První odstavec tam máte dvakrát. Myslím, že by stálo za to to opravit. ;-)

Ještě dotaz úplně mimo téma - narazil jsem teď na stránky http://www.sustainable.cz/gteltm02.htm a zajímalo by mě, co si autoři Proatom webu o takovémhle využívání geotermální energie myslí. Bylo by to použitelné třeba jako zdroj s relativně rychlou dobou náběhu (zůstává to natopené pořád)? A nemůže mít nějaký negativní vliv to, že se bude chladit něco, co se dřív nechladilo? Ta myšlenka se mi líbí, podle odkazu by to časem kromě tepla mohlo nahradit i polovinu výkonu současných tepelných elektráren, ovšem jde o to, jestli to autoři nelakují příliš narůžovo...

O všeobecných vlastnostech geotermálních vrtů jsme už diskutovali na ekolistu, takže nechci opakovat co už bylo uvedeno. Snad jen několik připomínek.
Nepochybji, že výpočty kolem gteovrtů jsou od kavlifikovaných geologů jsou správné, otázka, jestli reálné. V tom odkazu co uvádíte se uvádí, že je možné vrty rozložit rovnoměrně po celém území ČR. Je uvedena možnost relizace ve 60 lokalitách, jiná studie říká v 28 lokalitách. Sami posuďte podle mapky vhodnosti pro geovrty. Těch ploch velmi vhodných je nepatrně, vhodných už je více.

Bohužel sem tu mapku se nemohu dostat tak alespoň procentuálně:
Plochy velmi vhodné : kolem 1% území
plochy vhodné : severně od Labe a na Ostravsku asi 20%
menší lokality jsou kolem Chebu a Kraslic
zbytek plochy nevhodné

Asi bude třeba se podívat na některé existují vrty a na jejich zkušenosti, některé si uvedeme.

Nevýhodou je, že není mnoho projektů, které by skutečně fungovaly.
Na území ČR je to vrt do hloubky 550m u Děčína a skutečně zásobuje sídliště teplem. To ale není až tak extrémní hloubka.

Předevčírem uváděla ČT1 krátkou reportáž z vrtu v Litoměřicích. Zatím panuje nadšení, ale neuvedli žádné konkrétní výsledky kromě předpokladu, že teplota vytlačené vody dosáhne 200 °C.
Předpokládají elektrický výkon 4 MW a tepelný výkon 50 MW. Podle geologického průzkumu jsou Litoměřice ideální v tom, že se zde kříží dva tektonické zlomy - proto by měla být energie z hloubky posílena i o tzv. sálavé teplo z hlubších, magmatických vrstev. Jak ale připoměl jiný příspěvek, v Basileji to vyvolalo docela slušné zemětřesení, že popraskaly domy a obyvatelé podaly trestní oznámení na společnost. Tektonické zlomy dávají více tepla, ale zase to má další rizika.

V Anglickém Walesu se jim při vtlačování voda ztrácela v puklinách hornin a projekt musel bý zastaven. Řešení tohoto projektu hledají v tom, že se vhání s vodou amoniak, aby se pukliny zacelovaly, ale výsledky nejsou všeobecně platné, podle chemického složení hornin.

V Německu v Neustadt-Gleve se do vrtu vhání slaná voda do hloubky 2335 m ve vzdálenosti 1750 m, elektrický výkon 230 kW, elektrický výkon 10 400 kW, to se ale podstatně liší od předpokládu v Litoměřicích (viz nahoře).

A také to není levná záležitost. Nejdražší na celém projektu jsou ocelové vrtné hlavice poseté diamanty, které se každých 100 m obrousí a jedna hlavice stojí 50000 euro. Výstavba takové jedné stanice přijde na 1 miliardu Kč.

Už končím anebudu déle zdržovat. Je toho více. Jen jsem chtěl ukázat, že jak rozdílné jsou výsledky v různých lokalitách a jak se mohou výpočty lišit od skutečných výsledků.
Litoměřickým přeji, aby se jim to povedlo.

Mám chalupu asi 15 km od Litoměřic v údolí a asi 10 m za chalupou mi končí suťový kužel. Takže nevím jestli připojistit, nebo prodat

To nechce propadat zoufalství a nechodit do 4. patra.
Já tam mám nedaleko tchýni, tak pro mě to zase tak špatná zpráva není. Doufám, že spadne na zahradě ta hradební zeď, kterou mně památkáři zakázali zbořit. No máme to těžké.

Díky za reakci. Ekolist nesleduju, ale podívám se na něj.

Při využívání geotermální energie se vtlačuje voda to tektonicky aktivních vrstev, kde může být spouštěčem zemětřesení. To se projevilo např. v Curychu, ale i při stavbách velkých přehrad např. na Kavkaze. Pokud vybereme pro získání geotermální energie neaktivní oblast, musíme počítat s tím, že budou nutné vrty o několik tisíc metrů hlubší

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1967479

Díky. Takže, pokud to dobře chápu, by to chtělo znát v první řadě stanovisko seismologů a zhodnotit geologické podmínky z tohoto hlediska. Doufejme, že na to litoměřičtí mysleli...

Jako další problém vidím i to, co přehřátá voda z takové hloubky vyluhuje. Nejde jenom o případné inkrustace na zařízení, ale i těžké kovy do odpadních vod