Naskakuje to tam dvakrát a člověk se tam pak nedostane. Celkem zajímavý článek, ale myslím, že souběžná výroba vodíku sírojodovým cyklem je zbytečnou komplikací. Výhodnější je výroba vodíku elektrolýzou jako systémový prvek vhodný pro regulaci energosoustavy. Co se týče těchto vysokoteplotních reakcí, mám obavy, že těchto skvělých výsledků dosahují v jen laboratoři. V provozu většinou začínají problémy s dělením plynů a korozivností halogenů. SO2 je vůbec prevít a dělá si co chce - například odsiřování magnezitem - v poloprovozu šlapalo jak hodinky a když se to začalo stavět v Tušimicích, byl to propadák. Další věci, jako otázka udržení čistoty helia a tedy i turbiny se projeví až při provozu. Výsledky vypadají skvěle, ale ty stupně vyhoření mi připadají dost odvážné při tak vysokých nárocích na čistotu hélia.

Diky za komentar, uz je to opravene, vcetne par dalsich bugu. ;)


To vyhoreni jsem nasel v [3], zatim to jsou patrne odhady z vysledku ozarovacich testu.

Drahý kolego, v odstavci "Souvislosti" jste zjevně "nedopatřením" opominul uvést zjevný vzor tohoto výkřiku "moderní techniky", a to Sovětský reaktor typu RBMK (laikům doporučuji si osvěžit rýmovačku "Byl nebyl Černobyl"). Takovéhle výkřiky moderní sovětské techniky si snad raději nechte od cesty. A to pomíjím zřejmě definitivní znemožnění využití více než 90% energie uložené v palivu tou skvělou technologií výroby paliva. Jo a toho granulovaného smetí bych se docela dost bál, až to rozfouká vítr jako v Černobylu.

Hlavní problém (kromě nekompetentní obsluhy) Černobylu bylo chlazení grafitového reaktoru vodou. Úprava paliva do těchto "turboreaktorů" by zřejmě odolala i podmínkám v havarovaném reaktoru RBMK a zamoření by vzhledem ke specifické váze granulí nepřesáhlo okolí několika kilometrů. Přesto mi některé závěry připadají příliš optimistické. Já si myslím, že budoucnost bude mít tlakový těžkovodní reaktor pracující na množivém cyklu Th232 - U233, kombinovaném s uranplutoniovým cyklem tak, aby byla konverze paliva vyšší než 1. Na to si ale musíme počkat, až se rozšíří výroba elektrolytického vodíku s vedlejším produktem deuteriem. Pokud bude deuterium dostupné za přijatelnou cenu, budou takové reaktory ekonomičtější než rychlé. Nevýhoda nižší účinnosti tlakovodních reaktorů je dána Carnotovým cyklem a nelze předpokládat, že by se dala vyřešit jinak než vysokoteplotními reaktory jako je tento turboreaktor. Takže ač se mi nelíbí, mají takovéto reaktory budoucnost.

jediny problem cernobylu byla obsluha. ted se to sice nenosi, ale projekt RBMK je nahodou docela dobry, nikde jinde se neda ridit kazdy kanal zvlast - cili xenon neni problem (ale musi byt samozrejme fundovany operator) vsak Obnisk jel bez problemu 50 let.

Problem tohodle typu bych spis videl v nutnosti vetsiho obohacovani, atd - spis bych sazel na FBR - vsadil bych se ze do BN-800 jde vice penez nez do tohodle projektu (i kdyz tenhle projekt je pekny ..)

Obsluha byla jen taková třešnička na dortu. Černobyl měl už při provozu obrovské problémy s únikem radioaktivity do okolí (řádově vyšší i proti velkorysým ruským normám). Z hlediska konstrukce je tento projekt rizikový, ale bez fatálních chyb obsluhy by samozřejmě k havárii tohoto druhu nikdy nedošlo. I při chybách v rozsahu Three Mile Island by nedošlo k požáru a globálnímu znečištění štěpnými produkty. Na druhé straně ani takto fatální chyba by nezpůsobila na Temelínu havárii, při které by se dostala radioaktivita mimo špinavou zónu

tak jedine riziko mate, kdyz nejaky blazen uplne vytahne tyce (tj. i s grafitovym blokem na konci) necha najet reaktivitu na +beta - no a pak je pro utlumeni je zacne vracet zpet .......... (no a ac se to nezda, s grafitem a pak nasledne i teplotnim koeficientem cernobylsti vylezli pry az na 7.beta).

