|
Komentáře ke článku: Základy chemie a fyzikální chemie v oblasti energetiky ze dne 20.12.2006, autor článku: Petr Vaňura Komentář ze dne: 20.12.2006 16:32:42 Reagovat Autor: neregistrovaný - Ivan Vitula (ivan.vitula@centrum.cz) Titulek: Teplo I když je jasné, že ideální je za turbínou voda co nejstudenější, přesto je mi nějak líto toho tepla vypouštěného Pánu Bohu do oken. Jak by to vypadalo s jadernými teplárnami s výrobou elektřiny? Nevyplatilo by se to u větších měst? Komentář ze dne: 20.12.2006 16:54:01 Reagovat Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@) Titulek: Re: Teplo Jaderné teplárny by zajisté mohly fungovat. Problém je však se zabezpečením, vysokými fixními náklady na lokalitu JE. Proto se v lokalitě vyplatí stavět mnoho bloků o velkém výkonu, nikoliv desítky malých zdrojů. Transport tepla na velké vzdálenosti je problematický a ztrátový. Druhou věcí je, že stávající VVER reaktory mají nízkou výstupní teplotu z reaktoru a pro tzv. kogeneraci se moc nehodí. Dle mého názoru mají v tomto smyslu budoucnost malé vysokoteplotní modulové reaktory GT-MHR,HGTR, o výkonech 100-300 MWe, jako dělané pro výrobu tepla+el.en. Komentář ze dne: 21.12.2006 11:49:34 Reagovat Autor: neregistrovaný - M.Štěrba (@) Titulek: Re: Re: Teplo Ty malé modulové reaktory do 300 MWe, to je moje představa už z hlediska regulovatelnosti soustavy, nemusely by se udržovat tak velké horké záložní kapacity. Po vyčerpání uhlí by regulovatelnost mohla být vážným problémem, když k atomu přistoupí ještě další nárust neregulovatelných OZE. Však ono se plánovalo napojit vytápění Brna na Dukovany a Českých Budějovic na Temelín, ale zase to nakonec místní nechtěli... Tak alespoň vytápět skleníky kolem nebo něco podobného. Komentář ze dne: 11.01.2007 23:33:50 Reagovat Autor: neregistrovaný - Viktor (@) Titulek: ad Carnotův cyklus To co je v článku vydáváno za Carnotův cyklus je ve skutečnosti obecný tepelný stroj. Carnotův cyklus musí být navíc UZAVŘENOU soustavou, CYKLICKY pracujícím tepelným strojem a musí mít za daných okrajových podmínek MAXIMÁLNÍ ÚČINNOST, kterážto vlastnost je ekvivalentní s tím, že v P-V diagramu se musí pracovní křivka takovéto soustavy skládat pouze ze dvou izoterm a dvou adiabat. Cokoliv jiného bude mít vždy nižší účinnost než takovýto cyklus. Zobrazit článek Základy chemie a fyzikální chemie v oblasti energetiky |
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.