Libi se mi nazev clanku: "Myty...", to je opravdu vystizny nazev. Pokusim se ukazat proc:
1) U uspor z rozsahu neuvazujete snizeni porizovacich nakladu. Reknete mi take proc v USA, kde jiste kapitalismus funguje, investuji obrovske penize do rozvoje OZE?
2) Ve svete JE se snazite orientovat a do prognoz zapocitavate i bezne nepouzivane technologie, proc totez nedelate u OZE? Tem uz nerozumite?
3) Zdrazeni energie nemusi znamenat pri sobeznych opatreni pokles HDP
4) Meritka na osach (pokud jsou vubec zobrazeny) jste ziskal jak?

Investují se z toho důvodu, protože bez masivní politicky motivované ekonomické podpory jsou naprosto neživotaschopné. Je to stejná otázka, jako proč tolik investujeme do armády, když naposledy vyhrála za Jiříka z Poděbrad, nebo proč tolik investujeme do nezaměstnaných, když nic neprodukují

Děkuji za připomínky:
1) tyto úspory z rozsahu uvažuji, v druhém grafu jsou modře a jsou tmavě modře a jsou shodné pro JE i OZE. Při větším rozsahu OZE však rostou jejich průměrné náklady, díky tomu, že se OZE staví v horších lokalitách, to značí světle modrá křivka, součtem jsou výsledné "zelené náklady" OZE.
Ad. USA. Viz. graf 1, příklad z ČR - OZE do přibližně 4 % se vyplatí - jsou to vodní elektrárny na větších tocích, biomasa (resp. odpady), případně i větrníky ve větrných lokalitách (v USA). Tyto OZE se vyplatí, avšak při větším rozmachu OZE se opět uplatňuje to, co jsem psal, musíme jít do horších lokalit a náklady rostou. Proto je třeba stavět OZE tam, kde je to tržní, bez dotací (které deformují trh).
2) FBR, jak vyplývá, má asi 2x náklady LWR, proto se nepoužívají, ikdyž technologie existují. Příklad FBR ukazuje, že při dosažení určité ceny uranu se již vyplatí a náklady se potom již nebudou prakticky zvyšovat.
OZE zahrnují všechny technologie jako průměr - nemělo by smysl rozepisovat všechny druhy. Ty jsou dražší, což je jediný důvod, proč se běžně nepoužívají.
3) Pokud bychom udělali "souběžná opatření" a zároveň ponechali levnou energii, dosáhneme vyššího HDP než při souběžných opatřeních a drahé energii.
Navíc tato "souběžná opatření" většinou znamenají orientaci ekonomiky na služby a přesun průmyslu do zahraničí, což ale nijak neřeší daný problém, akorát se znečištění či spotřeba surovin přesune jinam.
4) Osy ukazující "roky" jsou pouze ilustrační (to ale na nic nemění na situaci).
První graf vychází z cen OZE (dotovaných) a jejich přibližného potenciálu v ČR.

Neda mi, abych nereagoval opet:
add 1) Pochopil jsem co se v clanku pokousite sdelit, vy ale nechapete me. Trvam na tom, ze u zarizeni vyuzivajici OZE by doslo k vyraznemu poklesu porizovacich nakladu, pokud by jich trh odebiral znacne vyssi mnozstvi. O tom, ze takto trh reaguje, se muzeme presvedcit treba na trhu s IO.
add 2) Opet jste me nepochopil. Snazim se Vam sdelit, ze neuvazujete u OZE technologie, ktere mohou za nekolik malo let strhnout vyvoj uplne jinym smerem (napr. vodive polymery) a tak vase prognozy nemaji valnou vypovidaci hodnotu.
add 3) Zrejme jste nepochopil princip fiskalne neutralni danove reformy. Kdyby vsichni uvazovali jako vy, tak dodnes pouzivame freony (a ano, v USA byla rada firem, ktere si nechali vyrabet klimatizaci v Asii, kde bylo pouzivani freonu jeste povoleno a presto to melo celkove kladny efekt).

