Podíváme-li se na zemědělskou mapu ČR, zjistíme, že kukuřičná oblast je několik úzkých proužků podél Labe, Moravy a Dyje. Jinde je příliš krátké vegetační období. Pokud bychom chtěli u nás vyrábět biolíh, zřejmě bychom museli zůstat u tradičních plodin: pšenice, cukrovka nebo brambory. Jejich výtěžnost je postatně nižší než u kukuřice. Měl bych jinou plodinu. Jmenuje se topinambur, slunečnice hlíznatá. Při středně intenzivním pěstování lze dosáhnout sklizně 30 tun hmoty na hektar. Z toho je polovina hlízy s obsahem 16% inulinu a nadzemní část obsahující 30% sušiny - třikrát více než populární šťovíky. Výhodou topinamburu je vysoká odolnost proti škůdcům a chorobám kromě sklerotiové hniloby. To by snížilo potřebu chemického ošetření. Přesto lze spočítat, že ani tato plodina by nedokázala zajistit průmyslovou výrobu energie. Biolíh si může dovolit Brazílie, která zplundruje několik tisíc čterečních kilometrů pralesa a když už to neplodí, jde se dál.

Děkuji za připomínku. Plně s Vámi souhlasím, že kukuřice není typickým produktem pro naše podmínky. Kukuřice je však dlouhodobě a velkoplošně sledovaný a zdokumentovaný produkt v USA, na kterém byly vypracovány postupy a metodiky umožňující posuzovat reálné možnosti využití biomasy pro průmyslové účely. Jak jsem uvedl, každá plodina má své energetické a technologické odlišnosti, které se do mínusu nebo do plusu liší od kukuřice. Lze vysledovat, že se vytvořily a byly přijaty odbornou veřejností metodické postupy hodnocení různých druhů biomasy, které umožní porovnávání výsledků a ověřování jejich věrohodnosti. Jinou otázkou je rozhodnutí politiků, u kterých je otázka trvalé udržitelnosti až na posledním místě pakliže přesahují volební období.
Vaše návrhy na použití jiných plodin jsou zajímavé, ale před jejich realizací by bylo potřeba provést důkladnou analýzu. V současné době se pracuje na vyhodnocení možností produkce bioetanolu na základě sóji, celulózy, cukrové třtiny. Až budu mít dostatek podkladů tak ty výsledky zveřejním.

Vaše paušalní výpočty efektivnosti pěstování jsou zatíženy různými druhy chyb. Např. řepka, je výbornou předplodinou pro další plodiny, většina biomasy se vrací do půdy, včetně živin, to vše by bylo možné vyjádřit i jako dalčí zisk energie.
Ad topinambur, proč vymýšlet takové exotičnosti-nechme topinambur jako kvalitní potravinu. Nejefektivnější plodinou je kvalitní travní porost - téměř nulové ztráty živin a eroze, vysoká produkce s možností (třeba dočasné) redukce vstupů bez degradace systému, možnost¨snadná možnost zlepšovat udržitelnost celé krajiny, atd atd.

Nebyla by cesta v pestovani morskych ras, tak se misto fosilnich vstupu uplatni latky rozpustene v morich (vycerpani nas netrapi)?

Takova pripobrezni hydroponie. Rasy tahat na vysuseni na sous dopravnikem, kontinualne susit a spalovat. Z popela by se dalo udelat hnojivo.

Bylo by mozne modifikovat rasy nebo rovnou e.coli, aby produkovala neco uzitecneho, metan nebo rafinovatelne oleje nebo jine uhlovodiky?

Predstavuji si proskleny bazen vedle reky, ktery pres filtry promyva voda z reky, v bazenu GMO potvory, co neco syntetizujou. Za vystupnim filtrem se odebira produkt syntezy, metan lapat nad hladinou. Neco takoveho se tusim uz ted deje v cistirnach odpadnich vod.

Na rozdil od pestovani na poli by odpadly fosilni vstupy (mechanizace, hnojeni), prislusne bazeny nejsou zavisle na kvalite pudy, suroviny se berou z vody, ktera by je jinak splachla do more.

