Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Komentáře

ke článku: Jak se co dělá
ze dne 17.05.2006, autor článku: Václav Pokorný

Komentář ze dne: 18.05.2006 00:39:32     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: zajimave
Zajimave veci.
ALe drobnost. Kyslik moc nezpomaluje. O tohle vůbec nejde. U keramickeho paliva (UO2 ) jde o mizerny koeficient vodivosti => mizerny koef. prestupu tepla.
Proste pokud byste v rychlem reaktoru pouzil keramicke palivo dostal byste MSR :-). Palivo by se totiz nejspise roztavilo a promichalo s teplonosicem.

Komentář ze dne: 18.05.2006 08:37:42     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: jaké palivo bys navrhoval?
Z hlediska zpomalování neutronů kyslík zpomaluje podstatně méně než vodík, ale z hlediska štěpení U 238 rychlými neutrony se to již projevuje. Z tohoto důvodu je samozřejmě nejvýhodnější použití kovového uranu, u něhož je polymorfie potlačena použitím slitiny. Pro vyhoření v řádech desítek GWd/t je však kovový uran nestabilní. Jako výhodné se také jeví použití karbidu nebo nitridu. Tepelná vodivost karbidu nebo nitridu je vyšší než u oxidu, menší množství lehkého prvku je také příznivější, ale přesto neznám komerční rychlý reaktor, kde by se využíval. Nejčastějším palivem zůstává oxid. Jeho výhodou je například i schopnost dobré fixace štěpných produktů. Jeho nižší teplotní vodivost je vyvážena vysokým bodem tání.

Komentář ze dne: 19.05.2006 11:44:35     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: jaké palivo bys navrhoval?
Projevi se to ? No fakt je ze palivo rychlych reaktoru moc neznam, ale mam pocit, ze rusaci zkouseli prave ty nitridy.

Komentář ze dne: 19.05.2006 12:32:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: Re: Re: jaké palivo bys navrhoval?
Výroba a slinování karbidů a nitridů je podstatně náročnější (dělal jsem tak trochu v oboru). Nižší tepelná vodivost se dá řešit velikostí tablet. Z tohoto důvodu asi bude oxid U(Pu)O2
přes všechny nevýhody nejjednodušší řešení. Ostatně sodík jako chladivo má taky poměrně lehký atom a přesto se jeho náhrada slitinou Pb+Bi neosvědčila (např. kvůli velké hustotě - odcházela čerpadla). Prostě jednoduchost a spolehlivost řešení vyvažuje jiné výhody

Komentář ze dne: 21.05.2006 01:28:52     Reagovat
Autor: neregistrovaný - h (@)
Titulek: Re: Re: Re: jaké palivo bys navrhoval?
Velikost - jojo to je cesta.
No Pb.Bi se neosvedcila, ale snad jen proto, ze "vo vremja razvala" zapomeli ty ponorky s reaktory chlazenymi PB.Bi v doku a nechali to zamrznout. - S olovem je problem ze "louhuje" legury z oceli. A prave kvuli tomuhle snad rusove vypustili z generation IV tenhle typ reaktoru.

Komentář ze dne: 19.05.2006 18:31:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: promiň, přehlédl jsem první dotaz
Proč nechceme u rychlých reaktorů zpomalování neutronů. Každý štěpitelný izotop (lichý) může při záchytu neutronu reagovat dvěma způsoby - záchyt štěpný nebo zářivý. Při zářivém vypustí vazebnou energii ve formě gama záření a přejde na vyšší izotop. Poměr se mění v závislosti na energii neutronů, při tepelné je vyšší a při tzv. rezonanční je zářivý záchyt nejvyšší. To samozřejmě snižuje zisk nového štěpného materiálu a naopak navyšuje množství nežádoucího Pu 240 a vyšších transuranů. Možnost množivého procesu o thoria v tepelném reaktoru není dána vyšším množstvím vyprodukovaných neutronů uranem 233, ale nižším podílem zářivého záchytu pro tepelné neutrony (1:10 proti 1:3 u Pu 239).

