Bohužel za to nemůžou biopaliva samotná (princip), ale hlavně, jak se píše v článku:

že se spotřebovává energie s únikem emisí do atmosféry při výrobě umělých hnojiv a pesticidů, pěstování, zpracování, výrobě v rafineriích s dalším únikem CO2, dopravě, infrastruktuře a distribuci, vyčerpávání a odvodňování půdy.

Všechny tyto negativní jevy vznikají pokusem vypěstovat biopaliva pomocí "tradičního" moderního zemědělství.
To je samozřejmě ekologický nesmysl a výsledkem je katastrofa.
Biopaliva mají smysl pouze tehdy, jestliže jejich produkce bude lokální (krátká vzdálenost od výrobce ke spotřebiteli,
nejlépe pro vlastní spotřebu (družstva) a bez použití fosilních hnojiv a pesticidů (tedy s využitím permakulturních principů, např. i bez orání).
Taky by se neměly rafinovat (např. řepkový olej lze vylisovat a rovnou použít).

Změna systému zemědělství na udržitelné je zcela v souladu a cílem SZ. Deformovaně tržní globalizované fosilní .... zemědělství ne.

1.Článek popisuje jak ta produkce probíhá, jaké jsou tendence a jaké to má dopady na populaci ve světě. Článek neuvádí, jak by situace měla být řešena v ČR; to už je ale jiné téma – jestli pěstování bez pesticidů a umělých hnojiv zajistí dostatečnou produkci pro výrobu biopaliv, jestli centralizovaně nebo decentralizovaně, jestli bezorebným permakulturním pěstováním atd. Uvidíme, jaký bude další vývoj, ten mají v rukou mocní a ne my plebs.
Několik let jsem sledoval permakulturní komunitu a mohl bych jejich příběh popsat. To ale asi nikoho nezajímá, tak už končím.

velmi prevelmi by mne zajimalo, kolik bio-energie z hektaru je mozne dostat nejakym permakulturnim hospodarenim (trojpolni hospodarstvi?), bez fosilnich vstupu, tedy prakticky bez mechanizace, postriku a hnoijv, a bez degradace pudy.

Vsechny ty Zelene odhady na nase "rezervy v biomase" totiz bohuzel pocitaji s pestovanim biomasy pomoci intenzivniho zemedelstvi.

Na tohle téma prováděli v univerzitě Berkeley v Kalifornii pokusy s kukuřicí s cílem zjistit, kdy už není výroba biolihu ekonomicky možná. Při plném dotování hnojivy a pesticidy byl výnos 8600 kg/ha. Postupně snižovali dávky až na stav, kdy hnojili pouze natí s ekvivalentním podílem chlévské mrvy, kompostováním, rotací. Za těchto okolností klesl výtnos na 1600 kg/ha a většího výnosu nebylo už možné dosáhnout. Když vynechali chlévskou mrvu, hnojili jen natí klesl výtnos na 1000 kg/ha. Pokud pěstovali bez umělých i přírodních hnojiv, výnos s postupným vyčerpáváním půdy klesal k nule. V tom případě ani samotné sluneční záření nebylo schopné zajistit růst a produkce zkolabovala. Bylo doloženo, že sluneční záření je podmínka nutná, nikoliv postačující. Závěr tedy byl, že při přirozeném cyklu pěstování bez umělých hnojiv je úroda tak nízká, že náklady na výrobu jsou větší než výtěžek a výroba biopaliv je za těchto podmínek nemožná. Stačí to pouze na potraviny.
To ovšem nebylo v podmínkách permakulturního pěstování, t.zn. ruční práce, bezorebné pěstování atd. O tom bych mohl přinést závažné svědectví a napsat příběh jedné komunity, pokud by to p.Rytíř zveřejnil. To byste asi šel do kolen nebo do mdlob a toho bych vás chtěl ušetřit.

Pridavam se k predrecnikovi, take by mne zkusennosti s permakulturnim pestovanim velice zajimaly. Byl bych zvlaste vdecen za reference na puvodni prace, pokud jsou anglicky, protoze toto tema obcas resim s lidmi z Concerned Scientists ve snaze je presvedcit o nutnosti alespon verbalni podpory jadra...

Dekuji za Vase clanky.

"Deformovaně tržní globalizované fosilní .... zemědělství ne." - to je nesmysl. Skutečně tržní řešení by s tímto problémem velmi rychle zatočilo. Dotace a subvence(pocházející zhusta ze strany všelijakých zelených a rudých) způsobují tenhle problém.

No jo no, článek umístěny na serveru pro atom web... ani se nedivím. Kdo jste proboha přišel na to, že pěstování bioplodin v českých podmínkách bude mít ty zmíněné vedlejší efekty? Hrozí u nás kvůli tomu kácení lesů? Naopak, máme nyní spoustu neudržované půdy jiné. Je monokultura vrb/topolů/šťovíků srovnatelná s monokulturou smrků, aby ji sundal orkán? Biopaliva mají být řešení pro lokální místa, ne aby se vozila přes půlku světa. To ale ani Bursík snad proboha nechce.

Vážený pane Kotec, odpovídám na vaší připomínku.
1. V článku jsem se o ČR ani jednou nezmínil kromě doslovné citace ministra Bursíka.
V článku jsem uváděl informace ze studie, která se zabývá celosvětovým vývojem v této oblasti a jsou explicitně uvedeny země, které nesou největší tíhu toho vývoje s tím, že to může mít dopady i na země EU. V článku jsem uvedl, že země EU mohou vypěstovat tolik, kolik jim umožní ekologické direktivy EU a půdní fond tj. bez kácení lesů a pěstování monokultur a dalšího poškozování přírody. V případě, že by nebylo možné vypěstovat požadované objemy, země EU mohou uvedených zdrojů využít a to už probíhá.
Ty nejpokročilejší země v biopalivech jako Švédsko, Německo Španělsko toho využívají jak je uvedeno v článku. Např. Švédsko už má 200 biolihových čerpacích stanic,a když je nestačí zásobit z vlastních zdrojů, tak to doveze přes půl zeměkoule, taková je skutečnost. Česka se to zatím netýká, u nás zatím dostatečně dotovaná produkce umožňuje zajistit produkci z vlastních zdrojů, pokud by to nestačilo, tak asi také dovezeme. U nás by se tedy lesy ani potom nekácely, ale pro nás by se kácely někde jinde s příslušným dopadem na skleníkové plyny.

2."Nevím co proboha ministr Bursík chce nebo nechce", ale já vám zkopíruji ještě pár jeho citací z ekolistu:

"V lesním hospodářství jsme udělali chybu, kterou jsme teď poznali při větrné kalamitě. Všude jsme zasázeli kukuřici - já říkám smrkovým monokulturám kukuřice - a ona nám teď ta kukuřice na podmáčené půdě popadala. Nesmíme stejnou chybu udělat v biopalivech. Lidé zaznamenali, že jsem v předvolební kampani jezdil na řepkový pohon, to ale neznamená, že hned osázíme celou republiku řepkovou monokulturou. Všechno má svoje meze, jde o to zachovat v krajině pestrost."

