbenějším vyřizování účtů neprokazatelné. Ostatně kolik travičů vzácných orlů bylo dopadeno?

OKi ;-)
Mezitím jsem si pročetl další články na tomhle webu a zde uvedené argumenty mě celkem uspokojily.
Absolutně souhlasím s Vaší poslední větou (méně s předpředposlední). Právě proto nepovažuji za šťastné orientovat se jednostranně na jedno "řešení" a poplivat alternativu. Já jsem proti ideologickému uzavírání JE, jsem pro prodloužení jejich životnosti, opatrnější už bych byl při stavbě JE na nových lokalitách. Vedle toho souhlasím i s převážnou částí "zelených" idejí - je potřeba snižovat energetickou náročnost, orientovat se na obnovitelné zdroje a ekologické chování. Když vynechám ty, kteří jsou nějak hmotně zainteresováni na určitém řešení, náš společný zájem by měl být stejný - kvalita a udržitelnost života. Nedobereme se k závěru pokud se bude místo rozumu a argumentům dávat přednost ideologii, ať už je jakákoli.

Podivejte. Jo je to nejak jak pisete. Jenze prave on v tech obnovitelnych zdrojich je problem. Ony zdaleka nejsou schopny pokryt spotrebu. - Jedina snad mozna varianta je biomasa - ta ale zdaleka neni cista, o tom me nikdo nepresvedci, jesli chcete ucinnost jak kecaj zeleni, musite spalovat pri velke teplote, no jo ale pak vznikaji oxidy dusiku dioxiny a ty prave zdrave nejsou.

Jadro sice neni stoprocentni, ale je minimalne o sto procent lepsi nez cokoli ostatni (myslim, ze v souctu je cistsi nez voda i fotovoltaika). Jedine ciste reseni je omezeni spotreby, to ale nikdo neudela...

Vezměme si ideologii Zelených - obnovitelné zdroje a úspory. Srovnáme-li to s marxisty je tu jistá podobnost. Těm ležely v žaludku dvě věci: nezaměstnanost a nadhodnota, kterou si přivlastňovali vykořisťovatelé. Po VŘSR to vyřešili šalamounsky: práce pro lidi a nadhodnota pro papaláše. Protože obnovitelných zdrojů je ještě míň než té nadhodnoty, asi by to dopadlo obdobně: OZE pro papaláše a úspory pro lidi.
Ještě malou opravu těch tvých NOxů. Nejedná se oxidy dusíku dioxiny, ale o dioxid dusíku (kysličník dusičitý, jak jsme se učili), vznikající přirozenou oxidací NO, který vzniká při vysokých teplotách podle vratné reakce N2+O2=2NO. Jeho vznik je prakticky nezávislý na druhu paliva, vzniká z atmosférického dusíku. Dále vzniká N2O, rajský plyn - známý např. ze šlehačkových bombiček. Toho vzniká u biomasy více, protože vzniká pouze z dusíku vázaného v palivu. Zdravotně je v běžných koncentracích zcela neškodný, ale může v malé míře přispívat k nepříznivým procesům ve vyšších vrstvách atmosféry, jako je skleníkový efekt nebo odbourávání ozonu.

zapomel jsem carku:-)
Ma byt oxidy dusiku, dioxiny. Tech dioxinu neni sice tak moc ale z jadra nejsou.
Nevim, ale myslim ze vznika N2+02=2NO a ten NO pak reaguje se vzdusnym O2 na NO2, ale to uz je jedno:-).

Bohužel zařazením nesklonného chemického vzorce došlo k dvojsmyslnosti. Takže: přirozenou oxidací (rozumí se za normaální teploty bez katalyzátorů) oxidu dusnatého, který ... K těm dioxinům: samozřejmě ze zemědělských produktů s reziduy chlorovaných pesticidů vzniká nezanedbatelné množství dioxinů. Záleží tedy velmi na původu biomasy

Když vynecháte všechny finančně zainteresované, nebude to mít kdo na úrovni státu prosazovat: všechny politiky jste právě vynechal ;-)

Hezký den...

Že ti finančně zainteresovaní nejsou největší nebezpečí. Daleko větší nebezpečí jsou duševně narušení nositelé ideí

Vybral jsem si řepku z toho důvodu, že ji lze považovat za nejperspektivnější zdroj obnovitelné energie z biomasy v našich klimatických podmínkách. Přesto nesouhlasím s dotacemi na výrobu MEŘO. Tyto dotace by měly směřovat do šlechtění nových odrůd řepky, u kterých by se snížila náročnost na agrotechniku při výnosu 3 t oleje/ha. Pro srovnání: v zemích s extenzivním pěstováním řepky je výnos pod 0,5t oleje/ha. Zároveň je nutno vyřešit hromadění dusíku v řepce v zimním období a využitelnost odpadů v živočišné výrobě a návrat maxima biomasy na pole

Vůdce SZ jezdí po volebních veselicích autem na řepkový olej. Asi potřebuje ušetřit peníze své zadlužené straně. Takže jezdí od mekáče k mekáči a dolévá to z friťáků, nebo si po hypermarketech nakupuje PET litrovky za akční ceny?
Spíš bych věřil tomu, že od Setuzy dostal jako volební příspěvek soudek s MEŘO, aby si nehuntoval motor svého luxusního vozu.

ale jinak z článku nic moc nevyplývá.

Těžba, doprava a distribuce ropy a ropných výrobků rozhodně nejsou z nejekologičtějších.

