Díky za poučný článek. Jenom si dovolím upozornit na překlepy, které jsem zběžně zaregistroval, bylo by škoda, kdyby zůstaly neopraveny:

skazky -> zkazky
ručí práce -> ruční práce (a vzápětí velké písmeno na začátku věty)

Díky za upozornění, opravil jsem, našel ještě třetí překlep a poprosil redakci o opravu. Snad už je to OK.

Nejhorší je úpornost, se kterou se výrobci perpetua mobile snaží o nová a nová řešení. A když se přesvědčí, že to nejde, tak je to jen důvodem k přemýšlení, kde ti předchozí udělali nějakou malou chybu a kterou my odstraníme a pak už to pojede... Stejně jako stavby větrníků nebo solárek v energetice... Záklaďácká fyzika nic nehovoří...

V mé rodné vísce působí permakulturní komunita Permalot ([odkaz]http://www.permalot.org[/odkaz]).
Kromě zahradničení pořádájí různé kurzy a ekotábory a pod.
Podle výroční zprávy z roku 2003 (novější výroční zprávy jsem na webu nenašel) tvoří 84% rozpočtu dotace, dary a členské příspěvky sympatizantů.
Tak nevím, takhle vypadá trvale udržitelné zemědělství?

Píšete v poslední větě:
"Tak nevím, takhle vypadá trvale udržitelné zemědělství?"

V tom je asi ten problém: Jak vlastně vypadá to trvale udržitelné zemědělství?

Je to podnikání s permakulturními artefakty, prodejem knih, exkurzemi, kurzy, ekotábory s příslušnými příjmy a dále dotované z různých dotací, darů, příspěvků ...? Tomu ovšem nenálení název Permakulturní komunita, ale spíše družstvo ... nebo sdružení ..., jehož udržitelnost je závislá spíše na své jedinečnosti a z toho plynoucích příjmech. Kolik vlastně takových sdružení může být aby byla existence?

Nebo je to komunita, která odpovídá pojetí, které vychází z uvedené dfinice permakultury (Holmgren):
"(Z anglického spojení "permanent agriculture" - trvalé resp. trvale udržitelné zemědělství) je koncepce harmonického soužití přírody s lidmi, které lidem umožňuje získávat potravu, energii, přístřeší a uspokojuje ostatní hmotné i nehmotné potřeby trvale udržitelným způsobem. Součástí tohoto přístupu je uvědomělý návrh zemědělských ekosystémů vyznačujících se rozmanitostí, stabilitou a odolností přirozených ekosystémů. Celkově jde o způsob utváření zdravého a energeticky účinného životního prostoru člověka jako systému, který prospívá lidem, zvířatům, rostlinám i Zemi jako celku a je schopen fungovat a obnovovat se bez dalších lidských zásahů."

Vejde se ta komunita, kterou uvádíte do té definice? Asi sotva.
Existují příručky o permakultuře (Holmgren, Megre, Mollison a j.) jedno co chybí je samozásobitelské fungující společenství, které by skutečně fungovalo podle zásad permakultury.
V současnosti byla zaregistrováno občanské sdružení Rodová osada,o.s. prezentované na webu hospodařící na 100 ha půdy s početem členů 150- zatím v přšedstavách, pozemek nemají. http://www.rodovaosada.cz/. Zajímalo by mě, kdybyste si to prohlídnul, jaký to na vás zanechalo dojem.

Problem vetsiny komunit je, jak jste napsal vyse v tom, ze se na jakesi trvale udrzitelne permakulturni hospodarstvi jen hraji. Z ekologickych a permakulturnich osad se stavaji jakesi Disneylandy, ktere by bez prisunu penez a zasob zvenci neprezili prvni zimu. Vydavaji knizky, navody, hry a omalovanky a vubec jim nedochazi, ze podle jejich navodu si muze hospodarit zase jen podobna skupina nekde jinde...

Podle meho soukromeho nazoru by si vybudovani skutecne fungujici permakulturni osady vyzadovalo nekolik predpokladu, ktere chce slyset skutecne jen mizive procento tech, co takovym zivotem argumentuji:

1) Ochota vzdat se znacne casti civilizacnich vydobytku a vratit se zivotni urovni do casu nasich predku. V podstate se vratit k zivotni urovni Divokeho zapadu nebo sekty Amishu ktera zije v USA (doprava a obdelavani pudy pouze lidskou a zvireci silou)

2) Dostatecny pocet lidi v ruznem spolecneskem postaveni, kteri by odrazeli socialni a spolecenske rozvrstveni venkova v minulosti. Idea o vserovnem pristupu tady narazi na celkem zname vlastnosti lidske povahy. Drive nebo pozdeji se skratka vyprofiluji ti schopnejsi nebo pracovitejsi co budou mit vic a nebudou chtit zivit "netahla". Komunimus by fungoval jen s idealnimi lidmi (a kdo z nas je idealni?). Vezmeme si jako priklad takovy sedlacky statek z 19. stoleti. Krome sedlaka a jeho rodiny tam zilo a "za byt a stravu" pracovalo dalsich X lidi, bez kterych by to proste neslo (celedin, kucharka, sluzka, paholek).

Aby byla komunita aspon castecne sobestacna, muselo by ji tvorit tak nejmin 150-200 dospelych lidi a znacna cast z nich by musela ovladat dnes skoro zapomenute dovednosti predku jako je tkalcovstvi, kovarstvi, tesarstvi, vyroba svicek a podobne. Komunita by navic musela byt nejen maximalne sobestacna, ale musela by produkovat dosti znacne prebytky s "vyssi pridanou hodnotou", ktere by bylo mozne relizovat i navenek (svicky, platene ubrusy, keramika, med) a za ziskane penize naopak kupovat to co se neda ziskat z prirody (nektere leky, chemikalie, stavebni material).

3) pokud by mela byt osada skutecne sobestacna, pak pocitat na 150 lidi se 100 hektary je sci-fi. To dopadne jak v zverejnenem pribehu. Osada potrebuje znacnou rozlohu lesa na palivove a stavebni drivi, znacnou rozlohu pastvin pro dobytek, misto na energeticke plodiny, dost mista zabere servisni infrastruktura (cesty, cisticka vody), mit treba studnu a korenovou cisticku na kazdem statku je blbost, efektivnejsi je spojeni vice statku a spolecne (treba vetrne) cerpadlo, vodojem, velke spolecne rybniky pro celou komunitu a podobne. Myslim, ze treba snadneji obdela (za pomoci zvireci sily) 5 hektaru pudy parta lidi nez pul hektaru kazdy. Pokud komunita nema zivorit a byt zavisla na prodeji omalovanek a najezdech turistu, tak pri velikosti 150-200 dospelych lidi bych videl jako rozumne minimum 500 a optimum 1000 hektaru s rozumnym rozlozenim (treba aspon 100 ha lesa jinak v zime zmrznou), dalsi plochy pro rybniky, soju, kukurici, obili, repku, dostatek pastvin a podobne.

4) Podminkou pro vznik takove fungujici komunity je peclive nekolikalete planovani, pripravy, popripade pocitacove modely a simulace. Uz dlouho pred vznikem takove osady musi byt jasno, jake casti komfortu a technologii se vzdame a co povazovat z hlediska treba hygieny za nezbytne minimum. Musi byt jasno v tom, jaka cast sluzeb se zajisti uvnitr komunity, jake sluzby se nakoupi zvenci a cim se zaplati. Jak se zajisti teplo a svetlo, doprava, obdelavani pudy. Nelze vlezt jen tak doprostred louky s holyma rukama a rict "tady bude rodova osada". Je potreba presne planovani treba jakou plochu lesa potrebuje komunita na pokryti svych potreb, kolik dobytka jako zdroj sily pro obdelavani pudy a kolik pro zajisteni jidla, jakou plochu potrebujeme na pastviny a pripravu krmeni na zimu, kolik je potreba hektaru obili, brambor a treba kolik hektaru osejeme repkou aby mohla osada sve prebytky vozit na prodej do mesta malym nakladackem.

Dalsi casti planovani je planovani nakupu vybaveni a technologii. Potreba ujasnit si, zda bude komunita zit v plnem souladu s prirodou (asi na urovni 18. stoleti), nebo zda na domech budou solarni kolektory, vetrne elekrarny a v kazdem domku bezdratovy net. Zda se bude prat na valse v neckach u potoka, nebo zda se zridi centralni pradelna s elektrocentralou a bojlery pohanenymi kogeneracni jednotkou. Moznosti a technologii je dnes spousta jde o otazku ceny a filozofie. Vemte si treba priklad takoveho obydli. Bude postaveno ze dreva a skviry utesneny mechem s enormnim narokem na palivo v zime, nebo se pujde cestou pasivnich domu plnych technologii, ci treba zemljanek ?

5) A tady se dostavame k nejdulezitejsimu problemu - pocatecni investici. Kolonie "prirodnich lidi" co na deseti hektarech buduji s holyma rukama "rodovou osadu" je sci-fi. Na nakup rozumne vymery pudy, stavbu vyuzitelnych domu, zakladni vybaveni (pluhy, k

Doplnil bych otázku po zdravotní péči. V takové komunitě budou i děti a zanedbá-li zdraví dospělý, budiž, myslím, že u dětí jim to společnost nebude/neměla by trpět.
Kocour

Ti permakulturní rádci to řeší jednoduše:
- všichni přejdou na ekologickou vegetariánskou stravu
- veškeré zdravotní problémy se budou řešit přírodním léčitelstvím
- dojde k úplné spravedlnosti - nebude chudých ani bohatých, všichni budou žít ve vzájemné lásce a nebude nemocí.
- touha po šťastném životě bude uzdravovat

Toto jsou výňatky z permakulturních stanov. Tak si domyslete, jak by to asi vypadalo ve skutečnosti.

Ekologická vegetariánská strava je jako že se budou pást? Ta úplná spravedlnost by potom mohla znamenat jediné - pouze ve smrti si jsme rovni, ta chodí do chatrčí i do paláců. Takovým hobvadinám přeci nikdo nemůže věřit. Permakultura v našich podmínkách je udržitelná pouze za podmínek, že bude ve velké míře potrava zajišťována živočišnou výrobou.

PROSÍM?
Permakulturní STANOVY?
S
T
A
N
O
V
Y
Pro jistotu takto odděleně . Nepřehlédl jsem se? KDE jste tohle proboha přečetl? To je jako podsunovat zastáncům atomu, že si hodlají ve sklepě postavit vlastní domácí reaktor.
Ano, zdravotnictví je naprosto nezbytné a BUDE. stejně, jako budou a nezaniknou města. Rád bych upřesnil, že ne každý, kdo chce žít jinak, než main stream culture, musí nutně být tyran malých dětí. PK není lóže zlých vegetariánů. O PK chovu prasat jste už slyšel/četl?

Integrace bezplatné lékařské péče o děti a život ohrožující stavy u dospělých (o dětech už dále nediskutuji) do konceptu komunit soběstačných osad je věc, která mě také tu a tam vrtá hlavou. Ale myslím, že naši poslanci a spol to dozajista nějak vyřeší i beze mne. Notně mě váš příspěvek pobouřil.
PK je o dobrovolnosti a pojem "stanovy" je mi TĚŽCE proti srsti. Ačkoliv PK komunity nějaká pravidla spolunažívání potřebovat budou, bude zároveň záležet na každém jednom členovi, zda se podrobí, či půjde o dům dál. Přímo ohrožovat děti na životě rozhodně nemá nikdo v plánu.

není nad to vše přitáhnout za vlasy, že?
Proč musíte chodit do takovýc extrémů?

