|
Komentáře ke článku: Armagedon: den, kdy roztál na severním pólu led ze dne 31.05.2006, autor článku: Václav Pokorný Mám dotaz. Četl jsem váš článek o výrobě solárních panelů z křemíku....Mohli by nanotechnologie, či nanomateriály, přinést do budoucna nějaký další (+) do energetické bilance výroby solárních panelů,? Nebo třeba i v jaderné energetice? http://www.infojet.cz/view.php?cisl oclanku=2003100603 Dik Jirka Samozřejmě jsem nemyslel plus do energetické bilance výroby. Ale do celkové bilance. Komentář ze dne: 04.06.2006 17:49:37 Reagovat Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@) Titulek: jsou jisté fyzikální hranice Energetická náročnost výroby je dána požadavkem na čistotu materiálu, v našem případě křemíku. První stupeň čištění je disociace sloučenin křemíku podle Van Arkelovy - de Boerovy metody. Vzhledem k tomu, že teplota rozkladu je cca 1300°C, je energetická náročnost dost vysoká. Čistota produktu je závislá na čistotě vstupního silanu (i vzdušný dusík jako pětimocný prvek je závažnou nečistotou). Pro extrémní požadavky na čistotu je nutno ještě použít zonální tavení. Na jeden cyklus potřebujeme energii odpovídající latentnímu teplu tání pro celý roubík (tyč) materiálu. Vzhledem k tomu, že používáme vf přenosu energie ve vakuu, je účinnost poměrně nízká. Těchto cyklů musíme provést v závislosti na čistotě vstupu i několik tisíc. Rozhodující je tedy množství křemíku na jednotku plochy. Pokud vycházíme z monokrystalu, musíme i u velmi tenkých vrstev počítat s velkým prořezem a tedy i velkou spotřebou materiálu. Pokud používáme výmětové monokrystaly nevhodné pro špičkovou mikroelektroniku, může být jejich cena nižší, ale energetická náročnost se příliš nesníží, neboť vlastní výroba monokrystalu je energeticky srovnatelná s jedním cyklem zonální tavby. Vzhledem k tomu, že při řezání chipů z monokrystalu je velký odpad, samotná tloušťka chipu na spotřebu materiálu tak velký vliv nemá. Při výrobě polykrystalických nebo amorfních vrstev je samozřejmě spotřeba nižší, ale ani zde nelze jí při snižování tloušťky příliš daleko, neboť nemůžeme překročit průrazné napětí. Lze tedy říci, že (pokud nechceme dopustit snížení kvality) lze k úspoře dojít pouze vyšší čistotou silanu na vstupu. Na vlastním procesu už jinak než snížením potřebných cyklů a účinnosti přenosu energie nelze. Jediný způsob jak snížit ekologický vliv energetické náročnosti výroby je využít např. čisté jaderné energie. Komentář ze dne: 19.06.2006 15:36:23 Reagovat Autor: neregistrovaný - tom Titulek: Re: jsou jisté fyzikální hranice Jako scenar kasovniho trhaku jmenem Vyroba kremiku "inspirovaneho" skutecnou udalosti je to vynikajici. tom Komentář ze dne: 25.06.2006 09:53:27 Reagovat Autor: neregistrovaný - míša mýval (@) Titulek: na fóru - jiné obnovitelné zdroje Jsou vedeny hodnoty přes 0,5 MWh/m2, což odpovídá minimálně 200 kg energetického uhlí spotřebovaného na výrobu. To není málo. Pokud přidáme doprovodné ekologické dopady, je výroba fotovoltaiky pro dodávky do sítě zbytečný luxus srovnatelný s dopravou autem po trase, kde jezdí metro. PS. pokud jezdím po Praze, radši si koupím jízdenku, ač by mě auto na LPG vyšlo levněji: spotřeba LPG 14,9 Kč/l (sice teď mám z UL za 12,9, ale počítám Prahu)* 6,9 l/100 km = 1 Kč/km. Vzdálenost do centra 13 km. Jízdenka MHD 20 Kč. Takže trochu blbý srovnání, sorry. Komentář ze dne: 07.07.2006 