Většina argumentů ekologistů vychází z jakési premisy: Na poli vyroste ... spálíme nepotřebnou slámu ... dříví by v lese stejně shnilo ... vítr nás nic nestojí ... Slunce svítí už miliardy let. Výroba pesticidů patří mezi nejnebezpečnější provozy (Seveso, Bhópál, Spolana ...). Rezidua pesticidů způsobují rozvrat ekosystému v rozsáhlém okolí. Proto by se měla plocha intenzivní zemědělské výroby minimalizovat na nezbytně nutnou. Ostatní plochy uvolnit pro ekologické zemědělství: pastva, trvalé travní porosty udržované sečí a minimálními chemickými zásahy - pouze proti invazivním plevelům. Zdůraznit krajinotvorný smysl zemědělství. To ale rozhodně není intenzivní výroba energetických surovin

Dávky hnojiv a pesticidů naprosto neodpovídají. Je to kravina.

V komentáři ze dne 5.4. je uveden zdroj, z něhož jsem čerpal. Pokud nám stačí sklidit 1,5 t řepkového semene na hektar, je to opravdu kravina.

Ahoj,

moc pekny clanecek a zajimave pocteni. Ale rad bych doplnil jeste par napadu, ktere sem tam nenasel:
1. V budoucnu by nemel byt problem pomoci geneticke manipulace ziskat rostliny, odolne vuci chorobam a hlavne takove, ktere dokazi vazat plynny dusik z atmosfery - prenos genu bakterii, ktere ziji v korenech motylokvetych rostlin se jiz podaril primo do rostilnne tkane.
2. Nemusi to byt nutne repka - lze predpokladat, ze se podari najit neco vynosnejsiho a navic stejne mame "zemedelske pudy" nadbytek.
3. A tohle je IMHO nejdulezitejsi - nebrat to jako zdroj energie pro spolecnost, ale pro danou komunitu - napr. dokazu si predstavit ze se par sedlaku z vesnice da dohromady na nejakou domaci lisovnu a diky pestovani repky, nebo neceho podobneho, si zajisti pohon pro sve stroje a pripadne prebytky prodaji dalsim lidem z vesnice - odpadne tak jeden neduh fosilnich paliv - doprava na velke vzdalenosti a skladovani.
Ja osobne bych do toho sel z fleku :D, mame na to 7 hektaru ;)

Nevěřím že v ČR někdo v tomto rozsahu hnojí a stříká řepku z jednoho prostého důvodu - nejsou na to peníze (Zemědělci nemají pořádně ani na osivo). Ale výše uvedené hodnoty jsou naprosto správné, pokud chce zemědělec mít odpovídající výnosy, a nesnižovat půdní úrodnost jak se u nás děje od revoluce v roce 1989 (a bude hůř).

Pánovi "killer_bee" bych rád něco vysvětlil. Vázat plynny dusík z atmosféry umí "zatím" pouze luskoviny (jetel, hrách, čočka). Proto jsou považovány za zúrodňující plodiny, ale jsou po sobě minimálně 5 let nesnášenlivé. Z toho jasně vyplývá že řepka s genem pro rhizobia jež fixují dusík z atmosféry je krok vedle.

Proč? Vždyž ten dusík z atmosféry tam může rostlina dodat tak jako tak pouze jednou za pět....

Když dáte do Osev postupu řepku s genem pro fixaci plyn. dusíku, tak si můžete být jí tam příštích pět let nebudete moci pěstovat.

Klasickou řepku můžete pěstovat každý tři, čtyři roky...

Zemědělské půdy nemáme nadbytek. Spíš máme nadbytek hnojiv a pesticidů. A co se týče ČR ta už dnes není ani soběstačná ve výrobě potravin. Podepsala s Bruselem velmi nevýhodné smlouvy na které doplácejí naši zemědělci. Zatímco ty ve Španělsku, Franci atd. dobře prosperujou, protože mají všechno co potřebujou aby byly konkurenceschopný, peníze, dobrou udržovanou půdu, zatímco ta naše je spíše drancovaná (tím mám na mysli lesní i zemědělskou).

"Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce,"Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste,"
Rok 2006 bude pro světovou ekonomiku poměrně příznivý. Světová průmyslová produkce letos vzrůst o 3,4 % a světový obchod o 7,4 %. Naše HDP poroste o 6 %. Životní úroveň se bude nadále zvyšovat. Stáváme se bohatšími než kdy předtím.

Proč tedy pálíme obilí, chceme jezdit na řepkový olej (2x tolik emisí), stavíme větrníky (zbytečně ničení krajiny), ničíme naše lesy (lesy jsou ale v jakým stavu? o pořádnej strom dnes nezavadíš).
Proč začíná být nedostatek vody celosvětovým problémem, proč tají ledovce na antarktidě a dochází k vymírání rostlinných a živočních druhů.

Proč máme tohle všechno zapotřebí když jsme tak bohatý jak tvrdí ekonomové?




zdroj:
http://www.casopis.biz /?q=node/229

http://www.novinky.cz/domaci/klaus -proti-bursikovi--globalni-oteplovani-je-fikce_961 21_7iecs.html

nevím kde jsi vzal informace o vstupech na pozemek a množství chem přípravků. Ale mohu ti garantovat ze realita je tak třetinová v lepších pěstitelských oblastech jako je Haná a Polabí poloviční. A to říkám jako sedlák který pěstuje řepku ve velkém.

Zdroj je uveden v komentářích výše. Jedná se o doporučený postup pro sklizeň 4 tuny na hektar. Pokud chceme zajistit biopalivo v dostatečném množství, nemůžeme spoléhat na dnešní extensivní pěstování řepky. Kolik máte průměrnou sklizeň a olejnatost za posledních pět let?