jako vhodnou přípravu na besedu doporučuji podrobně nastudovat vše co je "jen" na webu např. o "Olkiluoto 3", nakonec, není zapotřebí to studovat jen pro účely avízované besedy

http://www.hnutiduha.cz/publikace/studie/ato movy_optimismus.pdf

Na slibovanou perlu jsem se nedostal. Jinak ten web je obyčejná škeble. Nejvíc se mi líbí chvála přirážky na ekologickou elektřinu. Už jenom chybí reklama na přístroj nepouštějící jadernou do zásuvky. Ale vážně. Kdo chce spočítat, kolik připlácí na zelenou energii (v celé Evropě) ať se podívá na fakturu před vstupem do EU a dnes.

zkuste to bez mezery mezi 'o' a 'p'.

vkladani mezer do dlouhych "slov" je patrne fiicura phpRS.

Zmíněnou studii jsem zevrubně nepročetl, zaměřil jsem se hlavně na nejklíčovější kapitolu o omezených zásob uranu, která je považována za klíčový argument studie proti udržitelnosti jaderné energetiky.
Co se týče prezentovaných faktů o množství uranu k dispozici (vzhledem k tomu že používá oficiální zdroje OECD/NEA), pak s nimi víceméně souhlasím. S čím nesouhlasím jsou vágně formulované argumenty o malém významu rychlých množivých reaktorů s uran-plutoniovým cyklem a rychlých či termálních množivých reaktorů s thorium-uranovým cyklem pro budoucí rozvoj:
////"Jeden provozovaný a dva rozestavěné komerční rychlé reaktory jednoznačně ukazují, že tato technologie nemůže minimálně v první čtvrtině století počítat s významnějším rozšířením. Vedle technických problémů limituje rychlé reaktory také jejich ekonomická nekonkurenceschopnost, nároky na infrastrukturu a riziko zneužití plutonia k vojenským účelům, kterými se budeme zabývat v dalších kapitolách."////
Jaderná energetika se s podstatným podílem na světové energetice provozuje pouze 30-40 let. Po celou tu dobu byly provozovány některé rychlé reaktory, a dokonce první reaktor, který svým teplem vyráběl elektřinu byl americký EBR-1 (viz třeba http://en.wikipedia.org/wiki/EBR-1 ). Nicméně tyto reaktory nebyly nikdy rozvíjeny s takovým úsilím, jako reaktory lehkovodní, protože ty měly vždycky masivní podporu ze strany vojenského využití (ponorky, letadlové lodě - kumulativní počet reaktorroků provozu vojenských reaktorů - asi 12 000 reak.rok - je velikostně srovnatelný s 12163 reak.roky provozu energetických reaktorů). LVR jsou totiž jednodušší, lehčí a kompaktnější.
To byl hlavní historický důvod toho, proč v současnosti neprovozujeme rychlé reaktory v masivnějším měřítku nežli 1 komerční a 5 výzkumných reaktorů (o FBR více viz http://www.world-nuclear.org/info/inf98.htm ). V současnosti se odhadují zvýšené náklady na provoz rychlých reaktorů i s jejich uzavřeným palivovým cyklem o 50-100% vyšší než náklady na provoz LWR v otevřeném cyklu. Proto se rychlé reaktory dnes neprovozují. Uran byl donedávna levný (a tak za deset let asi zase bude, až se rozjedou nové důlní kapacity), vývoj technologie FBR byl oproti LWR podfinancován a navíc politicky nevhodný. Situace je však dnes již příznivější a mezi 6 reaktorovýmy typy vývoje 4. generace reaktorů je 4-5 reaktorů plánováno jako reaktory množivé v uzavřeném palivovém cyklu (viz http://gif.inel.gov/roadmap/ ).
Nicméně je třeba souhlasit s panem Polaneckým v tom, že v 1. čtvrtině 21.století skutečně FBR nenabydou na významu. Ale právě pro dekády následující, kdy by se teprve měla (podle součas. geolog. prognóz) hrozba nedostatku jaderného paliva výrazněji projevit, je zcela jistě možné očekávat masivní nasazení tohoto reaktorového typu, a to na začátku pravděpodobně v jeho nejozkoušenější sodíkem chlazené verzi. Hranice roku 2070, kterou studie DUHA uvádí jako limit uranových zásob v případě masového nasazení jádra (a to není také tak jednoznačné viz - www.analys.se/fakta/fakta36eng.pdf ) , je od současnosti vzdálena dvakrát dále, než směrem do minulosti začátky masivního komerčního provozu jaderných elektráren. Za tu dobu se technologie množení jaderného paliva dozajista prosadí, a tak umožní z uranu "vycucat" mnohem více jaderné energie než současných 0,2-0,3% v otevřeném palivovém cyklu. Tím dojde ke zmnohonásobení množství jaderného paliva opravdu na tisíce let dopředu, a to i proto, že se energeticky (nevím zda ekonomicky) vyplatí těžit i velmi zředěné uranové horniny.
Mimochodem - v tomto z environmentalistického pohledu krizovém případě by se uran těžil v povchových dolech ve stejných kvantitách, jako se dnes těží hnědé uhlí. Těžba uhlí (i ve spojení s produkcí CO2) je však dnes pro řadu "zelených" pořád přijatelnější variantou devastace přírody, než provozování jaderně palivového cyklu, z hlediska perturbace krajiny těžbou několikařádově méně devastujícího (využiji-li čísla studie - současná těžba uhlí je na úrovni 5 mld. tun za rok pro spotřebu asi 4x větší než spotřebované jaderné teplo, které ročně vyžaduje 66 000 tun kovového uranu, těženého v dolech s koncentracemi mnohdy vysoko nad 0,1% - tedy s těžbou zcela jistě nedosahující ani 66 milionu tun uranové rudy=> tudíž uranová energetika zatím narušuje těžbou krajinu minimálně 20x méně, a to spíše 100x méně, než uhelná energetika pro srovnatelné množství vyrobeného tepla).
Co se týče potenciálu množení thoria, autor svoji relativně neutrální popisně vedenou stať o Th-U cyklu zakončuje:
////"Důvody k nízkému praktickému využívání thoria po uzavřených experimentech, které probíhaly ve dvacátém století, jsou ekonomické i technické. Výroba paliva z izotopu U233 je velmi náročná vzhledem k jeho vysoké radioaktivitě. Ze stejného důvodu vznikají komplikace při přepracování. K významnému rozšíření technologie z těchto důvodů v příštích desetiletích nedojde."////
K tomuto tvrzení přináším trochu jaderné fyziky: U