... dokonceni

5) A tady se dostavame k nejdulezitejsimu problemu - pocatecni investici. Kolonie "prirodnich lidi" co na deseti hektarech buduji s holyma rukama "rodovou osadu" je sci-fi. Na nakup rozumne vymery pudy, stavbu vyuzitelnych domu, zakladni vybaveni (pluhy, kovacska vyhen, cerpadlo a filtry na vodu, mlyn, mlaticka na obili) a zakladniho startovaciho materialu (osiva, dobytek, kone, vcelstva) to odhaduju tak na cca 100 milionu CZK. Na pripadne dalsi technologie usnadnujici zivot (kolektory, vetrna elektrarna, lis na olej, generator na pohon stroju a mnoho dalsiho) cca dalsich 100 milionu. To vychazi na cca milion na jednoho dospeleho cloveka.

6) Pestovani plodin bez obdelavani pudy je snad mozne nekde v uplne jinych klimatickych podminkach. Hospodareni popsane v clanku si umim predstavit nekde v Africe. V podminkach jednoho vegetacniho cyklu za rok je polnohospodarstvi hlavne o spouste prace a driny kterou je potreba do pudy vlozit. Rozumne vynosy se daji dosahnout bez umelych hnojiv (hnojeni chlevskou mrvou) a bez agrochemie, ale ne bez treba hluboke orby...

Procetl jsem si ze zaujmem web na ktery odkazujete. At se na mne lidi co tento projekt planuji nezlobi, ale jejich predstavy jsou tak na urovni meho povzdechu o dovolene na strednim Slovensku: "Tady si tak koupit barak, pole, zit si tady v klidu a o nic se nestarat - to by bylo...". Tak jak to planuji dopadnou IMHO podle vzoru "Disneyland" nebo podle vzoru "stredovek"...

Zcela se vzdát kultury, protože veškerou energii je nutno věnovat hospodářství. Bezorebný systém lze použít pouze za využití totálních herbicidů. Jinak se musí orat, vláčet, a když vám zrekvírují kravku, musíte do pluhu zapřáhnout ženu a děti. Z dětí vychováte negramoty, protože je nemůžete nechat flákat ve škole, musí pást dobytek, děvčata kozy nebo husy, případně v lese sbírat klestí na otop.

Zcela se vzdát kultury, protože veškerou energii je nutno věnovat hospodářství. Bezorebný systém lze použít pouze za využití totálních herbicidů. Jinak se musí orat, vláčet, a když vám zrekvírují kravku, musíte do pluhu zapřáhnout ženu a děti. Z dětí vychováte negramoty, protože je nemůžete nechat flákat ve škole, musí pást dobytek, děvčata kozy nebo husy, případně v lese sbírat klestí na otop.

Zenu by clovek mel zaprahnout tak jako tak.

Výborný komentář, v podstatě navazuje na ten článek hlavně na odstavec " O čem rádce nehovořil", ve kterém jsem ty problémy jen symbolicky naznačil a vy jste je pěkně rozvedl. Samozřejmě je řada dalších věcí např. jestli by podle současných norem bylo vydáno stavební povolení - hygiena, statik, vodohospodář atd.
Tento diskutovaný problém má i širší souvislosti. Když se takový projekt provádí na základě iluzorních představ, nikoliv racionálních projektových postupů tak to vede ke krachu komunity. Totéž platí i pro naší energetiku, pokud by se prosazovala podle iluzorních představ, jenomže s fatálním dopadem a to už by se dotklo každého z nás.

..permakulturní pricipy jsou naprosto správné, a jen bigotní blbec si vybere dogmaticky příklad chudáků dětí umírajících někde v lese bez dostupné pomoci.. permakulturní postoj je především duchovní.. je to vazba k půdě v pojetí "domov".. jistě že to nejde bez využití moderních technologií, kontaktu s majoritou, bez peněz.. ale v pricipu jde o omezení závislosti na penězích.. a na hledání vyvážení mezi tím co od krajiny chci a potřebuji k přežití, a co potřebuje krajina.. věřte mi, že nehorší je smrt z vyděšení.. a to že to pár hňupů pojalo jako "ecobyznys" ještě neznamená, že myšlenka je špatná.. nebo snad pole s řepkou a smrkový monokultury jsou Čechy krásné, Čechy mé..?.. ale to je na dlouhou debatu..

takhle žít nemůže. Je to stejné jako u biopotravin nebo biopaliv.
Osobně jsem proto udělal jedině to, že jsem se přestěhoval na vesnici. Tam je šance v případě nějaké krize po určitou omezenou dobu uhájit alespoň holý život. To na sídlišti nelze - tam se lidi dřív pozabíjejí navzájem, než stačí umřít hlady.

Jen by chtělo těm lidem odebrat děti , protože izolací jim jejich rodiče v podstatě zabrání integrovat se do společnosti. A to by stát neměl dopustit , nakonec to totiž stát, který bude platit těm budiškničemům sociální dávky.

Někteří lidé mají mylnou představu, že na životě na vsi a zemědělství není nic složitého. Opak je pravdou - sám jsem si to vyzkoušel na vlastní kůži. V 28 letech jsem se přestěhoval na vesnici a začal trošku hospodařit- tak jak socialismus umožňoval. Po revoluci jsem si pořídil nějaká pole a techniku a měl jsem takovou představu, že se budu živit jako soukromý zemědělec. Realita mě ovšem brzy uzemnila. Nicméně pořád se tomu věnuji jako hobby. A hlavní problémy? Teoreticky jsem to měl zvládnuté, ale když jsem vzal poprvé do ruky kosu nebo motyku, chodila se na mě dívat skoro celá dědina. Navíc je potřeba mít cit a zkušenost - plevel jeden den není koro vidět a když tam příjdete příště je to katastrofa. Bez zkušeností prostě nevidíte příznaky blížícího se problému. Je nutno odhadnout kdy v dané oblasti zaset, kdy zorat, trvá to několik let než se do toho člověk dostane. U chovu včel se říká, že nejmíň 10 let. Podobné je to se zemědělstvím. I správné usušení sena je věda. Zažil jsem několik rodin, které se přistěhovaly, zkusili hospodařit a nechaly toho dřív než se prokousaly těmi základy. Zemědělec musí umět botaniku, zoologii, veterinu, klimatologii, opravit stroj, umět aspoň trojčlenku, aby si spočítal koncetrace roztoků, vynechat dovolené, ráno po flámu musí vstát a krmit - krávě je jedno, že máte bolení hlavy nebo teplotu. Musí mít podporu rodiny, bez toho to prakticky nejde. Já měl štěstí, že všechny moje 4 děti to bavilo taky a pomohli a pomáhají i když při tom studovaly a studují. Občas třeba místo výletu okopávaly brambory, ale naučilo je to zodpovědnosti. Život je to těžký, občas úmorný, ale pokud vás to baví tak je to i uspokujující.

P.S. Permakulturu jsem zavrhl téměř okamžitě a hospodařil spíše "Norfolkským systémem" Permakultura se dle mých zkušenosti blíží svým výnosem lovecko-sběračskému modelu hospodaření, jen je náročnější na práci.

100 bodů !!!!!!!!!!!

Nemohu souhlasit ! Zemědělství není tak obtížné . Pokud žijete celý život na vesnici znáte dobře přírodní děje, není pro vás problém poznat, kdy máte zasáhnout. Usušit seno je sranda , ale musíte být doma..
Chov včel je nejtěžší chov zemědělských zvířat u nás. Vedení včelstva je obtížné , protože včela si musí sama schánět potravu atd. Nevím jestli jste to někdy zkoušel se včelami , ale za dvě sezony byste měl být již docela dobrý včelař a za 4 výborný. Literatury o chovu včel je ohromné množství.
Největší problém pro začátečníka vidím v tom zvyknout si na nějaké to žihadlo od svých včel.
Další problém je uplatnit na trhu své produkty a pak celou ekonomiku provozu , která je dost zoufalá.
Vstupní investice do chovu - nové úly medomed atd. zkrátka tak 50 tisíc pro rozjezd a 10 včelstev a návratnost v nedohlednu...

Zemědělství není obtížné, pokud nehledíte na mozoly. Samozřejmě hospodařit podle příručky (navíc pochybné) může jenom blbec. Nejdříve je nutno se naučit držet kosu, hrábě, vidle. Pokud nemáte člověka, který má zkušenosti a ze začátku vám pomůže, jste odsouzen k záhubě. Největší problém člověka, který to má nastudované je, že neumí naslouchat lidem, kteří to prostě umí i když nestudovali. Nejdříve je nutno se to od někoho naučit a teprve potom lze podle příruček vylepšovat.

S tím s vámi souhlasím, naučit se od někoho kdo umí. Pokud se ale někdo nezkušený nechá zblbnout permakulturou, sliby o " ráji na zemi s přírodním životem s ruční prací naplněným láskou a porozuměním ...", tak to s ním dopadne jako v tom příběhu. A takových lidí je pořád hodně. Bohužel ti rádcové v žádné permakultuře nikdy nežili, ale rozdávají hraběcí rady a kdo jim na to naletí tak to s ním dopadne špatně a samozřejmě žádná příručka ho nespasí.

Problém je v tom, že člověk žijící na vesnici a znající přírodní děje se nepustí do permakultury. Usušit seno je sranda - když víte jak na to. To nakonec každá práce. Ale - pokosíte ráno trávu, je horko a večer se Vám zdá, že je suchá - šustí a voní pěkně senem. Jenže ve stéblech zůstává ještě tolik buněčné vody, že když tuto "suchou trávu" dáte na kopy - do rána se zapaří a hřeje a pokud ji znovu nerozházíte a znovu neusušíte - zplesniví. A pokud- a to jsem viděl - někdo takovou trávu sklidí do seníku může být rád, že nevyhoří. Včely chovám léta a přesto si netroufnu tvrdit, že jsem výborný včelař. Kdysi jsem si to o sobě myslel, ale pak mě několikrát překvapily svým chováním a dnes už to beru jako každou věc která souvisí s přírodou - nikdy nevíme jak to bude příště.
P.S. před včerem za mnou přišel jeden z nových sousedů, že by si chtěl nasadit česnek. Teoreticky si to nastudoval, sehnal několik vynikajících odrůd česneku a pak se přišel zeptat jak daleko od sebe ty paličky má zasadit,(v literatuře nepsali, že se má rozdělit na stroužky) a kterým koncem dolů. Jsou prostě věci, které ti "vidláci" ví sami od sebe - člověk to do sebe natáhne ještě jako dítě jak houba vodu, ale když někdo příjde z města, musí se to vše naučit. Kdysi šel v ČT seriál Dva písaři, tam to bylo pěkně vidět.

V tom máte pravdu, že produkující zemědělec nemá důvod vzdát se technických vymožeností, potřebných při obdělávání půdy, které přinesla civilizace, vrátit se k ruční práci s použitím nářadí, které je možno spatřit jenom v muzeu. Současné tendence vytvořit permakulturní osadu vycházejí od lidí z města, kteří se teprve shánějí po nějaké půdě a o vlastním hospodaření nemají ani potuchy. Jediné co mají je nadšení a nechají se zblbnout rádcem, který v takové osadě nikdy nežil, ale to jim nestačí. Nakonec dopadnou jako ta naše komunita.

Velice se omlouvám, ale s první řádkem Vašeho článku NAPROSTO nemohu souhlasit. Teprve poté, co jsem si přečetl o PK jsem pořádně pochopil, proč plevel roste nejvíc tam, kde nejvíc pleju, atd. Sekl jsem kosou zahradu o cca 6 arech, (na sušení!) rok co rok. Nevím, proč autor "startovního" článku sázel právě brambory - každý ví, že bez dobré hlíny se u brambor nic nesklidí. A kdo zná přírodní děje, nemůže, než s permakulturou začít. Alespoň na dvorku za domem. Protože zná pojmy, jako mykorrhiza, kompetice, sukcese, predační tlak, kumulace toxických látek v potravním řetězci, uvolněné niky, ekologická labilita lokality... pionýrské druhy...
Kdo o přírodě něco ví a chce pro sebe i pro ni něco udělat, jde a aspoň 99% svých potravin si vypěstuje sám ve svém vlastním lese ovocných stromů (se slepicemi, či čuníky v podrostu - dle výměry)

Podle mých informací je jediný funkční větrný mlýn v ČR v Kuželově v Bílých Karpatech. Nebo je tomu jinak?