Tedy jestli někdo píše o kácení lesů v ČR za účelem biopaliv, tak to nejsem já.

Pánové , článek není dobrý , v tom se asi shodneme.
Autor se dopustil v dobré víře upozornit na špatnou politiku mnoha chyb.

Ale jádro věci je jasné biopaliva nejsou žádnou alternativou fosilních paliv! je to pouze fikce.

příklad:
mám spotřebu 100litrů nafty ...

za celkové náklady 50 litrů nafty vyprodukuji 50 litrů bionafty

výsledek mám 100 litrů pohonných hmot z 50% podílem obnovitelných zdrojů , takže jsem vlastně ekolog. Ve skutečnosti jsem utratil spoustu peněz za nesmysl, takže jsem si snížil životní úroveň.



Hlavní chyby v článku :

Není pravda , že se z atmosféry co2 nedostane oceány aktivně odčerpávají co2 z atmosféry, takže po přechodu civilizace na zdroje převážně neprodukující CO2 dojde opět během 100-200 let k poklesu koncetrací CO2 v atmosféře a tím k ochlazení země na uroveň před vzestupem teplot. ( prokázáno)


2)

Od příchodů lidí do Amazonie bylo vykáceno asi 14% původního lesa. ( v ČR přišla o cca 65% , v Anglii více než 85% lesa)
Tempo odlesňování v Amazonii je nižší než 0,4% ročně !
Existence Lesních plantáží snižuje tlak na kácení původních dřevin.

3)
nevím o tom , že by v Argetyně byl hladomor...


Chyby v diskuzi :

trvale udržitelné zemědělství :

Pozor ono to zní hezky pěstovat roslinky bez použití průmyslových hnojiv v souladu s přírodou ...

Ale co se stane ? Prudce klesne úrodnost obdělávané půdy (využíváte pouze energii slunce ) a výsledek , snížená produktivita práce - roste cena potravin , což v rozvojových zemí znamená hladomor ! , dále roste tlak na lesy , protože je třeba několikanásobně více zemědělské půdy na stejné množství potravin- ničení pralesů .

Tedy tzv. trvale udržitelné zemědělství je naprostý nesmysl jak z ekologického tak ekonomického hlediska!
V rozvojovém světě také z morálního - nechat umírat nevinné děti hlady kvůli nějaké zelené ideologii je přeci zrůdnost !

Jsem rád, že máte k článku připomínky, protože nic není pouze jednobarevné, proto je třeba více pohledů. Jinde ve světě se o těchto problémech diskutuje, tak proč by to mělo být u nás tabu.

Nyní k jednotlivým připomínkám:
1) „Není pravda, že z atmosféry CO2 … „
Tento problém jsem nijak nerozváděl, pouze jsem konstatoval, že se do atmosféry dostávají skleníkové plyny, které se podílí na skleníkovém efektu, které pravděpodobně v tomto století oceán neodčerpá. Že oceány odčerpávají CO2 z atmosféry je mi známé, spíše je tu otázka kdy je možné dosáhnout rovnováhy kdy produkce =odčerpávání, ale zřejmě se jeho působení v tomto století nevyhneme.

2) "Farmaření v Amazonii" vyšel v National Geographic 1/2007 rozsáhlý článek o mýcení lesa a farmaření(Scott Wallace). Vědci varují, že s přibývajícím tempem mýcení bude za 20 let 40% Amazonského pralesa zničeno a 20% znehodnoceno. Mně nezbývá nic jiného, než tu informaci přijmout, protože já nemám možnost vlastního výzkumu. Alarmující je zrychlení, jakým ničení probíhá. Odborníci mají největší strach z toho až bude dokončena „sójová dálnice“ BR-163, že to bude signál k dalšímu náporu na prales. To farmaření tam probíhá tak, jak jsem v kostce popsal v článku. Pokud jste odborníkem na Amazonii, tak můžete na adrese ngm.com/0701 své poznatky předat.

3)Neuvedl jsem, že je v celé Agentině hladomor, ale doplňji je to v oblastech s velkoprodukcí sóji a ožebračováním malých farmářů. Podstata je v tom, že tam kde dochází k vytlačování produkce potravin dotovanou produkcí rostlin pro biopaliva to vede k bídě a hladovění. Podle WHO OSN hladem na světě trpí 800 milionů lidí a pěstování biofuel rostlin k tomu přispívá.

Je hezhé , že čtete NG. Také když začal vycházet v češtině řekl jsem si že si ho předplatím. Prvních několik čísel , mě však natolik zklamalo, že jsem od toho upustil.
Vzhedem k tomu , co jsem se dozvěděl NG , nedoporučuji Vám dále z tohoto zdroje čerpat.
Zkuste toto zde se dozvíte skutečně relevantní mnohokrát prověřené informace ne jen z Amazonie :

http://www.lomborg.com/books.htm

pokud byste měl zájem o knihu , dá se koupit v českém překladu... ( skeptický Ekolog))

rád bych znal Váš názor..

Vážený pane ..., chcete-li můj názor, tak v mezích možností.
Nechtěl bych se pouštět do ideologických šarvátek. Chtěl bych oddělit skutečnosti, které jsou plusmíns měřitelné od interpretace výsledků do určitých ideologických kontextů.

Jako příklad uvedu H.Scheera, který je zcela jednostranný zastánce OZE jako jediného zdroje energie (viz jeho knihy Světové sluneční hospodářství a j.), kde m.j. biomasu považuje za zdroj všeho – biopaliv, bioplynu, tepla, elektřiny, suroviny pro chemický průmysl – myšlenka je to krásná. Jenomže dnes pod tíhou zjištěných skutečností připouští, že průmyslové pěstování energetických rostlin devastuje přírodu. Viz jeho článek v BL 8.2.07,resp.eurosolar.cz Kdo je Godot ... – takže doporučuje ekologické zemědělství bez umělých hnojiv a pesticidů …, jenomže výnosy za těchto podmínek jsou tak malé, že průmyslové využití je nemožné, je to začarovaný kruh. Podobně se vyjadřuje náš ministr Bursík – viz jeho text v jiném příspěvku.

