Cílem naše webu rozhodně není snaha o zatracování bioenergií! A už vůbec ne biopaliv, které v současné době prakticky nejsou konkurencí pro jadernou energetiku.
Cílem webu je vyvracet všeobecně zakořeněné mýty o energetice.
Jedním z těchto mýtů je i "všespasitelnost" OZE. Řada lidí zastává názor, že obnovitelný zdroj je vždy lepší, než zdroj klasický (fosilní či jaderný). Naší snahou je poukázat, že tomu tak být nemusí, že za malým podílem OZE nestojí jaderná či ropná lobby, ale prostá ekonomická neefiktivnost některých řešení.
Tento článek zároveň potvrzuje moji tezi ze včerejšího článku:
Mýty o ekonomice OZE a jaderné energetiky
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cis loclanku=2006050802
že právě a jedině intenzivní výzkum může nalézt řešení, jak zlepšit OZE, které se potom stanou plně konkurenceschopné - bez dotací. A zároveň, že nemá smysl podporovat aplikaci všech OZE (viz. studie z USA), protože to znamená naopak plýtvání našimi omezenými zdroji.
Důležité je mít alternativu ve formě technologií, které však není třeba hned aplikovat do prqxe...
Stejně jako jednou možná přijde čas pro FBR, přijde čas pro větší rozmach OZE... Dnes však tento čas ještě nepřišel, na obou technologiích je třeba zapracovat, aby se staly konkurenceschopnými...

Pokud se objeví někde dotace na neefektivní výrobu, příjemce dotací veškerou svou snahu obrátí proti jakékoli efektivitě, která by mohla tento pramen bezpracného a zaručeného zisku ohrozit. Je to špína, ale je to tak. Proto na každou korunu dotací na větrné elektrárny doplácíme dalších deset korun za škody na energetice. A to ještě nemluvím o podpoře korupce a zločinnosti navázané na nefér prostředí. Takže peníze na výzkum ano, na likvidaci efektivních technologií ne.

Je to zajímavé. Vývoj byl velice často záležitostí jednoho týmu. Přitom takový postup je špatný. (Mluvím o výzkumné činnosti) Mělo by se vždycky vytvořit několik paralelních týmů, z nichž se vybere ten s nejlepšími výsledky a ty další týmy doplňkově přinesou nápady, na které přišly během své práce a jsou v projektu použitelné. Jednoduše nejdřív soutěž, pak spolupráce. Bohužel dnešní honba za patenty, které "ochraňují" vlastnická práva majitelů, přinášejí i další efekty, jako je zpomalené zavádění patentu do výroby. Výsledek? To, co se děje. Často ani netušíme, jaké technologie jsou na trhu a co se dá použít, protože vynálezci nápad tají. Navíc vznikají skeptické pohledy mezi obyvatelstvem (aspoň jednou měsíčně slyším fámu o tom, že někdo přišel na motor na vodu a vynález zamknuli do trezoru, protože šejkové ještě musí vydělat) a to pak nese přemíru odmítání nových nápadů, které jsou užitečné, ale jsou vlastněny velkými společnostmi a upředňostňování myšlenkově špatným směrem posunutých nápadů, jako je například zavádění pro nás neefektivních větrných elektráren.

V čem je ale rozdíl? Proč je u nás masová podpora něčeho, o čem lidé pořádně nic nevědí?
Napadlo mě to až teď, při psaní komentáře. Představte si velké množství větrných elektráren s výkonem kolem 2-5kW. Jde o to, že takovou malou elektrárnu si může dovolit skoro každý. Není to sen, být fakticky nezávislý na dodávkách ze sítě? Není to o té naši touze udělat si všecko sami? Co je na to potřeba? Konstrukce, větší alternátor, nějaké listy, usměrňovač, baterie, fázovací zařízení. Skončili jsme.
Je to v tom, že to zní strašně jednoduše. "Chalupáře" a "chasníka" nebude zajímat, že to, co si on udělá, nebude efektivní. Důležité pro něj bude to, že může ušetřit třeba třetinu nákladů elektřiny a ještě může mít sen o navracení elektřiny do sítě. a není problém topit dřevem.
Problém samozřejmě vzniká při takovémto masovém přistupu. Už nebude odběr závislý na dni a noci, jak je tomu dnes, ale na tom jestli fouká, nebo nefouká. Horor ředitelů elektráren bude mít pak dvojí podobu. Buď je dimenzovaná na nefoukání, takže když fouká, musí snížit výkon a to je ztráta, nebo je dimenzovaná na foukání a to pak může odpojit celou síť, když vítr neduje jednoduše proto, že se síť přetíží.
A nic nepomůže. Elektřina je třeba pořád. Za elektřinu se bude platit zlatem.
A největší paradox je ten, že na tom nakonec vydělají ti, kteří to způsobí, protože ti budou mít aspoň třetinu dne napětí v zásuvce zajištěné.

