narazi na zasadni problem: jak to teplo odebrat (a nasledne vyuzit na uzitecnou praci). Teplo totiz prechazi pouze z teplejsi oblasti do chladnejsi, takze musite ohrivat nejaky chladic.

Bohuzel v clanku reseni tohoto problemu ani v naznaku nevidim.

Nicmene kriteriem pravdivosti je experiment a neexistenci prokazat z principu nelze. Pokud takovy stroj sestrojite, urcite dostanete Nobelovu venu ;-)

Vaša reakcia je typická - "...musíte ohrivat nejaky chladic". Síce chápem, že racionálne uvažujúci človek ťažko verí druhému "naslovo", ale ak to teraz neurobíte, dokumentujete len, že nie ste schopný odtrhnúť sa od stavu doterajšieho poznania, takže automaticky existenciu žiadneho iného možného princípu premeny tepla na mechanickú prácu nepripúšťate. Spomenul som si, ako ktosi povedal, že na začiatku 20. stor. ani najpoprednejší predstavitelia svetovej vedy si nevedeli predstaviť, žeby sa (rádioaktívnym) rozpadom zopár kíl kovu dalo zničiť celé mesto. Žiaľ, dá sa.
Pochopiteľne, že keď bude princíp zverejnený, svoj názor zmeníte. Takže by som mohol povedať: chválabohu, naozaj sa to dá. Úlohou propagácie pacyklového stroja nie je plahočiť sa za Nobelovou cenou, ale vštepiť do vedomia laickej i odbornej verejnosti, že reálne môže existovať čosi ako pacyklový stroj a tento stroj treba zaradiť medzi obnoviteľné zdroje energie. Takže nabudúce sa budú musieť štúdie o možných zdrojoch alternatívnej energie rozšíriť minimálne o tento bod.

"nie ste schopný odtrhnúť sa od stavu doterajšieho poznania" - to zavání "vírou", věřit něčemu, pro co nemáme "racionální opodstatnění".
Jak jsem pochopil, funkční prototyp stroje (zdroje) neexistuje, co Vás tedy vede k předpokladu, že bude stroj fungovat? Právě ten fyzikální důkaz, výpočet tu chybí. Kdybyste ho předložil, tak by se stroj dostal do podvědomí lidí velice rychle...

Jinak poznámka k podobným přístrojům. Existují desítky, stovky možností výroby elektrické energie (resp. přeměny jiné energie na elektrickou). Problémem však je náročnost výroby těchto strojů a jejich nízká účinnost, výroba. To je případ všech OZE počínace větrníky, FV články, ale i OTEC, síla mořských vln, slapových sil Měsíce. Taktéž jaderné energie - fúze, která je teoreticky zvládnuta, prakticky již ne... Právě náročnost a složitost těchto zdrojů mluví proti nim.
Čili ikdyby "pacyklový stroj" fungoval, tak jeho efektivita může být sakra nízká!
Podobné "perpetua mobile" se mj. poznají podle toho, že jejich výroba je povětšinou jednoduchá - minimální nároky na špičkové technologie počínaje polovodiči či nanotechnologiemi, kde by se snad "dalo něco najít". O tom tu však též chybí informace.

Funkčný prototyp naozaj ešte neexistuje, ale už sa uskutočnili počiatočné práce na zhotovenie funkčného modelu. Hoci je princíp jednoduchý, kladie konkrétne obmedzenia pri realizácii. Pretože pracovným médiom je vzduch, pri malých rozmeroch modelu vyvstáva problém vytvoriť dostatočnú mechanickú silu (okrem iného prekonávajúcu aj trenie), aby z pacyklového stroja vychádzal mechanický výkon rádovo vo wattoch. To je prípad domácej chladničky/mrazničky, keď by stačil výkon pacyklového agregátu vo wattoch. Pri modeli, resp. prototypeväčších rozmerov tento problém odpadá, ale nastupuje otázka presného tvarového opracovania a množstva materiálu, čo je v tomto štádiu vývoja náročné z ekonomického hľadiska. Doterajší vývoj prebiehal už tri mesiace v spolupráci s jednou strojárskou firmou, ktorá poskytla časť prác, materiál a dosť skromné financie. Hoci som zaznamenal stopy po ochladzovaní vzduchu (zhrdzaveli napr.určité miesta konštrukcie v dôsledku kondenzácie vlhkosti), práca na vývoji skončila s mojimi fin. prostriedkami, takže je k datu prerušená.
Pacyklový stroj sa účinnosťou podobá na tepelné čerpadlo, jeho výstupný výkon však nie je v tepelnej forme, ale vo forme mechanického pohybu (kinetickej energie). O účinnosti pacyklového stroja hovorím preto, pretože na navodenie pracovných podmienok je potrebná iniciačná práca - príkon A, výkon môže byť cca 4A (na úkor tepla a tlaku pracujúceho vzduchu).

Je-li příkon stroje A a dostáváme z něj výkon nA (n větší než 1), pak to není až zas taková novinka, říká se tomu tepelné čerpadlo.

Tepelné čerpadlo naozaj nie je už novinka. Jeho výkon je však čisto v tepelnej forme a premieta sa doň vstupná mechanická práca kompresora. U pacyklového stroja je výkon vo forme mechanického pohybu, čo už je novinka - a veľmi závažná.

Vážený pane, odkazovat se na víru místo rozumu, to je projev manipulace či kretenismu... A nebo oboje...

Vaším úkolem není propagovat obnovitelné zdroje energie, ale dokázat, že Vaše slova mají vůbec nějaký smysl... A zatím se Vám to hrubě nedaří...

Věda není o odstrhávání se od současného poznání, ale o rozšiřování poznání, kde za základ se automaticky bere dosavadní stav poznání... Einstein by vůbec nic nevymyslel, pokud by neovládal matematiku a nepracoval s dosavadním fyzikálním poznáním...

S něčím podobným jsem se setkal ještě za totáče. Vynálezce tzv. repulsního motoru byl ochoten lidstvu dát svůj vynález, jen co jej zvolí presidentem světové federace. Perpetum mobile II. druhu není zas tak nové. Až na to, že nefunguje. Je mi to líto. Pravděpodbnější se mi jevila studená fúze - žel také nefungovala.

Pokud někdo považuje za studenou fůzi urychlení iontů za normální teploty, je nutno si uvědomit, že de facto mají takto urychlené ionty rychlost odpovídající milionům stupňů. Takže top není studená fůze. Přiblížení jader lze také zajistit zvýšeným tlakem. Zde by studená fůze mohla fungovat, ale rozdíl mezi tlakem potřebným k této studené fůzi a tlakem, který vydrží naše materiály s běžnými atomy s elektronovými obaly je ještě propastnější, než u materiálů pro fůzi horkou. Na druhé straně je známo, že v submikronovém světě neplatí II. termodynamický zákon zcela (Brownův pohyb) a teoreticky by bylo možno přeměnit tepelný pohyb molekul na elektrickou energii. Pokud bychom snížili energii 1 molekuly za vteřinu na polovinu, mohl by takový nanostroj při pokojové teplotě mít výkon jednu biliardtinu watu. Pokud dnes dokážeme vyrobit např. paměti s miliardou bytů, pokud bychom jeden byte nahradili nanostrojem, měl by takový chip výkon jeden mikrowatt. Je otázka, jaká by byla jeho vlastní spotřeba a energetická náročnost výroby. Ale jako vyvrácení II. věty termodynamické by to bylo zajímavé

Vidno, že rozmýšľate. Chcem len podotknúť, že vyvracať II. vetu termodynamickú je nemožné - je to objektívne platná prírodná zákonitosť. V prípade pacyklového stroja ide o to, že je založený na takom funkčnom princípe, o ktorom možno povedať, že dôsledky pôsobenia II. vety termodynamickej nie sú pre neho obmedzujúce. Priamym dôsledkom je potom to, že pacyklový stroj je svojou povahou perpetuum mobile II. druhu (podľa zaužívanej terminológie) - a ak sa doteraz malo za to, že ani tento druh perpetua nemôže objektívne existovať, potom zostrojenie pacyklového stroja dokáže, že tento názor je mylný. Úvaha s mikročipmi je zaujímavá, ale princíp pacyklového stroja je jednoduchší a efektivnejší.

Víte, já jsem věřící, ale ne lehkověrný. Myslím, že Bůh dal vesmíru zákony a II. zákon termodynamický mám za jeden z nich. Bůh ale má v rukou i zákonitosti vyššího řádu, kterým říkáme zázraky. Tak si na ten pacyklus počkám.

1. Ľahkovernosť je zradná vlastnosť. To ale platí aj o vzťahu k vede. Denne sme svedkami, ako sú vedci nútení svoje predstavy upresňovať alebo aj radikálne meniť.
2. Je nepodstatné, či objektívna platnosť prírodných zákonov pochádza od boha. O zázrakoch aj škoda hovoriť.
3. Je sympatické, že ste rozumne zaujali vyčkávací postoj a že ste sa podpísali.

1/ Vy jste skutečně svědek toho, že se denně radikálně mění vědecké představy ???

Tak to už je prohlášení, které by zajímalo především Dr. Chocholouška...

Věda je především o rozšiřování vědění, k radikální přestavbě vědění dochází velice zřídka... Například termodynamické zákony platí již stovky let a i relativistické fyzikální zákony platí již zhruba 100 let a představují de facto jen rozšíření newtonovské fyziky...

3/ Na vyčkávacím postoji není nic sympatického a konstruktivního... Daleko lepší by byl nějaký rozumný názor, by't takový, který by se Vám nelíbil...

pokud vím, druhá termodynamická věta je narušována také hmotovými interakcemi, například, gravitací. Jejím působením se plynně a prachové molekuly nerozptylují v prostoru rovnoměrně podle principu nárůstu entropie. Shlukují se do lokálních kulovitých útvarů a v nich možná ještě do dalších a dalších. Což je možná právě základem procesů kosmogonických.

