Myslím si, že biopaliva mohou mít smysl, v případě, že na ně změníme pohled v tom smyslu, že se nejedná o zdroj energie, ale pouze o nosič energie - podobně jako vodík.

Aby se tedy biopaliva mohla stát konkurenceschopná klasické ropě či zemnímu plynu, musí být splněny tyto předpoklady:

- Musí se snížit spotřeba drahé a srovnatelné fosilní energie na výrobu biopaliva - tj. plynu, ropy, jinak bude výhodnější jezdit na plyn či ropu (benzín, nafta).
- - To je možno pomocí GMO plodin (nižší spotřeba hnojiv), případně se nabízí možnost výroby dusíkatých hnojiv ne z fosilních paliv, ale z vodíku (vyrobených JE).
- - Problém bude s vlastní dopravou, orné práce - snad "traktory na akumulátory"?

- Musí existovat jiný zdroj řádově levnější energie (než je ropa) - nabízí se hned 2 zdroje - jaderná energie - přímo ideální modulové vysokoteplotní reaktory (jejichž teplo by se mohlo přímo průmyslově využít). Případně obnovitelné zdroje - ale záleží na lokalitě. Dalo by se využít přebytečné energie z OZE například na jaře v době tání či když fouká - to by však vyžadovalo velké sklady a nižší využití rafinérií.

Biopaliva by měla podobnou funkci jako vodík, ale proti vodíku řadu výhod:

- prakticky možnost využít stávající infrastrukturu (i automobily).
- bezpečnost (skladování, přeprava)
- vyšší poměr energie na jednotku (objem či hmotnost) než u vodíku či akumulátorů.

U vodíku při elektrolýze je poměr energie vložená/získaná snad 4:1 ? Tedy zlatá biopaliva...

K prosazení biopaliv je však nesmyslné užít dotací - například zelená nafta pro zemědělce - dochází k deformacím trhu a k již popsaným efektům!

Myslím si, že nyní není na biopaliva vůbec čas (až na výjimky, které nejsou v ČR). Ušetřit fosilní paliva bychom mohli například jadernou elektřinou, která by nahradila topení plynem a ten použít jako LNG do automobilů.

Závěr. Namísto do biopaliv investovat do levné (jaderné) elektrické energie, která klasickým tržním způsobem vytlačí stále se zdražující fosilní paliva - nejdříve u vytápění, ohřevu vody a poté podpoří výrobu biopaliv. Ekonomicky stačí jediné - zdražit ropu a plyn - zvýšení cla a odbourat bariéry pro výstavbu nových JE a "trh vyřeší vše" - jak prosté a jak politicky neprůchodné.

Vyrabet vodik elektrolyzou je absolutni plytvani energii. Spotrebuje se ji 3x nebo 4x vic nez pak vodik pri spalovani vyda. Jediny rozumny zpusob vyroby vodiku je vysoceteplotni pyrolyza vody s vyuzitim tepla z jaderne reakce.

PRESNE KOLEGO.
Pokud by nebyl byval byl cernobyl, mozna by nemci v tehle oblasti pokrocili..... No a prave vsichni zeleni co chteji vodikovou energii jsou trosicku mimo, protoze nevi, ze ten vodik mel byt ziskavan pyrolyzou ve vysokoteplotnim reaktoru.

Jo, Cernobyl. Nekdy si fakt myslim, ze kdyby nebyl, tak je dnes jaderna energie nekde uplne jinde. Ale argumentovat Cernobylem, kde ozrala obsluha zpusobila katastrofu tim, ze porusila snad vsecny myslitelne predpisy a pravidla jen aby splnila zavazek k 1. maji je prinejmensim scestne. To snad dokazi jen zelene mozky...

A krome toho. Uz nejmin 20 let je k dispozici technologie pomerne levnych a vykonnych reaktoru, schopnych zasobovat male mesta a aglomerace vodikem i energii. Tato technologie byla mnohokrat pouzita na spionaznich satelitech nebo na satelitech programu SDI. Ale predstava ze kazde mesto ma svou malou nuklearni centralu by zelenym zpusobila trvalou vyrazku. To oni radeji uprednostni vetrniky...

Černobyl byl jen hřebíčkem do rakve. Jaderná energetika neměla na růžích ustláno ani předtím - TMI a spojení jaderné energetiky s jadernými zbraněmi.
Navíc v 70. letech byl masivní rozvoj jaderné energetiky podpořen nedostatkem ropy, ta v 80. letech klesla.

Jojo, "do každé domácnosti malá cesiová kamínka", to by byla decentralizace :-)

Cesiová kamínky bych nechtěl. Je to silný gama zářič a asi ba byla těžká, ale takovou stronciovou cihličku do akumulaček bych bral

Pokud by byl závěr Zelených z Černobylu logičtější, asi bych je i volil. Vzhledem k tomu, že mě zatím žádný z jejich zástupců nepřesvědčil, že jim nejde o přírodu ale o plná koryta a notnou dávku exhibicionismu, nemusím.
Ani mě nepřekvapuje vysoká saturace SZ učitelkami. Myslím, že by si s nimi poradil už K. Čapek, poslal by je na studijní cestu na Jadran.Pro informaci, to znáte, jak se dělí lidé podle přístupu k práci do pěti stupňů?
1. houmlesák - ti dělat nebudou, to radši spí pod mostem
2. ajznboňák - jsou pracovití stejně, ale mají definitivu ve státní správě. Sem patří i všichni státní úředníci
3. čecháček - maká jak šroub, ale jak se šéf otočí, už si smolí sekačku na chalupu
4. workoholik - pro toho se stala práce posláním
5. učitelka - pro tu se práce stala diagnózou
Ještě k těm satelitům: tam se nepoužívají reaktory, ale silné zářiče bez gama záření ve spojení s termočlánkem. Je to bezporuchové a bez regulace.

Ad. malé reaktory - samozřejmě existují, ale že by byly levné, to určitě nejsou. Velmi vysoké by byly dodatečné náklady na ostrahu a zabezpečení, přeci jenom to není kotel na plyn... A v dnešní době strašení s terorismem, neprůchodné!

Ale je to šance pro malé odlehlé vesnice či polární stanice - decentralizované - kde se těchto reaktorů používá...

U nás však decentralizovaná síť není výhodná a tak zde nejmenší reaktory budou v řádech set MWe.

Také si myslím, že HTGR reaktory jsou nejperspektivnější pro výrobu vodíku, ikdyž ten způsob výroby ještě není úplně dořešen.
V případě užití FBR, které má nižší výstupní teplotu, ale vyšší využití uranu by se mohla vyplatit "klasická elektrolýza"...
Nejde ani tak o účinnost, ale o cenu té energie, výroby...

V naší rodině byla letitá tradice výroby bioetanolu, než přišla katastrofa zvaná šarka. Vcelku dobrý je bioetanol z bezinek, ale vzhledem k nízkému obsahu cukru je to nutno před kvašením dosladit. Hlavně ty bezinky dobře přibývají. Po destilaci (samozřejmě v legální palírně) upravíme na 40 - 50% dle odolnosti splávku, přidáme lžičku částečně zkaramelizovaného cukru (barva asi jako řádka, co je dnešní datum), tři hřebíčky, kousek celé skořice a necháme týden vyluhovat. Poté slijeme a necháme uležet tak dlouho, jak to vydržíme. Pokud si pálíme sami (upozorňuji, že se to nesmí!), přidáme koření před druhou destilací. Je to pak jemnější.

Zelení vám na to sahat budou. Zelení nabízí alternativu k užívání ethanolu - THC - mající dle jejich názoru více pozitivních účinků a méně negativních, než Vámi nastíněné řešení!

Člověk rychleji zblbne, ale já nepospíchám, já si to vychutnám.

Výpočet je dosti depresivní, přece jen jsem měl o možnostech bioethanolu lepší představu, ale je to zřejmě tak. Každopádně ale - i při celulozových vstupech - kvasný proces sám odvede značnou část energie a potom následná destilace. Z toho plyne, že by bylo možná lepší dostuponou biomasu zpracovávat suchou destilací a z kapalného podílu pak vyrábět klasická paliva.

