Píšete tady jen o oxidu uhličitém, ale vemte si další plyny, desítky nebezpečnějších skleníkových plynů který nekontrolovaně unikají. Jestli ledovce roztajou tak tady bude pěkný vedro, a na současnou životní úroveň budou moc všichni lidi zapomenout (termínem všichni lidi myslím, jen ty co přežijou, a pochybuju že mezi nimi budeme my (evropani), větší šance na přežití dávám křovákům) - Já bych současný styl chodu civilizace nazval cestou zpátky. Cestou do pravěku. Lidstvo se vlastně pohybuje v čase zpátky. Civilizace prý pohybuje po spirále (nahoru a dolu) - myslím že jsme na vrcholu, a ted to pujde to dolu. Podle mě jediný co nás může zachranit jsou vědomosti, který jsme získali v průběhu evoluce a menší počet obyvatel - prostě jsme se přemnožili a není pro nás místo. Je to stejný jako když se na poli přemnoží třeba hraboš, nejdřív je populace skoro na nule, začne se množit, a množí tak několik let, až je tak velký že jí to pole nemůže uživit, tak si hledá nový pole, ale tam je další populace a ta už taky nemá co žrát, tak začnou mezi sebou bojovat, a skončí to tak že přežijou ti nejsilnější, a je zas na pár let klid - viz. populační studie, to samý se dá čekat i u lidí, a žádnej humanismus, to nezachrání, hlad je pěknej prevít.. Jinak docela dobrej server. Četl jsem tady pár článků, jsou docela dobrý hlavně jak jste dal na frak Bioetanolu. Bioetanol je energeticky a imisně na štíru snad u všech rostlin, pravý důvod proč ho pěstujou třeba brazílii je ten že nekončí jen na benzínkách, ale i v láhvích Teqiully a mafii z toho jdou prachy. O pěstování rostlin na bioetanol si v ČR taky nedělám iluze, viz neprůhledné licenční řízení, vraždy podnikatelů, legislativa. Je to nehorázný drancování půdních zdrojů, za to by měl bejt kriminál.. Nebo si vemte hlášky pana Bursíka. Z rohovoru v Radiožurnálu - 21.05.2006, 17-18 hod. Temelín nepotřebujeme, my máme spočítáno že 40% energie obstará biomasa 20% stající vodní elektrárny, 20% nevyužítá energie malých a středních toků a 20 % větrné energie. A samozřejmě budeme lobovat zrušení topení uhlím (pevnými palivy) a všem obstaráme kotle na štěpky a palivové dříví. Jo a ty kotle produkuje jediná firma v Německu která je nejlepší v oboru. Lidé na to samozřejmě dostanou úvěr! - na 11 let a budou ho splácet z toho co ušetří na palivu! Ja jen podotýkám... jestli za těch jedenáct let bude mí lidi ještě čím topit. A vůbec celý to smrdí korupcí, a nahrává mi to na otázku jak velkej balík asi dostal od toho výrobce kotlů. Jeho ekologický cítění je hodně vzdálený ekologii. Ještě k tej půdě . Půdní úrodnost jde do haje už ted, jediný štěstí našich zemědělců je že tam měli z dob minulýho režimu zásoby, P,K,N, dobrý pH, slušnou zásobu kyselin, a díky velmi dobrou sorpční schopnost, jež hlavní ukazatelem půdní úrodnisti, ale sorpční schopnost už není tak dobrá jak před lety, i když výnosy jsou pořád slušný. Já tomu tady dávám maximálně 10, 15 let, jestli se pojede tímhle stylem a nebudem pořadně hnojit, pak ta půda bude docela vyždímaná...

Oprava ten rozhovor v radiožurnálu nebyl 21.5, ale 22.5.2006. A rozhozenej jsem ještě teď!!!!

Já jsem toho Bursíka také poslouchal, otřes. Bohužel, když prohlásí do veřejnoprávního rozhlasu, že to má spočítané bez jakékoliv argumentace a bez možnosti odborné reakce z řad posluchačů, tak to většina nezainteresovaných bere jako skutečnost a jdou si připravit volební lístek č. 18 SZ.