Tak proc neni obsazen v claku? Resp. Aspon ja jsem ho z toho nevycet ...

Pacyklus je, když Paroubek běhá v kolečku

Pacyklový stroj je určitě skvělou možností pro budoucnost. Pokud je výstupní látkou chladný vzduch, tak v případě, že strojem nahradíme co největší počet elektráren, můžeme tak částečně kompenzovat i globální oteplování :o)))

..., ale jeslti bych výstup pacyklového stroje (např. tekuty vzduch) ohřál (kuprikladu o vzduch) a rázem se z pacykloveho stroje stane stroj cyklický, a ten jak sám uznáváte není možné sestrojit. Z toho my vyplývá, že ani pacyklický stroj je nemožný.

No, myslím, že mi autor odpověděl dostatečně. Nemá se jednat o perpetum mobile II. druhu, ale o obdobu tepelného čerpadla, jen výstup není v podobě tepla, ale mechanické práce. To si dovedu docela dobře představit.

Tak to si to pane Vitulo představujete špatně. Tepelné čerpadlo má sice příkon nižší, než je výsledný výkon, ale musíme se podívat na formu energie tohoto příkonu a výkonu.
Příkonem tepelného čerpadla je elektrická energie - téměř nejušlechtilejší forma energie, kterou máme k dispozici. Ta se v přístroji téměř se 100% účinností přemění na užitečnou práci. Díky této vložené práci je možné ochladit chladnější nekonečný tepelný rezervoár č.1 a operací získané teplo převést do konečného teplejšího tepelného rezervoáru č.2. Výkonem tepelného čerpadla pak rozumíme výstupní tepelnou energii, tedy tu nejméně ušlechtilou formu energie, kterou známe.
Nicméně tepelné čerpadlo ve skutečnosti nevykoná žádnou práci (reprezentovatelnou třeba mechanickým pohybem). Jeho výstupní výkon je tedy nulový (vložil jsem práci a teplo a získal jsem jen více tepla:( , narozdíl od výkonu Carnotova stroje (vezmu z teplejšího hodně tepla a vložím trošku práce, a tak získám hodně práce, když předám trošku tepla studenějšímu :).
Podstata funkce tepelného čerpadla je stejná, jako u obyčejné chladničky, rozdíl spočívá v obrácených rozměrech rezervoárů (chladnější je konečný a teplejší je nekonečný). Jeho výhoda spočívá v tom, že narozdíl od elektrického topení je schopné pro daný tepelný výkon spotřebovat podstatně méně práce (a proto si tento vynález zaslouží náš obdiv).
Tepelné čerpadlo tedy neporušuje II. větu termodynamickou, jen díky vkladu práce převádí teplo proti gradientu teploty.

V případě diskutovaného pacyklového stroje by naopak k takové činnosti docházelo.
Vstupem do stroje by totiž podle pana Cudziše byl vzduch mající teplotu okolí a vystupoval by ochlazený dokonce tak, že by byl zkapalněný, a přitom by vykonával více práce, než by se do něj muselo vkládat, a to právě na úkor tepelné energie zkapalňovaného vzduchu.
To je přímé porušení II. věty termodynamické, nezávisle na tom, zda by stroj pracoval cyklicky či ne. V nejvyšší matematické formě totiž II.věta TMD nepotřebuje k definici účinnost Carnotova stroje (který je sám vlastně ideální a nikdo ho zatím nedokázal sestrojit {to by měl být ostatně pravý cíl vynálezců}), ale konstatuje, že jistá fyzikální veličina zvaná entropie nemůže v totálně uzavřené soustavě klesat. Růst entropie vyjadřuje růst neuspořádanosti systému, kterýžto stav je oproti stavu uspořádanému pravděpodobnější. V případě přeměny mechanické energie v teplo (triviálně provede každý) se uspořádaný pohyb několika molů částic (v jednom směru) převede na pohyb neuspořádaný (a tedy pravděpodobnější).
V uvedeném případě by Cudzišův stroj likvidoval entropii. Převáděl by neuspořádaný pohyb molekul plynu na uspořádaný mechanický pohyb. Navíc by produkoval kapalný vzduch, který je sám o sobě použitelný jako pohonná hmota, protože jeho rozepnutím díky ohřevu okolní atmosférou lze vykonat práci (kdo máte možnost -ověřte si to pokusem s kapalným dusíkem - uvidíte, kolik práce je ukryto v rozdílu teplot).

Nicméně, abych natvrdo neřekl, že je to nemožné, říkám: II.věta termodynamická je axiomem, tedy tvrzením, jež nelze z vnitřku termodynamické teorie dokázat. Její platnost prověřily přírodní vědy experimentálně u všech známých procesů přeměny forem energie. Teorie už poté dokáže, že platnost II.V.T je nezávislá na pořadí těchto přeměn, takže pokud by stroj pana Cudziše používal známé způsoby přeměny, nebude schopen likvidovat entropii.

Pokud pan Cudziš objevil zatím neznámý způsob energetické přeměny, tak už za tento objev jej čeká velké -nejen- vědecké uznání, i kdyby byl v souladu s II.V.T. Pokud by se navíc jednalo o přímou přeměnu energie likvidující entropii, pak by se pan Cudziš stal ještě důležitější vědeckou osobností, než byl Einstein, a jistě by jej neminula první Nobelova cena udělená slovenskému občanovi.

Myslím si však, že pokud vůbec k takovému objevu dojde - jako že tomu nevěřím - pak jej neobjeví jedinec-vynálezce a neobjeví jej v tomto století. Ten objev bude muset být spojen s procesy natolik exotickými, že k nim v přírodě prakticky nedochází, a tudíž je z ní nemůžeme vypozorovat.
Ostatně si myslím, že tímto způsobem je pravděpodobnější objevení procesů, jež porušují I.větu termodynamickou a čerpají energii "z ničeho" - tedy z něčeho mimo Vesmír, nebo z něčeho, co tu sice ve Vesmíru je, ale neinteraguje to s pozorovatelnou hmotou (temná energie). Druhá věta termodynamická totiž souvisí se statistikou, lze ji tedy předpovědět z jiné vědní oblasti, zato první věta je co se týče své platnosti obdobná otázce neexistence magnetického monopólu v elektrodynamice.

Vážený pán Přeček, dali ste si naozaj námahu vysvetliť svoje stanovisko k myšlienke pacyklového stroja, klobúk dole. Určite sa zhodneme, že II. veta termodynamická platí objektívne. S otázkou entropie je to však horšie. Pojem entropie bol vyvodený na základe štúdia zákonitostí Carnotovho cyklu a naviac sa zdôvodňuje štatistickou povahou "termodynamiky". To je však otázne. Ak premena tepla na mechanickú prácu znamená znižovanie entropie, prosím, prečo by to nemalo byť možné? Uvážte, že napr. pri prúdení teplého vzduchu (zodpovedá tomu nejaká teplota, nejaký konkrétny tlak a rýchlosť prúdenia) cez zúžené miesto sa, v zmysle Bernoulliho rovnice a rovnice kontinuity, rýchlosť prúdenia zvýši na úkor tlaku (a tým aj teploty). To znamená, že tepelná energia (neusporiadaný pohyb molekúl na mikroskopickej úrovni) sa celkom prirodzene zmení na kinetickú energiu, t.j. energiu pozorovateľnú na makroskopickej úrovni, a ,pochopiteľne, aj využiteľnú. Štatistická povaha procesov, ktoré sa pritom odohrávajú, a ktorú zdôrazňujete, na tento výsledok nemá žiaden vplyv.
Pacyklový stroj vôbec nie je založený na nejakom novom, neznámom prírodnom princípe. Neurobil som nič iné, iba som navrhol realizovateľné využitie, na základe hoci netradičného usporiadania, všeobecne známych procesov. K tomu netradičnému usporiadaniu ma doviedla analýza technických možností tepelných motorov, kde som postrehol medzeru - plynné pracovné médium sa v spaľovacích motoroch používa len na sprostredkovanie čiastočnej premeny dodaného tepla (z paliva) na mechanickú prácu, hoci principiálne nič nebráni tomu, aby toto médium pracovalo na báze vlastnej vnútornej energie. Je zrejmé, že vlastná vnútorná energia vzduchu ako pracovného média je podstatne menšia ako chemická energia paliva, tam sa teda skrýva obmedzenie pre výkon pacyklového stroja, ale to je všetko.

Pane Přečku, obávám se, že jsem se vyjádřil špatně a Vy jste mě nepochopil. Samozřejmě s Vámi souhlasím. I když to tepelné čerpadlo by mohlo být poháněno také parním strojem, to je fuk, prostě kompresor. Já jsem z autorova článku také nejprve usuzoval, že jde o perpetum mobile II. druhu, ale z dalšího vyplynulo, že nějaká energie se dodat musí a té získané (využitelné) je víc, i když s menším potenciálem, než je ta "pohonná" - což je u tepelných čerpadel obvyklé.

Máte postreh. Existuje prípad tzv. rovnovážneho pacyklu, kde sa množstvo natekajúceho tepla do stroja (môže prestupovať cez kovový obal a ohrievať vzduch ako pracovné médium) rovná práve množstvu odvádzanej mechanickej práce. Potom sa dá hovoriť o cyklickom procese, ale v uvedených medziach.

Takže jste tu uznal, že váš pacyklový stroj, je předělatelný na perpetum mobile druhého druhu.