Ten větrný mlýn v Rožnově jsem navštívil před 15 lety, tak nevím v jakém stavu je dnes. Mohu upřesnit, že je (byl) funkční z hlediska schopnosti mlít, nikoliv že by byl pro hospodářské účely používán, je pouze pro ukázku. Je možné, že v tom Kuželově je, ale ten jsem neviděl.

Když jsem v něm byl já(zhruba před 8 lety), tak mlel, jenže na motor. Aby mohl fungovat normálně, tak by se kolem něj minimálně musely vykácet všechny stromy, protože z něj koukaly jen špičky lopatek.
A při mletí na vítr by se taky těžko předváděl turistům.

http://www.pandora.idnes.cz/part/2006/2/12753 - Na této adrse se můžete dočíst že to není sranda a myslí se to vážně - a o to je to horší. Jen na ukázku :"Mohu uvést značný počet pacientů vyléčených z nevyléčitelných chorob, jako jsou onemocnění srdce, rakovina, cukrovka, revmatismus. Zázračným lékem zde je neznehodnocená přirozená strava, jakou matka příroda nabízí všem živým tvorům." A nebo:

Problém světové výživy můžeme rychle vyřešit, když všechno obilí a z něho vyráběné jídlo použijeme v syrovém stavu. Místo abychom je pekli, nebo průmyslově vyráběli maso v živočišných velkochovech. Jeden kilogram obilí má větší výživnou hadnotu než deset kilogramů masa. K produkci jednoho kilogramu masa je průměrně třeba sedmi kilogramů obilí. Syrovou zeleninou a syrovou potravou rostlinného původu vůbec lze uživit pětkrát více obyvatel než stejným množstvím potravin tepelně zpracovaných.
Hladovějící národy v rozvojových zemích je možné nasytit za využití poznatků získaných v knize Přirozená strava. Současně by se tím vyřešila i otázka nedostatku energie, která zvláště v Africe způsobuje nesmírné potíže...... "
Vidíte, že to opravdu může někdo myslet vážně.

Každý chovatel jakéhokoli všežravce vám potvrdí, jak drahý je výkrm čistě rostlinnou stravou. Pokud však příslušné množství trávy dáte koze a mlíčko potom prasátku, případně slepicím - které jsou jako zrnožravci vegetariánství lépe přizpůsobeny než člověk (pokud si ovšem nesprávnou stravou nepřivodí vole jak Tyrolák), hodíte potravu živočišnou, je využití stravy již při přibližně 10% živočišné bílkoviny téměř dvojnásobné. Zemědělství bez živočišné výroby a bezmasivní chemizace vám dá zlomek výnosu. Takže bych ty lumpy, kteří takovýmito knihami ohlupují lidi poslal, ať si to vyzkouší. Ale pěkně v potu tváře. Žádné specielní prodejny "zdravé " výživy. Pěkně s motykou a kosou. Prostě tyto podnikatele s lidskou důvěřivostí lze přirovnat k salonním komunistům, kteří nad sklenkou absinthu vymýšleli hesla typu země, kde zítra znamená již včera a klidně přehlíželi hladomor celého národa

To je zas ale kravina :D Na každé kilo masa je zapotřebí obrovského množství plochy úrodné půdy, které by normálně (bez jezení masa) nasytilo cca 4x tolik lidí. Tak si ty svoje plky a neznalost vystavujte na obdiv někde jinde vy chytrolíne ;-) btw zajímavé, že to celá staletí šlo bez chemie a najednou to vypadá jako problém... kdepak asi soudruzi z NDR udělali chybu, co? :-p

Permakultura není univerzální návod, je to inspirace. Na začátku stojí nespokojenost se současným stavem tzv. euroatlantské civilizace a nedůvěra k jejímu dalšímu směřování a samozřejmě i nespokojenost se sebou samým. Tak je to alespoň u mě a tak to bylo i u zakladatele permakultury Billa Mollisona. Její principy se dají uplatňovat na všech úrovních lidkské společnosti. Tříděním odpadu počínaje, uznáním tzv. etické hodnoty zboží, zrevidováním svých skutečných potřeb až třeba po samozásobitelství či spuští LETS. Člověk nemusí hned zakládat kibuc či rodovou osadu (já sám bych se takověho projektu rád zúčastnil, ale nemám právě tu podporu rodiny). Na autorovi článku je sympatické, že šel a zkusil. Škoda jen, že naivně a nyní ze svého neúspěchu obviňuje okolí. Já sám jsem také naivní a mám sklon věřit všemu a každému. Když mi tedy francouz Marc Bonfils řekne, že bezorebným pěstováním obilí dosáhl ve srovnání s konvenčím nadprůměrné úrody, věřím mu. Když totéž potvrdí japonský farmář Fukuoka, věřím mu. Když mi český Honza řekne, že vypěstoval jen plevel, věřím mu také, ale nedocházím automaticky k závěru, že oba předchozí jsou lháři. Napadá mě jeden příměr. Starý malíř mi kdysi dal dobrou radu: "Neříkej-ten obraz je hnusný, řekni-mně se nelíbí.

Vážený pane Tomáši, vážím si Vašich pohledů na permakulturu, ale přesto bych chtěl vyřešit jednu zásadní věc.
Je to
- všeobjímající kategorie, do které můžeme zařadit co považuji za odmítání stavu civilizace
nebo je to
- konkretní přijetí způsobu života odpovídající tomu názvu Permanent Agriculture - trvale udržitelné zemědělství.
Ten první případ je velmi nepřehledný, protože do něho může podle své inspirace zařadit každý cokoliv, snad by stálo za to to rozlišit jiným názvem, který by takovou skupinu vyznavačů rozpoznal, kam patří. Takovíto lidé se od civilizace distancují, ale plnými doušky využívají jejich vymožeností.
Ten druhý případ je ale mnohem tvrdší. Znamená to obětovat pohodlí civilizace, vrátit se k přírodě a teprve ta skutečnost člověku ukáže, jaké to má úskalí, jak je život tvrdý.
Jak uvádíte že "z našeho neúspěchu obviňuji okolí" není přesné. Pouze jsem uvedl v našem příběhu to, že naše okolí neprodukuje pracovní nástroje, které potřebuji k ručnímu obdělávání a zpracování, takže prostředí např. 18. století by pro permakulturu bylo mnohem příznivější. Jenomže takovéto věci se člověk postupně dovídá, až když do toho procesu vstoupí.
Bohužel jsem se nesetkal s člověkem, který by trvale v permakulturním prostředí žil a věděl co to obnáší, bohužel to byly všechno jenom ideje.

Doporučuji navštívit Ing. Davida Němečka v jihočeské obci Vícemil (svému statku říká Sluneční dvůr). Nebo zárodek rodové osady vznikajíci kolem manželů Svobodových ve Skalce u Doks.

No nevím, Davida jsem kdysi znával a mám jisté pochybnosti o tom, že zrovna jemu by skutečně fungovalo. Těch idejí měl spoustu, ale máloco (alespoň po roce 1997, kdy začal - z mého pohledu - esotericky blbnout) byl schopen dotáhnout do funkčního konce. O Slunečním dvoře vím už jen z doslechu od kamarádů, kterým je sice "permakultura" vcelku ukradená, ale jezdili mu tam na brigády ze staré známosti; a podle těch zpráv se to minimálně v začátcích docela podobalo popisu autora článku. Jak to tam vypadá teď, to nevím, ale silně pochybuju, že by to skutečně byl schopen provozovat skutečně nezávisle na vnějších (finančních i pracovních) zdrojích.

Jejky, koukám, že bych si to po sobě před odesláním měl číst opravdu pořádně a ne to jen tak prolétnout. Takových chyb...:-(

Tak jsem se po dlouhé době vrátil na diskuzi, kde jsem přispíval. Při té příležitosti jsem si trochu zapátral a narazil jsem na: http://slunecni-dvur.blog.cz/0803/proc-nam-media-lzou#komentare V podstatě to odpovídá Vaším zkušenostem.

Normálnímu člověku je tak nějak jedno, co říkají Marc Bonfils nebo japonský farmář Fukuoka, když si to sám zkusil.

Bezorebné pěstování obilí je možné. Pokud rostliny ošetříme a pohnojíme, mohou dát proti orebnému postupu srovnatelné i vyšší výnosy, proč ne. Problémem je druhý rok a všechny další. Jsou i jiné bezorebně sitelné plodiny, třeba řepka, že. I brambory je možno zasít bezorebně, ale s velmi negativním vlivem na výnos. A dál?

Podobně jako autor článku jsem (trochu jiný) postup vyzkoušel: od začátku jako hobby, tedy odstěhoval jsem se z města na vesnici, pracoval jsem a "po večerech" vyráběl vlastní potraviny. Pokus trval deset let a vykašlal jsem se na to, protože v podmínkách normální vesnice a dnešní společnosti je to nesmysl. V podmínkách komunitních to může fungovat, v zahraničí se to potvrdilo, vždy se ale v zemědělství a přidružené výrobě používá soudobá technika, vždy se musí vyrábět pro obchod a jen malou část úrody lze spotřebovat "doma".

Ideologie permakultury, jako každé náboženství, vyžaduje celého člověka. Podobného výsledku dosahují věřící v jiných vírách modlením a půsty (jakožto celodenním režimem), případě modlením a celodenní žebrotou.
Je jedno, jestli klečíte na dlažbě a modlíte se, klečíte u dveří a vztahujete ruce nebo klečíte v záhoně a plejete. Vymytí mozku je stejné.

Ještě bych podotkl, že při využití koňské síly k práci musíte pro pár koní počítat s více než třemi hektary půdy.
K uživení rodiny chalupnické s kravkou stačívaly odhadem čtyři hektary, k uživení selské rodiny s párem koní minimálně dvanáct hektarů, v polovině dvacátého století dvacet hektarů a traktor místo koní, dnes lze jako naprosté minimum uvažovat čtyřicet hektarů, dva-tři traktory, fakultativně kombajn. Pokud se zemědělec zabývá jen rostlinnou výrobou, širší rodina (šest až deset dospělých pracovníků) dokáže soudobou technikou obdělávat minimálně dva tisíce hektarů.

Dobrá rada je nad zlato. Pokud se mi obraz nelíbí, je hnusný.

Inu a když se kritizuje, mělo by se v tom případě najít nějaké další či jiné řešení. Co pane autore? Co na to říkáte? Kritizovat se dá kdekoliv a kdykoliv, ale najít správné řešení je už horší.

1.Aspoň malé osamostatnění od společnosti(potraviny atd.) je velká výhra. Člověk tak dává najevo, že s něčím v této společnosti nesouhlasí. Je to lepší než následovat někoho se sklopenou bradou a ještě podporovat podporovat destruktivní síly.

2.Nemyslím si, že využíváním výdobytků naší civilizace něco člověk zkazí. Jen by si měl rozmyslet, jestli mu prospívají nebo škodí.

3.Co člověk púotřebuje kromě praktických a teoretických znalostí na Rodový statek? Vzít odpovědnost za svůj život do SVÝCH rukou. Nepíši do cizích. a samosebou podporu rodiny. Rodina je základ našeho bytí na zemi.

4.Souvisí to desinformovaností: Včely určitě chtějí chovat, ale ne jak se chovají dnes. Návod k tomuto je v první knize(dá se koupit i v antikvariátech za NIŽŠÍ cenu.) Opisovat to z knihy nebudu. Ten, kdo se chce o tom dozvědět, dozví se, jen musí projevit špetičku svého úsilí k získání knih. Není určitě marné strávit pár chvil na vzhlédávači:-)

5. Proč došlo náhle k rozvoji římské říše? A nejsou v tom zase Rodové statky? Je to úžasné zjistit, že přesně takové období, ve kterém se nalézáme dnes, se odehrávalo v Římské říši jen s malými rozdíli. Kolonát = přidělování půdy otrokům. Otrok mohl na své půdě hospodařit. Rodina otroka pracovala na SVÉ půdě a pánoci odevzdávala část své úrody. Nebývalý rozvoj celé Římské říše:-)

Skutečnost lze posuzovat pouze sebou.