Nerozumím té tabulce, která je vlastně tím nejdůležitějším součtem.
a/vstup Energie spotřebovaná na pěstování kukuřice 29,3
to je mi jasné položky jsou uvedeny
b/vstup Energie spotřebovaná na výrobu etanolu 52,0
viz a
c/vstup obsažená v zrnu 160,0-není tato energie právě ta obnovitelná?
d/výstup ethanol 68,2 je mi jasný

Myslím že výpočet všechny vstupy-výstup nemá pro hodnocení praktické použitelnosti smysl, když položka c vznikla na poli
Je lépe rozdíl: náš vklad - náš zisk d-(a+b)

Proces by pak měl deficit 13,1GJ/ha a poměr vstup výstup je cca 1,2 a ne 3,4 s jinou technologií výroby ethanolu by pak mohl být trvale udržitelný, i když nezávislost na ropě by zajistil jen těžko.

Proces produkce bioetanolu je vyhodnocován jako termodynamický cyklus s respektováním I. a II. zákona termodynamického, t.zn. do procesu vstupují všechny dílčí vstupy kumulativně jako jeden a z procesu, který zahrnuje dílčí cykly (cykl uhlíkový, emisí, vodní, chemický, energetický) vycházejí výstupy. Entropie procesu stoupá. Přičemž celý etanolový cyklus je trvale udržitelný právě tehdy, když jsou trvale udržitelné všechny vnitřní cykly. Podíl všech vstupů ku výstupu ukazuje na stupeň obnovitelnosti. Je-li poměr 2:1 - proces je neobnovitelný, 1:1 - každá vyrobená jednotka jde zpět do produkce, 1:2 - jedna jednotka jde do produkce, jedna do spotřeby atd. Všechny vstupy se navzájem podmiňují, žádný z nich se nemůže ztratit. Např. když vyloučím dopravu, cyklus neproběhne, když vyloučím sluneční svit, zrno nenaroste a cyklus neproběhne, když vyloučím setí, zrno nenaroste a cyklus neproběhne, když vyloučím lidskou práci, proces neproběhne atd. Rozdíl mezi výstupem a vstupem vyjadřuje ztrátu, je-li rozdíl < 0 , proces není trvale udržitelný, nebo zisk, je-li rozdíl > 0 a proces je trvale udržitelný. Platí proto tak jak je to uvedeno v dokumentu 241:68,2=3,53 (3,4 byl překlep)
Podle uvedené studie je účinnost procesu 3,53 zcela reálná, spočítaná na základě středních vstupních hodnot. Autor studie prof. Patzek uvádí rozptyl pro použití etanolu v motorech v rozsahu 2,3– 7,2 podle klimatických, půdních podmínek. Prof. Patzek, Pimentel předali své závěry vládním orgánům USA, rozhodující slovo však má etanolová lobby na všech stupních, u které je zachování životního prostředí a trvalá udržitelnost až ta poslední starost.
Pokud já bych měl odpovědět jestli bioetanol je naděje nebo past, tak odpovídám past.

To je sice pekne, ale porad tam zustava ta vec, ze Slunicko nam na pole sviti zadarmo a vypada to, ze mu to jeste nejaky ten rok vydrzi. Takze proces sice neobnovitelny je z hlediska fyzikalnich vypoctu, ale co se pouzitelnosti tyce nas zajima prave to, co do toho MY dame a MY z toho ziskame. A tam je ten pomer vyse zminechych 1.2 a nejspis by se na nem dalo jeste dost zapracovat.

Ono by to podle tech vypoctu bylo neobnovitelne i kdyby se pole samo oralo, kukurice sela a alkohol sam stacel do lahvi a dosel az k nam, protoze premena slunecniho zareni na alkohol nikdy nebude 100%. Ale ze by to v takovem pripade bylo nepouzitelne asi nikdo tvrdit nebude, prestoze ucinnost je stale > 1 (2.34).

Sluníčko nám svítí zadarmo, zajišťuje fotosyntézu, ale do energetické hodnoty zrna přináší pouze 0,2% celkové energetické hodnoty [měření Biermann Berkeley Un.,1999], což je zanedbatelná hodnota. Energetickou hodnotu do zrna přináší půda, voda a živiny, které jsme do procesu vložili. Solární energie nelimituje energetický obsah zrna. Tedy energetický obsah zrna je regulérní součástí celkové energetické hodnoty vstupující do cyklu a výpočet účinnosti etanolového cyklu je správný.
Tato skutečnost je vyjádřena fyzikálně chemickým procesem, který probíhá v přírodě bez ohledu na ideologii kterou kdo zastává. [Uvedené skutečnosti mohu doložit do největších podrobností pokud bude zájem]. Přírodní zákony musíme ctít a přistupovat k nim s pokorou a úctou, jinak nám hrozí zkáza.
Na Ukrajině všemocní ideologové poručili dešti, větru, vzali přírodní zákony do svých rukou a zničili za zpěvu budovatelských písní vzácnou černozem a přivedli zemi k hladomoru, při kterém zahynuly miliony lidí. Dodnes, po 80 letech, se s tím nedokázali vyrovnat a dále tam mnoho lidí živoří.
Toto je varování, že nejenom atomové elektrárny, ale i neodpovědné vyčerpávání půdy s cílem momentálního užitku, může přinést katastrofu srovnatelnou s atomovou.

Sluníčko nám svítí zadarmo, zajišťuje fotosyntézu, ale do energetické hodnoty zrna přináší pouze 0,2% celkové energetické hodnoty [měření Biermann Berkeley Un.,1999], což je zanedbatelná hodnota. Energetickou hodnotu do zrna přináší půda, voda a živiny, které jsme do procesu vložili. Solární energie nelimituje energetický obsah zrna. Tedy energetický obsah zrna je regulérní součástí celkové energetické hodnoty vstupující do cyklu a výpočet účinnosti etanolového cyklu je správný. Tato skutečnost je vyjádřena fyzikálně chemickým procesem, který probíhá v přírodě bez ohledu na ideologii kterou kdo zastává. [Uvedené skutečnosti mohu doložit do největších podrobností pokud bude zájem]. Přírodní zákony musíme ctít a přistupovat k nim s pokorou a úctou, jinak nám hrozí zkáza.
Na Ukrajině všemocní ideologové poručili dešti, větru, vzali přírodní zákony do svých rukou a zničili za zpěvu budovatelských písní vzácnou černozem a přivedli zemi k hladomoru, při kterém zahynuly miliony lidí. Dodnes, po 80 letech, se s tím nedokázali vyrovnat a dále tam mnoho lidí živoří.
Toto je varování, že nejenom atomové elektrárny, ale i neodpovědné vyčerpávání půdy s cílem momentálního užitku, může přinést katastrofu srovnatelnou s atomovou.

Pořád to nesedí z hlediska prosté kupecké mtematiky. V článku se uvádí že ve vstupech jsou zahrnuty hnojiva potřebná k udržení trvalé produkce kukuřice. Takže pokud jsou tato hnojiva tedy hlavní součástí energie obsažené v zrnu tak při kalkulacích se zrnem na straně vstupů dojde k započítávání některých položek dvakrát.
Jinak těch 0,2% sluneční energie v zrnu musí být údaj nutně vytržený z širšího kontextu.Zrno je totiž biomasa jako každá jiná, i když velmi energeticky vydatná. A prakticky jediným vstupem biosferického cyklu je sluneční energie, pokud by sluneční energie představovala jen 0,2% chemické energie biomasy pak odkud je ten zbytek? Celá biosfera pracuje na přeměnu sluneční energie na chemickou, nebyla by proto energeticky neutrální(ona je vlastně docela v plusu-ty fosilní paliva) Ty 0,2% to bude buď účinnost nebo údaj pro zemědělskou výrobu s odečtením vstupů.

TEndencni clanek, dle ducha tohoto clanku pisu URAN=FOSILNI PALIVO ;-) btw ze zeme je vetsina veci co mame a co jako ?