Pokud počítáme s tím, že stávající vodní elektrárny budou tvořit 20% z vyrobené energie, znamená to při jejich kapacitě 10 - 20% pokles výroby. Při současném "citlivém" působení na spotřebitele, aby ustoupili od uhlí (zdražení), to znamená, že lidé budou vybírat polenice těch bohatších a vybírat vše spalitelné. Kdo nebude mít svá kamínka, bude mít smůlu a zimu.

... pokles výroby 10 - 20x

Protože by to byla tvoje poslední Tequilla. Ale zneužitelný to je. To je pravda.

Při mých studiích na VŠCHT jeden spolužák tvrdil: chlastat se dá i denaturák. Jenom člověk druhej den krká benzin

Brazilsky lih nemuze koncit v lahvich tequilly (ani Mezcalu) protoze uz amatersky znalec by to poznal (agave je opravdu nezamenitelna).
Nicmene nevidim problem proc by nemohl skoncit jako trtinovy rum.

Wo sind all die Gegner der Atomindustrie, die ffcr einen Atomausstieg der Schweiz waren, allen voran die Grfcnen und SP-Sympathisanten. Um die 20'000 Menschen waren am Menschenstrom ohne Atom. Ffcr die Grfcndung der Energiegenossenschaft bre4uchten wir nur 10% von diesen 20'000, damit es klepapn wfcrde, aber jetzt wo es konkret wird sich ffcr die Energiewende einzusetzen, tauchen sie nicht auf. Wie sonst ist es zu erkle4ren, dass bis jetzt erst 118 Anteilscheine reserviert wurden?! Das ist ein trauriges Armutszeugnis. So werden wir die Energiewende nie schaffen und die 2000-Watt-Gesellschaft erst recht nicht!

My husband and i have been quite exectid Ervin managed to finish off his investigation through your ideas he obtained from your own blog. It's not at all simplistic just to choose to be giving freely tips and tricks some others might have been selling. And we also figure out we have got the website owner to thank because of that. Those illustrations you've made, the simple blog navigation, the relationships your site make it easier to create it's mostly unbelievable, and it's really making our son in addition to our family do think the content is interesting, and that's pretty essential. Thanks for all the pieces!

Dalsi efekt, ktery komplikuje obrazek globalniho oteplovani, je tzv. Globalni Stmivani, Global Diming, http://en.wikipedia.org/wiki/Global_dimming .
Tekto efekt pusobi (krome jineho) proti globalnimu oteplovani, takze vlastne maskuje sklenikovy efekt vetsim rozptylem zareni.

Stmivani spociva v tom, ze kvuli emisi aerosolu z prumyslove cinnosti, letecke dobravy etc, vznika opar, ktery rozptyluje slunecni zareni. Podle mereni takhle klesla intenzita slunecniho zareni dopadajiciho na povrch o 2-3% za dekadu od 50tych let.

Prislo se na nej v letech 2001-2002, tedy pomerne nedavno, do povedomi jej dostal az porad BBC ze zacatku roku 2005, viz Wikipedia.

Dost hroznej článek, chudáci další generace.
nechápu proč existujou zákony který nezakážou bionaftu a podobný bioshity, o kterých je pořád mluveno jako něčem co snižuje emise a staví se do role něčeho co nás uchrání před katatrofou. Vemte si třeba tu bionaftu jež se vyrábí z řepky. Aby jste z ní dostali metylester řepkovýho oleje musíte to pole, pohnojit, zorat, udělat předsetovou přípravy, vysejt, udělat postřiky, sklidit, naložit na Liazku - odvézt jí do několik km vzdálené fabriky, tam jí zpracovat. To je pořádná porce emisí. A ted si k tomu připočtěte i ty emise jež vzniknou spálením "řepky" ve spalovacím motorů - a který jsou jen o trochu nižší, než emise z samotný nafty.....Ty zemědelci co to pěstujou (řepku, slunečnici, apod.) za to nemůžou, ty si musí brát od setuzy úvěry i na osivo, a kdyby bylo na nich budou tam mít třeba trvalý travní porosty, Nechápu proč tohle podporujou. Celý je to postavený na hlavu. Nejdřív at si vytěží ropu a mezitím přemýšlej čím jí nahradit. Tohle je neskutečný. At koukaj stavět energetický domy, podporujou hromadnou dopravu, a pomalu přestanou vyrábět všechny ty konzumní hovadiny, který nás pomalu sunou do propasti... Takže nazdar, vypínám počítáč, protože je to stejně plejtvání energií, jak elektrické tak duševní, protože lidi se stejně nezmění. Jak říkal dobrej voják Švejk: Lidi holt potřebujou dostat přes držku, jinak se nepoučej.