Pane Franci, uvádíte "kritizovat se dá kdekoliv a kdykoliv", ale co? Kritizovat mohu pouze něco existujícího. Permakulturu, tu nemohu kritzovat, protože jsem nikdy žádnou neviděl - kromě té naší a o té podávám svědectví. A to se vám zdá malý počin, když upozorňuji na problémy, které se vyskytly, aby se jich následníci vyvarovali? Nebo to mám tajit a škodolibě sledovat, jak někdo zabředne do stejných problémů, které ho za několik roků zrujnují? Naše komunita, resp. její část žije dál, ale ne v podmínkách středověku, ale v podmínkách 21. století, obohacená o těžce zaplacenou zkušenost.

A co vy pane Franci? Myšlenky máte skvělé, ale co vy jste konkrétního vykonal k ozdravění společnosti? Založil jste rodový statek? Žil jste úspěšně v permakulturní samozásobitelské komunitě? Jestli ano, tak byste měl své zkušenosti zveřejnit. Jenom vzletné myšlenky toho moc nedokážou.

Permakultura samozřejmě možná je. Musíte ale mít žaludek na to, dívat se na sedřenou a hladovou rodinu. Lze samozřejmě dosáhnout rozvoje Rodového statku bez dnešní technologie, ale je nutno se vrátit do antiky a mít pár otroků pracujících za pár ran bičem a korýtko pomyjí. Bez moderní technologie lze v našich podmínkách udržet hospodářství, založené na pastevectví. Vegetariánské, založené na klasické práci je možné v oblastech, kde se pěstuje rýže, která vyžaduje spíše ruční práci. Bramborářství je dosti obtížné a obilnářství prakticky vyloučené. Bez moderní chemie zůstanete u několika metráků na hektar, jako to bylo ve středověku, kdy byla mouka jen v neděli, bochník chleba musel vydržet celý týden a jinak se jedl tuřín.

Všechno se dá, i když se to zpočátku zdá nemožné:-)

Jojo, člověk si zvykne i na šibenici. I středověk s jeho hladomory, válkami a epidemiemi lidstvo přežilo.

Pane Franci, píšete o nevídaném rozvoji Římské říše. Toto období bylo cirka v prvních dvou stoletích n. l. Tento rozvoj byl zapříčiněn expanzí říše do nových oblastí a přílivem nové a levné pracovní síli(otroků).
Období, o kterém píšete vy, byl už spíše úpadek celého systému. Kolonát by se dal přirovnat k nevolnictví. Nebyli to ovšem otroci, kteří získávali pronájem pozemků, nýbrž svobodní římští občané, ze kterých se postupnou zadlužeností, stávali lidé zcela závislí na pronajímateli půdy. Vznikala nová otrocká závislost, zárodek feudalismu.

ano i takhle:-)

Prosím vás, vy ten článek je ale větší demagogie, než cokoli co jsem slyšel od lidí z komunity, jež článek kritizuje.

1/ permakultura přeci ještě nemusí vůbec znamenat takovéto radikální odtržení od světa. Můžu mít svou ekozahradu, nepracovat na ní s hnojivy ani s motorovým či elektrickým nářadím (a já takovou mám), ale ještě to neznamená, že si nemůžu vydělávat normálním způsobem peníze. Ať už se jedná třeba o pořádání přednášek a kurzů o ekozahradách a jejich propagaci apod.

2/ brambory pěstuji v posekané trávě (na kompostu) a nikdy jsem neměl problém s nějakou špatnou úrodou.

3/ Co vypovídá tento článek? Co tím chtěl vlastně autor říci? Že takovýmto způsobem se nedá žít? Já nejsem zastáncem takovýchto komunit, především z toho důvodu, že by mě by´t moji dobří kamarádi po měsíci soužití lezly na nervy :-) ale každému co jeho jest. To že tito popisovaní lidé udělali několik zásadních chyb a celkově se jim asi nepodařilo přesně to co chtěli, to přece nic neznamená... Já jsem chtěl na chatě postavit atomovou elektrárnu, po roce jsem toho nechal, nepodařilo se mi to. Že by to znamenalo, že atomová energie je špatná??

4/ Článek není ničím jiným než jedním z mnoha příběhů, dokážu vám sestrojit dvacet takových, každý na jiné téma. Neznamená to absolutně nic, a upřímně pane autore, možná se vyznáte v energetice, ale o ekozahradě nevíte nic :-) jen se tady snažíte pošpinit něco čemu sám nerozumíte. Je to stejné jako když aktivisté co neznají základní vzorky fyziky hovoří o státní energetice :-(

Diskuse na téma permakultura ukazuje na jeden zcela zásadní problém – každý účastník vychází z trochu jiné představy co to permakultura je podle svých zkušeností nebo znalostí. Pod pojem permakultura každý zařazuje aktivity a inspirace které mu vyhovují z hlediska jeho vztahu k soužití s přírodou.

Chtěl bych proto znovu jednoznačně uvést o čem je řeč – je to pojetí, které vychází z uvedené definice permakultury (Holmgren, Merge, Mollison):"(Z anglického spojení "permanent agriculture" - trvalé resp. trvale udržitelné zemědělství) je to koncepce harmonického soužití přírody s lidmi, která lidem umožňuje získávat potravu, energii, přístřeší a uspokojuje ostatní hmotné i nehmotné potřeby trvale udržitelným způsobem.
Takovouto komunitu zakládá občanské sdružení http://www.rodovaosada.cz/. Na tomto odkazu jsou další podrobnosti, kde si můžete ověřit, jestli by vám takováto struktura vyhovovala, ale sám uvádíte, že s dalšími partnery by vám to asi nevyhovovalo. Čili, když zde hovoříme o permakultuře, tak hovoříme o takovémto společenství lidí. Podle zpráv podobné komunity ve světě existují, ale muselo by se jednotlivě zkoumat do jaké míry jsou svázány se současnou fosilní kulturou.

Nyní odpovědi k jednotlivým bodům:
1. „Permakultura ještě nemusí znamenat takové radikální odtržení od světa“...
To je ovšem v rozporu s uvedenou definicí, která právě toto odtržení předpokládá- viz odkaz., tam je to podrobně popsané ve stanovách.
Já osobně na své zahradě nepoužívám motorového nářadí, umělých hnojiv, kompostuji, používám přirozené hnojení atd., takže se příliš nelišíme, ale já tomu permakultura neříkám, protože to neodpovídá uvedené definici.
2.Brambory na kompostu nepěstuji, protože tam bych toho moc nevypěsoval. V té osadě jim do toho lezl hmyz, takže se ztrátami. Možné jsou i jiné postupy.
3.“Co vypovídá tento článek? Že se takovýmto způsobem nedá žít?“ ... tedy v uvedené perma-komunitě.
Pravděpodobně velmi obtížně při zachování současných životních standardů. Byla by to dřina i při velkém uskromnění. Jak uvádíte, že by vám tento způsob nevyhovoval a jak jsem pozoroval, tak to nevyhovovalo ani našim osadníkům. V závěru toho článku jsem popřál nově vznikající rodové osadě, aby měli lepšího rádce než ta naše, aby se nodopustili podobných chyb. Obrazně-na trenérovi vždycky záleží, aby mužstvo příliš nevyčerpal před utkáním, které by pak prohrál.
4.Nikdy by mě nenapadlo napsat takový článek, kdybych nebyl uprostře děje. Rozhodně si nedělám ambice, že bych rozuměl ekozahradě, protože sám jsem pouze ekozahradník amatér, ale jak je obtížné provozovat takovou samoživitelskou perma-komunitu v uvedeném smyslu jsem se přesvědčil. Bohužel jsem se s nějakou trvale fungující perma-komunitou nesetkal a jestli nějaká vznikne, rád se k ní podívám.

Rozhodně nechci pošpinit něco, čemu nerozumím, ale chci upozornit na možná úskalí, kterým by se mohli následníci vyhnout. Naše komunita žije dále uprostřed přírody, ale v komunikaci s okolním světem a ty pokusy o návrat k životu předků opustila.
S energetikou to má mnoho společného, protože vyprodukovat energii, kterou nám poskytují dnešní společenské zdroje ruční prací je těžko dostupné.

Závěrem můžeme konstatovat, že do nějakého zásadního konfliktu nepřicházíme, pakliže přistoupíme na respektování základních pojmů. Demagogie používají ti, kteří mají mocenské, politické nebo majetkové ambice a ty já nemám.

Problém je v tom, že článek je napsaný tak, že odsuzuje a ironizuje "styl žití" místo toho aby ukázal, kde ti konkrétní lidé udělali konkrétní chyby.

1/ Permakultura není odtržení od světa!!! Permakultura je princip hospodaření (na zahradě, doma, na statku apod.) Zjednodušeně jde o hospodaření, co nejvíce blízké přírodě. Pokud se někdo v rámci permakultury odtrhne od společnosti a naivně si myslí, že se sám bez všeho obejde, je to jeho věc, ale je to řekněme hodně nad rámec permakultury.

2/ No, tak asi nebudeme zabíhat do podrobností o pěstování brambor :-) Samozřejmě, že způsobů je hodně, já pěstuji jak na záhoně, který mulčuji trávou, tak přímo na posekané trávě, výhoda je ta, že brambory z trávy jdou výborně sklízet a jsou krásně čisté...

3/ To je to co píšu v úvodu. Alespoň mě článek zní tak, že místo kritiky chyb této komunity, zesměšňuje ten princip.

4/ omlouvám se za silná slova, nechal jsem se unést, ale vskutku ten článek na mne působí, zbytečně ironicky...

Závěrem:
Myslím že se tady střetává vícero pojmů. Jedna věc, kterou bych chtěl říci je, že lze hospodařit ekologicky, lze mít ekofarmu a vůbec nemusím praktikovat permakulturu. Permakultura je jakási "extrémější" varianta ekologického zemědělství (biozahrádkaření). Má své klady, ale má také své zápory (především na člověka zvyklého na dnešní vyšlechtěné (přešlechtěné) druhy ovoce a zeleniny...
Jedna věc je snaha žít (hospodařit) co nejvíce v souladu s přírodou, druhá věc je odtrhnout se od společnosti. Jedna věc je, pokud bydlím (odstěhuji seú na venkov do domku (či si ho dokonce postavím) a snažím se v rámci možností pořídit si co možná nejvíce potravin, věcí, ale stále si nějakým způsobem vydělávat peníze (ať už prodejem přebytků, či normálním docházením do práce) a za peníze si pořizovat věci, které si sám těžko vyrobím (kartáček na zuby, nářadí apod.)
Druhá věc je odtrhnout se od společnosti s tím, že si všechno zařídím sám. To je podle mne v dnešní době nadlidský úkol, který je realizovatelný jen v rámci nějaké komunity (konec konců historie nám jasně ukazuje, že člověk se vždy sdružoval do komunit). Asi těžko jeden člověk či jedna rodina sama bude těžit rudu, kovat nářadí, šít oblečení, pěstovat jídlo, stavět dům atd. atd. To se prostě nedá stihnout :-)

Samozřejmě je zde mnoho variant, a kombinací těchto "způsobů žití", velkých či malých ústupků a velkých či malých extrémů. V každém případě tento způsob, tato idea jakési soběstačnosti realizovatelná zcela jistě je, ale vyžaduje ohromné úsilý, ohromné nasazení, silnou vůli a především vyžaduje ochotu dobrovolně se uskromnit a zapomenout na drtivou většinu vymožeností, které nám poskytuje současná společnost...

zdravím

Vypěstované brambory pokryjí zcela Vaši potřebu a nebo to máte jen jako hobby? Ja potřebuji pro svoji rodinu cca 8q brambor - nevím jestli byste to byl schopen na tom kompostu vypěstovat. A pokud to mám jetě někomu prodávat - abych si vydělal i na jiné potřeby - např. učebnice pro děti a léky - sklízím asi 8t brambor - a to i tak na uživení nestačí, dělám to při zaměstnání. A to na kompostu nevypěstujete.