80000TWH průměr pro celou ČR =)))))11.428.571 kwh slunečního záření průměrně dopadne ročně na jeden hektar zemědělský půdy v ČR. 1 kWh = 3.600.000 J = 0,0036 GJ.....11428571Kwh*0,0036GJ =41142 GJ dopadá na půdu listy rostliny.....41142kwh*0,2/100 (zužitkuje těch výše uvedených 0,2%) = 86 GJ jde na tvorbu zrna v ČR (ale polabí a podobný regiony kde pěstujuou kukuřici tak má víc sluníčka takže 120 GJ a šumava tak 70, průměř 86GJ. V takový americe je to víc protože třeba v na jihu kolem Missipipy by se Evropan usmažil za živa když tam svítí sluníčko, takže jim to vyšlo správně na 150GJ. Taky mi nejde do hlavy ta spotřeba nafty na hektar a ta energie na pesticidy ty čísla jsou hodně nadhodnocený, ale beru to, i když bych je srazil bych je o dvě třetiny. S timhle tendenčním shitem v bílím domě nepochodí ten slavnej tým nepochodí, protože to nemá hlavu ani patu.

Ano, něco je nadhodnocené a hlavně brát čísla dávek hnojiv atd z tabulek a statistiky bez znalosti věcí je nesmysl. Např.u dusíkatých hnojiv je dávka daleko nižší, když použijite odrůdy, které nevytvářejí tolik bílkovin - a ty přece u energetických plodin nepotřebujeme. Investujte do agroekologického vývoje co do atomu a můžete efektivně vracet skoro 100 % procent dusíku z biomasy do půdy. Existují akroekosystémy, které produkují biomasu udržitelně, proč by plantáže rychle rostoucích topolů nemohly zahrnovat remízky jiných dřevin, mokřady atd. Samozřejmě rezervace do nikdy nebude, to ale dnes stohektarové lány monokultur nejsou taky. Počítat, kolik hektaru řepky bychom potřebovali pro pokrytí veškeré spotřeby energie a podobné nesmysly je ztráta času.

OMLUVA. TEN VÝPOČET JE BLBĚ. SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ V PRŮMĚRU DOPADÁ 1,367 KW/METR ČTVEREČNÍ. TAK SI TO MŮŽETE KAŽDEJ SPOČÍTAT, KOLIK PŘEJDE DO ZRNA (0,1%). BIOETANOL NEMÁ BUDOUCNOST, STĚJNĚ JAKO ROPA, FOSILNÍ PALIVA, ZEMNÍ PLYN - VŠE JE PRODUKTEM SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ. NAVÍC JE VZÍT V POTAZ ŽE UŽ JE NÁS NĚJAKÝCH 8,5 MILIARDY A SOUČASNÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE STAČÍ JAKŽ TAKŽ PRODUKCI POTRAVIN. AŽ NÁS BUDE ZA DVACET LET DVAKRÁT TOLIK, TAK BUDE VŠECHNA VYPĚSTOVANÁ BIOMASA STAČILA ABY NÁS UŽIVILA. A POCHYBUJU JEŠTĚ NĚJAKÁ BIOMASA ZBYDE PRO VÝROBU ENERGIE. TEMELÍN NENI LUXUS JAK ŘÍKAJÍ ZELENÍ. JE TO NEZBYTNOST PRO BUDOUCNOST TÝHLE ZEMĚ.

Pokud máme doma králíky a chceme mít každý týdem v neděli králíka, musíme si pořídit základní stádo. Jedna samice je schopna vrhnout po měsíci v průměru 8 mladých, které další měsíc kojí. Pokud máme jednu samici, museli bychom ji připouštět každých 56 dní. Tím by nedostala ani den na regeneraci a brzy by chcípla. Pokud budeme pěstovat na polích energetické plodiny a vše odvezeme na využití, během několika let dojde k degradaci a naši zemi změníme na poušť

Ono s tím uživením lidstva to není tak jednoduché. Podle FAO na světě hladoví 3,5 miliardy obyvatel, to je zhruba polovina. Na druhé straně je jedna desetina lidstva, která sedí u plné mísy a cpe se plnými ústy a kromě toho drahocennou ornou půdu využívá nebo se chystá, místo produkce potravin k nasycení hladovějících, použít k výrobě pohonných hmot jako potravy pro svoje miláčky automobily. Bohužel při nenasytnosti žíznivých automobilů to nastávající úbytek ropy stejně nemůže nahradit, jen to prodlouží agónii. Takže není třeba čekat na to až nás bude dvojnásobek, protože ta situace nastala už nyní pro odpovědné využívání orné půdy k produkci potravin. Výroba bio-pohonných hmot z potravinových surovin je otázka etická a (ne)morální.
Pokud by se podařilo zprovoznit výrobu biolihu z odpadových celulózových vstupů, stejně to nebude mít dlouhého trvání, protože už dneska stačí dřevěné odpady spotřebovat kotle na biomasu a papír pro recyklaci.

Údaj 3,5 mld hladovějících je přemrštěný, skutečný počet je asi 750 mil. Údaj 3,5 bude znamenat nejspíš "nedostatečná výživa", což je rozdíl...
Využívat orné půdy v ČR (EU) a potraviny vyvážet do třetího světa je kontraproduktivní! Likviduje to místní (3. světa) zemědělství a situaci ještě zhoršuje. Každá země musí být +/- soběstačná v potravinách.
Navíc to značně zvyšuje spotřebu energie (fosilních paliv) na dopravu.
Nicméně na tom, že nás biomasa nespasí se shodneme...

Pane Řytíři a Štěrbo nemystifikujte lidi. Proč tam píšete pouze o výrobě bioetanolu z kukuřice a z toho vyvozujete že výroba bioetanolu je hrozba a jeho výroba je trvale neudržitelná. Bioetanol se dá vyrábět i z jiných plodin. Pšenice, cukrová třtina, cukrovka, Celulóza, proso, čirok, pohanka atd, atd. Ke jsou jejich výpočty, aby si mohl čtenář udělat ucelený obrázek o problematice výroby bioetanolu. Jen tak mimochodem těch 150 GJ energie na zrno je ze slunce (a ta se počítá za obnovitelnou, i když to neodpovídá termodynamickým zákonům) Kde si myslíte že se vzala ropa, zemní plyn, fosilní paliva? 1,2 : 1 u kukuřice je správné číslo. Možná by se na tom dalo zapracovat, ale to je to problém Američanů, že takhle neuváženě devastujou svojí půdu. (A to je i posláním studie týmu z Kalifornský unverzity). Jen tak mimochodem jsou lepší plodiny u kterých výstupy převyšují vstupy, takže bych byl v klidu. Jen mě trochu děsí stoupající počet obyvatel planety, a jak je jednou uživit, a kde vzít půdu. No bez dalšího temelínu to asi nepůjde...Zdarec

Myslím, že jsem tu další možnost popsal v článku BIOETANOL - z celulózových vstupů je nadějný. Dělat výpočet pro každou vyjmenovanou plodinu si netroufám a nikdo to ani nepožaduje. Výpočet pro kukuřici jsem převzal z uvedených pramenů, které jsou na uvedených adresách pro každého veřejně dostupné a platí pro USA. Nikde jsem neuvedl, že to platí pro ČR. Na webu v USA se tento problém veřejně diskutuje bez nějakých předsudků. Chybou bylo, že jsem hned v titulu neuvedl, že výpočet je pro kukuřici, aby se to nezobecňovalo pro všechny plodiny. Smyslem také bylo ukázat, že výroba biopaliv má také své energetické náklady a s těmi se musí počítat, protože "něco" není možné vyprodukovat z "ničeho". Zatím jsem v ČR podobný výpočet nenašel. Pokud bychom vyprodukovali energie právě tolik, kolik jsme vložili do produkce, tak to by příliš velká výhra nebyla a ten produkiční cyklus by živil sám sebe.
S tou Vaší poslední větou plně souhlasím, protože pěstovat biomasu na orné půdě, abychom ji pak vyfoukli z výfuků našich miláčků automobilů, když 3 miliardy obyvatel země hladoví nepovažuji za příliš etické.

Podpora "obnovitelných" zdrojů je podpora rabování přírodních zdrojů. Je zajímavé, jak zelení rychle zapomínají na biodiverzitu a jsou ochotni vyměnit malebnou krajinu za monokultury se vší chemií a degradací půdy. Stejně tak jako bojují proti lince VVN do Šluknovského výběžku jsou ochotni tam nasekat stovky stometrových větrníků. Pokud bychom sečetli plochu uranových dolů a JE potřebnou pro 90% výroby elektřiny v ČR, vypěstovali bychom na takové ploše, samožřejmě nejvyšší bonity půdy, biomasu pro zásobování elektřinou menšího městečka.

