|
Komentáře ke článku: Za kolik si zítra zatopíme? ze dne 09.05.2006, autor článku: Václav Pokorný 10 na x je dobre psat napr. jako 10^x, ne 10x. Pak se v tom neda vyznat. Je 1013 u vas 10^13, 101^3, nebo opravdu 1013 (jak pisete, pak ale prezentovane udaje jsou nepravdive, protoze 1000 tun uhli nam moc dlouho nevystaci). Z textu mi sice doslo, ze musi jit o formu exponencialniho zapisu, ale v teto podobe je clanek spatne. Muze, samozrejme, jit o formatovaci problem v redakcnim systemu/me mozille. Komentář ze dne: 09.05.2006 10:29:45 Reagovat Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@) Titulek: Re: exponenty Článek byl v exponenciálním tvaru (horní index) ve Wordu. Již jsem požádal o změnu na 10E13, tvar 10^13 je možná vhodnější. Omlovám se a doufám, že to bude brzy v pořádku Komentář ze dne: 09.05.2006 10:36:49 Reagovat Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@) Titulek: Re: exponenty Vloudil se "redakční šotek", k chybě došlo při zadávání článku do systému a již to bylo opraveno. Za chybu se omlouvám. Komentář ze dne: 09.05.2006 10:35:55 Reagovat Autor: [ivan.vitula] - Ivan Vitula, Ing. (ivan.vitula@centrum.cz) Titulek: O.K. Kdy tedy bude zpracování uranu na pořadu dne? Ekonomicky vytěžitelné zásoby jsou cca 108 tun, ze kterých můžeme v tepelných reaktorech bez přepracování vyhořelého paliva získat energii odpovídající 1013 tunám kvalitního černého uhlí. I: Trochu jsem tomu nerozuměl, než mi níže došlo, že jde o exponenty. Možná by tam chtělo uvést 10na13. Vodík, jako konzervu energie vydím velmi perspektivní, ale ne pro pohon automobilů, ale to ať si řeší konstruktéři. On je totiž vodík hodně neskladný. Osobně bych jej využíval na hydrokrak uhlí nebo biomasy a výrobu kapalných pohonných hmot, které se mi jeví nejekonomičtější. Komentář ze dne: 09.05.2006 10:43:43 Reagovat Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@) Titulek: Re: O.K. Přepracování je přímo závislé na ceně přírodního uranu. Pakliže dojde k velkému rozvoji jaderné energetiky, dá se očekávát i nutnost přepracování. Bude-li pokračovat stagnace, přepracovávat se nebude. Dále to závisí na otevírání nových ložisek, politice, existenci trvalých úložišť, atd. Komentář ze dne: 09.05.2006 11:03:01 Reagovat Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@) Titulek: zatím prr S tím vodíkem si ještě dlouho počkáme, stále je pořád efektivnější nahradit ropu a plyn ve stacionárních zdrojích přímo elektřinou, zvýhodnit akumulační topení třítarifem, kde by kromě nízkého tarifu byl ještě akumulační, spínaný HDO třeba i na několik minut pouze v určité oblasti, u něhož by se pouze zaručovalo např. 10 hodin během 30 hodin. To by umožnilo na rozdíl od současného HDO měněného jednou za několik měsíců (to by zůstalo pro nízký tarif) pružně reagovat na výkyvy v síti využitím dostatečné rezervy v JE. Teprve potom bude efektivní použít elektřinu pro výrobu vodíku, nejdříve samozřejmě tam, kde dnes vodík vyrábíme z methanu, např výroba amoniaku pro dusíkatá hnojiva. Přímou výrobu vodíku termickým rozkladem považuji za neefektivní, neboť právě elektrolýza se jeví jako dobrý stabilizační prvek energetické soustavy, který lze i přiblížit spotřebiteli. Doprava vodíku totiž není tak bezztrátová, jak to vypadá. Potřebujeme totiž obrovská potrubí a kompresorové stanice. Ale to je samozřejmě hudba budoucnosti, až bude elektřiny dost. Ještě k těm množivým jaderným technologiím. Nemají význam, dokud nevíme co se současným vyhořelým palivem. Jako člověk, který prožil mládí mezi povrchovými doly severních Čech samozřejmě považuji za prioritu útlum, nikoli rozvoj uhelné energetiky a to konkurencí, nikoli zákazy a likvidačními daněmi. Komentář ze dne: 09.05.2006 17:36:52 Reagovat Autor: neregistrovaný - tygr007 (@) Titulek: FBR nemají význam, dokud nevíme co se současným vyhořelým palivem. To by slo rozvest - az stoupne cena uranu a reaktory jako IFR se stanou ekonomicke, patrne po doslouzeni soucasnych bloku, se na jejich miste postavi technologie typu IFR, ktera veskere transurany spolu s U238 spali na elektrinu a VJP si reprocesi na miste. Tim zbydou pouze stepne trosky s relativne kratkym polocasem rozpadu a "tezkojaderne" palivo se zcela vyuzije. Ve VJP z JETE je, pokud me pamet neklame, 3% stepnych zbytku a 97% energeticky vyuzitelnych tezkych jader (1% U235, 95% U238, 1% transurany). Totalnim rozstepenim muzeme ziskat hrubym odhadem 30x vice energie, nez VJP vyprodukovalo v prvni fazi cyklu, rekneme 20-25x pokud zapocitame energii na pyro reprocessing a zvysenou termalni efektivitu vysokoteplotnich rychleho reaktoru ve srovnani s LVR. VJP je tedy strategickou surovinou budoucnosti a soucasna strategie budovani strednedobych ulozist v arealu existujicich jadernych elektraren dava dobry smysl. Kazda jaderna elektrarna je tak potencialnim budoucim energetickym zdrojem o kapacite velmi zhruba 20x prevysujici doposud nagenerouvanou energii. Komentář ze dne: 09.05.2006 17:56:21 Reagovat Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@) Titulek: Re: FBR nemají význam, dokud nevíme co se současným vyhořelým palivem. Ještě je třeba připočíst ochuzený uran,který zbyl po výrobě jaderného paliva, tj. celkem tak 100x původní energie (oproti LWR). Btw: Ví někdo, co se děje s ochuzeným uranem po obohacení paliva pro JETE a JEDU? Vrací se zpátky do ČR? Komentář ze dne: 09.05.2006 19:03:11 Reagovat Autor: neregistrovaný - h (@) Titulek: Re: Re: FBR nemají význam, dokud nevíme co se současným vyhořelým palivem. Myslim, ze to funguje tak, ze uran proste nekomu prodame, a palivo pak proste koupime a to od: TVEL - EDU, Westinghouse - ETE. Takze DU zustane tam kde se prepracovavalo. Komentář ze dne: 15.05.2006 09:43:07 Reagovat Autor: neregistrovaný - míša mýval (@) Titulek: v Mape kdysi přivezl ředitel DU Byl v CCCP a tam mu nabídli na různé pokusy zadarmo DU. Jako velkej king si to nechal poslat a přišlo mu několik sudů s UF6. Když to dal laborce, všem se zježily vlasy hrůzou. Dali to do skladu a jestli neprorezavěly, věřím, že tam jsou dodnes. PS bylo to počátkem sedmdesátých let. |
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.