Vážení, dnes jsem zcela náhodně objevila tuto webovou stránku, jsem tomu ráda a děkuji autorům.
Prosím o odpověď na otázku- vytápění rodinného domu dřevem či výrovky z dřevního odpadu, je či není přínosem pro kvalitu životního prostředí? Děkuji.

V první řadě jde o zdroj dřeva. Pokud jde o dřevo, odpadající při běžné údržbě lesa - probírka, odstraňování nemocných a odumřelých stromů, nebo ještě lépe dřevní odpady z těžby a výroby, je to zdroj ekologický. Pokud z lesa vymydlíme vše včetně poslední větvičky, dostáváme se z oblasti obnovitelnosti k rabování. Další věc je příprava dřeva - sušení, řezání. Práce s motorovou dvoutaktní pilou, případně obtěžování hlukem cirkulárky v intravilánu také nepatří mezi ekologické počiny. Nakonec spalování. Přestože je spalování dřeva rozhodně čistší než spalování uhlí, i při špatném spalování dřeva, zejména mokrého dochází ke vzniku nebezpečných karcinogenů. Zvlášť nebezpečné je spalování dřeva ošetřeného pentalidolem. Pro jeho spalování by měla být požita spalovna se zaručenou teplotou 1200°C. Podobně je třeba být opatrný při spalování truhlářských odpadů s obsahem dřevotřísek, i když si myslím, že zde by stačilo prosté dokonalé spalování (dostatek vzduchu a teplé topeniště). Vzhledem k tomu, že nevím, jaká je vaše situace, nemohu posoudit, do jaké míry jste ekologická

Víte co je nejjednoduší. Domluvit se se strarostou nějaký obce která má lesy. Požádat jestli si můžete palivo udělat samovýrobou. Ceny se pohybujou od 50 kč za prostorovej metr (prm). Na vytopení rodinného domku vám bohatě stačí stačí 20 prm, ale musí to dříví být suchý a aspoň rok, dva odleželý aby neobsahovalo vodu, Protože pak se velká část při hoření spotřebuje na odvod vody a ta vyhřevnost je poloviční. Navíc si níčite kotel, protože se tam přitom hoření uvolňují látky jež mají kyselý charakter (kotel rezne) a do ovzduší se uvolňuje značné množství karcinogenů, dioxiny, aromatický uhlovodíky apod. Samovýrobou vytopíte barák za pár tisíc. Když nemáte traktor a motorovku, tak si můžete koupit palivový dříví jež stačí seřat na cirkulárce - ceny se pohybují od 400 kč za prm
a za 8000 máte na celej rok teplo (vytápění elektřinou 30000). Jedinej problém je že ten les vyroste zase až za 60-80 let. Takže když budou všichni topit dřívím, tak tu za chvíli nebude žádnej les, a my si budem muset počkat nějakých pár desítek let až nám zase vyrobí nějaký palivo. Ale buďte klidná, zatím dřívím skoro nikdo netopí, takže proč ne...
A co se tíče těch pelet, briket, štěpek z dřevních odpadů a podobných výmyslů tak jejich budoucnost nevidim moc růžově. Protože se na jejich výrobu spotřebovává hodně energie. Třeba ty brikety, nebo pelety. Nejdřív musí někdo vytěžit dříví, dopravit do zpracovny, tam to rozdrtit, pak se ta nadrcená hmota musí zahřát při velký teplotě aby se lignin v tom dřevu změnil strukturu a začal lepit, po té se musí ta zahřátá hmota začne stlačovat,a nakonec se to lisuje do briket. Pak se to zase vozí do obchodů atd. (samá energie) Sice je pravda že brikety mají vyšší výhřevnost než klasické palivový dříví ale je to vykoupeno těmi energetickými vstupy, který jdou z benzínu a elektřiny. Neni nejšetnější k životní strom porazit, nechat ho tam ležet (on mezitím vytranspiruje vodu) pak přijet rozřezat na polena, odvézt je z lesa, nechat to rok dva at to sluníčko a vítr dosuší, seřezat to na cirkule a mít doma teplo za pár korun?