Mám pocit, že o strašlivé vizi krajiny zničené chemizovanými monokulturami mluví hlavně technokratičtí odpůrci alternativ, kteří si představují zemědělství jen v jeho maximálně intenzivní průmyslové podobně. Neobjevujme objevené, je spousta udržitelných postupů, méně náročných na externí vstupy,využívajících přirozeného koloběhu látek v přírodě a citlivých ke krajině. Že nejsou intenzivní nás nemusí bolet, hlavně že jsou energeticky efektivní a mohly by být ještě více, pokud by se dále rozvíjely. Luxusní spotřebu energie naší civilizace nedokážou alternativy saturovat, ale do budoucna má smysl do nich investovat a zdokonalovat je.

Nejsem odpůrce alternativ. Ale jak vidím, i ty používáš počítač a moderní telekomunikační techniku. Uvědom si, jaký strašlivý luxus to je, když miliony dětí nemají ani na kus papíru, na kterém by se naučily psát. Strašlivá vize je pro mě devastace krajiny nadužíváním přírodních zdrojů. Je nás tu více než 100 na km2. Jsme země, kde je více než 200 dní topná sezóna. Dej mi alternativu, která zaručí, že v zimě neumrzne polovina obyvatelstva, která na luxusní alternativní energii nedosáhne. Jestli myslíš na uhlí, své mládí jsem prožil v severních Čechách a SO2 nemiluji. O něco níže je článek Konec přírody v Čechách, myslím, že statistika je neúprosná. Pokud se chceme přírodním zákonům vysmívat, doplatíme na to. Jako na to doplatila Sahara, před počátkem využívání obnovitelných zdrojů zelená lesostep.

A co je etické na rozmnožování se lidí ve státech s hladomorem? Vždyť i zvířátka v lese v období hladu mladé nemají.

Samozřejmě, že ethanol je obnovitelný zdroj. Jen se musí přestat vyrábět z neobnovitelných zdrojů, tedy přesněji pro vstupy pro pěstování kukuřice se musí používat obnovitelné zdroje.

tj jake? Orat ruchadlem a parem volu? Hnojit a herbicidit cim? Kravskym lejnem a rucni praci? Kolik bychom toho bioetranolu asi vypestovali? Kolik vesnic poddanych by nakrmilo jeden automobil na rok? Mate aspon radovou predstavu?

Kravské lejno je super hnojivo, ovšem správně použité.
A ruční práce - proč mají lidé úmírat hlady, když by mohli okopávat kukuřici, která by dala vyšší výnos? Oni totiž na herbicidy peníze nemají, proto mají nízké výnosy, zemědělství je neuživí a proto jsou nezaměstnaní. Je to hodně zjednodušené, ale extenzita není vždy to nejhorší řešení.

Máte pravdu v tom, že pěstování kukuřice je obnovitelné v případě, že se pro pěstování budou používat obnovitelné zdroje. Jenomže dlouhodobým sledováním pěstování kukuřice v USA od r. 1866 byl zaznamenán výnos kukuřice prům. 1600 kg/ha bez použití fosilní energie. Při obnovitelné produkci to stačilo pouze pro potravinářské lékařské a jiné účely v nepatrném rozsahu. Pro průmyslové účely byla později použita umělá hnojiva, intenzivní obdělávání s fosilní technikou, čímž produkce stoupla na 8600 kg/ha a teprve při tomto výnosu, 5,4 × větším, bylo možné využít kukuřici pro průmyslové účely pro výrobu bioetanolu jako pohonné hmoty. Z uvedeného vyplývá, že etanol je možné obnovitelně vyprodukovat, ale s tak malým výnosem by bylo třeba 5,4 × větší plochy k vyprodukování stejného množství průmyslově využitelného etanolu do benzínu.
Můžeme tedy konstatovat, že etanol s použitím fosilních vstupů je neobnovitelný zdroj a to je problém dnešní doby. Nehledě k tomu, že při snižování produkce fosilních zdrojů se bude snižovat i produkce etanolu až do okamžiku, kdy už nebude z čeho výrobu dotovat a produkce skončí.

Kukuřice dokáže při vysoké intenzitě vytvořit 20 t i více sušiny. Proč by zrovna 8600 kg bylo možné využít pro bioetanol?
Jeden ze základních biologických zákonů zemědělství (a nejen jeho) říká, že se stoupajícími vstupy (hnojiva, herbicidy,ochranné látky) stoupá výnos, ale jen do určité výše, pak stagnuje a postupně klesá. Je celkem jednoduché vypočítat, jaká intenzita je na daném stanovišti ještě efektivní (co je efektivní ovliňuje spousta faktorů od podpory státu po hodnocení škody na životním prostředí).
Proč tedy diskutovat nesmyslnou variantu pěstování s nulovými vstupy fosilní energie. Navíc kukuřice není dobrý příklad udržitelnosti, lepší jsou vytrvalé rostliny¨a rychle rostoucí dřeviny.

-- Otázka proč zrovna 8600 kg/ha bylo možné využít na bioetanol?
Tato otázka byla řešena v článku uvedené stuii A z uvedených amerických univerzit, protože se jedná o průmyslovou produkci zrna, která je dlouhodobě a velkoplošně sledována. Otázka zpracování sušiny je publikována v jiné studii. Článek byl zpracován na základě veřejně publikované studie, kterou si může každý přečíst v plném rozsahu.

-- Otázka proč není uvedena produkce z celulózových vstupů (dřevo, vytrvalé rostliny)?
Celulózové vstupy jsou uvedeny v jiném článku jako nadějné hlavně z odpadových celulózových vstupů. Studie energetické bilance celého cyklu produkce z pěsovaných plodin v ČR není k dipozici, tak je těžké se k tomu vyjádřit. Pokud takovou studii máte nebo o ní víte, rádi se s ní seznámíme.
(Já mám k dispozici americkou energetickou studii o velkoplošném dlouhodobém plantážním pěstování eukalyptů a akácií od r. 1970 a zpracování dřevní hmoty na etanol i se všemi dopady na půdní fond. Když to uvedu, tak budou výtky, proč neuvedu vrby, ale pro ty nemám dlouhodobé rozbory, protože se sotva začalo atd.). Pokud někdo chce dělat závěry na základě procesů, které ještě ani nezačaly, tak je velice odvážný.

-- Proč diskutovat nesmyslnou variantu s nulovými fosilními vstupy?
. Protože některé organizace jako Eurosolar prezentují variantu energetické soběstačnosti pouze z OZE. No tady je ta otázka, jak to tedy bude vypadat bez fosilních vstupů?
. Jiný se zase ptá, když během několika let dojde k razantnímu poklesu produkce ropy, jak to bez ní bude probíhat? Atd.

-- Potom je také otázka, proč o 'nesmyslných' otázkách vůbec diskutovat? Protože u nás jsou tabu?
Dikutuje se o tom v nejpřednějších světových médiích jako The New York Times, Independent, BBC, CNN a dalších, protože to je otázka naší blízké budoucnosti.

A co výpalky? Ty se můžou přece použít jako krmivo (energie 2-3 tun*16GJ/t) Kde máte slámu. Tu pohltila černá díra? (energie 4-5 tun*16GJ/t) Kde jsou v bilanci jejich energie?
50 GJ na výrobu 2t etanolu se mi zdá hodně, ale je to kukuřice, která se na lihobenzínový program tolik nehodí. Jen tak pro srovnání - u cukrovky je třeba 50GJ energie na výrobu 3,6t etanolu, v Brazílii 50GJ na 4,5t etanolu.
Souhlasim, že to neni moc ekologický. Ale vlády to budou podporovat i nadále - za 0,5 t nafty dostat 2 t biolihu, to se vyplatí (uranu, uhlí, NPK, a peněz na dotace máme ještě dost -ropy už tolik ne!)

Ps pro Kumuluse: S hnojem si moc nevystačíš. Hnůj ti vystačí max. na 3,5 t výnosu. (Koukni na první republiku jaký byli výnosy třeba u obilí 1 - 3t zrna a 1,5 tuny slámy, a každá rodina měla doma krávu - takže byl i hnůj. Koukni na stavy skotu dnes, kde by jsme ten hnůj asi vzali?) A herbicid motyčkou těžko nenahradíš. Ochrana rostlin neni jen o plevelech. Co polní škůdci, virová onemocnění, hmyzí přenašeči, plísně, atd....