00:04:41 Reagovat Autor: neregistrovaný - profix (profix@profix.cz) Titulek: Moznosti urychleni vzniku ropy? Existuje nejaka alespon teoreticka moznost urychlit umele vznik ropnych lozisek? V clanku zminujete vliv teploty, avsak co tlak a pod? Komentář ze dne: 10.07.2006 21:00:33 Reagovat Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@) Titulek: jsou věci mezi nebem a zemí Ale hlavně pod zemí, na které jsme krátcí. U vzniku ropného ložiska není rozhodující primární vznik ropy, ale její těžitelná podoba - tedy její migrace do oblasti, odkud ji dokážeme vytěžit. To znamená vznik geologické formace, kde zůstane uvězněna, takže se může nahromadit a čeká jen na nás, až jí odtamtud několik desítek procent vytěžíme. Vzhledem k tomu, že bývá často promísena s jílovitými částicemi, zůstane součástí hořlavých břidlic, které umíme využít až po vytěžení. V CCCP svého času zkoušeli zlepšit výtěžnost ložisek nukleárními výbuchy, ale to se dostáváme do oblastí, kdy na získanou jednotku energie spotřebujeme dvě. Co se týče tlaku, je ropa jako kapalina nestlečitelná Komentář ze dne: 10.07.2006 21:03:33 Reagovat Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@) Titulek: Re: jsou věci mezi nebem a zemí ...nestlačitelná a na její migraci má tedy větší vliv teplota, která snižuje viskozitu. Komentář ze dne: 11.07.2006 14:43:24 Reagovat Autor: neregistrovaný - x (@) Titulek: A co tohle, to by nefungovalo http://www.mwm.cz/CD/c71.htm Komentář ze dne: 24.07.2006 10:24:36 Reagovat Autor: neregistrovaný - x (@) Titulek: A no jo, aby jste se z tý energie nezbláznili Bez energie se obejdu. Bez vody těžko. Komentář ze dne: 24.07.2006 17:41:11 Reagovat Autor: neregistrovaný - tygr007 (@) Titulek: Kdyz mam energii, mam vodu S dostatkem dostupne energie neni voda problem - v mori je ji dost, staci odsolit. To plati skoro vsude - nekvalitni vody je i bude dost, ovsem je potreba ji precistovat, coz je energeticky narocne. Zminene plati skoro o vsem - surovin je vsude habakuk, ovsem vymlatit je z toho zdrojoveho materialu vyzaduje spoustu energie (+ technologie). Pak zalezi na konkretnich podminkach, technologiich, cenach atd, (receno obecne - aktualnim trznim podminkam). kde konkretne se surovina bude ziskavat. Komentář ze dne: 11.01.2007 10:47:04 Reagovat Autor: neregistrovaný - Kotec (kotec19@centrum.cz) Titulek: doplnění Nebudu polemizovat s jadernou energetikou a s její údajnou čistotou a obnovitelností, ale v úvodní části článku se zapomíná na rozpínání vody vlivem jejího oteplování a tím značného zvýšení jejího objemu. To je odpovědné za více cm než tání ledovců. Komentář ze dne: 17.03.2007 09:56:04 Reagovat Autor: neregistrovaný - Václav Pokorný (@) Titulek: Re: doplnění S ohříváním vody příliš počítat nemusíme, dochází k ní v poměrně tenké povrchové vrstvě. Jinak k údajné obnovitelnosti uranu. Eroze odnáší ročně 26 miliard tun pevné hmoty do moře. Tuna horniny obsahuje průměrně 4 gramy uranu. To je ročně sto tisíc tun uranu. Při vyhoření v JE na přírodní uran 5000 MWdní na tunu mi vychází, že bychom z toho dostali palivo pro nepřetržitý provoz 500 GWe, v množivých reaktorech dokonce 100 000 GWe, to je více než 10 kW na každého obyvatele Země, včetně kojenců někde v africké buši. Je tedy JE obnovitelná? Zobrazit článek Armagedon: den, kdy roztál na severním pólu led |
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.