Prosim Vas o promyslene a preciznejsi odpovedi, nemam zas tolik casu, abych procital tento web casto.

1)Já Vás chápu, ale tento efekt je opravdu v grafu vyznačen (graf2,tmavěmodrá - úspory z rozsahu výroby)! Tento efekt se uplatňuje i u JE - dnešní JE též nejsou sériové, ale liší se (srovnej např. JETE a Záporoží), pokud postavíme 100 EPR, jistě se zlevní jako 1000000 fotočlánků bude mít jednotkovou cenu nižší!

2) S tímto ale kalkuluji - cena OZE (graf3) klesá velmi výrazně právě díky novým technologiím! Nicméně nemohu kalkulovat s něčím co není - stejně tak může nastoupit levná fúze či vysokoteplotní reaktory. Zřejmě uvažujete, že pouze OZE se budou zlepšovat a ostatní technologie zůstanou stát na místě, proto však neexistuje jediný předpoklad.

3) Freony jsou velmi drahé (započítáme-li jejich externality), takže bych je určitě nepoužíval, snažíte se mi "vkládat do úst" něco co jsem neřekl!
Ad fiskálně daňově neutrální reforma. Na daních přeci v tomto bodě nezáleží - je to jen způsob přerozdělení prostředků, peněz, které může být více(projekty s vysokým multiplikačním efektem - vzdělávání, infrastruktura) či méně užitečné. Tématika daní je ale na úplně jinou debatu, debatu o vládních výdajích, například v době válečného stavu jsou daně extrémní, stejně jako výkon ekonomiky...
Pokud jsou však energie drahé (díky nízké produktivitě OZE), znamená to, že finance (rozdíl mezi náklady na výrobu OZE a jiných zdrojů) prostě chybí, což daněmi nijak nedoženete - peníze sice nebudou chybět firmám či občanům, ale budou chybět státu. Fiskálně neutrální daňovou reformou prostě žádný produkt navíc nevyrobíte, ten tu bude chybět.

Více v dalším díle.

add 1) Jsem rad, ze me chapete, takze jiste pochopite, ze uspory z rozsahu musi byt u masovejsi technologie vzdy vyssi. Muzete rovnez upresnit jak jste dospel k prubehu zelene krivky v grafu 2 (a vubec ke vsem krivkam a meritkum)?

add 2) Muzete konkretne uvest jake nove technologie jste uvazoval? Proc si myslite, ze si myslim, ze ostatni technologie zustanou stat?

add 3) To jsem rad, ze si myslite, ze freony jsou drahe, to bych od Vas a Vasich specifickych vypoctu externalit vubec necekal.
Na danich samozrejme zalezi, protoze se bavime o me tezi, ze "zdrazeni energie nemusi znamenat pri soubeznych opatrenich pokles HDP". Pokud si myslite, ze dane HDP neomezuji, tak jste na omylu.
Mimochodem, vy kdyz jste pocital prubehy krivek (pocital-li jste vubec neco), tak jste vse pocital bez danoveho a celniho zatizeni?

Ad 1) Nemusí být vyšší! Žádný takový zákon neexistuje - stejně tak mohou být úspory z rozsahu i záporné, čili rostoucí náklady z rozsahu, je to dáno povahou výrobku.
Vaším problémem je, že vytrháváte z kontextu pouze jednu část nákladů - tj. úspory při masové výrobě dané především "amortizací" fixního kapitálu - to je ta tmavě modrá, ale již nepřihlížíte k další složce, k rostoucím jednotkovým nákladům díky zhoršujícím se se přírodním podmínkám a díky nutnosti využít nákladnější druhy OZE (např. FV je dražší než MVE).
Zelená křivka je součtem modrých křivek.