V 19. století byly sirky - tedy správně zápalky poměrně drahá záležitost. Proto vznikly fámy o tom, že továrníci mají v trezoru patent na věčnou zápalku, ale ... Takový postup byl možná uskutečnitelný ve středověku, socialismu nebo v EU. Dnes je vývoj tak drahý, že umrtvit tyto peníze může jen blázen, který chce zkrachovat. Pokud není vynález patentovaný, vždy se najde někdo, kdo to udělá (průmyslová špionáž je skvělá věc), nebo když patentovaný je, někdo ho obejde. A pokud nevyrábíte, nemáte šanci. Krásný příklad je nástup vinylové desky, radiálních pneumatik, kde snaha amerických výrobců dojet ještě linky na diagonální málem zlikvidovala celý americký automobilový průmysl. Takže jediná cesta, jak zabránit vývoji je vyvolat strach. Jinak je tam špatný slovosled: místo ... třetinu nákladů elektřiny ... by mělo být ... třetina elektřiny za tytéž náklady. Doporučuji článek Na Rosinantě proti větrným mlýnům

Je to sen, realne nerealizovatelny kvuli nestabilite dodavek vetru a nemoznosti akumulace energie, nemluve o nedostatecne kapacite pro vsechny.

Bohuzel, v dnesni dobe je tento "sen" realizovatelny pro nekolik vyvolenych za cizi penize. Soucasna podpora OZE je zakonem posvedcene plytvani, podporovat z verejnych penez prumyslove nazaseni nekonkurenceschopne technologie je mozne povazovat za selhani demokracie. Detailne viz vedle - http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=200 6050802

ted mezi 0 a 6

Ale pozor na kocovinu, kterou přinášejí uměle přikrášlené sny po probuzení

Ale pozor, ten článek vychází z principu udržitelnosti cyklu za předpokladu, že celulózový proces bude zpracovávat odpad, tedy odpadnou náklady na pěstování. Když už dneska zjišťujeme, že odpad stačí spotřebovat biomasové kotelny a papír jde do recyklace, tak to vystřízlivění se může brzy dostavit.

No nevím, jestli je větrná energetika u nás nějak extrémě podporovaná, jinak díval sem se na cenu větrné elektrárny 3kW, stojí cca 70tis. korun, a ročně má vyrobit 10500kWh, což při prodeji do sítě za 2kč/kWh znamená, že se za 3 roky zaplatí.

Celej tenhle server se snaží psát rádoby vědecky. A složitě hledá důvody, proč energie z biomasy atd. nemůže nahradit atom. Tak já Vám pánové povím proč to tak je..
Je to jednoduché. Žádný agronom na světě vám nezaručí jaký bude daný rok počasí. Každý agronom také ví, že výnos na poli se odvíjí především od počasí. A výnos z pole vám nemůže nikdo na světě slíbít, protože nikdo neví jaký bude příští rok počasí. Ten Štovík ve kterém vidíte určitou naději v ČR dává v praxi průměrné výnosy od 5 do 10 t sušiny. (7,5t-hranice rentability!!). Ale když bude příští rok trochu víc sucho, což se může při současných "výkyvech počasí" stát, nebude průměrnej výnos 7,5 t, ale klidně 3 t sušiny (cca 30 GJ energie/ha) a méně!!!! Sklizeň tudíž neproběhne v celej republice, protože by to byla další zbytečná ztráta nafty a energie (učebnicová hodnota potřebná na pětování obilní slámy je 23GJ/ha, a to je jen to energie potřebná pouze k pěstování!!!).