"Já např. s těma briketa topím na své chalupě. Mají velkou výhřevnost a je to velmi ekologické palivo. To jsou věchno záležitosti jež SZ bude podporovat".....Tento výrok je minimálně na titul ROPÁK ROKU. Panu Bursíkovi zřejmě unikl původní účel, proč se brikety začali výrábět (tím mám na mysli dobu kdy se ještě nevyráběli ze slámy, a jiné biomasy). Vyšší výhřevnost je vlastně k ničemu, ale může být užitečná při takových kratochvílích jako je např. topení v krbech. (briketa nezabere tolik místa, navíc se dá při výrobě lehce napouštět různými chem. látkami, jež při hoření dělají takové hezky barevné plamínky a děti z toho mají radost - no nekupte jim to), nebo třeba při grilování apod.... Rozhodně s nimi ale nelze do budoucna počítat, pro vytápění rodinných domů, chalup, srubů apod. jako to dělá např. pan Bursík. Je to totiž velkej energetickej luxus a ekologickej hazard.
Dělá se mi špatně z plochejch článků typu: Brikety z českých pilin hřejí Rakušany. viz. - http://ekonomika.idnes.cz/eko_profily.asp?r=eko_pr ofily&c=277106. -
A nejhorší je když na vlastní oči vidím jak přes přechod Dolní Dvořiště do Rakouska jedou kamiony plně naložené balíky se slámou (300 kg balík se prodává za 1 euro), jež měla zůstat v naší půdě a namísto toho končí barbarských továrnách na brikety či pelety. Tu slámu tady musel přece někdo vypěstovat, někam dopravit, někde zpracovat, dodat zákazníkovi,.. aby nakonec mohla zhořet v barbarskym kotli na brikety.... Přitom se do ovzduší uvolnilo obrovské množství emisí a zbytečně vyplýtvalo velké množství enegie.
Co je proti tomu bioetanol támhle někde v Americe? Správci serverů o tomhle piště, to jsou věci který se nás dotýkají daleko víc.