Ad 2) Jak vidíte, úspory VÝROBY OZE z rozsahu, v grafu2 jsou klesající, tmavě modře. O tom jaké technologie o kolik co zlevní se nemá smysl bavit - je to hádání z křišťálové koule, nikdo dnes neví, kolik bude stát výroba FV panelu či JE. Je zde ale ukázán trend a ten znamená pokles (u všech druhů zdrojů!)

Ad 3) Ale v ekonomii ctíme základní pravidlo - Ceteris paribus - "za jinak nezměněných okolností"! Nemůžete tedy srovnávat 2 rozdílné ekonomiky s různou cenou energie. Musíte srovnávat stejnou ekonomiku s drahou nebo levnou energií, nebo jinou (reformovanou ekonomiky s aplikaci "souběžných opatření") s drahou nebo s levnou energií. Pak vám vyjde, že ekonomika s levnou energií na tom je lépe.

Zkusim to s Vami naposledy, nejste schopen odpovidat precizne!

Add 1) Nic z kontextu nevytrhavam, vim ze je tam dalsi slozka, ale kritisuji prave i tu. Soucasne nemuzete brat stejne uspory z rozsahu pro npr. FV a JE. Uvedomte si, ze napr. obycejne strechy jsou obrovsky potencial pro FV a protoze strech jsou miliony, ta Vase mnohobarevna krivka pak bude hooooooodne dlouho rovna. Predpokladam, ze jeji prubeh jste dostal z vestecke koule, nebo snad mate nejaka data?

Add 2) Zajimave je, ze u OZE nevite co bude, to je pro Vas kristalova koule, ale u JE vesele predpokladate nastup FBR.

Add 3) Vidte, jsou ekonomove, kteri jsou schopni i slozitejsich uvah...

Opravdu koncim tento virtualni rozhovor, je to hrozne pomale, plne nedorozumeni, nepresnosti a priznavam z me strany i injektiv, protoze se nemohu zbavit dojmu, ze Vy cilene manipulujete s daty. Nezlobte se, ale Vase prognozy to je jedna velka manipulace (taky bych si dokazal nakreslit krivky jak chci a podeprel bych to nekolika padnymi argumenty). Kdyz prognozy, tak na zaklade presnych cisel, ty Vy nemate a ani na zaklade mych urgenci nejste schopen dat k dispozici.

Kazda predikce budoucnosti je z principu vesteni z kristalove koule. U OZE bude muset dojit k nejakym zatim netusenym technologickym pokrokum, aby se vyznamne vylepsila jejich energeticka bilance. Takovy technologicky pokrok je prirozene nepredpoveditelny, takze nezbyva nez na zaklade predchozi zkusennosti ocekavat, ze nejaky nastane a patrne zefektivni vsechny technologie. Jak konkretne v jakych oblastech je nesmyslna otazka.

FBR funguji uz temer 50 let a jejich naklady (resp. naklady pokrocilych konstrukci jako BN-x00, SuperFenix, IFR) jsou zname, takze je mozne s nimy kalkulovat zcela jinym zpusobem, nez se z definice spekulativnim budoucim pokrokem v technologiich.

Pokud je na Vase briskni chapani tento rozhovor prilis pomaly, shrnte sve argumenty a napiste clanek vlastni. Urcite Vam bude publikovano.

Nuže tedy naposledy:

1) Potenciál nějakého zdroje nemá vůbec žádnou souvislost s úsporama z rozsahu. Potenciál D20 v moři je prakticky nevyčerpatelný a co?
Ano, FV panely jsou v té křivce - nahoře, máte pravdu, poté již bude křivka rovná (ale za cenu 10-20 vyšší, než dnes již můžeme pokrýt OZE spotřebu celého světa...).

2) FBR nastoupí, až bude málo levného uranu, stejně jako OZE by mělo nastoupit až budou konkurenceschopné. Nebo má cenu protěžovat FBR, které jsou dnes neekonomické? Ne, byli bychom sami proti sobě, abychom je stavěli ve velkém, když máme lepší alternativu.