Komentář ze dne: 19.05.2006 20:01:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - drama (@)
Titulek: Srovnani
Kdyz odhlednu od toho, ze je clanek napsan mirne tendencne, nemohu se nezeptat, jak moc je energeticky narocne ziskat ten 1g jaderneho paliva. Je to nekde vycislene? Odstrel, doprava na povrch, doprava po povrchu, vyroba chemikalii, dovoz chemikalii, energie nutna na chemicke zpracovani a likvidaci chemikalii atd. Opravdu vyjde jaderne palivo tak energeticky nenarocne i pri zapocitani externalit? Muzete uvest energetickou narocnost vyroby sol. panelu (SP)? Popisujete IMHO vyrobu monokrystalickych SP u kterych se udava pomer vlozene a ziskane energie 1:1 pri zivotnosti 20let. Jak je to u polykrystalickych SP?

Komentář ze dne: 19.05.2006 20:23:50     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@)
Titulek: Re: Srovnani
Na těžbu 1 kg Uranu (U3O8) se spotřebuje asi 165 MJ energie (45 kWh).
Více zde: http://www.uic.com.au/nip57.htm

Komentář ze dne: 19.05.2006 20:43:09     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: Re: Srovnani
Úvaha je psaná pro nízkoobsahové rudy - většinou těžené povrchově. Obecně je to srovnatelné s těžbou uhlí. Co se týče karbonátového loužení - Solvayova metoda výroby sody je energeticky minimálně náročná, nejnáročnější je na ní výroba páleného vápna. Výroba kyseliny sírové ze síry je energeticky plusová. Pro loužení se většinou používají zředěné roztoky a na gram uranu se spotřebují desítky až stovky gramů činidla. Některé postupy loužící roztok po separaci uranu recyklují. Vyšší spotřeba energie je až na obohacení , zejména difusní metodou. Přesto je finančně výhodnější použití obohaceného paliva proti přírodnímu.
Výroba křemíku se týká pouze redukce a čištění. Produktem je tedy polykrystal. Extrémně náročnou výrobu monokrystalu v dostatečné kvalitě a velikosti nepopisuji, neboť se týká mikroelektroniky. Extrémně náročnou nikoli na energii - proti zonálnímu čištění, ale čistotu a gradient teploty. Čištění křemíku je náročné zejména vzhledem k nutné nepřítomnosti prvků III a V skupiny. Zonální tavení je zvláště obtížné vzhledem k vysokému bodu tání křemíku. Z tohoto důvodu byly dříve vyráběny germaniové polovodiče, neboť Ge se vzhledem k nižšímu bodu tání snáze čistí.
Smyslem článku nebylo popsat jednotlivé technologie, ale přiblížit procesy, které se obecně pro výrobu používají.

Komentář ze dne: 20.05.2006 10:29:35     Reagovat
Autor: neregistrovaný - drama (@)
Titulek: Re: Re: Srovnani
Dekuji za peknou odpoved, musim ale nesouhlasit s tim, ze vyroba monokrystalu se tyka mikroelektroniky. Vetsina solarnich clanku, jak je dnes vidime prodavat je z monokrystalu. Viz napr. http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltaick%C3%BD_%C 4%8Dl%C3%A1nek

Komentář ze dne: 20.05.2006 20:09:43     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: ale není to nutné
Ostatně důvod, proč se přechází na polykrystaly není ani tak náročnost výroby monokrystalů, ale spíše náročnost jeho zpracování a vysoký podíl odpadu při výrobě. Jedná se ale o náročnost technologickou (monokrystal musí být naprosto bez poruch), nikoli energetickou, lze říci, že 99% energie je vkládáno do výroby a čištění křemíku. Monokrystal, to už je taková třešnička na dortu. Výroba byla sice zvládnuta, ale ne vždy je jeho kvalita dostatečná pro mikroelektroniku.

Komentář ze dne: 20.05.2006 21:03:31     Reagovat
Autor: neregistrovaný - drama (@)
Titulek: Re: ale není to nutné
Na 100W polykrystalicky clanek potrebujete zhruba 25kWk, na monokrystal dalsich 20kWh. To je docela velky rozdil. Ucinnost monokrystalu je 13-17% (nejlepsi pres 30%), polykrystalu 10-14%. Vice se dozvite napr. na [odkaz]cs.wikipedia.org[/odkaz], [odkaz]www.solartec.cz[/odkaz].