Dokončení--
K tomuto tvrzení přináším trochu jaderné fyziky: U233 je podobně jako U-235 a U-238 čistý alfa-zářič s poločasem rozpadu 160 000 let, oproti U235 a U238 je tedy samozřejmě více než tisíckrát radioaktivnější. Ale nezapomeňme, že alfa záření odstíní i list papíru. Rozpadový produkt U233 je Th229 - čistý alfa zářič s poločasem 7340 let, tudíž ani v důsledku dceřinných rozpadových prvků nevzrůstá nebezpečí z těžko odstiňovaného gama záření. Také čistý alfa-zářič Pu239 je ve směsi se svými těžšími izotopy dnes zcela běžně manipulovaným jaderným materiálem (navíc jeho poločas je jen 24 000 let, takže jeho aktivita je více než 6krát větší), takže nevím, proč by uranu-233 mělo stát něco v cestě z důvodu jeho radioaktivních vlastností.

V podstate s Vami souhlasim, az na to Thorium.
Problem je, ze v U233 je vzdy nejaka primes U232 (polocas rozpadu 69 let), v jehoz rozpadove rade jsou tvrde gamma zarice; navic se samovolne stepi. Detaily treba v http://www.princeton.edu/~globsec/publications/pdf /9_1kang.pdf .