Bohužel je vidět, že jste nepochopil, co grafy znázorňují (možná jsem je mohl detailněji popsat). Znázorňují především nezvratné trendy:

- Cena výstavby OZE se bude snižovat.
- S vyšším rozšířením OZE se bude cena energie z těchto zdrojů zvyšovat (díky popsaným efektům).
- Cena energie z fosilních zdrojů se bude také zvyšovat (díky zvyšování nákladů na těžbu a externím environmentalistickým nákladům).
- Cena energie z JE bude růst velmi pomalu, spíše stagnovat.
- Náklady na každý zdroj se neodvíjí od jeho rozšíření (už vůbec ne od jeho potenciálu), ale od peněz investovaných do výzkumu a vývoje těchto zdrojů - proto podporovat výzkum perspektivních zdrojů na úkor výstavby neekonomických zdrojů (ten rozdíl např. pomocí daní investovat do výzkumu), což je mnohem efektivnější, než stávající podpora. Selsky řečeno - z traktoristů sbírajících biomasu na poli udělat vědce, čímž se urychlí vývoj...

- V celém textu rozhodně nebrojím proti OZE, naopak jim "věštím" velmi slibnou budoucnost (která je však ještě vzdálena).
- grafy v článku jsou ilustrační, článek není predikcí (a je to uvedeno), tu stejně nikdo na světě neumí přesně vytvořit, poněvadž nikdo přesně nepředpoví vědecký pokrok ani nová naleziště fosilních paliv.
- Trendy však platí, při sestavování grafů jsem vycházel z: potenciálu OZE (v ČR a ve světě), nákladům OZE i fosilních paliv (na základě jejich průměrné ceny v zemích OECD), křivek elasticity palivových nákladů, křivek rostoucích jednotkových nákladů na systémové služby, atd.

Vzhledem k tomu, že OZE nevyrábějí elektřinu v době, kdy ji potřebujeme, bude při jejím vyšším podílu narůstat potřeba systémových služeb a budou vyvolány investice na PVE případně jinou akumulaci. Pokud nasekáme desetitisíce megaventilátorů, tyto budou vyrábět nebo nevyrábět prakticky ve stejnou dobu. Takže když je v Evropě větrno, budeme větrníky zastavovat a když přijde tlaková výše, budeme bez elektřiny, protože než ji dopravíme ze Španělska, zahřeje cestou dráty a sem dojde pár procent. Mám obavy, že zvětšení počtu OZE by pouze více znehodnotilo faktickou cenu výstupu. Co se týče nějakého pokroku ve větrných elektrárnách, nemůžem nic převratného očekávat, než obludné zvětšování rozměrů, jedná se vlastně o vedlejší výstup letecké technologie (vrtule, aerodynamika), do které se už sto let sypou biliony dolarů (hlavně vojenských) a vývoj je už dál, než se dá pro větrníky použít. Prostě na všechno už tu jsou programy, můžeme jenom zvětšovat, víc už z větru nedostaneme. Pokud by zlomek této sumy byl věnován do JE, stála by nás elektřina dvaceťák za kWh. Devadesát devět procent vývoje JE bylo financováno v padesátých letech. Problém větrné energie je, že vzhledem k nevyzpytatelnosti prakticky neexistuje technologie,která by ji byla schopna smysluplně spotřebovat. Zvýšení materiálově náročné výroby větrníků je nezlevní, ale naopak zdraží vstupy. Co se týče fotovoltaiky, zajeďte si na nějakého výrobce slunečních kolektorů (materiálově nenáročná zvládnutá technologie) a spočítejte si, na kolik vás přijde - včetně záložního zdroje jedna kWh. Zjistíte, že je to dražší než přímotop (oblast Prahy). Pochybuji, že by někdy cena fotovoltaiky klesla pod cenu kolektorů. Naopak masivním nasazení JE - včetně přepracování VJP by cena elektřiny poklesla na hodnoty silně pod cenami roku 2002 - před přechodem Německa na OZE.