Podle studie sláma a další vedlejší produkty se mají vracet zpět do půdy k tvorbě humusu pro udržení nebo zvýšení úrodnosti půdy. Při proměně veškeré produkce v etanol dochází k vyčerpávání půdy a potenciálnímu snížování úrodnosti. Náprava trvá desítky let.
Už jenom z faktu, že součástí energie etanolu jsou fosilní vstupy (ať už více nebo méně) vyplývá, že bioetanol není obnovitelným zdrojem energie.

Je ale dobře, že se o tomto problému hovoří i když dosud ne v našich masmédiích. Před nedávnem jsem v internetovém vydání deníku The New York Times našel shodou okolností článek se stejným názvem jako náš článek, k tomu byla rozsáhlá diskuse. Příjemci dotací byli pro, ochránci přírody proti průmyslové produkci bioetanolu. Tak už to bývá. Nakonec o tom stejně rozhodnou příslušné orgány podle momentální potřeby.

Souhlasím s komentářem od Steina, při posuzování energetické bilance a zkoumání obnovitelnosti výroby biolihu je nesmysl započítávat sumu sluneční energie absorbované během vegetačního období jako energetický vstup. Nebo co mělo znamenat těch 160 GJ/ha?...
Tedy podle údajů v článku, pokud jsou správné, vychází vstupní energie do pěstování+výroby lihu 81,3 GJ/ha, výstupní energetický zisk v podobě biolihu (mimochodem, máte v článku na mysli spalné teplo nebo výhřevnost a o jakou koncentraci lihu se jedná? Azeotropický? Čistý?) 68,2 GJ/ha. Tedy poměr výstup/vstup je 68,2/81,3=0,8389, tedy ztráta vložené energie cca 16%.
Mimochodem, jednou z hlavních živin při růstu rostlin je oxid uhličitý, který rostlina přijímá ze vzduchu.
Ještě k tomu CO2: v článku (nebo v některém z těch následujících) jsem našel poznámku, že při výrobě lihu a jeho následném spalování vzniká CO2, který zatěžuje prostředí (skleníkový plyn). To je trochu tendenční tvrzení. Dovolím si připomenout, že při dokonalém přirozeném zetlení rostliny by vzniklo naprosto stejné množtví CO2: ať už je proces přeměny biomasy jakýkoliv, vezmeme-li její určité množství, a tedy určité množství uhlíku na začátku, pak na konci musíme dostat vždy stejné množství uhlíku v podobě CO2.
Návrh možného zlepšení bilance výroby biolihu: především odstranit používání spalovacích motorů pro pohon automobilů (zde konkrétně zemědělské stroje). Používání mobilních spalovacích motorů k pohonu vozidel je podle mě velký technický přežitek a už dávno měl být nahrazen efektivnější technologií. Reálně dosahuje účinnosti pouhých 20% vzhledem k výhřevnosti paliva, zbytek se bez užitku ztrácí v podobě tepla, které není nijak využito. Alternativou ke spalovacímu motoru může být např. elektropohon, nebo pohon na stlačený vzduch ( viz www.theaircar.com). Co se týče jejich výkonu a dojezdu to není zatím zrovna nic moc, ale dovedu si představit kombinovaný pohon. Spalovací motor by byl menší, do přímého pohonu by vstupoval při potřebě vyššího výkonu, ale naopak při odlehčení stroje (volnoběh) by dál šlapal a hustil nádrže stlačeným vzduchem pomocí kompresoru, nebo v případě elektromobilu by dobíjel baterie. Při kvalitní regulaci toho všeho by bylo určitě reálné zřetelně snížit volnoběhové ztráty a zároveň zvýšit účinnost spalovacího motoru díky větší rovnoměrnosti jeho chodu. No a hlavní zásobu energie do baterií nebo do nádrží se stlačeným vzduchem by bylo možno vyrábět pomocí spalovacího motoru (nebo lépe mikroturbíny) stacionárního. Ten by byl umístěn ve výrobně biolihu, pracoval by v optimálním režimu (stálá zátěž) a HLAVNĚ by bylo využitelné odpadní teplo! Jistě značnou část energie pro výrobu biolihu (článek uvádí 52 GJ/ha) představuje teplo potřebné k rektifikaci lihu z prokvašené suroviny. Domnívám se, že tímto opatřením, tj. zlepšením účinnosti konverze paliva a zároveň využitím části odpadního tepla ke vstupu do technologie, by se ušetřilo takové množství vstupní energie, že by se překonala ona 16%ní ztráta a systém by se stal plus-energetický. Stacionární spalovací motor dokáže šlapat se 40%ní účinností, a připočteme-li k tomu i racionální využití tepla spalin, můžeme se dostat klidně na 90% využití spalného tepla paliva.
"Drobné" vylepšení by mohlo představovat též např. solární teplo: Výrobna biolihu se střechou pokrytou solárními kolektory by jistě nějaký ten GJ tepla na rektifikaci lihu ušetřila.

Samozřejmě je možné vést různé úvahy a uvádět poznatky a to se také děje na webewch univerzit,energetických serverech. Jedněm vychází rozdíl výstup-vstup kladný, jinému záporný. Pokud se to točí kolem nuly, tak to nemá praktický efekt. Všeobecně se předpokládá, jestli výstup není 3× větší než vstup, tak to pro produkci nemá význam. Nejlepší důkaz funkčnosti by byl, kdyby se výrobce odpojil od veřejné sítě a připojil se na agregát poháněný vyrobeným biolihem a ještě k němu chodili tankovat pěstitelé, výrobci hnojiv, dopravci a další účastníci na vstupech. Takový výrobce zatím není známý, rád bych se k němu přišel podívat.
Ty kombinované motory jsou zajímavé a už je na čase, aby nahradily ty stamiliony vozidel na světě s neefektivními motory. Je otázka, jestli budou skutečně efektivní a hromadně provozovatelné, ale všichni bychom si to jistě přáli.

když to pěstovani ma efektivitu 0,2% tak tam na to pole rači hodim solarni panely ty maji 10-30% učinost a elektřina je přimo využitelna, biomasa je stejně jen neuciny mezičlánek energie slunce,stči pokryt 3% poučtí světa solarama s 10% učinosti a energeticke problemy lidstva sou vyřešeny

Tak jednoduché to asi nebude. A biomasu bych taky nezatracoval. Elektřina z FV článků je přímo využitelná, to ano, ale v tom na druhou stranu spočívá její úskalí: nedá se skladovat, musí se hned použít ke spotřebě. Produkce biomasy (např. ten bioethanol) vlastně představuje jeden ze způsobů, jak energii slunečního záření "uskladnit".

Výroba biopaliv z obilí,řepky,brombor je samozřejmně nesmysl.existují ovšem i jiné metody,viz http://biom.cz/index.shtml?x=183251.Jde o výrobu lihu ze slámy,a později z jákékoliv biomasy.Vtip je v tom že můžeme zrno prodat pro potravinářství,to nám zaplatí vypěstování a sláma je defakto odpad "zadarmo",obilí musíme pěstovat pořád náklady,nenáklady.Výnos 300l lihu z 1t slámy tj. 1200l z hektaru.Sláma se nepromnění na líh ze 100%,zbylé výpalky můžeme zbioplynovat a bioplynem pokrýt aspoň část energie,vyhnilé výpalky se opět vrátí na pole jako hnojivo.Dále zadejte si do googlu heslo Sundiesel:metoda jak promněnit jakoukoliv biomasu na bionaftu,a pozor:pokud je pravda udávaný výnos 3000l sundieselu z hektaru,tak je reálné pokrýt naši spotřebu nafty z domácí biomasy.Unás lze pěstovat technickou biomasu az na 1milonu ha +drevo a nase spotreba ph je 5 000 000t.(Biom).Jinak sem velkým příznivcem jádra,nic by mi neudělalo větší radost než přechod z uhlí na jádro,myslím ve výrobě elektřiny.Kdyby se provozy na výrobu biopaliv "poháněly" elektřinou z JE,šlo by vlastně o zkapalňování této elektřiny a její použití pro pohon vozidel.

Myslím, že se v pohledu na problém příliš nelišíme. Na tomto webu jsem uveřejnil článek "Bioetanol - z celulózových vstupů je nadějný", který víceméně odpovídá tomu, co jste tady uvedl. Pouze upozorňuji na různá rizika, která se mohou vyskytnout. Každá reálná cesta je naší nadějí, každá nereálná je past bez možnosti snadného úniku.