Ingrid, praktikujici permakutluru v Austinu v Texasu, podporuje jadernou energii: http://austinpermie.blogspot.com/2007/04/nuclear-e nergy-debate-part-2.html

Jak tak čtu ohlasy na článek, jenž je dle mého apriori "PROTI" , napadá mě: Skutečně si myslíte, že kdo mulčuje je permakulturní? Dovedl by autor, či kdokoliv z těch, kdo tak halasně souhlasí, definovat alespoň slovy B. Mollisona, či Holmgrena, co se za tímto pojmem skrývá?
A konečně: Člověče rozumný, co jiného by už mělo být trvale udržitelné, když už ne zemědělství? Hodláte v jaderných elektrárnách přidruženě vyrábět z uranu, či jeho "derivátů" pšenici, nebo rýži, či jablka? Proč by solární panely nemohly za podpory akumulátorů osvětlit hliněnou truhlárnu, kde vyučený truhlář vyrobí okna na zakázku, aby měl na svršky od krejčího, který dlátem tolik nevládne. Atd atd.atd.

P.S.: Ví už někdo v Čechách (na Moravě a Slezsku), kam s vyhořelými jad. články (tedy: natrvalo)?

Vypadá to, že reagujete na úplně jiný článek než je tento. Podstatou je že společnost potřebuje ke svému životu energii. Energii pro průmysl, dopravu, domácnosti a samozřejmě zemědělství, aby byla zachována alespoň současná životní úroveň. Energie se v blízké budoucnosi stane kritickým artiklem, jejíž nedostatek může ohrozit další vývoj lidské společnosti. Proto prioritním úkolem je energii zajistit v takovém rozsahu, jaký společnost potřebuje, aniž by při tom likvidovala životní prostředí. Ropa a uhlí spěje k vyčerpání, obnovitelné zdroje ani zdaleka nestačí pokrýt požadavky, i kdybychom vykáceli všechny lesy a postavili tisíce větrníků. Nezbývá, než se obrátit k dalšímu zdroji a to je jaderná energie. Pokud znáte ještě jiný zdroj o kterém nevíme, tak to prozraďte a máte jistou Nobelovu cenu.

I zemědělství potřebuje dostatek energie ať už pohonných hmot, elektřiny a tepla nebo průmyslových výrobků, má-li zabezpečit výživu všeho obyvatelstva. Pokud ovšem nebude zabezpečeno energeticky, tak asi nezbude než přejít na ruční práci a tady je ta klíčová otázka, jestli ruční práce se zvířecím potahem dokáže výživu na dané úrovni zabezpečit. Podle stanov Rodové osady o.s. má 1 ha půdy trvale uživit až 5 člennou rodinu. Podrobně o plánech na permakultrní hospodaření se můžete dočíst na www.rodovaosada.cz , nebudu to tu opisovat. Jenomže já už jsem to zažil v realitě a není to žádná legrace, ale tvrdá práce a odříkání.

Samozřejmě k trvale udržitelnému zemědělství to dneska nespěje – zavádění monokultur pro výrobu pohonných hmot, snižování úrodnosti půdy, znečišťování půdy chemikáliemi, ničení biodiversity a.j., na to upozorňujeme v jiných článcích a nelíbí se nám to. Na ta rizika upozorňujeme, ale rozhodování je bohužel někde mimo nás. Jak permakulturní hospodaření vypadá vím, ale nevím, jak ho uplatnit v celospolečenském měřítku.

Tážete se, jestli hodláme v jaderných elektrárnách vyrábět pšenici, rýži nebo jablka? To rozhodně nechceme, ale chceme aby pomoci elektrické energie z JE bylo možné vyrábět solární panely, sklo, akumulátory, osvětlení, elektrické vodiče, nářadí, stroje atd., atd., aby ten vyučený truhlář mohl osvětlit hliněnou truhlárnu, vyrobit okno na zakázku a mohl dostat svršky od krejčího, které ale ušije na vyrobeném stroji atd. atd. A k tomu všemu potřebujeme energii a až dojdou fosilní zdroje zůstává jaderná energie.

Ptáte se, jestli už někdo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ví kam s vyhořelým palivem. Mohu Vás uklidnit. Pomoci tzv. množivých reaktorů se bude vyhořelé palivo přepracovávat na nové palivo v mnohonásobně větším rozsahu a nebude nutné ho nikam ukládat a budeme rádi, že ho máme. A není to daleká budoucnost. Co se týká bezpečnosti provozu JE, tak ty nové typy už fyzikálně neumožní opakovat „Černobyl“. Co se týká životního prostředí a skleníkových plynů, ty JE je ovlivňuje ze všech zdrojů energie nejméně. Tedy jaderná energie není fetiš ale existenční nutnost. Pokud na to nepřijdeme nyní, tak v nejbližší budoucnosti nás k tomu donutí nutnost přežití až přijde hodina H. Jen jestli už nebude pozdě.

Pokusil jsem se reagovat na všechny Vámi uvedené náměty a otázky bez zloby a nenávisti, ale s reálným pohledem na svět jaký je. Mám zahradu, hnojím chlévským a zeleným hnojením, kompostuji, nepoužívám žádných motorových nářadí, kosím a řežu ručně, v přírodě je mi krásně.
Přeji hodně štěstí

Soucasne jaderne elektrarny fyzikalne neumoznuji "Cernobyl". CB byl primarne tovarna na plutonium pro jaderne zbrane, mirne pozmenena aby vyrabela i elektrinu. Principialni bezpecnostni nedostatky teto konstrukce (grafitem moderovany vodou chlazeny kanalkovy reaktor) byly davno znamen a na zapade byla proto tato konstrukce zakazana pro civilni vyuziti jiz v roce 1950 (!).

Reaktory, ktere umi chroupat vyhorele palivo jsou jiz davno overena technologie. Veci budoucnosti je jejich masove nasazeni, ne technologicky vyvoj, ikdyz vylepsovat se daji neustale, jako vsechno. V teto souvislosti je zajimavy palivovy cyklus DUPIC (Direct Use of spent PWR fuel In CANDU), kdy je pouzito neprepracovane vyhorele palivo z lehkovodnich rekatoru typu Temelin jako palivo pro CANDU reaktory, viz http://www.nuclearfaq.ca/brat_fuel.htm .

Predstava, ze pouzite palivo predstavuje vyznamny problem, nebo ze dokonce nevime co s nim, je jeden z nejhloubeji zakorenenych mytu...

Díky za upřesnění. V kontextu mého komentáře jsem diskutujícímu chtěl na jednoduchou otázku dát jednoduchou odpověď a vy jste ji náležitě a srozumitelně rozvedl. Tak je to OK.

Súhlasím s celkovým vyznením predmetného článku aj s vyššie uvedenými konštatovaniami. Keď sa už však upresňuje, podotýkam (s tým istým zámerom), že jadrový odpad v konečnom dôsledku - pri likvidácii JE - nepredstavuje len vyhorené palivo, opätovne využiteľné, ako tu bolo povedané, ale aj všetky použité technické materiály vykazujúce určitý stupeň radioaktivity. Predpokladám, že aj tento problém sa podarí vyriešiť, ale určite nie tým spôsobom, že radioaktívnu oceľ roztavíme spolu s neaktívnym železným šrotom a spracujeme na nové (radioaktívne) výrobky.

Nejdrive se omlouvam za ponekud prikry ton v prvych reakcich na Vas clanek. Z Vaseho clanku nikterak nevyplynulo, ze Vy sam jste se one neprijemne zkusenosti ucastnil.
rodovaosada.cz je pro me prozatim neznama. Moje vize PK se vice opira o knihy B.Mollisona a D.Holmgrena.
JE moc neduveruju, protoze je to vec, ktera si hraje se samotnou podstatou nam zname casti vesmiru tzn atomem. Jako nemam rad GMO a hrani si s geny. JE jakozto zdroj radioaktivniho zareni, at už jakkoliv odstineneho ve me nikdy (ackoliv "nikdy" muze trvat dost kratce) asi duveru vyvolavat nebude. Mozna je to jaderny strasak z dob studene valky, ale spis je to skutecnost, ze destruuje genetickou informaci v bunkach, pokud je uz rovnou nelikviduje totalne. Podle me si tu lidstvo hraje s PRILIS ozehavymi titernostmi nedozirnych moznych nasledku. Tot ode me k JE.
Jak pisu jinde v tomto Babylonu, moje vize PK je ta "doplnkova" verze. Tedy: Sam zatim makam, 1,2ha pozemek zatim jen osazuji stromy, oplocuji, chystam se na sazeni a seti obili. Protože ctím současný soc. a zdrav. system (co mi zbyva jineho) a nadto musim svuj dum i pozemek jeste dalsich 27 let splacet. Od dob Marie Terezie se zmenilo mnohe, S vyuzitim soucasnych plodin, (nejen tech main sreamovych) a soucasnych znalosti o ekologii jednotlivych druhu, v kombinaci s chovem vetsich, ci mensich zvirat - opet s minimalni vlozenou energií (EMERGY) bychom se podle meho nemuseli bát toho, čemu Holmgren říká "sestup", či "pokles". Pokud nechceme, aby tahle planeta (prirodni cykly, Gaia? - na nazvu zas tolik nezalezi) smetla druh "homo sapiens" ( s několika pár dalšími živočišnými a rostlinnými druhy, - jak se to už v dějinách naší modré kuličky párkrát stalo), uskromění nás nemine. PK mi připadne, jako nejekologičtější cesta. Jako vidlák a zoolog amatér vím, co říkám.

JE je prostě prasárna, nikdy bezpečná nebude. Radioaktivita je ok a dá se využít i pozitivně (viz lázně atd.) Ale na jednom místě v takovém množství je to nesmysl a bezpečnostní hazard!!! To nikdo min. nejbližších pár desetiletí nikdo nevyvrátí. Kecy jako nutnost přežití jsou nesmyslné - prostě PROČ?? Proč by mělo lidstvo neustále zvyšovat spotřebu energie - já se ji všemi možnými způsoby snažím naopak snížit: úsporné osvětlení, indukční vařič, zateplení baráku, solární vytápění - jen nástřel technologií, které využívám. Ale vymyslet se dá spousta dalších věcí jak neplýtvat a využít energii slunce přímo na místě (bez celého fosilního cyklu). Jde jen o to začít tak myslet a nebýt zaslepen politickýma kecama! Každý den vidím lidi jedoucí do práce a z5 každý sám ve svém autě, atd... V práci topíme v kanclech, zatímco počítačové sály se klimatizují jak o život, všechno špatně!!! Ale lidi nezačnou myslet, dokud je něco/někdo nedonutí...
.
Permakulturně se dá hospodařit a s využitím dnešních technologií - to se prostě nevylučuje - jde jen o to 100% odpadu recyklovat a zdroji neplýtvat. Všechno potřebné už existuje - jenom není vůle to použít - řeknou vám, že je to moc drahé...protože nemyslí...