Nyní k National Geographic – který může mít ideologické zabarvení, které někomu vyhovuje a jinému nikoliv, ale když uvede informace ověřitelné z jiných zdrojů, tak proč jich nepoužít, aniž mě to vychýlí z mého názoru. Když dochází k mýcení deštných lesů, tak proč tvrdit, že to není pravda, když si můžete stáhnou družicovový snímek a tam to vidíte na vlastní oči. Interpretace ale může být různá – plantážníci se radují, že budou mít další půdu, indiáni mají hrůzu, protože jim hoří domov .
Pohledem té zmíněné studie podle které jsem napsal článek to znamená, že na úkor nově vznikajících plantáží jsou ožebračováni místní obyvatelé. To je bohužel měřitelná skutečnost a to žádná idelogie nezmění. Studie poukazuje na nový fenomén, který vstupuje do hry, který může způsobit strádání a při poznání tohoto jevu je možné se mu bránit a to není v rozporu s Lomborgem.
Podle WHO OSN dnes hladoví 800 mil. lidí. Lomborg říká do r. 2010 jich bude „jen“ 680 mil . Otázkou je, jestli se ty uvedené trendy zastaví nebo ne. Takže jich může být těch 680 mil. nebo také 900 mil.
Samozřejmě záleží na tom, jestli se na věci díváme brýlemi růžovými nebo černými. Kdo sedí v teple u kafíčka, tak má brýle růžové, kdo je terénu reality už to tak růžově nevidí.

Děkuji za názor, kolik lidí bude hladovět v roce 2010 to asi nikdo neví, nicméně bych chtěl poukázat hlavně na fakta , která je možné najít v knize a také ověřit. ( např. údaje z Amazonie ). S Komentáři nebo hypotezami není nutno souhlasit.

Mám doma Lomborga a Skeptického ekologa. Co se týče pralesů, nemohu posoudit, nemám podklady a není to můj obor.

Co se týče jaderné energetiky - píše zde o typickém mýtu - že plutonium z VJP se dá zneužít pro výrobu jaderné bomby. Že se kvůli tomu FBR neprosadilo.

Dále se opět dopouští Zelené demagogie ve formě srovnávání nákladů a ceny! To jsou 2 různé věci! A tím dokazuje, že cena el.en. z jaderné energie je 2x dražší, než z fosilních paliv. Plete tedy hrušky s jablky.

Ve skutečnosti jsou náklady jaderných zdrojů a fosilních plně srovnatelné. Při započtení externalit nižší. Záleží na lokalitě. Jaderná elektrárna kdekoliv na světě bude mít přibližně podobnou cenu, u fosilních záleží na blízkosti zdrojů.

Bohužel díky tomu bodu je v podstatě celá jeho kapitola o globálním oteplování a "Kyotu" špatně. Vychází z premisy, že fosilní zdroje lze nahradit OZE a ty jsou značně dražší (to je pravda). Ale při využití jaderné energetiky lze snížit emise (o těch několik procent, co jsou třeba) za - v podstatě nulových - nákladů!

Nevím, zda výše uvedené nepřesnosti jsou záměrné nebo ne. Domnívám se, že splést si dlouhodobé výrobní náklady s tržní cenou nemůže myslet žádný absolvent ekonomické školy vážně...

Takže jediný důvod, proč to tam je napsané je zřejmě sponzor na předposlední stránce (CZECH COAL) - neboli "uhelná lobby".

Víte nerad bych hájil Lomborga, ale je třeba trochu objektivně na 600 stránkách knihy se Lomborg zabývá jádrem na cca 0,5 stránce a mimo jiné píše že se jedná o čistý zdroj. K ceně říká L. že cena se dá jen těžko zpočítat atd.
Co se týče ceny jádra , pak se nesmíte orientovat podle cen energii v Evropě nebo v ČR. Např v Canadě stojí 1kWh 1,2kč - netopná sazba pro obyvatelstvo, nevím jestli nové JE dokáží konkurovat..
L. se věnuje jádru velmi málo a je pravda , že předpokládá nahrazení fosilních paliv OZE, což jak jste řekl zpochybňuje celou kapitolu o globálním ot. , na druhou stranu celá EVROPA v době vzniku knihy předpokládala plnění Kjota pomocí energie z OZE což už dneska není pravda

V knize mnoho zajímavých myšlenek a bylo sebráno obrovské množství dat určitým způsobem kniha předchází svou dobu, což se dá říct jen o malém počtu knih na téma EKOLOGIE.

OZE vám připadají jako nefunkční ve velké energet. nepoužitelné zdroje , no v rámci zemí jako ČR to platí , ale podívejte se do světa větrná energie začíná být v mnoha čátech světa již konkurenceschopná - Čína , Indie .. atd. Přímořské státy mívají velké řeky - přehrady - regulační energie - vítr - konkurenceschopné VE. Je to zajímavá kombinace mysím , že VE může v blízké budoucnosti v mnoha zemích dosáhnout 10% jejich spotřeby ( ne v ČR .. ) v delší perspektivě může světová produkce el. energie z větru překonat produkci el. energie z jádra. (před r. 2025) Celosvětový růst Ve je 25% inst. výkonu ročně jen loni bylo postaveno 15GW inst. výkonu VE při 15% využití tedy vyrobí více en. jež naše JETE, Za letošní rok přibudou v přepočtu již 3 bloky Temelína...

Co se týče ceny jádra. Tak cena jádra je, narozdíl od jiných zdrojů velmi dobře vyčíslitelná! Tedy i v tomto se Lomborg plete. Resp. platí, že pakliže je cena energie z jádra špatně vyčíslitelná, je mnohem hůře vyčíslitelná z jiných zdrojů. Typicky OZE kde může být rozptyl ceny i 90 %, ale i uhlí, ropa, zemní plyn - tam všude záleží na lokalitě a náklady na těžbu se značně liší!

Jelikož jádro zaměstnává nejméně lidí na vyrobenou jednotku energie, cena paliva tvoří jen malou část koncové ceny, jedná se o cenově o velmi stabilní zdroj. Pakliže nedochází k umělému prodražování.

Doporučuji článek týkající se ekonomiky jaderné energetiky:
http://www.uic.com.au/nip08.htm

Zd e jsou náklady jádra (t. variabilní v tom roce) nejnižší, 3x nižší než např. u plynu a na úrovni uhlí.

Cena je utvářená trhem, a v letech, které udává Lobmorg byla cena nižší, než byly celkové náklady, ale nejen u jádra ale i jiných zdrojů! Proto se nevyplatilo stavět žádné zdroje - ani jaderné, uhelné, plynové a proto je teďka energie málo a cena šla nahoru!

Co se týče VTE. Nelze jednoduše porovnávat KWh z VTE a KWh z Temelína. Jak se píše v řadě článků na tomto webu, energie z VTE je málo kvalitní a její tržní cena je asi 1/3-1/2 oproti ceně dlouhodobého kontraktu, poněvadž na 90 % produkce se musí držet záloha. Proto též konkrétně vítr, slunce, nemůže být hlavním zdrojem, ale pouze doplňkem fosilních zdrojů.