"O OBNOVITELNÉ BIOMASE" SE MŮŽEME ZAČÍT BAVIT NĚKDE U STROMU, JE V LESE ASPOŇ 100-150 LET. TU HRANICI PŘESNĚ NEZMÁM, ALE JE JASNÝ ŽE KAŽDEJ ROK VYPLEJTVAT TOLIK NAFTY, HNOJIV A PESTICIŮ NA POLE PRO PÁR HEKTOLITRŮ LIHU Z JEDNOLETÉ PLODINY JE NEENERGETICKÉ, NEEKOLOGICKÉ, NEEKONOMICKÉ, PROSTĚ NEEFEKTIVNÍ.

A TVRZENÍ ŽE SE DÁ POKRÝT SPOTŘEBA NAFTY ČR Z NAŠÍ BIOMASY JE ÚSMĚVNÉ. STAČÍ SE NAPŘ. PODÍVAT NA LETOŠNÍ ÚRODU, A ZARUČTE MI ŽE TO TAK NEBUDE PŘÍŠTĚ. NEMLUVĚ O PŮDNÍ ÚRODNOSTI A DALŠÍCH ASPEKTECH.

PŘEJI HEZKÝ DEN

Může mi někdo odpovědět,zda je pravda,že bioetanol je látkou,která při SPALOVÁNÍ vytváří tak málo emisí CO2, že se toto množství právě spotřebuje při růstu rostliny??

Na tuto otázku odpovídá odstavec Emise CO2 tohoto článku a ještě podrobněji to popisuje jiný článek na tomto webu
BIOETANOL proč je neobnovitelný zdroje energie? Pokud budete mít trpělivost, můžete si to přečíst. Pokusím se to zrekapitulovat v několika větách.
Při fotosyntéze se působením slunce spotřebovává CO2 z atmosféry, vypěstovaný nebo vyrobený produkt (např. etanol) spalováním zase CO2 uvolňuje. Pokud to probíhá v přírodním cyklu bez vstupu fosilních paliv, tak se hodnoty přibližně rovnají. Při pěstování a produkci se však používají fosilní energie (nafta, benzín, hnojiva atd.), které spalováním produkují další CO2, které se přidávají k CO2 z etanolu a tím je produkce CO2 zvyšuje oproti přírodnímu cyklu. Závěrem - pokud se při pěstování biomasy budou používat fosilní paliva, tak výsledný objem CO2 bude větší, než množství CO2 vyprodukovaného spálením samotného bioproduktu (např. bioetanolu).

Nezapomeň na rezidua. Oleje z mechanizace, triaziny, kadmium ...

Nepochybuji o tom, že jsou ve hře ještě další reziduální komponenty, což situaci ještě zhoršuje. Já však uvádím pouze to, co je běžně měřitelné a sledovatelné a i tak je toho dost.

celulózovým procesem. Údajně obsahuje až 30% cukru, roste rychle a vydatně, je nenáročný na půdu. odpadá potřeba orby. Sklízet lze stroji jako kukuřici zaručeně před vysemeněním a rozšířením do okolí, člověk při mechanizaci s ním nepřijde do přímého kontaktu. Menší energetické vstupy do procesu, asi větší energetický zisk, možnost využití méně kvalitní půdy, možnost dalšího vyšlechtění

Orientační porovnání výroby bioetanolu z bolševníku velkolepého celulózovým postupem ve srovnání s americkým postupem fermentace kukuřičného zrna, za předpokladu obsahu cukru v sušině rostliny 30% a stejných nákladů na proces výroby:

- úspory na vstupu do výroby:
úspora 50% hnojiv ..................... - 4, 0 GJ/ha
úspora herbicidů 100% ............ - 0, 95 "
" orba, zavlažování 50% ......... - 3, 7 "
" osivo 80% ........................... - 2, 0 "
--------------------------
úspory na vstupech - 10, 65 GJ/ha

Energii v sušině samotné do konečné bilance v případě bolševníku nezahrneme, protože na rozdíl od kukuřičného zrna neměla by srovnatelných možností jiného využití (kromě spalování v kamnech). Pak tedy může být výsledek zhruba následující:

kukuřice bolševník

vstupy do výroby 29 18
výroba 52 52
jinak využitelná
energie v sušině 160 -
---------------------------------
celkem vloženo: 241 70

energie bioetanolu 68,2 68,2

Dá se souhlasit s tím, že pěstování bolševníku je energeticky i půdně méně náročné než obilniny na zrno. Zajímalo by mě, jak jste přišla na ten bolševník, ten jsem v seznamu 21 energ. rostlin Vlasty Petříkové (biom.cz) nenašel. Pokud vím, tak bolševník je zavlečená plevelová rostlina, která zamořuje krajinu v podhůří Krušných hor kolem Chebu, Sokolova, Kraslic aniž ji někdo pěstuje. Spíše zatěžuje rolníky, kteří se jí nemohou zbavit. Pokud by se dala takto využít, tak by se zabily dvě mouchy jednou ranou - likvidace nežádoucího porostu + energie. Už jste zkoušeli z toho vyrobit etanol celulózovým postupem? Když, tak s jakým výsledkem?

deformace sloupců, nevěděla jsem předem, jak dopadne přenos

bylo by užitečné vypracovat podobnou studii o aspektech výroby bioetanolu, nebo i paliva pro vznětové motory, z bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum ) v našich podmínkách

S tím se dá souhlasit, ale muselo by to zahrnovat celý produkční cyklus, aby se dala zjistit energetická bilance. Nevím, jestli by to bylo snadné. Např. v USA mají s kukuřicí zkušenost a záznamy za 140 roků, takže o produkci vědí všechno. Nevím kolikaleté zkušenosti jsou s bolševníkem, rotace, vliv na úrodnost, jestli z něho lze hydrolýzou vyrobit etanol. Jestli jste tam nebyla, zkuste, jestli by vám udělali ve VÚRV na lince zkušební hydrolýzu.

prosila bych dle možnosti něco bližšího k tomu na můj E-mail

V soucasnosti je energie vlozena do vyroby paliva mensi nez energie ziskana. Ale to neznamena, ze to v buducnu bude stale nevyhodne.
Existuje mnoho nadejnych technologii a myslim, ze by jsme jim meli dat sanci. Jiz existujici vyroba alkoholu z celulozovych vstupu, vyroba butanoloveho paliva (o 30% vetsi energeticky obsah nez ethanol) jiz v USA zapocala, geneticky modifikovane kvasinky ktere produkuji alkohol do koncentrace 30 az 40%, zahledl jsem pouziti filtrace alkoholu (zjednodusene receno) misto klasicke destilace.
Tim vsim se da energeticka narocnost razantne snizit. Kdyby auta navic pouzivala napr. vice hybridni technologii da se opet usetrit na spotrebe a takhle by se dalo pokracovat dal. Tim jsem chtel jen rici, ze vyvoj jde dal, jen tomu musime dat sanci. Stejne tak jako vyvoji novych generaci jadernych reaktoru, ktere zase mohou poskytnout cistsi energii na vyrobu tohoto biopaliva. Ale kdo vi, treba se posune vyvoj v palivovych clancich a biopalivo bude slepa cesta.

Vědecko-technický rozvoj určitě posune efektivitu produkce biopaliv dopředu. V současné době se pohybuje bilance energie výstup/vstup kolem hodnoty 1, podle druhu plodin, úrodnosti, ha výnosu atd. Asi není třeba zdůvodňovat, že to nestačí. Cílem není, aby produkční cyklus biopaliv zásoboval sám sebe, ale aby produkoval pro další spotřebu. Pro efektivní produkci se uvádí potřebný poměr výstup/vsup alespoň 3/1. Snad se toho jednou dosáhne.

Do hry však vstupuje další fenomén o kterém se příliš nemluví: Jestli si to příroda nechá líbit.
V současné době ve světě dochází k boomu „zelené zlaté horečky“. Produkce biopaliv se stává konkurentem produkce potravin. Dochází k masivnímu odlesňování a zakládání plantáží pro produkci biopaliv v rovníkových oblastech. V Malajsii bylo zlikvidováno 87% lesů a nahrazeno plantážemi palmy olejové. Masivní náhrada deštných lesů plantážemi probíhá na Sumatře, Borneu na Filipínách. Katastrofický průběh má odlesňování Amazonoského pralesa a nahrazování sojou pro biodiesel. Zcela zlikvidován byl Atlantický les Cerrado a nahrazen třtinovými a sojovými plantážemi. Katastrofická situace je v Africe, kde plantáže pro biopalivo vytlačují produkci potravin, dochází k vyčerpávání a odvodňování půdy a výsledkem je hlad.