Vemte třeba tuhle pasáž: Často hlásaná pověra, že deštné pralesy jsou „plíce světa“, je naivní blábol. Ve skutečnosti nepřinášejí do bilance CO2 žádné změny. Vytvářejí sice ohromná množství zelené hmoty a volného kyslíku, ale souběžně probíhá její ničení, čili oxidace, působením nejrozmanitějších živočichů a hub (hnití).... To se neděje, neboť veškerá čerstvá rostlinná produkce je průběžně ničena (jak je výše uvedeno), takže veškerý vázaný uhlík se vrací do ovzduší jako CO2. Spálená čerstvá biomasa nepřidává CO2 navíc. Přišla by vniveč nicméně tak jako tak....... Já trvdím že se část uhlíku se díky rostlinám dostává z atmosféry do půdy. Důkaz - Ty houby a nejrozmanitější živočichové, tím má autor na mysli půdní edafond. Tento edafon rozkládá odumřelé rostlinné zbytky (kořeny, nadzemní části rostlin a pod) a vytváří půdní humus - např. huminové kysleniny (obec vzorec kysleliny H-COOH), jež obsahují uhlík. Tento edafon sice prodejchá značnou část rostliny, ale sám taky odumře, a zanechá v půdě zbytky svého organismu, jež je ve vazbách jež jsou těžko prodýchatelné až na CO2, (např. jejich DNA- deoxyribonukleotidová kyselina - jež se skládá z fosfátu (vazebný zbytek kyseliny fosforečné) deoxyribózy (pětiuhlíkový cukr!!! - pentóza),nukleové báze, (konkrétní dusíkaté heterocyklické sloučeniny apod.). Jen podotýkám že se odhaduje že ve vrchní vrstvě půdy se nalezá až 5 tun takovýchto zbytků na hektar jejichž původ je z těchto organismů.... Proč si myslíte že se používá radiouhlíková metoda při nálezech ve vykopávkách - např. když najdou dřevo (i zuhelnatělé z dávných ohnišť), dřevěné uhlí, obilní zrna, kosti, rašelina, ulity a skořápky, usazeniny, papír, kůže apod. Protože obsahujou uhlík kterej se uložil z atmosféry do země díky nějakej rostlině či živočichu. A z poměru mezi množstvím neaktivního uhlíku v nálezu a radioaktivního uhlíku v atmosféře zjistí jeho poločas rozpadu. Ten uhlík jež se rozpádá v tý zemi tisíce je pro nás naprosto neškodnej. Protože jestli tam třeba bude ten kus dřeva ještě několik milionů let vznikne slučenina jako ropa, uhlí, a ta nám přece neškodí. ...Všechno je to ale daleko složitější, a já se touhle tématikou nezabývám na odobrné úrovni. Takže nemůžu s jistotou říci že mám pravdu, Ale, i kdybych neměl pravdu, a pravda byla taková že deštné pralesy nejsou „plíce světa“, že to je jen naivní blábol a veškerá spálená čerstvá biomasa nepřidává CO2 navíc. Protože by Přišla vniveč nicméně tak jako tak.... Doufám že si to někdo nevyloží tak, že kdyby jsme postupně vytěžili a spálili Pralesy tak jako např. lesy v Severní Americe tak se nám vlastně nic nestane, protože mezitím zasadíme nový. Tak s něčím takovým nesouhlasím, protože ty pralesy mají neskutečnou hodnotu. Tvořili se 150.milionů let. a jsou domovem obrovského množství at již rostlinných nebo živočišních drůhu jež tvoří úžasná společenství, jež mohou lidem služit ke studiu ekosystémů, které ještě doposud nebyli plně prozkoumány. Kácení pralesů tyhle ekosystémy nenávratě ničí a způsobuje vymírání druhů, které ani nebyli porádně prozkoumány. Ty vyhynulé druhy mohli být nositeli genetických vlastností jež mohli být např. využitelné např farmacii, nebo jiném průmyslu, např. pro léčení popálenin, rakoviny, a dalších onemocnění. Nevěříte? Farmaceutické firmy vkládají ročně miliony dolarů do zkoumání rostlin z pralesů a posílají tam své pracovníky aby tam od tu vozily neprobádané rosliny jež se jim později můžou pomoct získat trhy. Dokonce podporujou i místní domorodce a o učí se od nich jakou rostlinou zahojit tuhle ránu a všechno ostatní o jejích účincíc apod. Nemůžete se na svět dívat jenom z té energetické stránky - i když bez energie by to opravdu nešlo, ale jsou i jiné jiné zdroje "energie" o které je třeba se starat. (ochrana biodiverzity). Celej článek by se dal klidně shrnout do věty: v atmosféře je moc CO2, jež tam nepatří, a tím pádem otepluje naší planetu protože adsorbuje infračervené záření. Podle mě problém skleníkového efektu není tak uplně v spotřebě fosilních paliv apod, jak se snaží tento server lidem vnuknout. Já ho vidím někde jinde. Ten problém je v tom že je atmosfréra "zamořená" CO2, přesněji to že uhlík se při spalování ropy dostal do vazby s kyslíkem a nikdo ho přitom nezastavil a neřekl mu: tam nesmíš!, jinak se tu za pár stovek let usmažíme za živa. Jediný co ten uhlík omlouvá je, že nemá mozek, protože kdyby ho měl tak by to určitě neudělal a nikam by neutíkal...(To byl jen takovej můj pokus o vtip). Myslim že skleníkovej efekt není úkol pro enegetiky, ale je dobře že se o to zajímají, ale je to úkol spíše pro chemiky aby přemýšleli jak ho z tý vazby nějak šetrně dostat od kyslíku. A nebo spíš úkol pro nějaký konstruktéry jež by se ho snažili z atmosféry dostat tam kde nám nebude škodit. Třeba někam do země. Aby jsme měli opět krásně modrou oblohu. A kdyby tohle vyřešili tak spadne lidstvu velkej balvan ze srdce, a je to na 1000 Nobelovek. Určitě se už o to někteří pokouš

kdyz rikate, ze CO2 v atmosfere neni ukolem pro energetiku. Vetsina clovekem vypusteneho CO2 v atmosfere je z energetiky a automobilismu.