Perpetuum mobile II. druhu ako pojem bolo zavedené na základe termodynamických poznatkov, ktoré všetky vychádzajú z Carnotovho cyklu. Inými slovami, ak by pacyklový stroj bol technickým zariadením, ktoré pracuje na princípe uzavretého pracovného cyklu, ako napr. parný stroj, súhlasil by som, že pacyklový stroj je perpetuum mobile II. druhu, a že ako taký je nereálny.
Keďže sa však jedná o zariadenie pracujúce na hzáklade pacyklu - t.j. počiatočné podmienky nasledujúceho pacyklu nemusia byť rovnaké, ale len podobné, ako začiatočné podmienky predchádzajúceho pacyklu, nesúhlasím s označením pacyklového stroja za perpetuum mobile II. druhu. Že je možná jeho prevádzka na základe tzv. rovnovážneho pacyklu, je to len vďaka pretrvávajúcemu zasahovaniu prírodných pôsobení zvonka, ktoré koncové podmienky rovnovážneho pacyklu transformujú opäť na počiatočné podmienky. Deje sa to vďaka objektívnej platnosti II. vety termodynamickej (teplo spontánne prúdi z teplejšej oblasti do chladnejšej), ktorá pri cyklickom stroji vytvára známe obmedzenia.
Ak by sa definícia perpetua mobile II. druhu zmenila v tom, že je to ľubovoľný stroj (nie len pracujúci cyklicky), ktorý premieňa teplo na mechanickú prácu bezozbytku, potom by som s takýmto zovšeobecnením - ktoré však nie je v protirečení s prírodnými zákonitosťami - súhlasil.

Asi před dvěma roky byla reportáž o silnici v Moravské Třebové, kde se auto samovolně rozjede do kopce. Myslím, že by to mohl být další směr bádání. Pokud by se tu postavil kanál, mohli bychom vodou z horní silnice pohánět turbinu a vyrábět elektřinu. Dobré, že. Odtialto to tak naozaj vyzerá.

Nechme definici pertua mobile tak jak je. V předchozím komentaři mi připadlo, že jste uznal, že váš pacyklostroj je možné předělat na cyklostroj. Takže pojem pacyklostroj můžeme nechat stranou. Vaše zařízení (ať ho nazveme jak chceme) je však protipříklad II termodinamickému zákonu. Jest tak?

Nie je to tak. Pacyklový stroj nie je prerobiteľný na cyklicky pracujúci stroj v tom zmysle, že ak ho ponecháme sám na seba, nie je schopný cyklickej práce. Slová "ak ho ponecháme sám na seba" znamenajú, že ak bude tepelne izolovaný od okolia, pretože potom nemôže odoberať energiu z iného zdroja než je vnútorná energia jeho vlastného pracovného média (napr. vzduchu), musí nutne pracovať pacyklicky. A znova upresnené to znamená, že v tom prípade teplota a tlak vzduchu budú postupne klesať a počiatočné podmienky nasledujúceho pacyklu budú nutne odlišné od počiatočných podmienok predchádzajúceho pacyklu. Tie podmienky si len budú podobné, napriek tomu pacyklový stroj bude fungovať až do momentu skvapalnenia vzduchu. II. veta termodynamická v jednej svojej formulácii hovorí: Nie je možný tepelný stroj, ktorý by nerobil nič iné, len by premieňal tepelnú energiu na prácu - bez zodpovedajúcich zmien v okolí. Skvapalnenie vzduchu je tou zodpovedajúcou zmenou, ktorá celý proces v prípade tepelne izolovaného pacyklového stroja zastaví. Ak teda pacyklový stroj prestane byť schopný konať prácu, nemôže byť perpetuom mobile. Akonáhle dostane prísun ďalšieho tepla, a jeho pracovné médium nadobudne plynný stav, môže v práci pokračovať, lebo z princípu je schopný premieňať teplo na mechanickú prácu. Na základe tejto skutočnosti by sme mohli uvažovať o perpetuu mobile II. druhu, tento pojem však bol vytvorený na základe štúdia tepelných motorov pracujúcich na Carnotovom princípe. Buď teda povieme, že perpetuum mobile II. druhu je tepelný stroj, pracujúci na Carnotovom cykle, a premieňajúci teplo na inú formu energie bezozbytku, a ako také je nereálne. Alebo povieme, že perpetuum mobile II. druhu je stroj premieňajúci teplo na inú formu energie bezozbytklu, a to bez ohľadu na svoj funkčný princíp. Potom záver, že takýto stroj je nemožný, je nepravdivý, a výrok ako taký bol nedomyslený.

Stroj který přeměňuje teplo na energii bezezbytky a není cyklický není žádným zázrakem: jistě si dokážete představit ledničku s baterkou a tepelným motorem. Lednička chladí, motor vyrábí energii, baterka se vybíjí. Pokud z II. termodynabického zákona vyjmete slovo cyklicky, žádný zázrak se nekoná: tato upravená verze *zjevně* neplatí.

Také mi není přiliš jasné proč se neustále oháníte Carnotovým cyklem. Ten AFAIK platí pro plyny (ještě k tomu ideální). II termodynamický zákon je formulován zcela obecně: pro kapaliny, pevné látky, plazmy a cojávím jaká skupenství ještě existují.

Vášmu príkladu s chladničkou a tepelným motorom nerozumiem. Rovnako nerozumiem vášmu postoju ku Carnotovmu cyklu a II. vete termodynamickej. Carnotov cyklus je pracovný cyklus, z ktorého možno (na úkor energie paliva) získať užitočnú prácu. II. veta termodynamická je naproti tomu všeobecné konštatovanie, že teplo samovolne prúdi vždy z teplejšej oblasti do chladnejšej, nehovorí nič o tom, ako možno premenou tepla získať užitočnú prácu. Carnotov cyklus II. vetu termodynamickú "zohľadňuje", tým sú dané všeobecne známe termodynamické zákonitosti, napr. účinnosť tepelného motora (cyklicky pracujúceho). Ako je teda myslené vaše tvrdenie "pokus z II. termodynamického zákona vyjmete slovo cyklický, žádny zázrak se nekoná..."?

Jedna z formulací II termodinamického zákona je: nelze sestrojit cyklicky pracující tepelný stroj, který by jen přijímal teplo z teplejšího tělesa a vykonával stejně velkou práci.

Vaše tvrzení je (pokud jsem vám dobře porozumněl): pokud z této věty vyjmeme slovo "cyklicky" již věta neplatí a takový stroj existuje a je to pacyklostroj.

Já na to: to není žádné překvapení: stačí baterka s kusem ledu: toto "zařízení" ochlazuje okolí, dodává energii, a nepracuje cyklicky.

Rád bych videl schema pacyklostroje... Tady ve spanelsku by to byla pekna klimatizace...
Taky jsem o necem takovym uvazoval, ale ve forme elekticke. Totiz studena katoda s vystupni praci pod hranici brownova pohybu.

Spolupracoval som tri mesiace s jednou firmou, ktorá mala záujem o využitie pacyklového stroja práve v klimatizačných zariadeniach. Tri mesiace práce jednotlivca však bolo málo nato, postaviť funkčný model, ktorý by chladil. A ďalej spolupracovať nechceli, hoci mohli veľa získať pri minimálnej investícii. Tak to ostalo opäť na mne samom. Upozorňoval som, že výkon pacyklového stroja je závislý od rozmerov a veľké rozmery by klimatizačnému zariadeniu napr. pre veľkú budovu mohli byť na závadu. Možno by zabral veľa miesta v suteréne. Ale je tu jedno veľké plus. On by totiž mohol pri nízkom výkone celých 24 hod. skvapalňovať vzduch do zásoby, a ten vzduch by sa v špičke použil na viacvýkonové chladenie klimatizovaného vzduchu. Takže nedostatok výkonu v špičke (pre menšie rozmery stroja) by sa dal vykompenzovať jeho nepretržitým prevádzkovaním pri skvapalňovaní vzduchu.
O schéme stroja, ako som už uviedol v článku, by som nerád hovoril. A s pokusmi o využitie Brownovho pohybu nemám skúsenosti, do toho by som tiež nerád hovoril.

Vypadá to úsměvně a člověku dá chvíli mudrování než příjde na to, kde je zakopaný pes!
Celá finta spočívá v tom že stroj nepracuje v cyklu. Tedy jeho konečný stav neodpovídá tomu výchozímu, jen je mu podobný. Takový stroj lze připodobnit k situaci, kdy budu mít v nejvyšším patře věžáku 100kg závaží a pokaždé, když to závaží posunu o jeden schod blíže k přízemí, tak se mi uvolní mechanická energie. Jenže když to závaží budu mít až v přízemí, tak holt budu v koncích a uvedení toho "stroje" do výchozí polohy jež umožní jeho další práci, spotřebuje víc energie, než jsem z něj získal!
K podobné fintě dochází i při zkapalňování vzduchu v "pacyklostroji." Ke zkapalnění vzduchu je nutné jej ochladit. jenže kde vezmeme ten tepelný spád pro jeho ochlazení. Má-li vzduch teplotu okolí, pak teplo nikam neproudí a tudíž nemůže docházet k nějakému zkapalňování. Ppokud nějakou vloženou počáteční energií vytvořím tepelný spád, pak množství získané mechanické energie z takto vzniklého tepelného spádu, bude zákonitě menší než množství energie potřebné pro jeho vytvoření!!! To je pokus o perpetum mobile. To je nesmysl. Mimo to být autorem takového vynálezu, tak si to nechám patentovat a jdu do toho ve velkém! Jenže jak říkám, při teoretizování se mnohdy zapomíná na reálné prostředí. "Motor" který nepracuje v cyklu se zákonitě musí dostat z jednoho výchozího bodu do bodu konečného. Návrat z konečného bodu do výchozího musí být energeticky náročnější než energie z motoru získaná. Cyklus, pacyklus je to jedno. Když dojede nakonec, tak se zastaví!