Proč se staví tolik větrných elektráren - díky dotacím, a to i např. v USA! Naštěstí nové jaderné bloky v USA budou mít stejné zvýhodnění jako větrné elektrárny - v Evropě věc nemyslitelná.

Co se týče Lobmorga, řada věcí je správná, ale to mohu říci i o aktivistech.

Proč se jádru věnuje 0,5 stránky? Vždyť dnes vyrábí JE mnohem víc než OZE (vynecháme-li velké vodní elektrárny). Proč si nevybere příklad Francie, které ušetřila díky JE hodně emisí? Myslím si, že to bylo od Lomborga ZÁMĚRNÉ!

Nemohu souhlasit s kapitolou str. 354. Omezíme CO2 a ještě vyděláme. Právě v případě jádra je to možné!

Děkuji za obsáhlou reakci. Určitě máte pravdu že energie z VE je málo kvalitní , ale problém je v tom že tržní prostředí v energetice v podstatě už neexistuje, takže tento fakt tomuto zdroji nijak nebrání v dynamice růstu. Jinak nemíním nijak obhajovat VE, žil jsem nějakou dobu v Německu... Je pravda že Lomborg záměrně nepsal o jaderné energetice. Myslím že to udělal proto, aby jeho kniha nesklidila kritiku ze všech stran a nebyla označena za propagandu JE. V každém případě do roku 2030 to nevypadá na nějaký dynamický rozvoj JE. I když uvidíme, třeba to pomůže změnit i Váš ProatomWeb.

Aleš

Ještě pár poznámek.
Nechtěl bych sklouznout k nějakému hodnocení detailů. Některý pramen uvádí o nějaké procento více, některý méně, spíše by to mělo směřovat k jádru věci, což je v tomto případě vliv dotovaného průmyslového pěstování plodin pro biopaliva na produkci potravin, zvláště v rozvojových zemích.

Dále bych něchtěl, aby se pro mě nějaká publikace stala náboženstvím. Např. evngelista Matouš napsal "... a hrob byl prázdný.." a jediný důvod připouští, že Ježíš Nazaretský vsoupil na nebesa a tak vzniklo světové náboženství, které nepřipouští jedinou pochybnost, pouze víru.

Lomborga jsem si přečetl, ale rozhodně nechci podlehnout sugestivnímu vlivu a všechno posuzovat jako podle písma svatého - co odpovídá Lomborgovi je správné a co neodpovídá je špatné. To mě zbavuje svobody přijmout i další přístupy a ty zhodnotit.

Co říkáte na tohle?http://ipsnews.net/news.asp?idnews=34239
,h ttp://www.edie.net/news/news_story.asp?id=11761&am p; amp;channel=0 ,http://www.oilgae.com/blog/2006/07/oil-from-plank ton.html


Produkce biopaliv z mořskývh řas energetickou konverzí fytoplanktonu by měla mít denní kapacitu 95 mbd z 52.000 km2 (zhruba rozloha ČR), to je současná denní světová produkce ropy, výnos z 1 km2 by měl být 100× větší, než z doposud pěstovanýchj bioplodin.

Díky, už jsem to přeložil, vyjde to na proatom webu.

Biopaliva mají svou logiku. Pěstovat potravu pro chudé nepřináší globální korporacím kýžený zisk. Většina nevládní pomoci končí v rukou místních bojůvek, kterým je výhodnější dodávat zbraně. Vládní pomoc se většinou skládá z místních přebytků a z toho také velký byznys nekouká. Zdroje ropy jsou už rozděleny a obchod s drogami už má také své kmotry. Zbývá tedy výroba obnovitelných energií. Vzhledem k tomu, že je nekonkurence schopná, je nutno vytvořit fóbii z konkurence. Na to slouží různé nesmysly, jako je Kjótský protokol. Bez takovýchto strašáků by nikoho nenapadlo místo potravin vyrábět biopaliva. Netvrdím, že je vhodné získávat energii spalováním fosilních paliv, pokud zde máme výhodnější alternativu. Tou je jaderná energie, která dokáže zajistit většinu spotřeby s minimálním dopadem na životní prostředí. Naopak obrovské monokultury energetických plodin hrozí zasolováním a postupnou desertifikací obrovských ploch. V současné době doporučovaný zemní plyn sice produkuje proti uhlí polovinu CO2, ale vzhledem k tomu, že při jeho těžbě a dopravě dochází k úniku až 10%, je jeho přínos ke skleníkovému efektu díky tomu, že methan má asi 20x vyšší účinky, proti uhlí dvojnásobný. Podobně spalování biomasy má díky vyššímu obsahu dusíku, zejména u té intenzivně pěstované podstatně vyšší obsah N2O, který vzniká pouze z dusíku vázaného v palivu a má 310x vyšší skleníkový efekt než CO2. Pro informaci: tzv. vysokoteplotní oxidy dusíku vznikající ve spalovacích motorech mají za následek smog a zvýšený obsah nitrátů ve srážkách ale vzhledem k jejich krátkému životu v atmosféře se na skleníkovém efektu nepodílejí.

Tenhle "aktualizovaný" článek bych hodnotil jako směs obecných pravd, ekonomických nesmyslů a lží. V podstatě si v ničem nezadá z člákny na webech ekologistů a má i stejnou hodnotu. Jen přikladně pokud autor vidí jako problém zánik malého rolníka, který nemá mechanizaci a odpovídá tomlu jeho produktivita práce a tím i životní úroveň a pokláda za zlé , že jeho místo zaujme velká společnost s vekou produktivitou práce a moderními agrálními přístupy pak ať raději nic nepíše. Regionalizace a samozásobitelsví a podobné tentence vedou pouze k chudobě naopak globalizace vznik zboží tam , kde je to nejvýhodnější s velkou produktivitou práce a vzájemný obchod to je cesta prosperity a to je také cesta pro rozvojové země. Tedy i pro zlepšení jejich životního prostředí , protože jen bohaté země si mohou dovolit dobré životní prostředí. ( další základní ekonomická úvaha, kterou autor zjevně nechápe)

Máte zajímavý komunikační styl - vy všechno chápete, kdežto jiný nic nechápe - budiž, je to váš styl, asi vás uspokojuje ... spíš mně to připadá, že jste agentem pana Bursíka, protože ten se na každém kroku chlubí, že jezdí na biopaliva a nerad slyší, že to až tak ekologické není. Samozřejmě vám ani panu Bursíkovi se takový článek nemůže líbit, protože příliš zasahuje vaší ideologii.
Co se týká těch farmářů, tak problém je v tom, že dotace plodin pro biopaliva vytlačují produkci nedotovaných potravin bez ohledu na to, jestli je rolník malý nebo velký. O způsobu farmaření, který tak květnatě popisujete, není v článku ani slovo a ani to nebylo jeho smyslem.