A co na to Evropa? EU má v plánu zvýšit produkci biopaliv produkcí z dotovaného obilí a řepky na 5,75% spotřeby PH do r. 2010, k tomu potřebuje dalších 10% orné půdy, kromě toho zakládá plantáže v rozvojových zemích a biopaliva dováží. Největšími dovozci je Velká Britanie a Švédsko, které se chlubí, že používá 20% biopaliv, ale už neuvádí, že 2/3 dováží z Brazílie, kde to pěstují na úkor deštných lesů. Ochránci přírody jsou na roztrhání. Jednak musí podporovat biopaliva a jednak před nimi musí chránit přírodu, vůbec jim nezávidím.

Mate pravdu, je to casto na ukor prirody a jako vzdy to jde do extremu. Asi budeme radi kdyz biopaliva nahradi 10-20% fosilnich paliv. Kdo doufa, ze vic asi splace nad vydelkem a kdo vi jestli aspon tech 10%. Ale jak jsem jiz napsal v predchazejicim prispevku. Kdyz se podari snizit energeticke vstupy a bude to aspon trosku vyhodne, tak to snad stalo za pokus. S dovozem biopaliv nesouhlasim, to je jak vozit vodu, zase to stoji vice energie a budeme jeste vice v minusu. Jen posuneme problem jinam a zemekouli mame stejne jen jednu. Spis bych udelal nejaky racionalni vypocet kolik muzeme vlozit plochy do biopaliv, aby jsme neporusili rovnovahu, meli co jist a s tim bych se pokusil pracovat. Kdyz to pujde snizit vstupy a kdyz se to podari tak s tim zit. Stejne to neni trvale reseni, jen nam to poskytne trosku vice casu na neco jineho. Jinak dik za prima clanek.

Mluvíte tady o nějakých nadějných technologiích do budoucna, ale žádnou konkrétní nejmenujete...
Moc tomu teda nerozumim. Ale jestli se to neobejde bez dotací tak to asi bude stát za prd.
Nechápu proč se teď dělaj v Evropě nějaký nařízení kolik se toho bude míchat do benzinu, když je ropa ještě relativně levná.
Je to akorát zbytečný zvýhodňování jednoho na úkor druhýho. Takhle přece volnej trh nemůže fungovat. Když budeme pořád všechno regulovat, tak nakonec ani nepoznáme co se vyplatí a co se nevyplatí!!!
Rozhodně nechápu proč bychom měli doplácet na výrobu nějakýho zelenýho paliva, která ničí atmosféru, půdu, vodní toky atd...+ motor od mýho auta, když je ropa pořád tak levná.

68,2 GJ - 52,0 GJ = 16,2 GJ

Energie spotřebovanou na pěstování neberu. Na poli se musí vždcky něco pěstovat, takže ta energie by se tam spotřebovala tak jako tak. Energii obsaženou v zrnu tak neberu. Je nesmyslný tam počítat energii slunce.

Jinak 16,2 GJ nic moc.

Na poli se musí vždycky něco pěstovat ...

Pokud vaše pěstování bude neproduktivní, tak příliš dlouho pěstovat nebudete. Dotovaná produkce není trvale udržitelná.

Co říkáte na tohle?http://ipsnews.net/news.asp?idnews=34239
,http://www.edie.net/news/news_story.asp?id=11761& amp;channel=0 ,http://www.oilgae.com/blog/2006/07/oil-from-plank ton.html

Každý přírodu nedevastující zdroj biopaliv je vítaný. Ten uvedený odkaz je ohromující. Produkce biopaliv z mořskývh řas energetickou konverzí fytoplanktonu by měla mít denní kapacitu 95 mbd z 52.000 km2 (zhruba rozloha ČR), to je současná denní světová produkce ropy, výnos z 1 km2 by měl být 100× větší, než z doposud pěstovanýchj bioplodin. Zatím nejsou přesně známy emise, toxicita atd. Pokud by se to podařilo realizovat, tak by Španělsko učinilo největší čin od objevení Ameriky.
Jen mně není jasné, proč se toho ještě nchytla žíznivá EU a USA. V jejích materiálech o využití OZE o tom není ani zmínka.
Díky za upozornění.

škoda že nemáme taky moře

Ty mořský řasy bych chtěl vidět. Třeba to tady budou za pár let prodávat:-))))

Jenom poznámka - všude jsou hodnoty udávány v MJ/ha (resp. GJ/ha), pouze u mletí jsou v MJ/l a jsou podezřele vysoké. Nemělo to být také v MJ/ha?

Ve fázi pěstování jsou energetické náklady přepočítány na 1 ha ve fázi výroby na 1 litr vyrobeného bioetanolu.

V článku je uvedeno že „Při mletí zrna se spotřebuje 11,36 MJ/l a 3,12 MJ/l elektřiny, celkem 14,5 MJ/l“, vztahuje se to na 1 litr vyrobeného bioetanolu, nikoliv 1 l zrna. To bylo předpokládáno a mělo to být explicitně uvedeno. Výňatek z originálu:
Figure 18: The average fossil energy inputs to ethanol production in a wet milling plant. The length of each bar is the total energy outlay to produce 1 liter of EtOH, and the blue parts denote the size of energy credits assumed by the different authors. The modern dry mill plants use 11.36 MJ/L as steam and 3.12 MJ/L as electricity, 14.5 MJ/L total, not counting transportation costs.Jinak celý originál je možné zkonfrontovat na odkazu : http://petroleum.berkeley.edu/papers/patzek/CRPS41 6-Patzek-Web.pdf
Pokud se se někdo považuje za většího odborníka než prof. Patzek z Berkeley univ., a má k ruce výzkumný tým, tak může vyda

Ech, předpokládám, že ta závěrečná věta vám tam utekla při kopírování textu ze Psa, já přece nebyl ten, kdo článek zpochybňoval :-)

Jinak díky za vysvětlení, k tomuhle PDFku jsem se nějak neproklikal, i když na jiné odkazy z té stránky jsem se koukal.

To vysvětlení z NP jsem přetáhl i s tím dovětkem. Ta poslední věta nebyla k vaší osobě, ale ve tř. os. platná pro každého. Pokud to vyznělo jinak, tak se omlouvám.

Ještě k problému hodnocení energetické bilance. S tím se potýká i prof. Patzek, Pimentel. Již jsem se o tom zmínil v jiném článku: Na konferenci v Washington DC
„Prof. Pimentel proto navrhl oponentům jednoduchý test, který by to mohl prokázat už nyní:
Veškerou produkci bioetanolu a bionafty ve vybraném závodu zajistit z vyprodukovaného etanolu a bionafty, t.zn. nahradit benzín, naftu, zemní plyn, elektřinu. Návrh by se dal snadno realizovat - výrobní závod by jel na elektřinu z agregátu poháněného biopalivem, pěstitelé a dopravci by místo benzínu a nafty tankovali vyrobené biopalivo, výrobci umělých hnojiv by dostali výtěžek z prodeje vyprodukovaného biopaliva pro jejich produkci.
Na tento návrh se v jednacím sále rozhostilo hrobové ticho.. „
Tímto samozřejmě nemohl P. prokázat bilanci v plné výši, ale alespoň symbol

Pokračování
Tímto samozřejmě nemohl P. prokázat bilanci v plné výši, ale alespoň symbolicky, ale ani na to oponenti nepřistoupili z obavy, aby realita nevyplula na povrch.