Jaktoze na to uz nekdo neprisel? ;o)

Souhlasím s tím, že je třeba hledat nové, třeba netradiční zdroje. Ale každopádně je třeba dodržovat zásadu, že vstupní energie procesu nesmí převyšovat výstupní, jinak je to dotované a není to řešením.
Co se týká metanu, tak jsou objeveny zdroje na dně moří, kde v organických sedimentech je obsažený metan. Zkouzmá se způsob jak to těžit z hloubky 3000 m, ale zatím bez konkrétního výsledku.
Nějaké pokusy s řasami se provádějí, ale zatím ve stádiu výzkumu.
Co se týká bioplynu, který vzniká anaerobní digescí z odpadních vod se u nás provádí, ale otázka je, jak jsou ty zdroje výkonné. V současné době mají tepelný výkon 500-900 kW a elektrický výkon do 5O kW z kogenerátoru. Problém je v tom, že vygenerovaná energie nestačí ani pro krytí vlastní spotřeby čističky.
Bioplyn z chlévského hnoje a kejdy je reálný, ale zatím náklady na realizaci projektu mají dlouhodobou návratnost a kdo ví jestli vůbec. Zde totiž nastupuje otázka, kolik organické hmoty se může odejmout půdě a prohnat to komínem.
Při modelování energetických soustav se mustí dodržovat zásady, že elektřina proudí od zdroje ke spotřebě, jaký je výkon zdroje, časové rozložení výkonu, vyrobená energie v časovém horizontu, jestli dodávka odpovídá spotřebě v každém okamžiku atd. Pokud někdo řekne využijeme biomasu, protože naroste, musí zároveň říci kolik energie do biomasy musí vstoupit než naroste a může nějaká vystoupit, v jakém ročním období, jak ji bude skladovat když nic v zimě neroste atd.
Když si prohlížím ty energetické koncepce,třeba z MŽP, SZ a pod. tak zjišťuji, že si s těmi fyzikálními vlastnostmi příliš starosti nedělají. Prostě nasčítají často nepodložené údaje a dělají perspektivu na 1000 let dopředu. Bohužel by se to často ani nerozjelo. Na jakýkoliv dotaz jak to či ono bude fungovat odmítají odpovídat nebo vysloví pohádky z říše snů.

O tom, že obnovitelné zdroje ve skutečnosti neexistují jsem již psal v tomto článku:
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloc lanku=2006021401

Tento článek v podstatě říká, že biomasa je většinou neobnovitelný zdroj, protože dochází k degradaci (úbytku) půdy.
A to zajisté nepočítá amortizaci, výrobu lihovarů, traktorů a dalšího strojního vybavení, vyrobeného s neobnovitelných surovin, že?

Chtělo by to zavést jakýsi "koeficient obnovitelnosti zdroje". U každého zdroje bych zjistil celkovou spotřebu všech surovin, kterou bych převedl na nějaký univerzální ekvivalent, něco jako PPP či Toe (tun ropného ekvivalentu). Není možné porovnávat cenu 1 tuny některých vzácných rud či kvalitního uhlí s 1 tunou obyčejné půdy, pískem či dřevem, že?
Standardizovaná surovina by mohla být například tuna uhlí (o různé kvalitě) či tuna železa, apod.

A potom bych vydělil standardizovanou tunu ekvivalentu množstvím vyrobené energie a čím menší číslo, tím by byl zdroj více obnovitelný - resp. spotřebovával by na výrobu velmi málo neobnovitelných surovin.
Ke spotřebovávaným surovinám by se přičetly i odpady či hlušina po těžbě, apod. (opět dle nebezpečnosti).

Takovýhle koeficient by pak měl skutečně váhu pro debaty o tom, který zdroj je skutečně více či méně obnovitelný, protože dnes NENÍ ŽÁDNÝ ZDROJ OBNOVITELNÝ...

Jinou možností je jít standardně ekonomicky cestou "dokonalé konkurence", stejné podmínky pro všechny, stejné poplatky za těžbu stejných surovin (+ eko poplatek za těžbu ve ohrožených lokalitách), nejlépe po celém světě - ikdyž to není moc reálné. A samozřejmě zrušit dotace a různá zvýhodnění pro tzv. neobnovitelné zdroje.

K tomu koeficientu si zatím netrofám se vyjádřit. Je to složitá záležitost, ale vím že se na tom na odborných pracovištích, tedy nikoliv v ČR, pracuje. Já si zatím shromažďuji podklady a pokusím se vytvořit nějaký nástin řešení pro různé druhy biomasy. Jsou to stovky stran materiálu, tak to chce trochu trpělivosti, protože nechci bezhlavě přebírat něčí fikce. Je to závažný problém, protože jestliže se bude ve velkém měřítku počítat s nějakými fiktivními neexistujícími objemy energie, tak to povede ke katastrofě. Byl jsem angažován k počítačovému modelování energetické soustavy OZE, ale rozhodně odmítám modelovat něčí představu bez ohledu na realitu.

co je vlastne limitujicim faktorem? Zavislost na velmi omezenych fosilnich zdrojich - ty umoznily (spolu se spalovacim motorem, chemii, agronomii, ...) zvysit efektivitu vyuziti zemedelske pudy tak, ze dnes se zemedeltsvim zaobira 2% lidi a ne 80% a presto mame nejen vsichni co jist, ale jeste mame prebytky.

Z clanku plyne, ze pokud tuhle extenzivni efektivitu aplikujeme na vyrobu biopaliva, ziskame mene energie, nez kolik jsme do systemu vlozili.