Jeden kámoš měl chatičku, kam se chodilo chlastat. Do hospody to bylo přes kopec, tak si každý přinesl piva, co vypil. S flaškama se nikdo nezatěžoval, tak se tam hromadily. Typický pacyklus. Jednou byla žízeň a tradiční studentská chudoba. Popadli jsme tedy dvoukolák, naložili pár flašek šli je propít do hospody. Hostinský ale byl ochoten je vyměnit za plné 1 : 1. Nakonec jsme ho sice ukecali, ale přivedlo nás to na geniální nápad. Pacyklus jsme přeměnili na cyklus. Vždycky když přišel nováček, dostal krosnu a dvě tašky plné flašek, aby přinesl pár piv. Dorazil do hospody a vzhledem k tomu, že se mu nechtělo tahat prázdné flašky zpátky, sáhnul do kapsy a nakoupil to za své. Hostinský mu jako dobrému zákazníkovi "půjčil dvoukolák". Když docházelo pivo, dvoukolák se odvezl do hospody. Postupně ale začali docházet nováčkové. Než se nám ale podařilo vyřešit tento pacyklický problém, kámošova ségra Zuzana vyrazila na chatičku se svým nastávajícím Jirkou. Když se tam ten šejdíř s trabantem dohrkal, objevil skleněný poklad a odvezl ho do města do samošky. Tím skončily naše pokusy s vytvořením perpetua mobile.

Váš přítel cestou přibíral další lahve a tajil to

:-)

si nedakazu predstavit funkci tohoto stroje me z toho clanku vychazi ze to asi nejak vyuziva pohybove energie molekul plynu jinak si to nedokazu vysvetlit.

V článku se uvádí, že stroj dokáže trvale produkovat mechanickou práci na úkor vnitřní energie vzduchu, který je strojem zkapalňován. S tím opravdu nemohu souhlasit, jestliže je na počátku k dispozici pouze určité množství vzduchu o určité teplotě, jedná se o stav termodynamické rovnováhy, kdy se bez působení vnějších sil žádná (makroskopická) část celkového množství vzduchu nemůže tepelně obohatit na úkor zbytku. K tepelným tokům dochází (proto je to dynamická rovnováha), ale jsou vyrovnány. Stejné množství tepla, které díky neuspořádanému pohybu molekul přeteče z jedné části do druhé, se za daný časový úsek do ní vlivem stejného mechanismu zase vrátí. Oba toky jsou stejně pravděpodobné, a prakticky se tedy oba uplatňují stejnou měrou. Je zde jistá možnost působení tzv. Maxwellova démonu:-), ale tu zřejmě autor neměl na mysli. Je mi líto, ale vzduch ponechán sám sobě se nezačne sám chladit a přebytečného tepla se zbavovat výkonem mechanické práce.
To platí i v případě iniciace stroje dodáním např. vnější mechanické práce, řekněme pomocí elektromotoru. Pokud by pak byla výstupní mechanická práce vyšší než vstupní, mohl by se startující elektromotor po rozjetí stroje vlastně přeměnit v generátor a pak trvale dodávat elektřinu. Takže: postavím pacyklostroj s elektromotorem, umístím jej do dokonale izolované budky, která bude pouze dokonale provětrávaná, bude mít vývod elektřiny a kanálek na odpouštění kapalného vzduchu, uvedu do chodu stroj pomocí elektromotoru a za chvíli už mohu trvale odebírat elektrický porud a kapalný vzduch? Takto to bylo myšleno?
Nebo měl autor na mysli stroj, u kterého zapotřebí k jeho chodu vstupní mechanickou práci, přičemž sám pak koná výstupní mechanickou práci MENŠÍ než je ta vstupní, a produktem je zkapalněný vzduch, pak se jedná o běžný zkapalňovač vzduchu s detandérem. U klasických zkapalňovačů (tuším konstruktér Kapica) skutečně v určité fázi dochází k pohonu mechanického prvku pomocí stlačeného vzduchu, a tedy k produkci výstupní mechanické práce. Používají se k tomu rychloběžné turbíny. Tato výstupní mechanická práce je však vždy menší, než mechanická práce do procesu vložená.

Schému práce stroja nemusíte uviesť ale uveďte teoretické vzťahy na základe ktorých pacyklický dej funguje.
Uvádzam Carnotov obeh:
Práca plynu,je daná rozdielom expanznej a kompresnej práce.

Pomer tepla ( privedené q1 - odvedené q2) premenenného pri obehu na prácu k teplu q1 dodaného plynu
ukazuje stupeň premeny tepla na prácu a nazýva sa termická účinnosť obehu.
a) Termická účinnosť Carnotovho obeu závisí len od najvyššej a najnižšej teploty pracovnej látky v obehu a zväčšuje sa s rastom najvyššej teploty alebo poklesom najnižšej teploty.
b) Termická účinnosť je vždy menšia než jedna a nemôže dosiahnuť túto hodnotu, pretože by muselo platiť T2 = 0 alebo T1 = nekonečno, čo je nereálene. Z toho je zrejmé, že teplo dodávané pracovnej látke v Carnotovom cykle (ani v žiadnom inom) nemožno celkom premeniť na prácu, ale určitú časť toho tepla treba pracovnej látke odviesť.

Toto odvedené teplo môže zasa vstúpiť do nového cyklu
v inom stroji dovtedy až bude také slabé že v stroji nevykoná žiadnu prácu a nastane rovnovážný stav, ale odpadové teplo aj tak zostane.

Všetko teplo sa nikdy nepremení na prácu pretože je ma zemi gravitácia, atmosferický tlak,vonkajšia teplota...

2. ZTD neplatí v případě umělé "fotosyntézy" na bázi kinetické disociace. Může pokračovat asociací

Váš príspevok len dokumentuje, že si neviete predstaviť inú možnosť premeny tepla na mechanickú prácu ako je Carnotov cyklus. Proste opakujete notoricky známe poznatky z termodynamiky. Azda si nemyslíte, že ja ich nepoznám? Potom si položte otázku: Prečo ten (blbec) stále hovorí o pacykle (t.j. pacyklovom pracovnom režime tepelného motora)?
Odpoveď na vaše stanovisko je jednoduchá. - Pacyklový stroj nepremieňa teplo na mechanickú prácu tým spôsobom, žeby jeho pracovné médium (vzduch) konalo mechanickú prácu na základe svojej objemovej zmeny (vzťah dA = pdV je pre pacyklus nepodstatný).
Fakt, že nepoznáte iný spôsob premeny...ako Carnotov cyklus (to je v poriadku) možno prirovnať k situácii v chémii, keď Mendelejev zostavil periodickú tabuľku prvkov na základe podobných vlastností s periodicitou sedem. Svojho času to bol veľký intelektuálny výkon, ktorý rozhodne znamenal pokrok, ale nevysvetľoval (aj napriek geniálnym predpovediam) všetko. O ôsmej skupine - o existencii inertných plynov - nemal vtedy nikto ani zdania. Ale hélium,...atď objektívne existovali, dnes ich už dobre poznáme. Niečo podobné je v termodynamike. Bol teoreticky popísaný jeden spôsob premeny energie - prax pritom ďaleko predbehla teóriu - z toho ešte nevyplýva, že by objektívne nemohli existovať aj iné spôsoby premeny tepla na mechanickú prácu. Druhým je pacyklový princíp (možno sa časom nájdu ešte iné, čo znova obohatí teóriu a znalci teórie budú opäť veľmi múdri).

Na Proatomwebe uverejnili tento môj článok so "znehodnocujúcim" dištancovaním sa od jeho obsahu. Na stránke www.ekolist.cz - rubrika Fórum Ekolistu "skryto" uverejnili môj článok Rámcová správa o pacyklovom stroji nie ako správu, zdroj informácií pre prípadných záujemcov, ale len ako subjektívny názor "čitateľa Ekolistu". A čakajú, či si ho tam niekto všimne. Chápem dôvody k opatrnosti ľudí zodpovedných za obsahovú úroveň jednotlivých webstránok, ale nechápem inak absolútnu pasivitu odborníkov z oblasti energetiky a ekológie voči myšlienke, ktorá poskytuje kľúč k riešeniu mnohých vážnych problémov.

Já tu pasivitu jakožto inženýr chápu :-)
Zatím jste nedokázal vysvětlit, jak ten Váš zázrak vlastně funguje a vše naznačuje tomu, že to fungovat vůbec nemůže :-)
Doporučuji vyrobit funkční prototyp a s jeho parametry v ruce a možností prohlídky fungujícího zařízení zkusit znovu klepat na příslušné dveře. Vzpomínám si ještě z dob studií krátce před svou obhajobou na výrok mého vedoucího - "funkční vzorek je vždycky věc, která oponenturu okamžitě odzbrojí"

Zmíněné distancování není znehodnocující - má-li si médium zachovat určitý stupeň serióznosti, nemůže se s takovými články ztotožňovat. Nesmíte to brát příliš osobně. Renomované vědecké žurnály zamítly mnoho článků, které se jim zdály jako nevěrohodné, a nakonec z toho byly Nobelovky. Bohužel mám takový vtíravý dojem, že toto ale ten případ nebude...