Můžeme si představit teoretický model, že jediným zdrojem energie jsou biopaliva. Kromě nákladů na pěstování a výrobu musí být zajištěno všechno ostatní. Zde je odpověď jednoduchá – musela by to zajistit biopaliva, když není nic jiného. Když přijde jiný zdroj energie např. ropa, tak už se musí na všech nákladech oba adekvátně podílet atd. Pokud se ale jeden zdroj nebude podílet, tak bude na tom druhém parazitovat, tedy bude dotován. Spočítat podíl energie při energetickém mixu je velmi komplikované a to právě vede k různým manipulacím jak se to komu hodí. Tomu chce Pimentel, Patzek zabránit tím, že zpracovávají výpočtové studie bilance, i když jsou si vědomi že nemohou postihnout všechno. Vycházejí z termodynamických modelů. Porovnávání tržních cen je velmi ošidné, protože do hry vstupují další vlivy jako různé

Pokračování 2
Porovnávání tržních cen je velmi ošidné, protože do hry vstupují další vlivy jako různé daně, dotace (v biotechnologiích jsem jich napočítal 72 a to není vše), slevy, kurzy měny aj. Jistá korelace mezi energií a cenou existuje. Dnes však vstupuje do hry další faktor - PH místo potravin, takže problém dostává nový rozměr.

Autor jaksi zapoměl, že propasírováním přes prasátko se vše neprojí, ale vzniká velké množství organické hmoty po zpracování vhodné k navracení živin do půdy.
Jednak se tím změní celá energetická bilance, jednak maso stejně musíme nějak vyrobit pomocí fosílií.
Já to vidím tak, že se musí spočítat energetická náročnost výroby ekvivalentu masa a minimálně ta se musí odečíst celá z energetických vstupů (tj, i doprava, výkrm, prodej...).Také se musí odečíst ekvivalent znovuzúrodnění půdy....

Autor jaksi zapoměl, že propasírováním přes prasátko se vše neprojí, ale vzniká velké množství organické hmoty po zpracování vhodné k navracení živin do půdy.
Jednak se tím změní celá energetická bilance, jednak maso stejně musíme nějak vyrobit pomocí fosílií.
Já to vidím tak, že se musí spočítat energetická náročnost výroby ekvivalentu masa a minimálně ta se musí odečíst celá z energetických vstupů (tj, i doprava, výkrm, prodej...).Také se musí odečíst ekvivalent znovuzúrodnění půdy....

Mohu s Vámi souhlasit, že kompletní výpočet energetické bilance biopaliv je složitá záležitost, protože do procesu vstupuje celá řada prvků jejichž energetické hodnocení je obtížné a vzájemně propojené. Uvedený článek je výtah ze studie Termodynamika etanolu z kukuřice, T.W.Patzek.
Autor studie si je vědom všech aspektů, které uvádíte a všechny je zahrnuje do termodynamického hodnocení produkce bioetanolu v souladu se zákony termodynamiky a se stanovením hranic, ve kterých proces probíhá. Pokud máte zájem, můžete si soubor .pdf stáhnout a zhodnotit, k čemu T.W. Patzek dospěl. Pokud byste chtěl přispět k řešení tohoto problému, uvádím kontakt na autora včetně emailu, ten jistě rád přijme vaše náměty:

Thermodynamics of the Corn-Ethanol Biofuel Cycle
Tad W. Patzek
Department of Civil and Environmental Engineering
425 Davis Hall
University of California, Berkeley, CA 94720
Email: patzek@patzek.berkeley.edu

Asi se pokusím přispět k řešení tohoto problému. Myslím, že jsem na správné cestě snížit energetickou náročnost přeměny na líh o 33,33 procent, která chybí do vyrovnané energetické bilance. Každé další procento navíc by zakládalo dobrou naději na úspěšnost pokusu energetické nezávislosti bioetanolového cyklu.
I tak by to mělo význam jen pro dokázání, že tato cesta může být v budoucnu přínosná. Z ekonomického hlediska by to bylo jen "perpetum mobile" na umělé udržení zaměstnanosti bez smysluplnějších dalších výstupů.
Budu asi muset využít soukromé průmyslové špionáže, protože na FAME používáme zcela odlišných technologických postupů.

Data o energetické náročnosti i cenových relacích jednotlivých komponent produkčního cyklu u různých rostlinných zdrojů jsou k dispozici např. kukuřice, víceleté traviny, dřevo a další pro výrobu etanolu a soja, slunečnice, řepka aj. pro výrobu biodieselu. Psát už ale o tom nic nebudu.

Chtěl bych upozornit, že ten článek o bioetanolu jsme nezveřejnili, protože ten je v originálu uveřejněný na uvedené adrese, pouze jsem ho přepsal do češtiny. Shodou okolností právě z univerzity „demagogů“ Berkeley si nový prezident Obama vybral Kammena a Farrela jako poradce. Tak mu země budiž lehká.

Sám připouštíte, že deficitní nebo i vyrovnaná energetická bilance procesu může nanejvýš vést k tomu, že bude proces živit sám sebe bez dalších energetických výstupů. A to je ta past. Na dluh se nakoupí neefektivní zdroje a ty místo aby dluh splácely ho budou v neefektivním provozu ještě zvyšovat a to tak dlouho dokud bude možné deficit z jiných zdrojů krýt. Energetický zdroj může být efektivní, když výstupní energie je alespoň 5× větší než vstupní.

Pokud počítáte demagogickým způsobem, nemůžete se divit, že jsou podobné studie nedůvěryhodné. Platí to i o panu profesorovi z americké university!!!
Pan profesor má pravdu pouze v tom, že fosilní energie dotuje TZV. ZELENOU ENERGII
Namísto uváděné dotace 163,7 GJ je to pouhých 13 GJ.
I to je alarmující, když si uvědomíme, že se na to zbytečně vynakládají prostředky, které pak nutně chybí na potřebnějších místech.
Článek byl přesto podnětný, protože shrnul obtížně sehnatelná data.
Pokud by někdo měl podobná data pro výrobu FAME z řepkového oleje, byl bych mu docela vděčný. Právě dokončujeme referenční stavbu na výrobu FAME a budeme stavět další pro pana Babiše. Pokud by byla energetická bilance stejně špatná, raději bych šel na pracák než podporoval další tunel na státní kasu.

Pokud počítáte demagogickým způsobem, nemůžete se divit, že jsou podobné studie nedůvěryhodné. Platí to i o panu profesorovi z americké university!!!
Pan profesor má pravdu pouze v tom, že fosilní energie dotuje TZV. ZELENOU ENERGII
Namísto uváděné dotace 163,7 GJ je to pouhých 13 GJ.
I to je alarmující, když si uvědomíme, že se na to zbytečně vynakládají prostředky, které pak nutně chybí na potřebnějších místech.
Článek byl přesto podnětný, protože shrnul obtížně sehnatelná data.
Pokud by někdo měl podobná data pro výrobu FAME z řepkového oleje, byl bych mu docela vděčný. Právě dokončujeme referenční stavbu na výrobu FAME a budeme stavět další pro pana Babiše. Pokud by byla energetická bilance stejně špatná, raději bych šel na pracák než podporoval další tunel na státní kasu.

Suhlas. Polozku "energia obsiahnuta v zrne" totiz nemozno oznacit za VSTUP, ale iba za MEDZISTUPEN vo vyrobe, ktory sa nachadza medzi prvym krokom (vypestovanim plodiny) a druhym krokom (vyrobou samotneho etanolu z danej plodiny). Ako ukazovatel moze posluzit len na ilustraciu energetickeho potencialu plodiny, ktory nie je efektivne vyuzity (z energie plodiny 160GJ/ha vznikne 68,2GJ/ha energie obsiahnutej v koncovom produkte etanole, cize ostava zachovanych len cca. 42,5% energie). Avsak o efektivite vyroby a inych procesov nemoze byt reci v ziadnej oblasti, lebo v praxi to tak jednoducho nefunguje, vsade nastavaju straty. Samotny motor s vnutornym spalovanim ma efektivitu mizernu a dodnes sa s tym nejak zasadne pohnut nepodarilo.

Inak uz samotne demagogicke vypocty davaju tusit, ze ani VSTUPY nemusia byt presne a doveryhodne kalkulovane, nehovoriac ani o nepresnostiach, kedy sa napriklad jednotlive polozky vo vstupe "produkcia kukurice" navzajom prekryvaju (napr. "doprava" a "fosilne paliva" alebo "osivo a zavlazovanie" a "fosilne paliva...(...zavlazovanie...)").

Mimochodom, bolo by zaujimave podobne podrobne analyzovat vyrobu fosilnych paliv z ropy v sucasnosti, mozno by bolo velmi prekvapujuce, aka neefektivna energeticka bilancia existuje v tejto oblasti.