Nenasal jste žádný protiargument na to co jsem napsal, jen jste mě označil za Bursíkova Agenta.
Váš článek se mi skutečně nelíbí, ale ne proto, že bych plameně obhajoval biopaliva, ale proto , že nemá úroveň. ( jsem zvyklý říkat co si myslím - je to můj styl)

např : Pro ekonomiku Brazílie je přeci jedno jestli evropa dotuje jejich biopaliva nebo ne... dotace jsou čistě evropský problém. Naopak prodávat draho vývozní zboží je přeci z ekonomického hlediska nejlepší.
Každý něčemu rozumí více něčemu méně. Myslím , že jste vzdělaný člověk - technik s výbornou angličtinou velmi ceněný na trhu práce.
Lidé jako Vy bývají dobří členové i vedoucí týmu umí řešit složité specifické problémy, horší je to , když mají popsat celkový pohled na nějakou věc , kde jsou třeba ne moc hluboké, ale základní informace z více oborů.
Stejně jako já uvidí chyby ve Vašem článku mnoho jiných lidí a myslím, že je škoda nechat se zbytečně otloukat když si stačí přečíst pár ekonomických knih.

K problému nebudu předkládat žádný ekonomický komentář, to nechám pro pomazané hlavy.
Pouze upozorňuji na problém dotací na biopaliva na úkor potravin, což vede na trhu k deficitu potravin a devastaci přírodních zdrojů se spoluúčastí EU a USA.

Na tento problém poukazují různou formou i renomované agentury a periodika. Vědí o tom i premiéři dotčených zemí, jenomže ti jsou v tlaku ze dvou stran. Na jedné straně jim kynou ekonomické výhody z dotací EU a USA a na druhé straně se rýsuje hrozba ničení lesů a půdního fondu pro produkci potravin, takže jim nezávidím.

To, že se vám můj článek nelíbí nejen že mi to nevadí, ale já to vítám. Nelze udělal článek, aby se líbil každému. Např. když jsem nedávno uvedl v jednom článku m.j. jako závěr - "při dodržení těžebních limitů uhlí je jediné východisko jaderná energie," - tak se to samozřejmě nemohlo líbit zeleným a jiným ekologistům.

K psaní článků - já články píšu dobrovolně a čtenář je dobrovolně čte. Když jste takový génius, tak proč vy nenapíšete článek, jistě by nás to obohatilo. Vždycky je snadnější u něčeho kibicobvat, než něco vytvořit.
Když jsem si na NP četl pár komentářů např. stálého dopisovatele Doležala, Pacnera a jiných, tak tam bylo tolik nadávek, nesouhlasů, že by se z toho museli oběsit, kdyby to měli brát jako jejich diskreditaci.

Globalizace je v dnesni dobe spis cesta do pekel. To ze zbozi vznika tam kde je nejlevnejsi je sice mimoradne zajimave pro nadnarodni megakorporace a jejich ucetni uzaverky, ale likvidacni nejen pro obyvatelstvo "mene stastnych" regionu, ale i pro zemi jako planetu. Muzete mi vysvetlit jaky maji vyznam Belgicke brambory, Madarska cibule, Polska kapusta, Britsky cukr nebo Spanelska rajcata v nasich hypermarketech, kdyz cena kterou za to platime jsou tisice kamionu brazdicich Evropu, spotrebovavajicich naftu a hojne produkujicich CO2 a krachujici zemedelci v Cesku?

Muzete mi vysvetlit, jakym prinosem pro rozvojove zeme nebo zivotni prostredi je, kdyz se Brazilsti farmari venuji pestovani plodin na biolih a jejich zeme hladuji ? Jaky vyznam ma, kdyz se nekde v Brazilii za pomoci sebevrazednych dotaci EU a 10 000 litru nafty do traktoru vyrobi 100 000 litru biolihu a pak se mine 35000 litru nafty na jeho dopravu do Evropy? Jakym prinosem je, kdyz se zemedelska vyroba kvuli cene stehuje do zemi kde se jeste dneska pouziva DDT aniz by nekoho trapila kvalita vysledneho produktu a jeho vliv na zdravi?

Globalizace a stale se roztacejici kolotoc spotreby a zisku nas privedl tam kde jsme. K oil peaku a na pokraj zahuby. K megakorporacim jako Mosanto co v zajmu svych zisku produkuji osivo s terminal geny (osivo ktereho plody uz nelze pouzit jako osivo). K intenzivnimu zemedelstvi a nim zpusobene erozi a biodegradaci pudy, k monokulturam a rozmnozeni skudcu kterym se brani tunami jedu vpravovanymi do pudy i rostlin.

Trvale udrzitelny rozvoj a sance pro nasi planetu se jmenuje KOMUNITY. Po staleti nasi predkove zili na omezenem uzemi, dovazeli jen nevyhnutne nutne komodity (sul). Tam kde se ovoce nebo zelenina vypestovali se take spotrebovali. Lide zili v malych samozasobitelskych jednotkach. Za poslednich 100 let se svet zblaznil. Ti nahore nam v zajmu svych zisku nakecali ze tou pravou sanci je globalizace. Zanik vyroby tady a jeji stehovani do Ciny kde se dela za misku ryze. Tisice kamionu brazdicich Evropu s produkty ktere vlastne nepotrebujeme ale vnucuje nam je vsudepritomna reklama a tak je kupujeme za penize ktere nemame jen aby se nekde jinde vyresili socialni problemy. Narust nezamestnanosti a likvidace vyroby u nas, nase zeme jako odbytiste levnych braku.

Mate pravdu, asi jsem blby ale TOHLE skutecne nechapu.

Komunity jsme resili uz drive v clanku Permakultura, kliknete na "starsi clanky" dole na hlavni strance. Aniz bych se poustel do hlubsi polemiky, dovolim si podotknout, ze problem neni v globalizaci, ale ve statnim subvencovani konkretni produkce. Mimochodem, na Neviditelnem Psu dnes vysel preklad casti klasickeho dilka od Frederica Bastiata "What is Seen and What is Not Seen" (v originale a cele k disposici na www.bastiat.org) pod nazvem EKONOMIE: Neco jineho, vrele doporucuji k precteni alespon tento fejeton.

Tak moment. Ted jsme si nerozumeli. Ja jsem komunitami neminil ruzne spolky fantastu blbnoucich s navratem k prirode, permakulturou a podobne. Ja myslim na komunity na urovni mest/okresu ktere by byli castecne samozasobitelne, fungovali by metodami moderneho zemedelstvi a prumyslu a dovazeli / vymenovali by jen nezbytne komodity. Nezlobte se na mne, ale skutecne NEVIDIM zadne pozitivum v tom ze mam v regalu supermarketu 17 jogurtu od 13 vyrobcu kdyz kvuli tomu muselo republiku probrazdit 20 kamionu, ktere opotrebovali silnice, spalili stovky litru nafty a vypustili tuny CO2.