Resenim by mohlo spocivat v minimalizaci extenzivnich vstupum. Vyuzit procesu, ktere nepotrebuji neprime fosilni zdroje (napr. hnojivo, palivo pro mechanizaci). Rasy v mori mi prijdou jako pomerne atraktivni moznost :)

Dani za nizkou intenzitu bude daleko nizsi plosna efektiva, patrne na urovni toho "nizkoenergetickeho ekosystemu" trojpolniho hospodarstvi, ovsem more jsou rozsahla, obsahuji onen ekosystem co zivi rasy a oceany obsahuji zivin dost; ostatne to uz je uzavreny ekosystem!

Otazkou je take prakticka realizace. Jak pestovat rasy ve velkych plochach a zabranit, aby nam zarostlo more zabincem? Abychom zustali o solarnich zdroju, stacila by vedle nejaka slunecni kominova elektrarna na energii prepravu na sous, vysouseni a nasledne spalovani na elektrinu + zpracovani popilku na pouzitelne latky jako hnojivo?

S tím souhlasím, řasy se jeví jako velmi perspektivní. Na výzkumném pracoviště na University of California at Berkeley, (shodou okolností totéž výzkumné pracoviště, které se podílelo na výzkumu bioetanolu, který jsem uvedl v článcích BIOETANOL...) vynalezli způsob, jak přímo z řas produkovat vodík. Probíhá dvoustupňovým procesem. V prvním se fotosyntézou vyrobí kyslík a v druhém chodu selektivním působením síranů se generuje vodík. Řasy se mohou pěstovat jak v kádích, tak na poli. Je jasné, že komerčně životaschopná fotoprodukce vodíku pomocí řas bude vyžadovat ještě značné další výzkumné úsilí. Jednotlivé kroky v procesu obnovitelné výroby vodíku lze označit: voda + řasy + sluneční světlo = vodík + kyslík; vodík-palivové články – elektrická energie. Také však je jasné, že tato cesta má směr a že řasy mají potenciál pro významnou roli v budoucí produkci čistého obnovitelného vodíku.
Mořské řasy se jeví jako velmi nadějné, ale zatím mi není známý nějaký projekt, který by prokazoval jeho energetickou účinnost.

A neni větší spotřeba energie při výrobě metanolu, než při výrobě rostlinného oleje? Automobily co jezdí na rostlinný olej už fungují a myslím že ve spojení s pěstováním konopí (což neni snad tak náročná rostlina a má dobré výnosy) by to mohlo nějakou dobu fungovat, ale dotovat se bude muset vždycky... bohužel.

V tom máte pravdu, že energetické náklady na výrobu bioetanolu jsou větší než výroba biopaliv a z rostlinných olejů. Mám k dispozici energetické rozbory některých biopaliv z rostlinných olejů. Ten poměr vstup-výstup je mírně příznivější. Jestli mi to pan web-master umožní, tak bych to uvedl v samostatném článku, abych se ve zkratkách nedopustil nepřípustného zjednodušení a demagogie. Stále musíme mít na vědomí, že celá energetická soustava má určitý objem spotřeby (ČR 550 PJ), která musí být v rovnováze s produkcí. Zdroje produkce se skládají z jednotlivých procesů, které musí být trvale trvale udržitelné. Pokud nebude z čeho ztrátové procesy trvale hradit, tak celá soustava nemůže existovat. Mylím, že na tomto sdělení není nic demagogického, spíš nás to vede k hledání nových trvale udržitelných zdrojů.

Nasekali tam do moře stovky větrných "elektráren" a mysli že budou v poho. Stálo to strašný prachy. Vítr tam fouká uplně na h..., a ted zjistili že si bodou muset tu elektřinu někudy dopravovat. Jediný řešení podmořský kabely - drahý jak pra..e. No jsem zvědavej jak dlouho jim ta větrníky v tý slaný vodě vydržej a kolik z nich vyždímaj zelení mudrcové!!!

Celej tenhle server se snaží psát rádoby vědecky. A složitě hledá důvody, proč energie z biomasy atd. nemůže nahradit atom. Já Vám povím proč to tak je..
Je to jednoduché. Žádný agronom na světě vám nezaručí jaký bude daný rok počasí. Každý agronom také ví, že výnos na poli se odvíjí především od počasí. A výnos z pole vám nemůže nikdo na světě slíbít, protože nikdo neví jaký bude příští rok počasí. Ten Štovík ve kterém vidíte určitou naději v ČR dává v praxi průměrné výnosy od 5 do 10 t sušiny. (7,5t-hranice rentability!!). Ale když bude příští rok trochu víc sucho, což se může při současných "výkyvech počasí" stát, nebude průměrnej výnos 7,5 t, ale klidně 3 t sušiny (cca 30 GJ energie/ha) a méně!!!! Sklizeň tudíž neproběhne v celej republice, protože by to byla další zbytečná ztráta nafty a energie (učebnicová hodnota potřebná na pětování obilní slámy je 23GJ/ha, a to je jen to energie potřebná pouze k pěstování!!!). To samé platí i o bioetanolu, téměř kdekoli na světě!!!!