Pripadna extrakce CO2 z atmosfery by byla velice energeticky narocna (musite precistit velke objemy a nejak extrahovat velice nizce koncetrovanou primes), takze nejprve potrebujeme energtiku, ktera neprodukuje CO2, aby takove cisteni krmila.

Zde by se daly zjevne pouzit nespolehlive OZE nebo energeticke prebytky, protoze takove "cisteni" by mohlo bezet kdykoliv. Otazka je, kdo to zaplati, zvlaste kdyz napr. Zeleni tlaci na zvysovani cen energii.

K tomu uhlikovemu cyklu v prirode - souhlas, autor zjevne trochu zjednodusuje, aby se vesel do clanku. Pekne je to vysvetle v cestine zde, zvlast Obr.2 (pozor na vlozene mezery v URL) http://si.vega.cz/clanky/veda-vyzkum-technicky-roz voj/emise-co-a-globalni-oteplovani/

ale je to zatím k nedohlednu, a energetická krize určitě přijde. Takže ještě závěrem k té energetice. Energetická krize je vnímána jako něco negativního. Ale určitě bude mít i svá pozitiva. Lidé si aspoň začnou vážit věcí a nebudou se opíjet těmi energetickými šidítki jako jsou televize, rádio, noviny, počítače, sportovní stadiony, kina, zboží z teleshopingů, a další zbytečný krámy do domu jež nám přinesla tahle "moderní doba".(tím jsem něchtěl říct že jsem pro jejich radikální zakáz). Jen ale doufám že lidi začnou trochu uvažovat a tu energii budou vkládat do věcí jež mají větší cenu pro budoucnost, ochrana planety a jejího dědictví, věda a výzkum... aby jsme si ten titul - Homo sapiens sapiens - Člověk rozumný zasloužili, namísto toho aby jsme degenerovali někde u televize..

Především bych nepodceňoval deštné pralesy. Pro rozklad organických látek rostlinného původu jsou potřeba dvě věci: kyslík a alkálie. Pokud se spadne strom v pralese do vody, dojde postupně ke vzniku huminových kyselin. Pokud nejsou neutralizovány, nemůže dojít k dalšímu rozkladu (podobně jako v rašeliništi někde na Šumavě) a postupným uhelnatěním vzniká co? Vzniká uhlí. Pokud ovšem prales zlikvidujeme, narušíme vodní režim, a rašelina se nám pomalu (nebo při vápnění poměrně rychle) rozloží. Takže s těmi plícemi to asi do sebe něco mít bude.

Souhlasím s vámi, včera jsem si půjčil jednu knížku o pedologii( takže jsem to viděl z rychlíku), a dočelt jsem se tam o těch huminových kyselinách toto:

Po odumření zůstanou půdě ROSTLINNÉ ZBYTKY(polysacharidy, proteiny, lipidy,lignin, třísloviny) ---a mikroorganismy je zpracují na fenolové sloučeniny, aminokyseliny, a další produkty, metabolismu, a rozkladu + dále probíhají reakce (kondenzace, polymerace) +(přitom uvolňování CO2 a H2O)---- a tvoří se humusové látky - z nichž se poté tvoří následující frakce:
1.Fulvokyseliny - nejméně odolné k mikrobiálnímu rozkladu (C 40-49%, H4-6%, O 40-49%)

2.Huminové kyseliny - patří do vysokomolekulárních dusíkatých org. sloučenin s cyklickou stavbou. Odolnost k rozkladu mikroorganismy je střední (C52-65%, N 2-6%, H 2-6%, O 30-39%)

3.Humin - má nejvyšší molekulovou hmotnost. Je nerozpustný jak v kyselinách tak zásadách a je nejodolnější k mikrobiálnímu rozkladu. Do této kategorie je zařazováno i humusové uhlí!, což je vývojově nejstarší složka organické půdní hmoty. Je to tmavá zuhelnatělá hmota bohatá na C a N!!!. Neúčastní se již ale půdotvorného procesu a proto ztrácí funkci pravého humusu. A jak říkáte dále se z ní tvoří např. uhlí.