Dale pro zvidave (ctou-li vubec tento server taci) par zajimavych cisel: Kompletni narocnost 100W panelu vcetne vsech (hlinikovych, sklenenych,...) soucasti je 200 kWh, coz odpovida energeticke narocnosti asi 130 bananu zakoupenych v CR. Za rok panel vyrobi od 70 do 120kWh v zarucni dobe (20let) se tedy energeticky splati nejmene 7x, zivotnost je 50leta, takze za cely zivotni cyklus se splati nejmene 18x.

Komentář ze dne: 20.05.2006 22:14:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: nerozumíš mi
Mluvil jsem o výrobě monokrystalu, tam je náročnost relativně nízká - vezmi si např. Czochralského metodu. Náročnost narůstá se zvyšujícím s odpadem, zatímco polykrystal lze vytvořit již v požadované tloušťce, takže odpad 0,0prd. Naopak u výroby z monokrystalu může u mikroelektroniky tvořit i více než 1000% (je to starší údaj, ale pochybuji že by se snížil spíš naopak). U fotovoltaiky je samozřejmě nižší, de facto jenom prořez. Tomu odpovídá to navýšení co píšeš. Wikipedii čtu, ale bohužel už jsem párkrát najel na bludy, takže to beru jako informace. Co se týče propagačních letáků, bral bych je s rezervou, pokud jsem slyšel od lidí, kteří to mají asi pět let, stěžují si na již znatelný pokles výkonu - nemohu posoudit do jaké míry je subjektivní nebo daný nepříznivým počasím (umístění ve výši cca 1000 m na Šumavě)

Komentář ze dne: 21.05.2006 10:18:05     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@)
Titulek: Re: Re: ale není to nutné
K číslům návratnosti. Problémem je, že se počítá energie potřebná k výrobě vs. vyrobená, avšak kvalita těchto energií je rozdílná! Abyste skutečně mohl využít energii z FV k výrobě FV, potřeboval byste akumulaci. Přičemž náklady na akumulaci jsou vyšší, než na samotnou výrobu FV článku! Udává se až poměr 80:20 (zdroj M.Kubín - Energetika,perspektivy), 80 % ceny systému je akumulace (+ztráty), 20 % cena samotných FV článků. Čili výsledná energie je 7/5 (za 20 let) a jsme rádi, když se nám systém vůbec alespoň 2x vrátí.
To, že berete systémové služby "ze sítě" je v podstatě takové "tunelování" těchto služeb ze sítě.
Vaše energetická návratnost by platila v případě, že by továrna na FV články odebírala příkon z FV článků, což se obávám, že by bez akumulace nefungovalo - zastavit výrobu křemíku, když se nad hlavami objeví mrak?.
U JE je návratnost energetická asi 50x a potřeba systémových služeb minimální!

Rychlý příklad, panely Solartec:
Panel 106Wp, cena: 21250,-
Cena celého ostrovního systému: 31500 (tj. akumulátor+měniče 10250)
K tomu odečtěte účinnost měniče (85 %), což zvyšuje cenu SS.
Připočtěte účinnost chemické akumulace (90 %?) a samovybíjení.
Akumulátory vydrží jak dlouho? 5 let? Takže přičtěte za 20 let ještě 3 další akumulátory...
K tomu náklady na servis celého systému...
A zjistíte, že náklady na samotný FV článek je opravdu v menšině - zde to přibližně vychází na 60-70:40-30.

Komentář ze dne: 21.05.2006 12:50:43     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: Re: Re: Re: ale není to nutné
U akumulátorů bych spíš než s životností časovou počítal s množstvím cyklů, které se většinou udávají u dobrých akumulátorů na 1000. To znamená, že pokud počítáme s cyklem 1 den den nabití-noc vybití, vychází nám necelé tři roky. Pro šťouraly: máte mobil? Lithiový článek má životnost 500 cyklů. Jeden cyklus je týden. Komu z vás vydržela baterka 10 let? Takže bych všechna čísla kolem fotovoltaiky shrnul do rubriky zbožná přání

Komentář ze dne: 21.05.2006 13:00:34     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: ale není to nutné
Tohle jsou NIMH, takže necelých tisíc, takže asi těch 5 let (ke konci už to bude horší...).
Nicméně týden zimní inverze a jsme "na suchu", takže ještě připočtěme náhradní benzínovo/naftový generátor...