Vyroba paliva z U232 se proto musi provadet vzdalene specialnimy roboty v prostredi stinenym na gamma v radu MeV, coz je netrivilani. Tuto technologii teprve nedavno zvladli v USA v ramci vyvoje paliva pro Pu-U cyklus.
Hadam, ze tato technologie vyroby paliva byla jednou z klicovych technologii, jez nedavno prinesl Bush do Indie pro jejich budouci jadernou energetiku, zalozenou na vlastnich rozsahlych zasobach thoria.

Vyroba paliva z U233 nabreedovaneho z Th232 se kvuli primesi U232 musi provadet vzdalene ...

Thorium je množivé i v tepelných reaktorech, v těch je samozřejmě vznik U 232 podstatně méně pravděpodobný a jeho problematika je nižší než problémy s vyššími samovolně se štěpícími transurany u plutoniového cyklu. Hlavní problém u thoria je delší poločas meziproduktu Pa 233. Jinak při výrobě paliva gama záření problém není, protože záření štěpných produktů je daleko silnější. Problém vzniká při manipulaci s vyrobeným palivem. Hlavní problém s thoriovými vyhořelými články je ten, že na rozdíl od uranových z Temelína jsou použitelné na výrobu jaderné pumy. Ostatně i oddělení Th od U je chemicky snadnější než U od Pu. Hlavní problém thoria je v tom, že zpracování jakéhokoli vyhořelého paliva je dosud neekonomické

...zapomněl jsem jméno, omlouvám se...

Bohužel je ve stavbě. Zajímaly by mě dvě věci: geneze U232 - předpokládám že U233(n,2n)U232 a její účinný průřez pro různé energie neutronů, z toho vyplývající procentuální obsah. Za druhé jaký je to zářič? Dle umístění zřejmě pozitronový nebo alfa a jaká je energie gama záření. Děkuji

Uran není čistý alfa-zářič, navíc některé meziprodukty rozpadu kterhokoli uranu se přeměňují rozpadem beta minus a jsou i intenzivními gamazářiči. Čisté alfazářiče existují jen teoreticky (prakticky jde jen o zářiče s metastabilními jádry). Tož tak.

Ted jsem to PDFko stahnul znova. Mate pravdu, U232 vznika Vami zminenou reakci, v PDFKu jsou i relevantni ucinne prurezy a nektere metody jak minimalizovat jeho primes. V rozpadove rade je nejhorsi Ti208 s 2.6 MeV gamma.

Zřejmě se jedná o Tl 208. To je člen přirozené thoriové řady. Bylo by tedy zajímavé, kde se U232 napojuje a v jakém množství se vyskytuje. Pokud se rozpadá na Th 228, viděl bych jako hlavní problém vznik thoronu (220Rn), který může emanovat za vzniku několikadenního depozitu s obsahem Tl208. Co se týče technologických opatření, dívám se na to jako chemik. Po rozdělení U-Th např. dojde k přerušení řady. Aktivita Tl přejde do Th, kde bude vymírat s poločasem 1,9r, zatímco v U se bude stejně rychle regenerovat. Z tohoto důvodu je nutno vytvořit a použít články co nejrychleji, případně je odstínit. Myslím, že 10 cm ochuzeného uranu naprosto stačí. Thorium by bylo čisté asi po dvaceti letech. Přesto si ale myslím, že v případě rozvoje vodíkových technologií by bylo optimální využití thoria v těžkovodních reaktorech.
Co se týče toho pdf, přeskočí mi to na hlavní stránku a kousne se i po doporučeném postupu.

Je to jak rikate :)

Ad PDF - na adrese http://www.princeton.edu/~globsec/publications/pdf / (pripadne mezery vyhazejte) najdete dokument 9_1kang.pdf .
Ted jsem overil stahovatelnost ;o) Jeste me napadlo, co prohlizec? Zkuste Mozillu Firefox (czilla.cz).