Proto žádnéj rozumnej člověk nemůže štovík a podobnou biomasu zařadit do energetické koncepce naší země. Její příspěvek do spotřeby energií ČR tedy bude v budoucnu 0% !!! Zemědělská půda se totiž bude zalesňovat (a to je jen dobře, protože les narozdíl od štovíku, drží vodu v krajině (protipovodňová opatření), také nevyžaduje ke svému pěstování každý rok použítí min. 120l nafty/ha, další tuny hnojiv, herbicidů atd.)..
Ale s výnosem biomasy z těchto lesů můžeme počítat až někdy za 30 let, takže její příspěvek do budoucna bude taky 0%!!!.
Tvrzení různých ekologů, a nedefinovanejch politických uskupení, že můžeme potřebu energie naší země v budoucnu nahradit ze 40 % je demagogický.

Stačí se podívat kolik "nahrazujeme" ted:

5%-benzín a nafta- (2007) bioetanol(cukrovka,obilí)nafta řepka
(pzn. - i to je však sporadický, protože jejich příspěvek je "maskován", spotřebou paliv při jejich pěstování)
0%-zemní plyn
0%-uhlí
2%-el. energie bioplyn - opět sporadický
8%- topení el. energie - nahrazuje dřevem cca 350.000 domácností

a dřevní biomasa do snížení současné spotřeby el. energie (58.000 GWh) už víc přispět nemůže, protože by jsme neměli na co psát a z čeho stavět. Navíc je zde trend, že spotřeba dřeva v z našich lesů začíná převyšovat přírůstky (lidi je poslední době berou lesy doslova útokem a bude hůř). A to nemluvím o snižující se půdní úrodnosti naši lesů.

Vidíte někde možný příspěvek energie z biomasy ve výši 40% do spotřeby energií?????
Já teda ne. Ten příspěvek totiž nebude ani 5%. a žádná technologie z celulozy apod. to nezachrání!!!
A celá EU je na tom s energiema ještě hůř my, takže si staví větrníčky a podobný nesmysly. Ani nechápu proč jsme tam vstupovali.
Všechny esa drží Rusko (vlastně bývalé SSSR, jemuž jsme v rámci bratrského dělení přenechali 17000t uranové rudy - a ten dluh jsme si nechali splatit opravdu mistrně!!!!!!!!


Už teď je jasný, že všechna průmyslová výroba se bude postupně z Evropy přesouvat "na sibiř". Nebude to hned, protože Putin je stratég. Nejdřív z EU vyždíme všechny peníze, a až EU dojdou, zavře jí "kohout".

A jestli si chceme udržet v budou nějakou energetickou soběstačnost a úroveň, budeme muset učinit následující kroky.

1. Vystoupit z EU.
2. min dostavit 3 a 4 blok Temelína.
3. Být "za dobře" s Ruskem



Jestli však přijde zelenej demagog, nebo socialista jež tady nadělal bilion státního dluhu a začne privatizovat ČEZ tak se máme na co těšit. Ale jsem optimista, a doufám že si ještě umíme dát dohromady 1+1, než půjdeme k volbám!!!!!

Atomu zdar

http://www.enviweb.cz/?env=puda_archiv_fcfgj
http://www.hajovna.cz/zalesak/student/referaty/rus kydluh.htm
http://cesko.blox.pl/html/1310721,2621 46,21.html?65908

Některé vaše argumenty mají logiku, jiné napadají nejméně na jednu nohu. Proč by mělo kolísání počasí bránit ekonomickému-využití šťovíku (jsou lepší příklady, zrovna tahle rostlina je trochu uměle přifouknutá bublina). Copak současné kolísání výnosů (a v mnoha oblastech světa je daleko větší než u nás) brání zemědělské výrobě. Samozřejmě výnos energie musí být (v delší časové řadě) výrazně vyšší než vložená energie. Nejde tedy ani tak o výnos hmoty, jako o tento poměr.
Poznámka k zadržení vody, les je samozřejmě nepřekonatelný, ale trvalé porosty (třeba energetických plodin) brání efektivně erozi, zadržují dusičnany před vyplavením do vod, jejich povrch odpařuje obrovské množství vody stejěn jako les.

Štovík asi najde uplatnění v emisně zatížených oblastech, kde by se les těžko "chytal". Rostliny jako štovík, sudánská tráva, čirok apod. jsou a budou v energetické bilanci ČR hrát po nejvíce okrajovou roli.