Fandím lidem, kteří zkoušejí žít na venkově, snaží se hospodařit s omezením chemie. Je však nutno si uvědomit, že na to neexistují jednoduché recepty, které získáme nákupem jedné, byť pořádně předražené knihy, nebo několikatýdenním, často také předraženým "školením". Průšvih je v tom, že si nechají nabulíkovat, jak je to snadné a věnují tomu veškeré prostředky, často i obětují zaměstnání, prodají byt. Prostě zemědělství je dřina a nelze jej nastudovat z knihy, nebo za několik týdnů. A u nás to je bez vnějších zdrojů naprosto neudržitelné, pokud nechceme naši rodinu přeměnit na jakousi skupinu houmlesáků.
Je nutno se připravit na to, že nás to bude stát hodně dřiny a peněz. Vzhledem k tomu, že možnost výdělku prodejem permakulturních knih a kursů je silně omezena, nebude to pro ty nové žádná sranda.

To je uvedeno hned na začátku příběhu, že se jedná o permakulturní samozásobitelskou komunitu, založenou na ruční práci s využitím přírodních materiálů v sepětí s přírodou.
To, že to tak špatně dopadlo je jenom varováním ostatním, aby se nepouštěli do neověřených způsobů hospodaření založené na iluzích. Pak to může dopadnout tak jak i vy píšete. Rozhodně to není boj proti šetrnému zacházení s přírodou. Ten příběh jsem napsal trochu ironicky, ale nějaký soupis fakt by nikdo jinak ani nečetl.
Permakultura tomu říkám proto, že se tomu tak říká, ve smyslu jak je uvedeno výše.

Až budete spojovat něco co se nepovedlo(hospodaření 3 rodin) se systémem hospodaření který nabízí zdravější alternativu života bez chemie v jídle a snad jednou i bez přetlakovaných plechovek zvaných atomové elektrárny.Země ví co jí dělá dobře a co ne .aby ses to dozvěděl i ty tak se jí budeš muset zeptat.Možná ale že přes všechny ty motory uslyšíš kulový,ty pakoni.

Tak mě napadá že bych mohl napsat článek o nepovedém provozu jedné atomové elektrárny(máme všichni v živé paměti) a odsoudit všechny kdo se o něco v tomto směru pokušejí.

A nakonec, není uran taky jenom vyčerpatelná surovina?

Světlo ,vítr a voda nedojdou, teda jestli si je nezničíme dřív než se s nima naučíme vycházet.

Tvrdit ze "svetlo a vitr nedojde" je prikladem chabeho rozumu a blouzniveho mysleni. Ani svetlo ani vitr toiz neudela v zasuvce stridavych 220 V na 50 Hz. Na to jsou potreba ony vetrniky a solatni panely, ktere se vyrabeji z neobnovitelnych zdroju (material a energie). Techto zdroju spotrebuji mnohonasobne vice, nez jaderna elektrarna, na produkci stejneho mnozstvi energie.

Uran je vycerpatelny stejne jako Slunce - nedostatek pri krmeni mnohonasobku energeticke spotreby civilizace hrozi v horizontu miliard let.
http://www-formal.stanford.edu/jmc/progress/cohe n.html

ps: "bez chemie v jidle" - to si pochutnavate na vakuu?

Chabým rozumem oplýváš ty.Nepotřebuješ ani fotovoltaické články ani větrníky aby slunce "vyrábělo" biomasu, potraviny atd. a to obnovitelně. A jaderné elektrárny se staví z obnovitelných zdrojů? že u větrníků a fotovoltaiky ti to vadí?

A ten kdo chce rozumět ,rozumí i tomu co myslím tou chemií v jídle.Vám to ale vysvětlím vidím do jako nutné.Myslím tím pesticidy, insekticidy a umělá hnojiva.

A opakuji ,světlo,vítr,voda nedojdou ( nemyslím na ně pouze jako na dodavatele elektrické energie jako vy) ale můžeme si je hodně poškodit.právě pro uchování těchto pracuje permakultura a další.

Co budeme pálit po uranu?Není na čase porozhlédnot se po tom co OPRAVDU nedojde? tzn. co se neustále obnovuje?Já vim, ono to prostě nemá takovou páru jako ten uran a my jsme po síle zavřený v plechovce úplně posedlí. A když člověk zaměří pozornost jedním směrem nevšímá si že šlape po něčem co mu může prospět.

P.S. Myslím že větrníky a články se budou recyklovat snadněji než radioaktivní elektrárny.

Skutečně si myslíte, že byste bez chemie, bez elektřiny a dalších moderních technologií uživil současných (tuším že) šest miliard lidí? Nebo chcete zabránit hladomoru po přechodu na "šetrné hospodaření" preventivním vybitím přebývajících jedinců?

permakultura má tu obrovskou výhodu že si nkdy nedělala ambice stát se spasitelem 6ti miliard a proto najednou přecházet na "její pravidla" a "bez chemie a elektřiny" To jsou vaše slova a představy. Pravděpodobně se stejnou bezohledností jakou jste přisoudil mě (nebo permakultuře) prosazujete atomovou energii.jen jsem vám nastavil zrcadlo.

Zvláštní, zkuste si ještě jednou přečíst (svůj) první příspěvek v tomto vlákně. Skutečně si myslíte, že je kompatibilní s tím, co jste napsal teď?

No recyklace větrníků a elektroniky je daleko větší problém, než recyklace jaderné elektrárny. 99% hmoty JE tvoří budovy a neradioaktivní technologie, využitelné podobně jako jiné staré budovy. Ocel reaktoru je sice slabě radioaktivní, ale co nám brání, abychom z ní zase vyrobili reaktor. Naopak různé kompozitní materiály používané na větrníky jsou prakticky nezpracovatelné a jejich mechanické namáhání znemožňuje jejich dlouhodobé, nebo dokonce opakované využití.
Po uranu přijde thorium, i když: pokud vezmeme, že v zemské kůře je přibližně 4 g U/tunu dá se říct, že pod každým čtverečním metrem je do hloubky asi 10 km (nejhlubší doly) asi 60 kg uranu (ekvivalent asi 100 tisíc tun uhlí) takže není co řešit.

to znamená že nikdy nedoje?znamená to že je technicky a lidsky možné překopat každý metr země i když ve velké hloubce? nejhlubší doly jsou zatím 3500m ,alespoň podle toho co jsem našel na netu.Znalosti ohledně využití tepla a světla ze slunce požád rostou.Proč pořád chcete topit tím po čem chodíte a neberete na vědomí zdroj který běží pořád kus nad vámi?

Problém je v tom, že běží nad námi. Je vidět, že máte stejné myšlení jako vyžírka, který se rozplýval nad tím, že se postavila FVE u Úštěka v místech, která před tím ležela ladem a teď přináší "užitek". Mám nedaleko chalupu a asi tím mám zdeformovaný pohled, pro mě to jsou stráně s cennými biotopy v CHKO České středohoří.
Jinak co se týče těch 10 km, našel jsem to na netu. Nemusíme překopat celou zemi. Pokud dochází k denudaci v řádu 1 mm ročně, lze říci, že při současné spotřebě energie se nám tento uran odkryje sám. Uvědomte si, že v současné době využíváme energii uranu z 1/300.

Je zajímavé, že Vám vadí FWE u Úštěku, ale využití jaderné energie hájíte - to znamená, že byste měl raději výhled na Temelín? Tak si pořiďte chalupu v Jižních Čechách.

1) aby Slunce vyrabelo potraviny bez "chemie" a "obnovitelne", potrebujes pouzivat trojpolni hospodareni (to si snad pamatujes ze skoly) a potrebujes znacou rozlohu pastvin pro tazna zvirata. V dusledku to znamena zamestnat asi 80% obyvatelstva v zemedelstvi. Nasledna produktivita staci uzivit asi 10% ze soucasneho mnozstvi obyvatel v CR. To povazujes za reseni? Podle me to je sen zpovykaneho bohatce, ktery si muze dovolit, diky efektivite soucasneho technologickeho veku, si obcas koupit "organicke" potreviny a citit se dobre, jak pomaha "ekoloii". Zpovykane zparchanteni, jak rika jedna moje znama.

Ostatne takovy "obnovitelny" experiment v praxi uz probehl napriklad v Kambodzi (kde Slunce sviti daleko vic nez zde) pod vedenim Pol-Pota. Vysledky si snadno najdes.

2) Jaderne elektrarny se - jako vsechno - stavi z "neobnovitelnych" zdroju, ale potrebuje jich na vyrobu energie daleko mene, nez zdroje solarni. Neobnovitelnych v uvozovkach, protze cely koncept neobnovitelnych zdroju je postav na ignorovani ekonomiky a technologickeho pokroku.

3) Co budeme palit, az nam za nekolik miliard let dojde uran (zkouknul jsi ten odkaz vubec?), opravdu resit nemusime. Osobne si myslim, ze nejpozdeji za tisic let zvladneme termonuklearni fuzi, takze budeme palit deuterium.

4) Vetrniky se recyklovat moc nedaji - specialni plasty a laminaty na vrtule jsou recyklovat dost tezko, betonova deska a stozar vubec ne. Navic jsou po 15-20 let zivotnosti tak vyklepane, ze nejdou znova pouzit. V jaderne elektrarne je radioaktivni prakticky pouze nadoba. Zatim to nebylo potreba, ale nadobu je principalne mozne po skonceni 60ti lete zivotnosti nechat odstat a pretavit na novou nadobu. Zbytek elektrarny lze obnovovat standardne bez vyznamnych (vzhledem k produkci energie) nakladu.

5) Problem s vetrniky a PV panely je, ze produkce energi je chaoticka, zavisla na pocasi. Dokud nevyresime jak elektrinu skladovat, ikdyby energie z nich nestala mnohonasobky energie z klasickych zdroju, ale byla zcela zadarmo, stejne by nemohly nahradit klasicke zdroje.

Vaše potíž není chabý rozum ale přebujelý rozum.Přečtěte si dobře můj první příspěvěk,nemluvím v něm ani o větrnících ani o panelech.To jste si tam dosadil vy protože si asi neumíte představit nic jiného. Já jsem chtěl mluvil hlavně o permakultuře jako o něčem co pomáhá v současné situaci s půdou a hospodařením které neumí vrátit půdě živiny přirozeným způsobem i když je to snadné.není potřeba žádný trojpolní systém ,to už je opravdu překonáno, ale vaší úroveň znalostí v tomto oboru to dobře vystihuje.Pokud opravdu máte zájem něco se dozvědět najděte si informace třeba o Masanobe Fukuoku(japonská verze bezorebného hospodaření se zlepšujícím vlivem na půdu při stejný výnosech jako konvenční hosp.) další jméno je Sepp Holtz, spousta dobrých informací je v knize Permakultura v kostce.Bráním se tomu aby někdo mluvil posměšně o celém systému který je živý jako příroda a stále se vyvíjí a vycházel při tom z velmi limitovaných informací jako autor článku Mojmír Štěrba.

Permakultura hledá způsob jak lépe sloužit lidem bez rizik odkládaných někam do budoucna v podobě nevyřešených odpadů protože ty svoje využít umí.

Vlastní je jí také podstatně pokornější vystupování než jaké je vidět z většiny reakcí na těchto stránkách.

V tvém příspěvku si cucáš údaje z prstu:
viz odstavec 1)
to je opravdu mizerná představa a s realitou to nemá co dělat.
Pokud ti přišel na mysl Pol Pot jako příklad permakulturního hospodaření, doporučil bych ti psychiatra protože to by soudný člověk nevyslovil.

odstavec 3) podle OECD jsou zásoby uranu na 85 let. asi to není přesné ale s tvojí miliardou to moc nesedí.

1) Trojpolni hospodareni je prekonane cim prosim? Kdyz vynechame "chemicka" hnojiva, mechanizaci a podobne, co zajisti navrat zivin a prirozenou obnovu pudnich ekosystemu v horizontu staleti jineho, efektivnejsiho? A kolikrat efektivnejsiho, nez trojpolni hospodareni?
Co jsem si cetl o permakuture, tak jejich recepty jsou plne objevnych napadu, ktere nasi prapredci davno znali, dovedli do dokonalosti a aplikovali prave v onom trojpolnim hospodareni - oni totiz museli vydrzet staleti a jejich recepty nesou vahu overenych zkusennosti mnoha generaci. Ideje permakultury oslavi pristi rok 30 let.