Proto žádnéj rozumnej člověk nemůže štovík a podobnou biomasu zařadit do energetické koncepce naší země. Její příspěvek do spotřeby energií ČR tedy bude v budoucnu 0% !!! Zemědělská půda se totiž bude zalesňovat (a to je jen dobře, protože les narozdíl od štovíku, drží vodu v krajině (protipovodňová opatření), také nebudeme muset na jeho pěstování každý rok použít min. 120l nafty/ha, a další tuny hnojiv, herbicidů atd.)..
Ale s výnosem biomasy z těchto lesů můžeme počítat až někdy za 30 let, takže její příspěvek do budoucna bude taky 0%!!!.
Tvrzení různých ekologů, a nedefinovanejch politickejch uskupení že můžeme potřebu energie naší země v budoucnu nahradit ze 40 % je demagogický.

Stačí se podívat na kolik "nahrazujeme" ted:

5%-benzín a nafta (2007) bioetanol(cukrovka,obilí)nafta řepka
(pzn. - i to je však sporadický, protože jejich příspěvek je "maskován", spotřebou při jejich pěstování)
0%-zemní plyn
0%-uhlí
2%-el. energie bioplyn - opět sporadický
8%- topení el. energie - nahrazuje dřevem cca 350.000 uživatelů

a dřevní biomasa do snížení současné spotřeby el. energie (58.000 GWh) už víc přispět nemůže, protože by jsme neměli na co psát a z čeho stavět. Navíc je takovej trend, že spotřeba dřeva v z našich lesů začíná převyšovat přírůstky (lidi je poslední době berou doslova útokem a bude hůř). A to nemluvím o snižující se půdní úrodnosti.

Vidíte někde možný příspěvek energie z biomasy ve výši 40% do spotřeby energií. Já teda ne. Ten příspěvek totiž nebude ani 5%. a žádná technologie z celulozy to nezachrání!!!
A celá EU je na tom s energiema ještě hůř my, takže si staví větrníčky a podobný nesmysly. Ani nechápu proč jsme tam vstupovali. Všechny esa drží Rusko (bývalé SSSR, jemuž jsme v rámci bratrského dělení přenechali 17000t uranové rudy - a nechali jsme si ho splatit opravdu mistrně!!!!!!!!


Už teď je jasný, že všechna průmyslová výroba se bude postupně z Evropy přesouvat "na sibiř". Nebude to hned, protože Putin je stratég. Nejdřív z EU vyždíme všechny peníze, a až EU dojdou, zavře jí "kohout".

A jestli si chce udržet v budou nějakou energetickou soběstačnost a úroveň, bude muset učinit následující kroky.
1. Vystoupit z EU.
2. dostavit 3 a 4 blok Temelína.
3. Být "za dobře" s Ruskem



Jestli však přijde zelenej demagog, nebo socialista jež tady nadělal bilion státního dluhu a začne privatizovat ČEZ tak se máme na co těšit. Ale jsem optimista, a doufám že si ještě umíme dát dohromady 1+1, až půjdeme k volbám!!!!!


http://www.enviweb.cz/?env=puda_archiv_fcfgj
http://www.hajovna.cz/zalesak/student/referaty/rus kydluh.htm
http://cesko.blox.pl/html/1310721,2621 46,21.html?65908

Tento server reaguje na oficiálně šířené informace o nereálných alternativních zdrojích energie a předkládá možné reálné alternativy. Jestli je to příliš vědecky nebo rádoby vědecky je těžké posoudit, protože je široké spektrum čtenářů. Jeden chce důkladné zdůvodnění, jinému stačí stručné sdělení. Myslím, že si každý může vybrat podle chuti.
Na probémy řešení energetiky je možné se dívat z více stran:
1.Jelikož příroda se odehrává na základě fyzikálních zákonů, tak není možné se vyhnout popisu některých fyzikálních procesů.
2.Pohled, který uvádíte vy, tj. že příroda je zcela závislá na rozmarech počasí a není možné počítat s maximálními výnosy, když mohou být i poloviční je zcela korektní a s tím co uvádíte souhlasím i když jsem se o tom nezmiňoval.
3.Dále je to otázka energetické návratnosti. Ve svých článcích BIOETANOL jsem chtěl nazančit, aby si každý uvědomil, že jakýkoliv bioprodukt nevyroste sám, ale pouze s pomocí fosilních vstupů (nafta, hnojiva,osiva, orba, sušení, skladování, štěpkování, výroba, doprava atd.), jejichž hodnota se zhruba rovná energetiké hodnotě produktu. Každý asi pochopí co je to za proces, který stačí zásobovat jenom sám sebe pokud není dotován.
4.Považoval jsem za udržitelný proces pouze tehdy, kdyby se etanol vyráběl z odpadní celulózy, protože tím by odpadly vysoké náklady na pěstování, snad bez dotací. Jenomže už dneska se ukazuje, že celulózový odpad stačí spotřebovat biokotelny, takže by výroba etanolu byla v zanedbatelném množství? Tedy v žádném případě neuvádím, že biomasa může nahradit těch Bursíkových 40% elektrické energie. Pokud jsem uvedl šťovík, tak to bylo omylem a za předpokladu, že nebude ztrátový, ale to není prokázané.