Bastiata znam, ale ne se vsemi jeho ekonomickymi vyvody bych souhlasil. Ano, pokud treba tech 500 lidi co tady nebude pestovat mrkev zalozi biotechnologickou firmu nebo hi-tech vyrobu a bude sve vyrobky prodavat dal, je jednoznacne vyhodne dovezt tu mrkev treba z Polska. Ale pokud tech 500 lidi nebude mit praci, bude sedet doma a cekat na socialni davky, je pro mne vyhodnejsi kdyz tu mrkev pestuji tady i kdyby ta z Polska byla ZADARMO. Proste nelze rict "tak a ted budeme dovazet z Ciny protoze tam to je o dollar levnejsi" a nestarat se o to co bude delat tech X delniku tady co zustanou bez prace. Jednoduse nelze rict "at delaji neco, cokoli, to je jejich vec".

A zaverem. Oil peak nas nakonec setrit donuti. Jen se bojim ze to bude prilis pozde. Proste se jednoho dne ukaze ze vozit vyrobky z Ciny je prilis drahe. Jenze v tu dobu uz budou nase tovarny zboreny, stroje rozprodany do srotu a lidi zapomenou delat. A pak tady bude PROBLEM. A bude trvat desetileti nez se zase vratime na dnesni uroven. Jenomze nadnarodni megakorporace a obchodnici nikdy nemysli na budoucnost delsi nez je pristi ucetni obdobi. Hlavni je zisk DNES. A zitra treba pochcipejte vsichni, ja uz budu mit penez dost...

Vyvážel voly. Ti šli tenkrát po svých. Ale už tenkrát se projevil problém, který dodnes pronásleduje zejména železniční dopravu: doprovod jednoho vola hned za Prahou na černo porazil a od té doby se vesnička jmenuje Černý Vůl. Ale k věci. Proč by prostý občan nemohl mít levnější mrkev z Polska nebo jogurt od výrobce, který mu vyhovuje, když ti mocní dělají opak: Bursík si jezdí na rostlinný olej vyrobený někde v Brazílii na plochách po vykácených deštných pralesech místo nafty, která sem doteče z nedalekého Tuska ropovodem a EU nám zakazuje domácí soběstačnost ve výrobě cukru a nahrazuje jej bioplynovou stanicí. To si máme sladit kafe bioplynem?

Pane Marty Vy jste ekonomií opravdu netknutý. Jen bych Vás chtěl upozornit, že Vaše životní úrovneň, kterou máte , je založena právě na těch kamionech a přepravě zboží. Samostatné ekonomiky by znamenaly pád životní úrovně asi na 1/3 dnešní , pokud to chcete obhajovat zkuste KLDR - typický přiklad uzavřené ekonomiky v p odstatě i komunismustický blok byl příkladem uzavřené regionální ekonomiky. K čemu rajčata ze španělska když si je můžeme vypěstovat doma ve sklenících! Jestli chcete prosperovat musíte se držet základního pravidla mini max minimální námaha maximální efekt, tedy koupíte rajče ze španělska a něco jiného zase vyvezete, např traktor... pokud nemáte co vyvést nemůžete rajče dále kupovat a jste na tom tak, jako před tím, ale ne hůře - využitím výhodného dovozu si tedy můžete jen polepšit.

Řekl bych, že to není zase tak jednoduché.To, co píšete platí u většiny zboží, ale zemědělské produkty jsou specifické právě systémem dotací. Obávám se, že rajčata ze skleníku v ČR budou levnější než ze Španělska. V zemědělství je důležitá cena práce, v produktivitě takové rozdíly nejsou. Proto jsou produkty z Polska tak levné.
Zemědělství se dotuje mj. proto, že jeho produkty jsou strategickou komoditou a určitě je lepší mít 100x přebytek než jednou nedostatek.
Z hlediska obchodníka je jistě výhodné, za současného stavu, dovážet zboží ze Španělska. Jde o to, zda je to výhodné pro celkovou ekonomiku EU. Zemědělství totiž nejsou technogie, kapitál, kde jsou výhody jeho transferu zřejmé.Ony totiž ty dotace pro zemědělce dotují i celou cestu kamionu ze Španělska do ČR (bez dotací by bylo zboží dražší a nikdo by ho nedovážel).
Jiný systém dotací by mohl změnit tuto strukturu a dotovat potraviny třeba jen pro místní trh (kraj, stát) a vývoz nedotovat...

Každopádně asi takto: KLDR určitě není v problémech proto, že nedováží španělská rajčata, ale díky jinému sortimentu zboží, kterého se nedostává (energie, technologie...).

Určitě to není tak jednoduché v tom máte pravdu, dotace uvelmi deformují zemědělskou politiku EU. Jinak , ale pravdu nemáte. Produktivita v zemědělství není stejná není dána cenou práce, naopak technnologií agrální postupy a podnebí, půdou, reliefem. Rajče pěstované ve skleníku je mnohem dražší než rajče z pole.( ruční práce , nemomožnost použít mechanizaci , cena energie cena stavby. ) ( ceny potravin klesají x cena práce roste)
Kdyby nebyl systém dotací co by se stalo ? Zemědělství by se rozvíjelo ve státech a půdách k tomu vhodnějších - tedy v nížinách teplejších oblastech , zemědělci by měli větší zájem na zvyšovnání výnosů z hektaru a ty by byly výšší. Naopak v chladných oblastech - hory. By se zemědělství pro svoji neefektivitu nevyplácelo a došlo by k věštšímu návratu lesů do těchto oblastí. Ceny potravin pro koncového spotřebitele by se zvýšily, ale ne o cenu dotací , protože potraviny by byly jednak produkovány s větší produktivitou a jednak evropa by část potravin také výhodně dovezla z rozvojových zemí a dovoz by působil proti většímu růstu cen potravin v EU.
Následně růst ekonomik rozvojových států díky možnosti většího obchodu s evropou by vyvolal poptávku po evropském zboží v těchto zemích. Uvolněné pracovní sily by v EU vytvořily zisk v jiných sektorech tedy růst HDP.
Co se týče potravin pak v Evropě je obrovský přebytek potravin , což má za následek perverzní přístupy typu topení obilím což je v podstatě pálení dotací. Do zemědělství jde polovina rozpočtu EU....

Do svojich úvah jste nezapočítal 2 věci:
1. zemědělství neřeší pouze výrobu potravin, ale i péči o krajinu, resp. půdu. Nechat ji zarůst plevelem plevelem není ideální, takže bude třeba jiných dotací na zatravnění, zalesnění, atd.
2. Do svojich úvah vůbec nezapočítáváte, že Evropa si zajištuje ekonomickou nezávislost, jedná se tedy o eliminaci rizika.