2) Pokornejsi vystupovani nezmeni fakta. Situace je natolik vazna, ze expresivni vyjadrovani snad probudi alespon nektere z blahovych zelenych snu o obnovitelnych zdrojich a podobnych zelenych "receptech". Permakultura obsahuje vetrniky, jak si snadno najdete na strankach permakuturcu. Tzv. OZE jsou soucasti tohoto snu o obnovitelnem zivotnim stylu zalozenem na vhodnem naplanovani spolecnosti, alespon co se mi podarilo vycist.

K tomu PolPotovi - "PermaCulture = permanent agriculture". O to presne se snazili (nejen) Rudi Khmerove. Je mi lito, ze se Vam to prirovnani tak moc nelibi, ale obavam se, ze timto zpusobem by permakultura dopadla, byla-li by "nasazena" jako ono "reseni" neduhu soucasne technologicke civilizace ve vetsim meritku. Nebo ze by o Khmerech platilo "myslenka byla dobra, provedeni spatne"?

3) Nikoliv, OECD mluvi o pomeru mezi v soucasnosti ekonomicky dostupnymi zasobami a soucasnou spotrebou v soucasnosti nasazenych technologii (tj napriklad bez recyklace). Kdybyste si precetl onen odkaz, tak tam se pise o saturovani 25ti nasobku veskere energeticke spotreby civilizace po dobu nekolika miliard let pomoci rychlych mnozivych reaktoru (55 let stara technologie overena v prumyslovem meritku, ovsem vzhledem k stale relativne nizkym cenam uranu vychazi stale o neco malo draz, nez klasicke tlakovodni reaktory), a bere v uvahu zasoby uranu v oceanech, ktere dnes umime tezit, ale nedava to ekonomicky smysl. Az ty snadno tezitelne zasoby dojdou a prejde se na zminene mnozive reaktory, ktere vyuziji uran 200x lepe, jiste se tezba z more vyplati - dnes vychazi asi 3x draz, nez klasicka tezba.

Krome toho mame thorium, ktereho je asi 3x tolik co uranu, ktere lze vyuzit v klasickych "termalnich" reaktorech typu Temelin.

Strucne receno - nedostatek jadernych paliv nam v dohledne dobe v zadnem pripade nehrozi.

4) K Vasemu prispevku nahore - pokud si permakutlura nedela narok na zabezpeceni potravin pro onech 6mld lidi na Zemi, tak se jedna pouze o moznost tvurciho vyuziti efektivity technologicke civilizace, s obnovitelne mesiaskym "poselstvim". Jaka permakultura (latinsky permanens je staly, trvaly, nemeny), kdyz potrebujete mit za sebou onu "neobnovitelnou" technologickou civilizaci, abyste mohli provozovat "permakulturni" trvaly zivot - to mi proste nadava smysl.

Chapu ze to muze byt alternativni zivotni styl pro nadsence, neco jako specificka forma soukromeho zahradniceni, zuslechtovani krajiny k obrazu svemu, podobne hobby jako pestovani holubu nebo sbirani znamek. Proti tomu zjevne nikdo nic nema. Jenze tomu tak patrne neni, nebot jak pisi permakuturci na svych webech - a ostatne i Vy zde - permakultura je prezentovana jako jakysi etictejsi princip, ktery aspiruje na nahradu soucasne "zvracene" civilizace. To je zaklad moji kritiky.

5) Filosoficky je vize o stale a nemenne spolecnosti (permanens) nemozna. Panthea rhei.

6) Teze zde pritomnych atomovych rozumovych prebujelcu se zaklada na poznani, ze zakladem civilizace je stabilne dostupna energie. Jediny takovy energiticky zdroj, ktery mame k disposici v mire vetsi nez male (tedy je skalovatelny), ktery neprodukuje nicive emise a ktery nam vydrzi alespon tisice let, je energie jaderna. A s odpady si take umime poradit - soucasna situace, kdy mame nakolik variant reseni a nepanuje shoda na tom, ktere z nich je nejlepsi, prece neznamena, ze nemame reseni - jak se dotaznici "co s odpadem" snazi naznacit. To je jako tvrdit, ze rodina stojici na namesti, debatujic v kterem z nekolika restaurantu si da veceri, pojde hlady, protoze nema kde se najist.

1) Podle půměrné délky života a střední doby dožití je život s chemií v jídle neporovnatelně zdravější než konzumace čistě přírodních produktů.

2) Země neví nic. Nic jí nedělá dobře nebo špatně. Konkrétní zásahy je vžy nutno vztáhnout k uživateli.
Kontrolní otázka:sopečný výbuch udělá dobře ovzduší, krajině, vodstvu, lesu nebo zvěři? A v jaké vzdálenosti?

3) Jistě bys mohl. Zkušenosti insidera jsou vždy důležitým materiálem k zamyšleí. Ale to jsi na mysli neměl, že ne?

4) Který uran?

5) Světlo, vítr a vodu zničit nemožno (v kontextu tvého tvrzení, samozřejmě)..

Vy toho píšete tolik, bohužel s takovýmy mezerami v sovislostech že je těžké dát vám odpověď .Alespoň na něco můžu.Další potíž je že se nepokoušíte zjistit si informace z druhé strany.Tipy jsem vám dal ale vy mi kladete znovu tutéž otázku o trojpolním hospodařením.???
Zkusím to jinak.máte doma zahrádku nebo záhon? praktikujete na něm hospodaření trojpolním systémem? asi ne,že? Já taky ne.Půda se dá snadno obohatit o rostlinnou hmotu která dodá potřebné,vzniká humus který zadržuje vodu a dodá soudržnost která brání odplavování půdy.Možností jak dodávat rostlinný materiál je více,kompost určitě znáte, a jestli si všímáte organických zbytků produkovaných např. 4člennou rodinou v domě víte taky že je jich docela dost.Připočteli se tráva a další např listí ze stromů v zahradě dá to pořádnou hromadu. Další možností je zelené hnojení pěstované přímo na pozemku před ,zároveň a nebo po hlavní plodině.Vypadá to jako trojpolní systém?
To co jsem teď v malém popsal(a velmi nedokonale,existují další propracovanější postupy) je přesně to co se neděje na současných polích. Znovu vás upozorňuji na jména v předchozím příspěvku.Pokud se chcete seznámit s alernativními a efektivními postupy hospodaření přečtěte si o nich jinde.
Sám říkáte že permakultura znovu objevila způsoby hospodaření které naši předkové používali po stovky let.V tom případě je permakulturá stará stovky a tisíce let ,jenom jí někdo před třiceti lety pojmenoval.Nic méně to určitě není jenom přejímání starých technik(někdy právě naopak odstupování od nich, např. hluboká orba) ale i rozvoj nových.

K tomu Pol Potovi opravdu nemám jiný nápad než prověření vaší psychické kondice a nebo vašich informací.Znáte snad někoho z řad ekofarmářů ,kdo by se pokoušel nastolit vojenskou diktaturu ve svém státě?nahánět lidi na pracovat na pole,a vraždit je z nepochopitelných příčin? já ne.Považuji tuto vaší zmínku za velice nefér,hnanou pouze snahou o nějaké vítězství v debatě.Prřavděpodobně nerozumíte rozdílu mezi násilně nastoleným režimem , a přirozeně se vyvíjejícími změnami ve společnosti či nějaké oblasti.

K dalším údajům které jste napsal se nebudu vyjadřovat proto , že nepovažuji atom. energii za nepřijatelnou ale řešení či jeho část vidím ve velkém snížení energetické náročnosti našeho života.První kroky už začaly,např v něměcku byla změněna norma pro energetickou náročnost novostaveb na to co nyní nazýváme nízkoenergetický dům.

Další zajímavé čtení pro vás by mohlo být "Viděl jsem tě růst" od rakouského pilaře a tesaře Erwina Thomy,je zde zmínka o rodině která potřebuje na zimu 1m kubický dřeva na vytápění domu který je postaven ze dřeva.další zajímavaá informace je že každou vteřinu doroste v rakousku dřeva na jeden dům. Toto považuji za důležité informace protože dřevo nám tady poroste pořád.V tom já vidím tu energii slunce,vody,větru.

Dokážu si představit kooperaci starých a nových technologií (tzn. i toto i tamto) bohužel jeví se mi zastánci těch nových jako příliš uzavření tomu aby naslouchali. Vy mi zatím nedáváte o moc lepší obrázek.

K vašemu bodu č.4. Permakultura orpavdu hledá způsob jak nasytit obyvatele země, na co si nárok nečiní je někoho násilně přesvědčovat že je ta pravá jediná.To činíte vy s atomovou energií,vaše odpovědí to dosvědčují.

Jestli potřebuje permakulturní hospodaření mít za sebou neobnovitelnou civilizaci nemůžeme ani jeden posoudit ta situace prostě teď neexistuje.

Máte pravdu v tom že permakultura se snaží spíše o citlivější způsob hospodaření,znající souvislosti vzniklé pozorováním,a vyžadující dobu k nasbírání zkušeností,(nebo sdílení jich v knihách).

Mnozí učitelé považují tuto dobu opravdu za zvláštní,často mluví o tom že rozum (mysl) přebral vládu nad člověkem a jeho konáním.Bohužel mysl
sama si počíná jako "smyslů zbavená". Jenom ve spojení se srdcem tem smysl začíná opět nacházet.

K číslu5) "Permanent agriculture" naznamená "neměnnou společnost" jak jste si to v souladu s vaší myslí vyložil, ale permanentní hospodaření(stálé ,udržitelné hospodaření).Jak sám uznáte s neměnnou společností to nemá nic společného.

Bože!

Zelené hnojení pěstované přímo na pozemku je produktem (dalším vývojovým stupněm) právě trojpolního systému, který je v základech současného zemědělství. Rychlejší střídání plodin umožnily zejména plodiny, které byly v mezidobí mezi středověkem a dneškem přece jen trochu vyšlechtěny.

Čistě logicky: když odeberu úrodu, tedy lodyhy a listy (tráva, zelenina), kořeny, semena a neořu, nikdy nemohu půdě vrátit odebranou organickou hmotu.

Permakultura neobjevila nic, co tu nebylo a co stále v různých koutech světa je. Naše civilizace stojí na pokroku v zemědělství, permakultura je variací na J.J.Rosseaua, takové myšlenky se cyklicky vracejí.

Nízkoenergetické domy mají nižší náklady na topení, stajné větší na klimatizaci a hlavně větrání.

Právě byl zajímavý pořad o biohospodaření: Středověk řízený počítačem (opakování 31.7.07 na ČT1 ve 3.20). Zajímavá kalkulace: penzion vydělá na provoz farmy, ale na investice je nutný plat mezinárodně uznávaného forografa. Vzhledem k tomu, že majitel umožňuje pobyt a stravu za práci, možná by to bylo zajímavé pro mládež nadšenou pro návrat k řírodě.

Nedavno jeden takovy prirodni spolek nabizel tydenni 'eko-bio' kurs za cenu v nadpisu. Nejdriv se tvari jak ziji skromne a jak jde vsechno takrka zadarmo a pak klienty stahnou za informace z brozurek. Ekonomicky je ta jejich snaha totiz neudrzitelna, nevadi mi ze to zkouseji, ale ze tvrdi, ze to funguje-ano, ale dotuji to kursy, granty apod., uz to lepe popsali jini prede mnou.
Jinak: zasobime se hodne sami, stylem asi jak popsal o sobe p. Sterba a vzdycky, kdyz se nam neco neurodi, tak si rikame-jeste ze muzeme zajit do obchodu. Bavi nas to, zivit bych se tim nechtel. Rozhodne ne pri soucasnych vykupnich cenach zemed. produkce.
Doporucuji stranky Permalotu, kdysi jsem o nej lehounce zavadil. Pod dojmem z clanku p. Sterby jsem se po asi dvou letech podival na jejich stranky jak jim to slape. No, nic moc, porad same plany do budoucna. To nejlepsi nakonec: plan na rok 2008 -> usiluji o prevod pole na parcely, cast uz prodali manazerum z mesta na energet. positivni domky!!!! Pane Boze, zeleni spekuluji s pozemky! Asi to vynasi vic nez biomrkvicka.