Citujem: "zatím jste nedokázal vysvětlit, jak ten Váš zázrak vlastně funguje...". Odpoveď: V článku konštatujem, že k datu nepovažujem internetový priestor za vhodný na vykladanie funkčného princípu pacyklového stroja. "Nicméně" je v závere článku odkaz na zdroj žiadaných informácií s uvedeným ISBN.
Citujem: "Doporučuji vyrobiť funkční prototyp...". Odpoveď: Myšlienka je správna, súhlasím. O zhotovenie funkčného modelu (jednej modifikácie - pretože ich existuje x) som sa pokúsil a pracoval som až do úplného vyčerpania svojich ekonomických možností, ktoré boli a sú - žiaľ - veľmi obmedzené. Cca 5 rokov mám vážne existenčné problémy kombinované so zdravotnými problémami (t.č. som polovičný invalid). Hodnota použitého materiálu a mojej práce (aký plat by ste mi priznali za konštruktérsko-vývojovú prácu?) presiahla niekoľko desaťtisíc Sk, získal som pozoruhodné čiastkové výsledky. Ako som informoval v debate k inému článku, pri jednej skúške som dosiahol voľnobežné otáčky 1800 ot/min. Model ešte nedosahoval plánované parametre, ale otrasy boli tak značné, že som usúdil, že kvôli pokračovaniu v práci potrebujem vyrobiť niektoré potrebné komponenty so strojovou presnosťou, na čo som nemal a prácu som z tohto dôvodu dočasne prerušil (do data). Pritom je zrejmé, že takáto myšlienka, resp. projekt má nárok na grantovú podporu. Za "nepatrný peniaz" možno vyprodukovať mimoriadne hodnoty. Najväčšou hodnotou je samotný funkčný princíp, ktorý umožňuje nové technické riešenia aktuálnych problémov v globálnom merítku.
Citujem: "Zmínené distancování není znehodnocující..." Odpoveď: Pán Rytíř urobil článku medvediu službu. Ja som si veľmi dobre vedomý rôznych aspektov situácie, preto som mu napriek všetkému vďačný aj zato. Jedno však nemôže uprieť ani on ani vy - hovoriť takým spôsobom (on nespochybnil myšlienku, ale rovno ju označil ako nereálnu) o veci, do ktorej nevidíte, je nerozumné a nevedecké. A, čo sa týka renomovaných vedeckých žurnálov, tam by išiel pochopiteľne článok aj s popisom funkčného princípu, takže tento problém by bol pasé. Ale renomovaný žurnál je niečo iné ako internetový priestor, to hádam uznáte. Okrem toho, pre využitie tejto cesty mám tiež handicapy: neviem po anglicky a nemám zbytočné peniaze na poplatok za uverejnenie v karentovanom periodiku.
Citujem: Bohužel mám takový...dojem...".

Vážený pane Cudziš,

musím reagovat na Váš příspěvek.

Pakliže princip pacyklového stroje je vysvětlený v uvedeném sborníku, o kterém hovoříte, a ten je veřejně přístupný, nechápu, proč ho nezveřejníte i na tomto webu. Pakliže se bojíte vyzracení nápadu, může ho dotyčný získat právě z toho sborníku, ne?

Nechápu proč považuje internet za "méněcenný". Je to médium jako každé jiné. Vychází zde řada ćlánků s vysvětlením funkčnosti řady zdrojů.
Pakliže ho považujete za méněcenné, nikdo Vás nenutí do něj přispívat.

Další věcí je, že moc chcete a málo nabízíte. Chtěl byste peníze na projekt, u kterého jste nevysvětlil princip, tedy potencionální investor nemůže nijak posoudit reálnost či nereálnost celého "podniku". Obezřetnost je na místě. Svět je plný podvodníků a bláznů a stejně jako mi v bance nedají peníze, pokud se neprokáži občanským průkazem, tak Vám lidé nedají peníze, protože nemají jistotu - setkali se s řadou podvodníků. Tím ale neříkají, že já jsem podvodník...

Důvod mého komentáře byl prostý. Váš článek, se jíž po letmém přečtení podobal podobným článkům typu "M.E.G. - energie z vakua", "motorů na vodu", atd. Vykazoval řadu "podezřelých znaků" a to - jak vidno z reakcí čtenářů - nejen pro mě.

Přečtěte si, prosím, ještě jednou můj komentář. Já jsem nepsal, že Váš stroj nemůže fungovat, ale že o jeho funkčnosti mám pochyby a nejen já...

"o veci, do ktorej nevidíte, je nerozumné a nevedecké. ". Já bych řekl toto: "Věřit věcem, jejichž princip je neznámý, resp. nelze ho ověřit je nevědecké."

Na závěr. Vidím jedinou možnost, jak se můžete pohnout z místa. Zveřejnit funkční princip. Pak zajisté získáte řadu nabídek a sestrojíte funkční prototyp. Jinou možnost prakticky nemáte. Lidé se setkávají s řadou podvodníků, neříkají, že Vy jste podvodník, ale jsou obezřetní - obezřetnost je vždy na místě. Nejlepší přesvědčovací způsob je pomocí skutečných argumentů, tak vytáhněte to eso z rukávu namísto zbytečné ztráty času na internetových diskuzích.

Vážený pán Rytíř, mne sa nejedná o nejakú zbytočnú kontroverziu. Toto je diskusia s právom každého na subjektívny názor. Váš počin - t.j. zverejnenie článku o pacyklovom stroji na vašom webe opakovane oceňujem. Čo sa týka tej dištančnej klauzuly, môj názor je, že ste volili nešťastnú formuláciu. Stačila klauzula v tom zmysle, že webmajster (alebo ako vás oficiálne nazvať?) sa nestotožňuje s obsahom článku - a bolo by to v poriadku, napokon, ja sám som vám navrhol toto riešenie. Váš názor bol, resp. je iný, a ja ho rešpektujem (akurát som vyslovil tú poznámku).
Čo sa týka zverejneného ISBN. Kto si dá námahu ten zdroj vyhľadať, zrejme má seriózny záujem o vec. Kto si tú prácu nedá, pravdepodobne je obyčajným pohodlným zvedavcom. Súhlasím, že internet je ideálny pre takýchto ľudí a je to v poriadku, ich záujem je možno úprimný, ich zvedavosť napokon bude uspokojená (niekedy takúto taktiku volím aj ja).
K datu ide o selekciu rôznej intenzity záujmu o pacyklový stroj.
Sám ste sa vyjadril, že svet je plný bláznov a podvodníkov. Som preto tiež opatrný. A že vraj veľa chcem, ale málo ponúkam - to nemyslíte vážne. Skúste sa zamyslieť, kto dnes dokáže ponúkať viac, ako ja "ponúkam" informáciou "pacyklový stroj je schopný ovplyvniť záasadným spôsobom technickú úroveň 21. stor." (a nasledujúcich stor.). Samozrejme, že sú to len slová, ale slová overiteľné, a overenie neodmietam. Ja už som vynaložil mnoho námahy v danej veci. Ak sa nájde niekto, kto napr. zorganizuje prednášku na tému "pacyklový stroj" pred plénom pozostávajúcim z fyzikov, energetikov, ekológov a aj tých úprimných zvedavcov - čo je určite menej namáhavé i nákladné, som ochotný tam zverejniť podstatu veci. Nechápte to tak, že si niečo vynucujem. Pracujem vlastnou metódou, kde vnucovanie sa nemá a ani nemôže mať prioritu.

Citujem: "Bohužel mám takový...dojem...:
Odpoveď: Ak vám obyčajný dojem stačí nato, aby ste sám pre seba rozhodli o tak perspektívnej myšlienke, je mi vás trochu ľúto. Ja si viem predstaviť, ako asi rozmýšľate. Ale spoliehať sa len na pravdepodobnosť nie je vždy rozumný postoj.

Můj dojem ale vznikl po přečtení Vašeho článku a použil jsem ho jen proto, abych zdůraznil, že je to můj osobní názor. Nerad o něčem nahlas kategoricky prohlašuji, že je to nesmysl. Jen si myslím, že to je nesmysl, ale pokouším se to říci diplomaticky.

Zatím jste neřekl nic, o čem by bylo možné se bavit...

Vazeny p. Cudzisi,
musim se priznat, ze jsem, pocitve precetl vas clanek o pacyklostroji a dale debatu jak k nemu, tak pod clankem o OZE c.6. Ocenuji vasi snahu verejnosti vysvetlit, ze exiastuje novy zpusob jak levne a ekologicky vytavret mechanickou energii. Presto se ale musim priznat, ze mi prinicip teto premeny stale neni jasny. A proto bych se chtel primo zeptat, jak konkretne u vas ten cely proces probiha. Nechme stranou nejake dukazy, modely, prirovnani nebo termodynamicke vety, staci jasna a zretelna odpoved typu:

1) nasaju vzduch z okoli, s tim se stane to a to (na zaklade tohoto vztahu)

2) pak se stane to a to

3)...

n) no a vysledkem je kapalny vzduch a mechanicka prace

atd..

myslim, ze pak bude vsem jasne jak vas pacyklostroj funguje.

Vyslovujete požiadavku na zverejnenie funkčného princípu. Keby vy ste mali podobnú vedomosť, "vycapili" by ste ju na internet? No, možno aj áno. Ale boli by ste prekvapený, že nikto by vám ani nepoďakoval, nehovoriac už o tom, že by sa našlo x takých, čo by sa ju snažili využiť len vo svoj prospech.
Až budú určité veci "ošetrené", pochopiteľne, že funkčný princíp pacyklového stroja bude zverejnený. Nedivil by som sa však, keby sa vyskytli útoky na moju osobu, že som ho - v tak vážnej globálnej situácii - nezverejnil skôr, že sa za ten čas mohlo predísť obrovským škodám. Ľuďom sa človek proste nezavďačí. Ten stroj nie je taký, žeby priniesol prospech len mojej osobe. Ale zatiaľ nikomu - pre sprosté predsudky - jeho časť prínosu z tohto stroja nechýba.

Jde nám jen o podstatu činnosti, o nic víc. Snad uznáte, že informace o tom, že to funguje jinak než klasické tepelné stroje, je poněkud nedostatečná.
Dovolte mi přirovnání. Kdyby někdo zvěřejnil princip výroby plátna a tkalcovského stavu, asi by se nemusel bát, že přijde k nějaké morální újmě. Jde jen o princip, jaký se kreslí do knížek pro děti - jistě to není nějak moc cenná informace. Co má obrovskou cenu a samozřejmě podléhá zákonu na ochranu duševního vlastnictví, je například konkrétní mechanismus zakládání osnovy, konkrétní mechanismus výměny člunku, aby byl celý stroj jednoduchý, levný, rychlý a spolehlivý. Jak by měl asi fungovat jednoduchý tkalcovský stav by napadlo každé malé dítě. Ale jak to udělat, aby fungoval plně automaticky, to už je to "tajemství inženýra". Všichni víme, jak uvařit guláš nebo koláč, ale jaké koření tam dát a v jakém poměru - to už je to, co si každý kuchař ochraňuje. A to je přesně to, co tu z Vás nikdo nedoluje.