Pro mě tohle byl jasný důkaz že ne všechen uhlík z rostliny přejde zpět to atmosféry. A deštné pralesy jsou pro mě stále plícemi světa i když oceány zpracují mnohonásobně víc uhlíku. To vyčištění atmosféry je samozřejmě úkol i pro energetiky, (doufám že jsem nikoho neurazil). A myslím že je nezbytně nuté, protože je tam tolik těch skleníkových plynu, že si s tim příroda sama neporadí. Vlastně poradí, ale to už tady nebudeme. Ještě si neodpustím jedno přirovnání. Celý tohle globální oteplování mi připomíná nějakou nemoc. Třeba chřipku. Do těla se dostanou viry, a začnou parazitovat. Tělo se začne bránit tím že zvyší teplotu a tím je usmrcuje. My lidi jsme taky takový viry, jež spíše parazitují na organismu jménem planeta Země, místo toho aby jsme s ní žili v symbióze.

To je jasný - když "padne" CO2 do vody tak se rozkládá a neni nebezpečnej. Když ten strom "padne" do půdy tak je to jako by padl do vody, protože půda obsahuje taky vodu.

CO2 je nebezpečnej, protože když se do dostane do oceánů tak má na svědomí okyselování mořské vody. To nadměrné množství uhlíku co je teď v atmosféře nepatří do oceánů. Ale zpět pod zemský povrch.

Kumulace na trofických úrovních
www.linkos.cz/vzdelavani/zvl1_00/05.pdf

V moří končej všechny možný odpady od léků až po tankery s ropou, a všechno se to kumuluje.

A můžem si za to jen my sami. Tak třeba jeden můj známej. Zabejvá se pořád sám sebou -s výma svalama. Tráví hodiny času ve smradavej posilovně. Ničí si tělo na přístrojích který jsou tvrdý pro klouby, a pohyb na nich je nepřirozenej. Aby měl hmotu žere steroidy. Ty samozřejmě jeho tělo vylučuje. A steráče se vesele unikají do přírody. Můžete mu to vysvětlovat pořád dokola, že steroidy jsou nemocný lidi, ale on stejně bude žrát, on je to prostě guma. Nevadí mu ani že riskuje rakovinu. A že její léčba si žádá další léky a ty zase skončí někde v oceánu.....Nevadí mu ani že může bejt trestně stíhanej, nevadímu že sám sebe ničí. Jsou lidi kterým prostě nic nevadí. Oni budou prostě v pohodě ať se děje co se děje..

Jestli máš hodnověrný důkazy že se tak děje, nebo jsi se stal účastníkem tohoto trestného činu. Máš podle trestního zákona nahlašovací povinnost, jinak se vystavuješ riziku trestního stíhání stejně jako tvůj znamej. Tak jestli chceš pomoci životnímu prostředí, jemu a lidem v jeho okolí tak neprodleně konej.

Tento web je zaměřený spíše na porovnávání jaderné a "obnovitelné" energie. Co se týče ostatních problémů, je asi vhodné využít na netu jiné stránky, aby nedocházelo k rozpliznutí diskuse. Ke zneužívání těžko odbouratelných léčiv: je to známý problém. Naštěstí je stále více dbáno při vývoji léčiv na jejich osud v ŽP. Jeden z posledních velkých je problém diclofenaku v Indii (indická populace supů).
Jiný problém je, že tito "práškoví" svalovci často končí na invalidním vozíku. Proto je nutné být při výběru tzv. výživových doplňků velmi opatrní, neboť jejich vylepšení chemickou cestou je pro výrobce velmi levné. Podobně je nutno se dívat na různé fit potraviny s umělými sladidly. Nějak jsme v té přemíře reklam zapomněli na přírodní regulaci: tlustý živočich se dostane pomaleji k potravě a zhubne. Prostě příjem potravy spojit s nějakým výdejem energie, nejlépe v přírodě, protože zdraví z přírody žádnými fitcentry a solárii nenahradíme.