1)
Ano v tom máte pravdu, nechat zarůst krajinu plevelem ve vyšších polohách není ideální a ne všude lze vysadit les, kterému stačí jednorázová dotace, tedy nějaké adresné dotace být musí. možná tak 1/10 zemědělské půdy by musela být dotována oproti současným 100%.

2) v tom nesouhlasím jednak dovoz by nedominoval spotřebě v Eu a jednak v případě stoupajíchích cen potravin ( které na rozdíl od energii můžete dovážet z mnoha států světa ) by se opět vyplácelo zintenzivnit zemědělskou výrobu takže jaké riziko ?
Na tuto úvahu je třeba podotknout , že úbytek zemědělské plochy by se neodehrával v rovinatých oblastech , které živí evropu, ale ve svazích, v podhůří a v horách , kde výnosy jsou malé takže % úbytek zemědělské půdy by neodpovídal propadu ve výrobě potravin. Vzhledem ke stále stoupajícím výnosům např. pšenice (1% ročně ) stagnujícímu počtu obyv. EU by zcela určitě došlo ke stavu kdy by EU opět potraviny nedovážela a jejich cena by byla na úrovni dnešní státem uměle dotované ceny...

Ad 2)
Zemědělskou výrobu neobnovíte za den. V některých případech to může trvat i několik let.
Uvedl bych příklad s armádou. Zrušíme armádu, poněvadž teď žádná válka není a nejspíš nehrozí?

Narozdíl od spotřebního zboží není poptávka po potravinách moc elestická. (pouze luxusní potraviny jsou elestastické, exotické ovoce, snad některé druhy kávy, ale ty se již dováží). Tedy při drobném nedostatku neklesá spotřeba (nebo mírně), ale ceny letí vzhůru.
Právě fluktuace cen může být významný ekonomický problém, který se přenese do jiných odvětví. Omezí výdaje domácností na jiné statky, čímž omezí trh služeb, průmyslu -> recese, nezaměstnanost, inflace.
EU je relativně bohatá, potraviny by si dovezla, ale to by vedlo ke zdražení potravin v dané oblasti (odkud by byly dovezeny). Tamnímu obyvatelstvu by se zvýšily výdaje a mohlo by to utlumit tamní ekonomiku... Otázkou je, kam by šly finance z prodeje zemědělských výrobků (zda např. prostřednictvím daní či cel by se zpětně dostaly v různé formě k daným lidem, zemědělcům)....

Snaha o to, proč být soběstační v energetice či zemědělství je jasná, je to tedy především cenová stabilita. V energetice (ropě) to z principu moc nejde.

Biopaliva se o to snaží - myšlenka krásná, zemědělci v EU budou mít co na práci, budeme vědět, co s půdou a zároveň zvýšíme podíl vlastních zdrojů. Leč skutečnost je jiná, dovážet biopaliva je iracionální, můžeme dovážet ropu, což vyjde levněji...

Problém zemědělství je složitý, jistě je potřeba udělat změny v dotační politice. Jsem ale pro to, aby EU bylo soběstačné v základních potravinách (dotovat víno třeba tolik nemusíme). Osobně bych viděl budoucnost zemědělství v GMO. Zemědělství by mohlo z části nahradit ropu, ale ne v palivech, ale třeba ve výrobě plastů či nahradit stavební hmoty. Energetiku bych nechal na jádru (jak jádro dostat do auta, zda prostřednictvím vodíku či akumulátorů je věc jiná).

No, kdyz myslite... Asi pujdu vratit titul. 8-) Jen tak pro vasi informaci, jeden z mych akademickych titulu mi dalo CVUT v oboru slaboproude elektrotechniky a druhy Vysoka skola ekonomicka...

To ale neznamena, ze nemohu mit na nektere veci odlisny nazor. Mozna fakt ze jsem vic technik nez ekonom mne nuti neposuzovat jen podle prostych kalkulaci ale zohlednovat i jine faktory a externality. Prave chapani nekterych ekonomu, kteri vidi jen okamzity efekt svych kalkulaci a nedovidi dale za svou hezkou powerpointovou prezentaci s krasnymi cisly totiz zene nasi planetu do zahuby. Ano, z kratkodobeho hlediska je mozna zajimave dovazet Spanelska rajcata. Ale zajimave je to jen a pouze proto, ze urednici EU se svymi dotacnymi rozhodnutimi totalne zdeformovali trh. Kdyby jste totiz pri kalulaci sel jen o kousek dal, pochopite jak je tento dovoz pro nas nevyhodny. My totiz bohuzel jen dovazime spotrebni brak ve jmenu zisku obchodnich retezcu a ven vyvazime maximalne tak levnou praci Slovaku a Ukrajincu v Schade Motorwerke.

Vy vidite jen jednu stranu mince. "Obchodnik nakoupi rajcata od Pepu z Budejic za 25,- Kc/ kilo a od Josita ze Spanelska za 12,-/kilo, doprava je za 4,-/kilo. Supr, hura, kdyz tedy obchod ty rajcata proda za 40,- tak zisk na kile bude 24,- misto 15,- a manager bude mit drive svou Ochcafku f TDIcku".

Je tady ale jeste spousta veci, ktere toto vase chapani nezohlednuje. Treba to, ze kamiony produkuji kvanta skodlivin, opotrebovavaji silnice, nebo to, ze v nasi zemi je nezamestnanost a zahranicni dluh roste kazdou hodinou, ale znacna cast techto penez nejde na rozvoj ekonomiky. Je beznadejne prozirana v dovozech spotrebniho zbozi, ktere si treba muze dovolit zeme s obrovskym prebytkem zahranicniho obchodu. A v neposledni rade, aby ty rajcata cestou neshnili, jsou otrhana jeste za zelena a dozravana plynem a pak sice hezky vypadaji, ale mizerne chutnaji...

Pokud by jste do kalkulaci zahrnul i externality jako je znecisteni, opotrebeni silnic, exhalaty co dychaji nase deti nebo krachujici zemedelce likvidovane "levnym" dovozem s naklady treba na dotace a podpory v nezamestnanosti, zjistite o par korun levnejsi Spanelska rajcata jsou vlastne v dusledku strasne drahe... Akorat ze to nejde z kapsy majitele hypermarketu ale z kapsy statu...

Na regionalni ekonomice neni nic spatneho. Vas priklad Koreje nebo socialistickeho tabora byl scestny. Tam slo o ekonomiku uzavrenou z ideopolitickych duvodu. Tim padem platilo embargo hlavne na dovoz toho jedineho co ma smysl dovazet. Technologii a znalosti. A co vidime dnes? Nas prumysl krachuje, zemedelstvi je na hunte, svou praci levne prodavame jako montazni delnici zahranicnim korporacim. Misto toho aby se dovazeli moderni technologie a nas prumysl se stal znovu svetovym pojmem, dovazime brak a nekvalitni potraviny.