V prípade pacyklového stroja je situácia odlišná. Najcennejší je jeho funkčný princíp. Úplne jednoduchá myšlienka, až tak jednoduchá, že zostala nepovšimnutá. Na základe princípu možno zostrojiť mnoho rôznych zariadení na rôzne použitie - ako som spomínal: obnoviteľný zdroj energie (napr. pre samostatný rodinný dom 20-50kW, v rámci mestskej elektrárne povedzme 1 MW), chladiaci a mraziaci stroj pre všetky zvyčajné výkony, agregát klimatizačných zariadení, beztlakový skvapalňovač plynných médií, teda napr. aj vodíka, produkovaného OZE s nestálym a premenlivým výkonom.
Vašu požiadavku možno naplní článok Laické úvahy o budúcnosti energetiky, ktorý poskytnem ProAtomwebuna zverejnenie dnes - ak bude p. Rytíř tak láskavý.

Popravdě, v jednom z komentářů autor článku klade otázku "zdá se vám, že nerozumím termodynamice?" a v jiném zase píše, že přeměna tepla v mechanickou práci je doprovázena poklesem entropie - řekl bych, že tím odpovídá zároveň na tu první otázku. Na zkoušce z termodynamiky bych si tenhle názor na jeho místě raději nechal pro sebe, nechtěl-li bych být okamžitě vyhozen :-)
Nic proti, žádný učený z nebe nespadl a nikdo není dokonalý, ale v zájmu ušetření času stráveného nad podobnými diskusemi bych zastal velmi tolerantní postoj - vycházeje ze svých znalostí z termodynamiky si myslím, že to nemůže fungovat a kdybych byl investor, tak do tohoto bych peníze určitě nevložil. Pokud se však pan Cudziš domnívá, že nemám pravdu, ať tedy experimentálně dokáže, že se mýlím. Domnívám se, že teoreticky vyvrátit můj názor je nemožná věc :-)

Najprv by som chcel poznamenať, že sa ospravedlňujem, že takto oneskorene reagujem na posledné príspevky v diskusii. Ale ja som popravde diskusiu prestal sledovať a článok Pacyklový stroj môže... sa mi pripomenul len preto, že sa jeho názov ocitol v rubrike Kde to vře!
Citujem: "Domnívám se, že teoreticky vyvrátit můj názor je nemožná věc:-) Odpoveď: Budete sa čudovať, ako veľmi ľahké je teoreticky vyvrátiť váš názor. Ale o ten vlastne nejde. Je to tuctový, nič neprinášajúci názor. Skúste sa zamyslieť, ako prebehol historický vývoj vedy a techniky v danej oblasti. - Na začiatku bol primitívny parný stroj, neskôr zdokonalený, no aj tak s mizivou účinnosťou. Carnot, motivovaný otázkou účinnosti, teoreticky zdôvodnil empirickú skúsenosť. Teória teda len dobiehala prax a úloha mala, preto, zákonite zúžený rámec. Proces premeny tepla na mechanickú prácu sa neskúmal všeobecne, a to si zatiaľ málokto uvedomuje. Pretože prax predbehla teóriu, konštrukčne vychádzala z rôznych prevedení cyklicky pracujúcich strojov, kde sa teplo premieňa na mechanickú prácu na princípe kruhového deja, v pracovnom priestore s premenlivým objemom, spôsobom dA = pdV. Takto zúžené videnie situácie viedlo potom k známym termodynamickým poznatkom. To však neznamená, že to je "celá termodynamika". Tá úbohá nízka účinnosť premeny tepla na mechanickú prácu je limitovaná práve kruhovým dejom. V jednom cykle sa na mechanickú prácu premení len časť tepla, a to malá časť. Aby cyklický stroj mohol pokračovať v práci, musí pre nasledujúci cyklus navodiť rovnaké počiatočné podmienky ako v predchádzajúcom cykle, hoci je jasné, že aj v tomto druhom cykle bude účinnosť premeny presne tak isto úbohá. V tomto probléme vám nepomôže, ani keď do hry zatiahnete najmodernejší fenomén - jadrovú energiu. Pacyklový stroj nefunguje na princípe kruhového deja. Postupne sa upravuje pracovné podmienky tak, aby preň boli stále vhodné, takže otázka účinnosti preň nemá ten význam ako pre cyklické stroje. Keby bol využitý na zúžitkovanie odpadového tepla z tepelných a jadrových elektrární, výsledkom tejto "spolupráce" by bola podstatne vyššia účinnosť procesu. To by v praxi znamenalo, že netreba stavať ďalšie jadrové elektrárne za účelom zvyšovania inštalovaného elektrického výkonu. Ekonomický prínos z ušetrených investícií by bol obrovský. Udržanie súčasného inštalovaného el. výkonu aj pri odstavení dožívajúcich (povedzme) tepelných elektrární by predstavoval aj nezanedbateľný ekologický prínos. To však vonkoncom nie sú hodnoty, pre ktoré by sa oplatilo nečakať, "kým sa vynálezca sám od seba rozkýve a donesie nám hotovú vec na striebornom podnose priamo pod nos". Veď si len predstavte tú obrovskú škodu - zopár desiatok alebo stotisíc Sk, Čk vrazených do vývoja, ak by náhodou nevyšiel! Alebo tú hambu, ak by vyšiel.

Máte pravdu - první parní stroje byly konstruovány tak, že předběhly teorii, tj. spíše intuitivně. Ostatně to platí i o prvních plynových spalovacích motorech. Ovšem neřekl bych, že Carnot teoreticky zdůvodnil empirickou zkušenost. Carnot teoreticky ukázal, jaká jsou fyzikální omezení a limity a k čemu je třeba se co nejvíce přiblížit, chceme-li docílit co nejvyšší účinnosti cyklického tepelného stroje. To totiž zas tak snadno empiricky zjistitelné není, je to spíše metoda pokusu a omylu a někdy to vyšlo lépe a někdy hůře. Carnotova práce představuje určitý maják, který ukazuje správný směr.

Poznámka o jaderné energii mi skutečně uniká - nějak nenacházím souvislost s cyklickým tepelným strojem - kromě turbíny, ovšem tady je tak nějak jedno jde-li o jadernou nebo uhelnou nebo jakoukoliv jinou "tepelnou" energetiku.

A vlastně celý zbytek Vašeho komentáře je zbytečný - já myslím, že to tu opakovat nemusíte. Všem nám je jasné, jaký by to byl obrovský přínos, kdyby to fungovalo. Stejně jako by byl obrovský přínos např. už zde zmíněný "MEG" nebo perpetuum mobile. O tom asi nikdo nepochybuje, jenže tyto dvě věci prostě nejsou uskutečnitelné.
Otázky a poznámky diskutujících směřovaly na podstatu funkce a v této oblasti jste stále nic nezměnil, tj. nenaznačil jste, jak by to mělo pracovat.
Je sice hezké že to vyšlo v nějakém slovenském sborníku, dokonce jsem ze zvědavosti koukal co je to zač, abych zjistil, že jeho sehnání u nás bude trošku problém. Ovšem myslíte-li to s tím svým objevem vážně, nechápu proč tu lidi odkazujete na ten sborník. Já osobně když sháním pro nějakou svou věc podporu, peníze, grant, to je jedno co, tak bych asi nikoho neodkazoval na nějaký svůj článek v časopise XY - resp. odkazoval jako doklad, že mne už někde vzali vážně, ale asi bych nikomu neříkal "tam a tam si to přečtěte, nechce se mi to tu teď kvůli vám vysvětlovat, ale byla by to bomba, ušetřili bychom spoustu peněz, atd atd..." S takovým přístupem bych asi brzy neměl ani na slanou vodu.

Věřím tomu, že kdybyste uvedl popis principu a znělo to věrohodně, třeba by se i našel nějaký investor, který by Vám pomohl materiálně. Ono není co tajit - fyzikální princip činnosti si patentovat nemůže nikdo, patentovatelná je konkrétní metoda, konkrétní mechanismus činnosti nebo postup výroby.

Odpovede:
1) Carnot bol geniálny. Ale zrejme naozaj neriešil otázku, či je možný aj iný spôsob premeny tepla na prácu ako pomocou piestového mechanizmu.
2) Poznámkou o jadrovej energii som chcel poukázať nato, že aj s odstupom dvoch storočí a po zásadnom objave radioaktivity a jadrovej energie, nenastal v oblasti premeny tepla na mechanickú prácu žiaden pokrok. Čiže otázka z bodu 1) má zásadný význam, o to viac kladná odpoveď.
3) Čo sa týka perpetua mobile, málo ľudí si uvedomuje, že perpetuum mobile ako také je možné - "vo veľkom prevedení" ho predstavuje celý vesmír a možno by sa dal zostrojiť aj "v malom". Je to večný samohyb. Z technického hľadiska však nemá význam, pretože by mohol vydať len svoju počiatočnú energiu.
4) Odkaz na zborník som uviedol predovšetkým v snahe informovať webmajstra i čitateľa článku, že problematikou sa zaoberal aj niekto iný ako autor a súhlasil s ňou napr. ako člen redakčnej rady - univerzitný prof. RNDr., X.Y., DrSc. Myslím, že sa to minulo účinku.
5) Ako uvádzam v inej reakcii, viac sa dozviede z článku Laické úvahy o budúcnosti energetiky (ak ho ProAtomweb láskavo zverejní) niekedy po 5.2.t.r.