Komentář ze dne: 21.05.2006 13:37:30     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: pět let má 1826,25 dne
Takže pokud to nebude někde na chatě, kde přes týden nabíjíme a na víkend si pustíme zářivku a televizi počítám spíš ty tři (1095 dní). Jinak 100Wp stačí tak utáhnout ledničku. Obecně je ale nutno počítat s tím, že většinou jeden článek lehne do dvou let a můžete měnit celou baterii. PS. kvalitní čtyřtaktní elektrárna, kterou můžete předělat na PB pořídíte do 10 tis. + 7 tis. předělání. Výkon asi 2kW.

Komentář ze dne: 21.05.2006 14:23:13     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@)
Titulek: Re: pět let má 1826,25 dne
Chyba se vloudila, spletl jsem se - NIMH akumulátory by tak málo nestály... Samozřejmě se jedná o klasické olověné akumulátory - EKOLOGII ZDAR!

http://server.solartec.cz/cenik.php3?JAZY K=1&TYP_CENIKU=0&SKUPINA=9

Životnost je udávána na 5 let, cena je 5000, takže za 20 let jsou náklady na akumulátory 20 000,-...
Pěkné, k tomu každý rok hrát si s elektrolytem (údržba)...

Komentář ze dne: 22.05.2006 15:26:24     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: zaplaťpámbu za olovo
Kdysi jsem dělal oponenturu na recyklaci NiCd akumulátorů. Pěkné svinstvo, i když nyní se to dá řešit dočišťováním OV na selektivních ionexech. Recyklace Pb akumulátorů je proti tomu elegantní proces. Takže Pb - aku: nic proti, snad kromě ceny za uskladnění energie. V zimě asi bude nutno hlídat dostatečné nabití, aby nedošlo k sulfataci článků. Jinak životnost asi tři roky. Při dobré péči 7-9 let.
PS. jeden můj známý startoval auto s rok starým akumulátorem. Pecka a motorový prostor plný elektrolytu. Nechal si zkontrolovat dobíjení a výsledek: zřejmě skrytá vada v připevnění elektrody.

Komentář ze dne: 21.05.2006 17:02:19     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Enik (enik@c-mail.cz)
Titulek: Má to háček!?
Za těchto okolností by bylo možné říct že fotovoltaika má velkou budoucnost a když budeme energii vhodným způsobem akumulovat, tak bude po problémech s energií. Má to ale jeden zásadní háček. Z 1m2 fotovoltaiky lze efektivně získat cca 10W elektrické energie. Když takto budeme chtít nahradit Temelín, pak budeme potřebovat 200km2 plochy pokryté fotovoltaikou a budeme se intenzivně modlit aby svítilo sluníčko. Z tohoto pohledu je to vhodný způsob alternativní výroby energie v domácích podmínkách, nikoli jako technologie pro zásobování energetické soustavy!

Komentář ze dne: 22.05.2006 07:39:55     Reagovat
Autor: neregistrovaný - míša mýval (@)
Titulek: zvtrlo se to trochu jinam
Článek jsem napsal z toho důvodu, abych přiblížil technologie výroby obou surovin. Zvrtlo se to do vyhodnocování výhodnosti fotovoltaiky. Budiž. Takže něco pozitivní k oběma technologiím. Co se týče těžby uranu z mořské vody, vypadají objemy procezené vody obrovské, takže to vypadá, že jej brzy vyčerpáme, ale vzhledem k objemu a dynamice oceánů lze říci, že přínos uranu z řek a hydrotermálních vod do moří bude podstatně vyšší než dokážeme odebrat, takže bych uran z moře hodnotil jako obnovitelný zdroj. Fotovoltaika se může stát zajímavým zdrojem energie, pokud bude využívána jako pomocný špičkový zdroj v místech, kde je významný podíl spotřeby na klimatizaci, u které se maximum spotřeby kryje s maximem slunečního svitu. Co se týče jiných zdrojů jako gigantické využití větrné energie a masivní pálení biomasy, je to slepá ulička.

Komentář ze dne: 22.05.2006 11:32:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Martin Přeček (@)
Titulek: proces výroby uranu
V uváděném procesu výroby nukleárně čistého uranu pro reaktory ještě chybí alternativní častěji užívaná mokrá operace přečištění uranového koncentrátu. Dovolím si proto tento krok doupřesnit.