Mimochodem, jeste by mne zajimalo, jak jste prisel na tu tretinovou zivotni uroven? Mate snad za to, ze zivotni uroven byla pred rokem 1989 oproti dnesku tretinova? Pokud merite poctem znacek jogurtu v regalu hypermarketu, tak asi ano. Nebo jste mlady a dynamicky ekonom, kteremu bylo v roce 1989 tak 5 let a minulost znate jen z vypraveni?

Tituly rozhodně nevracejte, ono to ani nejde , máte naprosto zvrácený pohled na svět i ČR a to přesto, že jste vystudoval 2 vysoké školy. Nevím kolik Vám je let mě je 30 jsem tedy na vrcholu duševních i fyzických sil myslím , že mám i dost zkušeností na to abych si udělal jasný obraz o světě - jsem dospělý 12 let . komunismus si pamatuji, ale nedostal se mi jak se říká pod kůži a to ani v jeho odlehčené socanské ideologii. Což bohužel nelze říct o Vás ( jednoduché závistivé konstrukce)
s těmi rajčaty což Vy si samozřejmě neuvědomujete je to tak , že jejich pěstování ve skleníku je energeticky náročnější než jejich dovoz ze Španělska , takže i z ekologického hlediska je výhodné je dovést. Pokud mluvíte o umělém zachování pracovních příležitostí , pak bych Vás chtěl upozornit , že manažér , který si za ušetřené peníze koupí škodu oktávii (kterou mu tak závidíte ) , nedělá nic jiného , než že vytváří poptávku tedy pracovní příležitosti. Vaše argumentace je tedy úplně stejná jako argumentace rozbíječů strojů. Když mluvíte o Vašich dětech , pak Vás upozorňuji , že vzduch , který jste dýchal v jejich věku byl statisticky více znečištěn než ten, který dýchají oni. ( což lze říct i o Vás a Vašich rodičích )

Stav našeho průmyslu je nejlepší v historii ČR i naše životní úroveň. růst HDP posledních let odpovídá trojnásobku růstu HDP za komunistů (1,9% 1948-89). Struktura našeho vývozu není vývozem levné pracovní síly. Toto považujete za krach hospodářství ?
Co se týče krachu určitých sofistikovaných výrob v období transformace , byl to pouze důsledek naší technologické zaostalosti a tím i nízké produktivity práce v těchto výrobách ,
př: ceny elektrosoučástek před rokem 89.

Nezaměstnanost CŘ a její výška není dána nedostatečnou možností uplatnění lidí na trhu práce , ale neochotou lidí pracovat díky štědrému systému přerozdělování peněz. ( určitým typům lidí práce smrdí) Což také dokazuje 180 tisíc legálně zaměstnaných cizinců v ČR. - tedy ½ nezaměstnaných lidí.

číslo 1/3 je to odhad světové banky.

Wall Street Journal pise:

"Jedna z hlavnich pricin narustu cen potravin je nova poptavka po biolihu a bionafte, ktere se vyrabi z obili, palmoveho oleje, cukru a dalsich plodin. Narust poptavky zpusobil narust cen techto komodit, v dusledku zvysujici cenu vseho od masa pres vejce po limonady. V nekterych pripadech vyrobci presouvaji narust cen na spotrebitele. Nekolik let trvajici globalni ekonomicky rust, tahnuty Cinou a Indii, take zveda spotrebu potravin a prispiva k rustu jejich cen."

Jak rika klasik, "Cesta do pekla je dlazdena dobrymi umysly".

Vice + odkaz na WSJ zde:
http://atomicinsights.blogspot.com/2007/04/c rop-prices-soar-biofuels-blamed.html

Díky za komentář a odkaz. V článku jsem chtěl na tento jev upozornit. Při rychlém rozvoji produkce biopaliv je jejich vliv komentován v mnoha dalších periodikách a stává se to noční můrou pro světovou produkci potravin. Budeme vývoj sledovat.

Jen drobná připomínka k Vašemu článku: PYRRHOVO mají být dvě "r".

Dík za upozornění, už se pracuje na odstranění. Problémy uvedené v článku už dneska přiznává Evropská komise a připouští, že by nás to mohlo přijít draho - zvýšení produkce skleníkových plynů, ztráta půdního fondu a vody. Ale jak z toho, když už je to v běhu?

Jak z toho? To je jednoduche. Asi by bylo dobre zavest vice udržitelných prvků, jako např. bionafta musí být vyprodukována "lokálně" v jednotlivých zemích EU. Že by jí bylo málo? No v tom případě - bohužel, když není lokálně, tak automobilisté máte smůlu, musíte se naučit lépe se zdroji hospodařit a více jezdit hromadnou dopravou. Vždyť tak, jak zde žijeme si nežijí 3/4 lidí na světě. A proč? No protože žijeme na jejich úkor. A proč? No protože jsou zdroje omezené a my jsme bohatší, jelikož jsme je dokázali přes ty naše bývalé kolonie pěkně okrást a zotročit, takže i v současnosti spotřebováváme i zdroje, které vlastně patří jim. Automobilisté, chcete žít na úkor třetích zemí? Jestli jo, tak si kupujte konvenční zemědělskou produkci z třetích zemí - třeba banány, GMO, čokoládu, vyvarujte se fair trade a bio produktům. Pak vás z toho určitě chytne svrab, jelikož co jíme, to taky jsme no a pak díky všem těm chemickejm inhibitorům v těle, co jsme pozřeli, už nebudeme schopni poznat námi vybudovaný šílený MATRIX od reality. A určitě je toho mnohem víc co mě teď nenapadne jelikož se mi chce spát. Jo a nečtěte The Ecologist a Sedmou generaci.
http://www.exacteditions.com/exact/browse/307/30 8/2035/3/27/0/
Kuchtík, Účetní, Ekonom a nakonec Ekolog (podnikový) hugo

oprava pro nadšence:
http://www.exacteditions.com/exact/brow se/307/308/2035/3/27/0/

Chcete-li vážený autore napsat odborný článek, musíte do promárních zdrojů. ľánek z článků, to je snůška nesmyslů. Dle údajů FAO, je podíl půdy pro výrobu biopaliv na celkové využívané ploše zanedbatelný. Pralesy se kácí, ale ne kvůli biopalivům. Hlavně kvůli dřevu a kvůli tomu, že zemědělci v rozvojových zemích neumí trvale udržitelně obhospodařovat odlesněné i jiné půdy. Po ztrátě úrodnosti kácí a žďáří další a další les. Podobně je tomu i v Sahelu, kde za pomocí koz a ovcí šíří Saharu. Ale to nejsou tak populární věci a také to nikdo nepodporuje. Tak se píše, tak jak se píše a někteří to papouškují. :-)