Ještě malé doplnění. V tom článku jsem neuváděl problémy pěstování šťovíku, ale vlastní technologický proces výroby etanolu z celulózových vstupů, které mohou být různé, i šťovík, jehož problémy pěstování jste uvedl. V současné době je proces poháněn vnější elektřinou, čili je neobnovitelný. Pokud by se podařilo provozní energii čerpat z vedlejších produktů hydrolýzy, tak by mohl být samotný proces udržitelný. Pokud však budou neobnovitelné vstupy celulózy, tak bude celý proces trvale neudržitelný.

Slovní úloha pro pana Bursíka!!!!!
zadání naleznete zde:
http://www.energ.cz/index.phtml?polozka=13

1,7 milonů tun biomasy

Energetická hodnota biomasy 1.700.000 t * 16,5 GJ/t= 2805000 GJ / 3600 = 7 792 GWh

Průměrná spotřeba energie domácnosti (topení) 20 000 kWh = 0,02 GWh ....(porovnejte se svoji fakturou za topení)

Kolik domácností v nejlepším možném případě tedy vytopíme?

7 792 GWh / 0,02 GWh = 389.583 domácností

Podle výpočtového modelu strany zelených je tedy pravdivý výrok:

389.583 domácností > 200.000 + 265.000 + 359.000 domácností a bytů.

Co se pak může stát, když zakážeme cca. půl milonu lidem topit uhlím a nebude ten rok zrovna nejlepší počasí?

Budou naštvaní. Bude jim zima. Budou topit plastovými láhvemi. a ve vzduchu budou poletovat miliony litrů emisí z nafty. A budou ještě víc zadlužený.

Pane Bursík. Tleskám!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

viz:
http://www.mesec.cz/clanky/martin-bursik-umime-sni zit-socialni-pojisteni/

Máme k dispozici výpočtový model, který realisticky umožní dosáhnout do roku 2010 náhrady vytápění uhlím ekologicky čistými technologiemi. V tuto chvíli topí uhlím 9 % domácností. V případě kamen, kterých je zhruba 78 tisíc, stačí vyměnit palivo - lidé si namísto uhlí a briket objednají dřevo a ekobrikety. Náklady na palivo jsou již v tuto chvíli nižší, než je tomu u uhlí. Například u standardního nezatepleného domku činí roční náklady na topení dřevem kolem 10 tisíc, u hnědého uhlí kolem 23 tisíc. Kromě toho chceme snížit DPH u biopaliv z 19 na 5 %. Navíc zplynovací kotle na dřevo mají výrazně vyšší účinnost a nižší emise.

Pak je tady 359 tisíc bytů, které provozují na uhlí ústřední topení. Pro každého zájemce z nich chceme připravit model financování výměny kotle, který pro ně bude ekonomicky velmi zajímavý. Navrhujeme, aby dnešní dotace Státního fondu životního prostředí na nový kotel ve výši 50 % zůstala zachována, ale mohl o ni požádat kdokoli splňující technické parametry. Tato dotace bude nároková, dostane ji každý. Vedle toho stát vyjedná s některou z komerčních bank speciální úvěr na záměnu kotlů z uhlí na biopaliva, který by byl splatný během cca 11 let s úrokovou sazbou kolem cca 4,5 %. Garanci převezme stát. Uživatel bude úvěr splácet z úspory za náklady na palivo vzniklé výměnou energického zdroje. Celkové výdaje ze strany státu by neměly převýšit 21 miliard korun, což je realisticky ufinancovatelné.