Žlutý koláč musí být hlavně zbaven nečistot jako jsou
· bor a kadmium (což jsou silné neutronové jedy, zhoršující provoz reaktoru),
· prvky tvořící plynné fluoridy, které by mohly v pozdější fázi konverze znečistit hexafluorid uranový produkovaný v pozdějším stupni,
· prvky chemicky podobné uranu (např. thorium).
Koncentrát je rafinován buď suchými (bezvodými) neb

Koncentrát je rafinován buď suchými (bezvodými) nebo mokrými procesy. Nejpoužívanější suchý proces vyvinula společnosti Allied Chemicals (USA). Ten zahrnuje přímou konverzi uranového koncetrátu na fluoridy pomocí nejdříve bezvodého fluorovodíku a následně přímo plynného fluoru. Většina nečistot vytváří pevné fluoridy, takže se účinně separují od plynného hexafluoridu uranového. Některé prvky jako Rb, Mo, V, W či Cr, jež tvoří plynné fluoridy jsou odstraněny metodou frakční destilace fluoridů. Tento proces tedy přímo vytváří čistý UF6 vhodný pro vstup do obohacovacího zařízení.
Mokré postupy využívají takřka výhradně kapalinové extrakce s roztokem tributylfosfátu (TBP) v kerosinu. Při klasickém mokrém postupu nejprve dochází k rozpouštění uranového koncentrátu v kyselině dusičné za tvorby roztoku solí dusičnanu uranylu. Vzniklý roztok je filtrován (od nerozpustného písku a křemeliny) a následně vpouštěn do procesu protiproudé extrakce v kaskádě mísičů-usazováků.
Extrakce uranu do organické fáze TBP probíhá metodou tvorby iontových asociátů (omlouvám se za nesrozumitelnost indexů):
UO2 (2+)(aq.) + 2 NO3 (-)(aq.) + 2 TBP(org.) ↔ UO2(NO3)2.2TBP(org.)
Ostatní ionty vykazují oproti uranu řádově mnohokrát menší afinitu vůči organické fázi, takže extrakční oparace funguje jako velmi účinný čistící proces. Po úspěšné extrakci je uran opět reextrahován do vodné fáze.
Následně je dusičnan uranylu vysušen, denitrován, hydroufluorován a pak fluorován až na kýžený hexafluorid uranový.

Komentář ze dne: 22.05.2006 12:30:13     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: plynný fluorid rubidný?
Mixerdekantery jsou používány pro protiproudé loužení. Pro extrakci se používají protiproudé extrační kolony. Extrakce je však používána spíše pro zpracování VJP nebo čištění koncentrátu (písek, křemelina?). Pro zpracování výluhu z rud Hamr n.j. byly zkoušeny postupy extrakce, ale byly víceméně neúspěšné. Problém dělala příměs zirkonia. Při použití TBPO s vyšší afinitou k uranu docházelo dokonce k vytěsnění komplexu Zr.TBPO z organické fáze. V dnešní době je na trhu dostatek ionexů s dostatečným separačním faktorem pro uran, které jsou podstatně ekologičtější než extrakce. Dále souhlas. Přečišťování diurananu amonného je prováděno rozpouštěním v HNO3, extrakcí TBP a reextrakcí deio vodou. Dále termicky na UO3, vodíkem na UO2, suchým HF na UF4, fluorem na UF6. Tyto procesy však jsou proti procesům získávání uranu z rudy prováděny v podstatně menších objemech, takže jejich podíl na materiálové a energetické náročnosti těžby uranu je zanedbatelný. Pouze proces obohacení U235 je energeticky náročnější. Vzhledem k tomu, že lze v reaktorech použít i přírodní uran, proces obohacení jsem podobně jako tvorbu monokrystalů u fotovoltaiky (polykrystalické nebo amorfní fotočlánky) do technologií nezahrnul. Takže odpovídající výstupy jsou pro mě uranový koncentrát - zonálně vyčištěný křemík.