No porovnavat TUTO technologii s Cernobylem je asi totez jako porovnavat parni kotel z doby Jamese Watta s modernim paroplynovym cyklem a rikat, ze kdyz Wattovi bouchnul kotel tak muze i paroplyn...

Tak prvne, Cernobyl byl varny reaktor RBMK s vodou jako moderatorem. Mel kladni koeficient reaktivity, diky cemu se mel po kazde chybe obsluhy tendenci rozbihat do vykonu jako zvire pustene z klece. Na rozdil od toho heliem chlazeny reaktor ma negativni reakcni koeficient, to znamena ze reakce ma tendenci "zhasinat" a obsluha ji musi udrzovat regulacnimi zasahy.

Havarie s tavenim aktivni zony tady vubec nemuze nastat, protoze teplota taveni aktivni zony je vyssi nez teplota kterou muze reaktor dosahnout.

Havarie s unikem chladiva do okoli je v elektrarne Cernobylskeho typu radiacni nehoda 4. - 5. stupne zavaznosti. Unik helia je rizikovy jedine kvuli vysoke teplote. Zamoreni nehrozi. A ty mikrokulicky paliva jsou slisovany v speceny monoblok, takze je jen tezce "rozfouka". Oni nejsou v reaktoru "nasypany". Chce to lip cist.

A v posledni rade. Hlavni pricinou vybuchu v Cernobylu NEBYL nuklearni vybuch, ale vybuch VODIKU, ktery vzniknul pyrolyzou chladici vody za vysoke teploty se zirkoniem z palivovych clanku jako katalyzatorem. Tady nema co vybouchnout, vodu tu hledam jaksi marne...

Toto usporadani reaktoru by konecne mohlo byt odpovedi na blizici se problemy s ropou a plynem. Docela si umim predstavit ze takova jednotka bude pobliz kazde vetsi aglomerace (treba 2-3 v kazdem kraji) a tak vznikne skutecne decentralizovana sit bez potreby prenaset energii na velke vzdalenosti a bez rizika vypadku centralniho zdroje. Teplo by pak mohlo bez problemu vytapet blizka mesta nebo chemicke provozy.

Pri teplotach dosahovanych timto reaktorem bych jako nerealni nevidel ani vyrobu vodiku ne na chemickem principu, ale mnohem efektivnejsim pyrolytickym rozkladem vody za pouziti vhodnych katalyzatoru

Především RBMK má grafitový moderátor. Heliem chlazený a grafitem moderovaný má nulový koeficient - ten kledný je způsoben záchytem neutronů v lehkém vodíku vody. Nevybuchl vodík z pyrolýzy katalyzované zirkoniem (?), ale primární výbuch způsobil přetlak přehřátých plynů a teprve následující exploze vznikla reakcí vodního plynu ( C + H2O = CO + H2) se vzdušným kyslíkem. Pyrolytický rozklad vody (?!)

No, Vy zjevne vychazite jen z te rymovacky.

Muzete specifikovat, v cem je RBMK "zjevny" vzor pro GT-MHR?

Take se mylite ve "zrejmem definitivnim znemozneni ...".
Palivo ve forme TRISO samozrejme recyklovat jde, akorat je to - bez specialnich technologii - obtiznejsi, nez recyklovat palivo z LVR.

Dale nechapete zasadni vec - nejhorsi slozka znecisteni z Cernobylu byl prach resp. aerosol z produktu stepeni jako jod, stroncium, cesium atd. - onen znamy "radioaktivni mrak". Ikdyby bylo mozne, aby se castice rozsprkly po okoli, stepne produkty by do prostredi nepronikly, nebot jsou uzavreny v TRISO.

nevidim moc rozdilu tohoto reaktoru oproti PBMR. PBMR mi pripada lepsi, protoze se grafitove koule daji vymenovat za pochodu. JAR (Escom + WHouse) a taky Cinani budou mit komercni prototyp do 3-4 let

Souhlasim, ze jsou to podobne konstrukce. PBMR mi prijde jako mene kompaktni reseni. S temi koulemi jsou pry problemy - jak se propadaji dolu v reaktoru, muze se kousek odstipnout a poskodit turbinu.

Kazde reseni ma sve vyhody a nevyhody - uvidime za ty zhruba 4 roky, co se proveri praxi.

tady ted v capetownu nechal nejaky borec sroub nekde v turbine pri udrzbe a pak to cely zapli. takze ted obcas v capetownu vypinaji proud (jede jen jeden reaktor ze dvou) a nova turbina z nemecka uz je pry na ceste ....