Zajímaly by mě tři věci
a) podařilo se vám již sestavit takto pracující stroj?
pokud ne:
b) kolik by stálo vyrobení malého ukázkového pacyklového stroje
c) jak dlouho by trvala výroba tohoto funkčního vzorku

Odpovede:
1) Nepodarilo sa mi zatiaľ zostaviť funkčný model pacyklového stroja. Z ekonomických dôvodov (ostal som úplne bez prostriedkov) som prerušil prácu v situácii, keď som na modeli dosiahol voľnobežné otáčky 1800 ot/min. Podstatný však pritom bol stále nedostatočne veľký moment pôsobiacej sily, čo bolo možné dosiahnuť len úpravou konštrukcie (výroba niektorých komponentov odznova), a na to som už nemal.
Špecifickým problémom pacyklového stroja je, že čím je menší, tým väčší je vyššie zmienený problém s pôsobiacim momentom sily, ktorý vyvádza mechanickú energiu zo stroja von. Situácia s výrobou modelu pacyklového stroja je teda podstatne iná ako napr. pri modeli Stirlingovho motora, ktorý vieme urobiť celkom mrňavý. Aj pacyklový stroj pre špeciálne upotrebenia sa bude dať vyrobiť malý, napr. na použite ako agregát pre domáce chladničky a mrazničky (výkon cca 10W), ale bude musieť byť veľmi precízne tvarovaný, čo predbežne nie je možné, pretože orientačné výpočty takúto precíznosť neumožňujú a upresňujúci súbor empiricky získaných dát pre tento účel ešte neexistuje.
Na základe doterajších skúseností z vývoja predpokladám, že uvažovaný model, aby bol "provizórne funkčný", musí mať rozmery najdôležitejšieho komponentu v tvare valca s priemerom 300-400 mm a dĺžkou 200-250 mm. Z toho si môžte urobiť predstavu.
2) Materiálové náklady na model - jednalo by sa zväčša o komponenty z plechu (+ podskupiny účelne prevzaté z os.automobilu, napr. alternátor a príslušná el. schéma) - by nemali presiahnuť sumu 10 000,-Sk. Otázkou zostávajú výrobné náklady (vrátane mzdových). Ak by si ich výrobca neuplatňoval...
3) Pri intenzívnom vývoji, t.j. ak by sa komponenty s nárokom na strojovú presnosť vyrábali podľa náčrtov promtne, aj sa bez prieťahov odskúšavali, by podľa mňa stačila doba troch mesiacov. Ak by sa mala z nejakého dôvodu predĺžiť, nemôže to byť podstatné pri chápaní funkčného princípu stroja. To by malo byť jasné od začiatku - inými slovami, subjekty zainteresované na vývoji musia chápať podstatu vynálezu, a teda vedieť, že je reálny, od samého počiatku projektu. Potom prípadné problémy môžu okamih úspechu len trochu oddialiť, ale nie ho znemožniť.

10000,- korun? Prosím Vás, vždyť to je pakatel! Tolik Vám dá každý druhý člověk, který neví co s penězi a láká ho vidina snadného zbohatnutí. V případě propadu jsou ztráty minimální, v případě úspěchu zisk obrovský.
Já osobně si tedy nedovedu dost dobře představit, že by se dal za takový peníz postavit funkční model zatím neznámého tepelného stroje, a to tak, aby na tom bylo možno provádět nějaká měření. Ovšem možná je to tím, že bych takovou věc svěřil řemesníkům v dílně a nedělal to na koleně.

Zainteresované subjekty by byly dva - Vy a investor. Investor nic chápat nemusí - stačí ho přesvědčit, aby Vám dal peníze a čas. Investora takové věci nezajímají, maximálně by si vymínil právo na názor nějakého odborníka, i když kvůli takovým pár šestáků o tom pochybuji. Jediný, kdo musí chápat podstatu vynálezu, jste Vy. A ještě musíte umět nějakého investora přesvědčit, že to Vy sám chápete a že z toho něco bude. Nic víc, nic míň. Jak vidíte, tady jste nikoho nedokázal přesvědčit. Jen se po Vás chtělo vysvětlení fyzikální podstaty, tedy nic patentovatelného, a zatím jste tu jen dokolečka opakoval, že to funguje jinak než cyklické stroje a kolik by se ušetřilo. Nezlobte se na mne, ale mne osobně jste zatím žádnými fyzikálními argumenty nepřesvědčil o tom, že by se tato věc měla brát nějak vážně. On takový MEG je na tom velice podobně - fyzikální teorie k tomu neexistuje, jen by to prý mělo fungovat nějak "jinak", prototypy ano, dokonce to vypadá, jako by tam už byly náznaky že by to mohlo fungovat, jenže jde o úplně jiný fyzikální jev, který tam amatérští konstruktéři pozorují, a při své fyzikální pologramotnosti na to nejsou s to přijít - jednoduše se nechali unést svou vlastní představou.

Pán Viktor, ja som už raz získal jednu firmu pre spoluprácu na vývoji funkčného modelu pacyklového stroja. Predbežná dohoda znela na tri mesiace. Poskytli mi 18 000,-Sk v hotovosti, nejaký materiál a nejaké služby, spočívajúce vo výrobe potrebných súčiastok so strojovou presnosťou. Bol som nútený tú hotovosť spotrebovať na vlastnú obživu (okrem pár korún na technické a technologické drobnosti). Tie tri mesiace som využil takto: prvý mesiac som sa snažil využiť poznatky z prvého modelu, vytvoreného pred dohodou, pri navrhovaní a konštrukcii druhej verzie modelu. Druhý mesiac som intenzívne tvoril a obmieňal komponenty, získal som výsledky určitých meraní. Tretí mesiac som pripravoval model, ktorý už nebolo možné robiť "na kolene". Avšak vo firme mi niektorí ľudia začali akoby robiť prieky, sabotovali moje úsilie hlavne tým, že naťahovali čas pri výrobe požadovaných komponentov. Nemôžem to dokázať, ale malo by to svoj zmysel - zamedziť pokračovaniu zmluvnej spolupráce z dôvodu nedostatočných výsledkov. V tej firme totiž, ktorá má dostačujúce strojové vybavenie, som tesne predtým zmluvne pracoval pre inú firmu na konštrukčnom vývoji zariadenia, ktoré malo fungovať na báze magnetokalorického efektu, a nepohodli sme sa, takže som s tým skončil a orientoval som sa na svoj pacyklový stroj.
Ku koncu r. 2005 som tak ostal úplne bez peňazí. K datu mám opäť niekoľko desiatok tisíc hotovosti, takže v krajnom prípade by som pokračovať v práci aj tak, že jednoducho by som si výrobu potrebných komponentov objednal a zaplatil. (Skúsenosti v hodnote mnohých tisíc už mám, to je nehmotná investícia, ktorá môže pri pokračovaní veľmi zavážiť.)) Ale finančná stránka veci nie je všetko, mám aj iné problémy. Takže práca stojí.
Aj inde poznamenávam - možno p. Rytíř zverejní môj ďalší článok Laické úvahy o budúcnosti energetiky, z neho sa dozviede opäť niečo viac.

1/ Hned první dvě souvětí si odporují...

3/ Máte snad pocit, že montér v automobilce musí chápat konstrukci motoru ??? Bohatě stačí, kdy dostane konstrukční manuál a pochopí, v jakém pořadí musí co montovat... S návrhem nových součástek je to to samé... Bohatě bude stačit, když jim to dokážete popsat... Nicméně je zjevné, že něco takového je poněkud mimo Vaše schopnosti...

5 let v čudu a stále nic...

Je tu niekolko zaujimavych myslienok, ku ktorym by som sa mohla priklonit. Ale mam tu aj nejake otazky ale to asi vyplyva z mojho veku. Ja sa zaujimam o zivotne prostredie a toto je prave ta tema o ktorej by sa malo hovorit viac. Drzim palce, dufam, ze sa Vam podari zostrojit ten stroj. Dakujem za vsetkych a prajem vela stastia. Je v tom len jeden problem, kym budu pri moci ti co maju ropu, nikdy nedovolia volny prechod na alternativne zdroje enegie a preto treba zvolat slava tym co sa o to aspon trochu snazia, a jednym s tych ludi ste vy. Dakujem

Netusim ci autor clanku vyhladaval na nete ci uz nieco podobne nebolo zostrojene. Pravdepodobne nenarazil na stranku theaircar.com. Velmi zaujimava stranka o autach ktorych pohon je stlaceny vzduch. Slubovane parametre su velmi dobre, teoreticky mal byt dojazd vecsieho auta az 300 km. Je viacero stranok o tom istom, licenciu na to maju Taliani. Na jednej z nich boli aj videa ako jazdia auta na vzduch. Stranka uz bola parkrat zmenena, ale za niekolko rokov na nej nepribudlo nic konkretne, kde by sa auto dalo kupit, alebo nieco podobne. Ked som zacal hladat dovod toho vsetkeho, nasiel som informaciu ze uz niekolko spolocnosti postavilo tovaren alebo dielnu na vyrobu takychto aut. Ak bola informacia ktoru som nasiel spravna, tak tieto firmy maju teraz financne problemy, alebo uz skrachovali, lebo autori patentu a celej myslienky neboli schopni dodat funkcny prototyp ktory by splnil slubovane parametre. Vraj take auto naozaj funguje, ale dojazd neni ani zdaleka taky ako sa predpokladalo a je nanajvys niekolko kilometrov. S takymito parametrami by si to auto asi nik nekupil....

Takze: Velmi dobra myslienka, skoda len ze realizacia nebola uspesna...