Problém CO2 v oceánech je podružný. Pufrační schopnost mořské vody se s tím bez problémů vyrovná. V moři se vlivem deficitu CO2 vylučují miliardy tun vápence, Při zvýšení obsahu CO2 se rovnováha obrátí. CO2 se v mořské vodě rozpouští nepřímo úměrně k teplotě, z tohoto důvodu se většinou absorbuje v polárních oblastech, čímž ještě zvyšuje hustotu chladné vody a působí příznivě na hlubokomořské proudění. Problém přechodu CO2 do moří není v zvyšování jeho koncentrace (jejich hmotnost je cca 300x větší než atmosféry), ale zvyšování teploty moří, která pak nejsou schopna další CO2 přijmout. Rovněž povrchové znečištění moří v polárních oblastech může způsobit velké probémy.

To je dobrý postup, který většina lidí bohužel nezná. Přečíst si o nějakém problému něco více, než rádoby vědecké články komentáře v mediich. K uhlíku v půdě jen poznámka: Celkový obsah organického C v půdě můžeme do velké míry měnit, například metody minimálního zpracování půdy "konzervují" v půdě (v průběhu více let) větší množství C, ale třeba prohlubování ornice také může zvýšit množství akumulovaného uhlíku; velký vliv má střídání plodin, atd. Počítejme, že ornice z 1 ha váží cca 4 tis tun, obsah C v půdě můžeme zvýšit-snížit řádově o desetiny procenta, tj. o tuny na hektar.

Tenhle článek má všechny ukázkové nectnosti podobných argumentací. Proč musí proboha počítat, jak vysoké by musely být hráze, kolik plochy fotočlánků, kolik větrníku bychom museli mít na pokrytí veškeré spotřeby. S kým to vlastně diskutují podobní počtáři, copak to někdo navrhuje. I jako příklad je to nevhodné a daleko srozumitelnější je třeba teoretická potřeba (větrníků atd) pro jednu rodinu. Dámy a pánové, naučte se základní početní úkon-sčítání, a sčítejte možnosti jednotlivých alternativních a klasických zdrojů.
I tento web a diskuse na něm by mohly podporovat rozumné kompromisy, reálné hodnocení možností včetně zohlednění budoucího technologického vývoje.

Problem tohoto webu je nejen v neerudovanosti nekterych autoru (viz blaboly o plicich sveta v tomto clanku), ale predevsim ve stale plizive manipulaci s fakty (v tomto clanku napr. energeticka bilance FV a jeji zivotnost). Cekam ze jiz brzo prijde doba, kdy se zde docteme kolik tisic hektaru CHKO bude muset ustoupit FV elektrarnam (uvazoval zde vubec nekdo nad tim, kolik tisic ha je v CR zastaveno a kolik by se vyrobilo energie, pokud by byly strechy pokryty FV?)

otazka je, kolik by takova elektrina stala (tj jake by byly materialove,m energeticke a dalsi naklady na takto vyrobenou elektrinu), zvlast kdyz by se musela vetsina akumulovat na noc a na zimu.

Samotny "potencial" nejakeho zdroje je demagogicky argument.

Vážení, náhodou som natrafil na tento web a prečítal som si článok i celú diskusiu. Článok je napísaný s dobrým úmyslom a obsahuje závažné fakty. Aj v diskusii sa vyskytujú závažné argumenty - v zmysle pravdy, že všetko so všetkým (nejako) súvisí. V niektorých príspevkoch je vyjadrená nádej, že sa nájde nejaký rozumný spôsob, ako problémy riešiť, ale okrem jadrovej energie nikto nepozná iný účinný spôsob.
Sformuloval som technicky realizovateľný princíp zariadenia, ktoré som nazval pacyklový stroj. Jedná sa o tepelný motor, ktorý koná mechanickú prácu na úkor vnútornej energie svojho pracovného média. Ak je pracovným médiom atmosferický vzduch, stroj môže konať mechanickú prácu tak, že mu odoberá energiu, až kým vzduch neskvapalnie. Jeden kubický meter obsahuje pri normálnej teplote a tlaku 100 000 joulov tlakovej energie a 250 000 joulov tepla. To znamená, že cca 11 kubíkov vzduchu obsahuje 1kWh energie, ktorá môže byť omocou pacyklového stroja ľahko dostupná.
Informoval som o tom mnohých ľudí. A čo sa stalo? - Odpoveďou je ticho, totálny nezáujem.

Napište článek a pošlete ho redakci ;-)

Len či ten článok prijmú?