Komentář ze dne: 23.05.2006 11:58:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Martin Přeček (@)
Titulek: Re: plynný fluorid rubidný?
Děkuji za kritické poznámky. Překládal jsem z
<WILSON, P. D., The Nuclear Fuel Cycle - From Ore To Waste, Oxford university press, 1996>,
kde je daný krok jaderně palivového cyklu popsán stručněji a méně přesně, než v literatuře, které bych se měl jako student svého oboru držet :)
<ŠTAMBERG, Karel. Technologie jaderných paliv I, Vydavatelství ČVUT, Praha 1996>.
Co se týče RbF, tak máte pravdu, při používaných teplotách (troj.b. UF6 64°C) je netěkavý (b.v. 1410 °C). Je to samozřejmě překlep, mělo se jednat o fluorid rutheničelý RuF5 (b.v.75°C).
Pro koncentrované roztoky o nízkém průtoku se skutečně používají spíše protiproudé extrakční kolony, mísiče-usazováky se více hodí pro zředěné roztoky, tedy ne pro čištění koncentrátu. Nicméně i tak se prý používají(aly?), např. v americkém závodě Weldon Springs v Missouri.
Nízká kvalita leckterých žlutých koncentrátů však skutečně občas vyžaduje zařadit před extrakci ještě stupeň filtrace, protože se nerozpustné nečistoty koncentrují na mezifázovém rozhraní a zpomalují separaci fází.

Energetická náročnost přečištění je samozřejmě oproti těžbě a loužení zanedbatelná, chtěl jsem jenom doupřesnit procesní cestu uranu v přední části palivového cyklu.

Komentář ze dne: 23.05.2006 12:54:41     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: ruthenium?
Fluorid rutheničelý? by byl osmimocný. Výskyt ruthenia jako platinového kovu je ve výluzích přírodního původu velmi nepravděpodobný, v síranových nebo karbonátových výluzích zcela vyloučený. Pokud tedy netrváte na rubidiu, doporučil bych antimon, ten by odpovídal lépe. Co se týče té extrakce z výluhů, je možné, že se používal neředěný TBP, jehož vysoká viskozita by v koloně dělala problémy. Z ekologického hlediska ovšem trvám na tom, že ionexy jsou vhodnější.

Komentář ze dne: 24.05.2006 13:14:00     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Martin Přeček (@)
Titulek: Re: ruthenium?
Zapomínám i názvosloví -RuF5 je samozřejmě fluorid rutheničný. Opravuji i hodnotu jeho bodu varu - ta je asi 227°C - ta původně uváděná patří fluoridu rutheniovému RuF6 (b.v.75°C).

Co se týče přítomnosti Ru jako nečistotě ve žlutém koláči, o tom bohužel příliš informací nemám.
Ale vím, že z hlediska obohacování je ve specifikaci chemických konverzních závodů garantovaná maximální přípustná koncentrace ruthenia 1 ppm ve výstupním UF6 (vizte např. http://www.converdyn.com/product/uf6specifications .html ).
Pochybuji, že by ji vůbec uváděli, kdyby ruthenium nebylo přítomno. Ve vstupních požadavcích na žlutý koláč
( http://www.converdyn.com/product/u308specs.html ), nicméně ruthenium neuvádějí, protože nepřesahuje koncentrace 100 ppm. Ovšem mezi 100 a 1 ppm je docela velká oblast, ve které by se mohlo skrýt, že? Takové malé koncentrace není možné v produktu technické kvality vyloučit.

Netvrdím, že se extrakce používá pro těžbu. Používá se k převedení uranového koncentrátu technické kvality na nukleárně čistou sloučeninu. Je to další důležitý krok, kterým musí uran projít, aby se vůbec dal používat v současných reaktorech.
Nejdůležitější je se zbavit neutronových jedů (v pořadí klesajícího absorpčního průřezu Gd, Sm, Eu, Dy, Cd, B a Hf), a to až do koncentrací nepřekračujících 1 ppm Hf a 0,01ppm Gd. A potom samozřejmě odstranit prvky tvořící plynné fluoridy, které při obohacování snižují účinnost separace, protože jsou všechny lehčí než UF6.

Komentář ze dne: 26.05.2006 09:41:50     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: Kongo
Problém Ru by snad mohl existovat jako důsledek přirozené štěpné řetězové reakce v rudách z Konga. Může to však být také problém přenesený ze zpracování VJP, kdy se u separačních činidel uvádí i separace U od Ru. Posléze se to dostane i do jiné technologie a oslovsky se přepisuje, aniž by se zvážilo, zda se jedná o reálný problém.

Komentář ze dne: 26.05.2006 09:51:37     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@)
Titulek: omlouvám se
Oklo je v Gabunu





  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.