Nie je mi zrejmé, prečo ste použitie pacyklového stroja zredukovali na agregát automobilu. Domýšľam sa, že stroj, o ktorom hovoríte (agregát "auta na vzduch"), zrejme nie je reálny takým spôsobom, ako bol navrhnutý, preto nemohlo dôjsť k jeho praktickému využitiu.
Pacyklový stroj sa ako agregát pre automobil nehodí. Pri potrebnom výkone min. 40-50 kW by musel byť príliš veľký na zvyčajnú veľkosť auta, čo by nebolo praktické. Využitie pacyklového stroja (chladiaci/mraziaci stroj, beztlakový skvapalňovač plynných médií a obnoviteľný zdroj energie) je popísané v článku Rámcová správa o pacyklovom stroji na www.ekolist.cz (Fórum Ekolistu).
Moje informácie o "aute na vzduch" (nijako nie rozsiahle) vyznievajú v tom zmysle, že auto pri svojej prevádzke využíva stlačený vzduch (využíva jeho tlakovú energiu, resp. "preplňuje" spaľovací motor s určitým pozitívnym výsledkom). Stláčanie vzduchu je energeticky nevýhodné a nezaobíde sa bez strát - mechanická práca sa spontánne mení na teplo. Naproti tomu pacyklový stroj využíva okolité teplo obsiahnuté vo vzduchu (môže však byť privádzané aj inak). Pochopiteľne, aj tu musia byť vytvorené potrebné podmienky pre tento dej, ale nie je to sprevádzané energetickými stratami. Nazdávam sa, že je to podstatný rozdiel proti stroju pre "auto na vzduch".

Musel som si este raz precitat cely clanok. Je pisany dost vseobecne vpodstate knkretny princip je uplne zamlcany (co chapem ak by to malo naozaj fungovat). Osobne si naozaj neviem predstavit ze by napriklad chladnicka pracovala sama len z toho ze by ochladzovala okolity vzduch... Je pravda ze motor v aute na stlaceny vzduch pracuje na zaklade energie ulozenej v stlacenom vzduchu a nie z energie tepla vzduchu okoliteho. Ale ak som spravne pochopil definiciu "pacyklovy stroj" tak je to podobne, lebo pracuje stale s mensim vykonom az dokym sa mu neminie "palivo" v podobe stlaceneho vzduchu.
Kazdopadne vam prajem vela uspechov, aj ked som stale skepticky a budem len rad ak sa casom dozviem o nejakych uspechoch vasej myslienky. Uz ste si to dali patentovat?

1) O funkčnom princípe pacyklového stroja (vo všeobecnosti) si môžete urobiť lepšiu predstavu - lebo stále ste úplne "pomýlený" - v článku Laické úvahy o budúcnosti energetiky (je tu na Proatomwebe).
2) Funkčný princíp pacyklového stroja bol prihlásený do patentového konania, ešte som však nepožiadal Úrad priemyselného vlastníctva o úplný prieskum prihlášky, pretože som predpokladal, že by bolo dobré ešte pred tým zhotoviť funkčný model stroja. Podnikol som vlastný pokus, ktorý stroskotal na mojej ekonomickej situácii. Pokusy o spoluprácu s konkrétnymi firmami alebo inštitúciami boli (až na jeden prípad v trvaní tri mesiace) bezúspešné. Nič sa nedeje. Na cene tej myšlienky sa nič nemení, straty z omeškania, spôsobené váhaním ohľadom jej podpory, však narastajú exponenciálne každým dňom. Taký je život. Za hlúposť sa platí, v súčasnosti čoraz drahšie. Je mi trochu ľúto tých ľudí, ktorí tieto veci nemohli nijako ovplyvniť, ale budúce následky ich postihnú veľmi-veľmi tvrdo.

Vážený pán František,

prečítal som si diskusiu k Vášmu pacyklovému stroju.
Spomínali ste tam spolu s diskutujúcimi, že realizácia funkčného vzoru je možná ak by ste mali k dispozícii 10 000.-Sk.
Nie je problém. 10 000.- Sk Vám môžem poskytnúť.
Nie však v hotovosti, ale účelovo na základe Vášho projektu aspoň vo forme okótovaného náčrtu s uvedením materiálov a súvislostí konštrukcie.
Skúsme byť konkrétni a nechodiť okolo horúcej kaše.
Veď len tak môžte všetkých pochybovačov presvedčiť a ukázať že nehovoríte do vetra.

Investor

Mám záujem o informácie, kto ste a aké máte možnosti pri
prípadnej spolupráci na konštrukčnom vývoji pacyklového stroja. Pokúšal som sa s vami spojiť e-mailom podľa uvedenej adresy, ale e-mail sa vrátil. Kontakt na mňa: fcudzis@zoznam.sk.

Polovina tohoto článku jsou autory zbožná přání...

A o podstatě jeho snu se také moc nedozvíme...

Pouze to, "jaké by to bylo všechno hezké"...

A hlavně, jakým mechanismem by docházelo ke zkapalňování vzduchu ?????

Vždyť ze základů středoškolské fyziky je jasné, že je k tomu potřeba práce....

1) ...autorova zbožná přání? Naozaj? Vám by ich naplnenie "nebodlo"?
2) Článok predstavuje reakciu na článok Zachrábníme civilizaci pro naše děti? a nemá za cieľ popisovať funkčný princíp pacyklového stroja. "Pouze informuje, že jisté řešení existuje."
Viac o pacyklovom stroji uvádza článok Laické úvahy o budúcnosti energetiky, stačí si ho otvoriť.
3) Ku skvapalňovaniu vzduchu v stroji môže dochádzať opakovaným odoberaním jeho vnútornej energie (spôsob per partes) a jej odvádzaním von, čo má za dôsledok pokles teploty pod kritickú teplotu. Vieme, že k skvapalneniu vzduchu nedôjde jeho púhym rozpínaním (napr. do vakua).
4) Je úsmevné, keď pri skvapalňovaní plynov im najprv dodávame energiu - tú energiu, ktorej ich treba vzápätí zbaviť ochladením (to ale nestačí). Efektivita teraz používaného procesu skvapalňovania je preto zákonite veľmi nízka, podobne ako je nízka účinnosť doteraz používaného spôsobu premeny vysokopotenciálového tepla na mechanický pohyb.
Je tiež úsmevné (úsmev cez slzy) sledovať tú sebaistotu, že neexistuje nič iné, okrem toho čo poznáte.

1/ Neschopnost funkčně popsat fungování stroje bez toho, aby zároveň byla jasně vysvětlena logika děje není nic jiného než snění... S realitou to nemá nic společného...

2/ Takže propagační snění...

3/ Odebírat vnitřní energii je sice možné, ale zároveň je nutné do takového procesu investovat další energii... Viz konvertorová technologie...

4/ Může existovat cokoli, co neporušuje přírodní zákony... Zatím jste však nepředvedl nic, co by mělo vůbec nějaký smysl...

Jak je vidět z článku a z následující polemiky názorů je pan František Cudziš senilní dědula co se snaží ohromit společnost . Kdyby to bylo co k čemu, tak se to už dávno vyrábí. Kdo umí, umí, kdo neumí, ohromuje. Připomíná mi to silně terorii o neexistenci járy Cimrmana v prostoru

Ani trochu ma neprekvapuje podobný postoj - je x-tý v poradí; a, čo je hlavné, netýka sa veci. Autor tohto "pozoruhodného" úsudku usudzuje nepriamo, a to sa nie vždy oplatí. Čo vie vlastne o celej veci? Vygooglil si heslo "pacyklový stroj"? Aj v tamojších odkazoch sa vyskytuje neopodstatnený posmech. Z veci sa smejú neskutoční zadubenci, a takých som nikdy nemal v úmysle ohromovať, ani si nechať zosmiešňovať svoje meno, ktoré som nikdy neskrýval. Jediné pozitívum je, že sa "podpísal" e-mailovým spojením, čo kvitujem. To je však všetko, čo si môže senilný dedula myslieť o ... .

Na podporu autora:
Necital som podrobne celu diskusiu,ale apriori nieco odmietat je dost hlupe.
Vedci sa tolkokrat mylili,ze keby napr. niekto pred 100 rokmi povedal,ze sa budu vidiet ludia z druheho konca sveta,najviac by protestovali "ucenci",podobne o genetike,ap..Tych prikladov by bola spusta,.....
Teda su svojimi "vedomostami" najviac obmedzeni.
Pracujem na univerzite uz takmer 20 rokov,predtym v praxi a najst tu cloveka zdravo rozmyslajuceho je dost otazne.
A casto popieraju aj veci,co su dokazane /napr. aj tepelne cerpadlo,/.
Myslim ze napr. Bolzman dokonca spachal kvoli nepochopeniu "kolegov" samovrazdu,pritom mal pravdu.
Snad len citat:
cim vyssie clovek vyleti,tym sa zda mensi ostatnym.
Ved predsa ak nedokazem,ze sa nieco neda,nemozem to suverenne tvrdit .
A ako dokaz pouzit nejaku poucku ....:-)))
Mal sa toho drzat aj clovek,ked pocul ,ze stroj tazsi ako vzduch nemoze lietat,a pritom videl vrabcov a chrobaky vo vzduchu?
Aka to bola vtedy obmedzenost.

Citat:
Nerikejte,ze neco nejde,protoze vzdycky se najde nejakej „blbec“ ,kterej to nevi a udela to.

Oko hovori,vidim v dialke kopec.
Ucho sa s hlavou otoci a hovori, nic nepocujem.
Ruka sa natiahne, hmat hovori,nic necitim.
Cuch podobne.
Nakoniec sa zhodli na tom,ze s okom sa deje nieco nedobre.

Podobny stroj(pseudo perpetum mobile) byl popsan zacatkem 90-tych let v casopise Technicky magazin(nobo Technicky tydennik) pod oznacenim Gravitacny stroj.Vymyslel ho vezen Leopoldova ,ale Patentovy Urad vPraze ho nechtel uznat.Proto se vynalezce obratil naSvetovou Radu Slovakov ,aby ho podporila.Jak se vec dale vyvijela nevim, doslo k rozpadu republiky, odesel jsem do duchodu, a uvedene casopisy jsem prestal odebirat.