Čtu a čtu a nějak ne a ne tu najít jednoduchý argument: Že totiž naši předkové v 19.století dnem i nocí mřeli hlady, neb byli též samozásobiteli. vyjma soli a dejme tomu hedvábí. Problémy ohledně chápání pojmu samozásobitelství se netýkají jen tohoto fóra. Pokud komunita nebude mít jistý počet členů, je neudržitelná. Minimální množství členů je stejně tak obtížné určit. Závisí na úrodnosti oblasti, místně dostupných surovinách (dolů na rudu ja v zemích koruny České poskrovnu) atp...
A startovat pěstění čehokoliv ze dne na den, na holé louce, bez větších zkušeností, je prostě jako skočit do vody o teplotě 0,2C a divit se, že je vám nějak zima.
Kupříkladu kdybych se já teď odebral do velína Temelína, nedopadlo by to very well.
Ano. Princip "Získávej výnos" je fajn, ale na našich polích, kontaminovaných solemi (syntetická hnojiva) a zbavených ústrojného humusu Vám snad i něco vyroste, ale vyrobit tu půdu takových kvalit, jaké měla půda za Rak./Uherska a ještě před 48.rokem, to dá pár let. Během těch let je dobré si nasázet stromky, napěstovat pár stromů ze semen a řízků a počkat si na chvíli, až se zem (hlína) vzpamatuje a bude připravená rodit tolik, kolik nás uživí a později zbyde i na prodej.

Nikdo ze zúčastněných přispěvatelů (alespoň, pokud jsem se dočetl -a nestihl jsem pojmout všechny příspěvky, či reakce) se nevyjádřil, jaké má povědomí o pěstění a chovu čehokoliv živého. Je mi 35 a od malého caparta jsem vyrůstal na venkově, můj děda měl krávy, pěstoval brambory atd atd. O pěstování stromů, rostlin a chovu býložravců mám tedy se vší skromností bohaté zkušenosti. Je možné být dnes zcela soběstačný v produkci potravin pro sebe a rodinu. Vypěstovat nadbytek pro eventuální prodej je rovněž možné. Lze si přivydělat i jinak: Ruční práce se dnes docela kupuje hlavně těmi, kdo mají ruce jaksi navíc. Prodej NĚČEHO je nezbytný, protože například zámek do dveří si na koleně vyrobíte stěží.
Vymezit se DNES kompletně vůči zbytku společnosti v rámci dejme tomu rodiny je jako vyskočit z rychlíku (v tunelu).
A jelikož se nám zásoby ropy záhy drasticky ztenčí (kolipak máme číňanů, kteří sotva budou chtít chodit pěšky, když jejich potají zbožňovaný západ jezdí auty), uhlí je dosti diskutabilní zdroj energie (plus co2, plus oxidů síry, plus...), o uranu ani nemluvě. Doba zhýčkanosti přebytkem energie, kdy "se zemědělci neuživí" (-?!) Potrvá snad ještě pár desítek let, ale zvolit dobrovolnou skromnost pro blaho našich potomků, abychom jim Zeměkouli vrátili stejně modrou a zelenou (alespoň stejně), jako jsme ji získali do péče my, taková dobrovolná skromnost a zaměření na podstatné hodnoty života, to za to podle mě stojí.

Na stránce



http://www.itr.si/javno/youth_farm/cz/non- agric-activities6.html

v bodu 2 najdete poměrně jednoznačně vyjádřenou charakteristiku pojmu PERMAKULTURA, o kterou tu myslím jde nejvíce.

Každý fanatismus škodí. Nic není černé ani bílé. Dokázala bych si představit, že budu bydlet v domě, kde alespoň přes léto bude fungovat kořenová čistička (která mi zároveň bude zavlažovat zahradu a případně plnit koupací jezírko), kde budou kamna na dřevo s výměníkem tepla (ovšem nejspíš pouze na přitápění). Na zahradě si ráda v vyzkouším nějaký menší permakulturní biotop, abych nemusela obden autem do hypermarketu pro "čerstvou" zeleninu. Okolo kompostu si může popocházet pár slepic. Ostatní budu nadále kupovat nejlépe v Makru a ve velkém, abych nemusela jezdit každou chvíli. Samozřejmě zavedenou elektřinu a na střeše bezpochyby wi-fi anténu. Živím se po internetu, tak nemusím naštěstí denně jezdit do práce. Myslím, že není nutno úplně prchat před světem a zavírat se do izolace. Ocenila bych spíš kdyby bylo možné více věcí pořídit přímo v místě bydliště (pochopitelně asi ne na sídlišti).. Jeden soused má mrkev, druhý má pár krav mlékárnu a sýrárnu, další je truhlář atd. Menší lokální trhy práce i produktů..

Ten větrný mlýn ve skanzenu se točí jen na elektřinu - jednak je v lokalitě, kde nefouká a jednak jde jen o sice za určitých okolností funkční, ale přece jen maketu, na rozdíl od vodního dole pod kopcem.

Díky za upřesnění, již to někdo v komentářích upřesňoval.

Váš článek mi dost leží v hlavě a občas i ho na naší zahradě přemílám. Od r. 2007 mám v nájmu pozemek s tím, že ho jednou koupím....
V debatě tu zaznělo spousta opodstatněných pro a proti, stejně, jako dosti svéhlavých názorů i vyčtených dogmat. Ano. z obou stran. Poučení ve Vašem příběhu vidím spíše v tom, že na rozdíl od tradičního zemědělství, které vychází historicky od kočujících Slovanů, kteří k nám přicestovali odjinud, kam se zas museli dostat z jiného místa a tak dále, přičemž na cestách museli mít úrodu hned a ne čekat, až jednou...

Pak je tu aspekt "historicky vojenský", kdy bohužel Evropa bez válek je v podstatě nemyslitelná. A opět jsme u toho, mít úrodu teď hned... Po tažení armády v okolí její trasy mnoho paliva (na ohřátí gáblíku atd) nezůstalo a o útocích a bitvách (bitevních polích - které se na pole dozajista neomezovaly a na sady nebraly zřetel) nemluvě. I tady bylo zapotřebí se najíst co nejdříve.

Proč o tom všem povídám? Základní rozdíl mezi současným "mainsteamovým" zemědělstvím a produkcí v PK pojetí je tu větší, tu menší rozdíl. Pokud chcete max úrody teď a hned, bez pohnojení to nepůjde. Ani bez makačky... PK ale upřednostňuje pomalá řešení, kdy se po malých dávkách a po drobných krůčcích (jak je v přírodě obvyklejší) věci mění snáz. Tím se nevylučuje možnost produkovat co nejvíce teď, ale s rozmyslem vážit, co bude do budoucna.

V příběhu dané komunity vidím především příklad, jak rozhodně ne. S obrovským nadšením a bez vědomostí a zkušeností. Vsadit vše na jednu kartu je heroické ale... Sám zakládám 1ha zahradu a sklizně postupně narůstají. I mě stálo několik mých omylů dost zbytečné práce navíc, ale moje "zadní vrátka" - kamenný dům na hypotéku a zaměstnání mi stále dovolují takové chyby přecházet toliko s ponaučením do budoucna. Je mi líto Vašeho rozčarování a jisté dávky irritace po této zkušenosti. Doporučil bych Vám pročíst novou knihu pana Holmgrena, Permakultura, cesta nad rámec trvalé udržitelnosti, kde je mnoho k zamyšlení pro toho, kdo se zamýšlet chce.

Sám vidím PK jako cestu k přežití lidsva bez genocidy a pandemie do budoucna. Pokud se nepokusíme jako lidstvo něco udělat s chemizací našeho jídelníčku a s přelidněním, které jde ruku v ruce s odlesňováním rovníku, nemluvě o snaze hrát si s geny, potom nás buď příroda zreguluje přes viry, nebo se prostě pozabíjíme. Člověk by si neměl myslet, že pro něj neplatí přírodní pochody. Výše zmíněné regulační pochody jsou zoologům známy u přemnožených populací všech známých tvorů už mnoho desítek let. A v lidské společnosti se dá mnohé z toho také vystopovat.

Ano, atom je pro elektřinu nejlevnější, a nejspíš na hooodně dlouho bude. Ale jak dlouho tu bude lidstvo... Zazněl tu hezký názor, že se lidé na sídlištích pobijou. Připomíná mi to mnohokrát popisované chování přemnožených populací hrabošů polních. Tyhle potvůrky si pečují o mladé navzájem, společně, ale když přijde "jejich rok" (cca 1x za 4 roky), pozabíjejí se navzájem a pomřou na nemoci, kterým lidská medicína říká civizační choroby. Jsme s naším přírodním prostředím spjati víc, než Vy, já, kdokoliv tušíme..

Ten článek není o tom, jak má PK fungovat ani jak nemá, ale o tom jak to dopadlo, když když se někdo z města rozhodl dělat PK na základě iluzí. V komentáři vyslovujete řadu závažných aspektů a otázek o přežití lidstva na které je ale těžké z pohledu dnešní přebytkové společnosti najít odpověď. Snad by mohl napovědět pohled do modelové komunity. Já znám příběh takové soběstačné komunity,ve které to dlouho fungovalo, až to jednoho dne skončilo. To už by ale bylo na samostatný článek. Zde by mohla být odpověď na to, jaké jsou hranice bytí a za jakých podmínek. Přeji Vám hodně štěstí.

Po určité době jsem pochopil, že nejdo o příběh z doslechu, o někom třetím. Pak mi vyzněl samozřejmě zcela jinak.
Nenazval bych to iluzemi. Podle mě je to záležitost nedostatku nebo možná spíš nekompletní informace, či chybějící praktické zkušenosti. Sám jsem si vyzkoušel a teprve potom vyčetl, že například rajče s dýní dohromady dobrou úrodu nedají. Do krve budu hájit PK, coby cestu k zajištění dostatečné a na všechny nutriční látky bohaté obživy. Tedy jídla. Pro současný standard celkového materiálního zajištění samosebou nestačí. (píšu na PC, které si na zahradě nevypěstuji, i kdybych se ... rozkrájel.) A jsem u největšího problému, který řeším já osobně. Odsoudit své potomky k tomu, že se jim děti budou vysmívat, že nemají tu a tu PC hru, že nemají tu a tu značku auta a že nebyli na Malorce...., nebo neodsoudit. Sám jsem z rodiny se sedmi dětmi a rodiče byli v platově pod průměrem (mám na mysli běžný průměr, ne statistický). Takže mnohé z věcí jsme znali jen z fotek a z návštěv u kamarádů. V žádném případě jsme netrpěli jakýmkoliv nedostatkem. Ale nové džíny, nebo běžný typ jízdního kola byl mimo možnosti naší rodiny. V době "litých" nožů k bruslím jsme jezdili na tradičních "šlajfkách" a tak podobně. Na dětství vzpomínám s láskou, ale pamatuju i na to, jak bolely posměšky kamarádů. To je věc, kterou svým dětem rozhodně darovat nechci.
Naštěstí mě čeká deset let splácení mé zahrady a tak v době, kdy bude aktuální tyto problémy řešit si už budou moci mé děti samy svobodně rozhodnout, zda se zapojí do té, či oné společnosti.
Počítám, že v té době už zahrada pojede na 60-80% a tak možná bude rozhodování trošku usnadněno. Nový Hrádek, kde bydlím a mám zahrádku se totiž stává pomalu klasickým satelitním městem pro tři okolní větší města. Rostou tu domy, jako houby po dešti a napolích bývalého JZD se pěstuje řepka, nebo se jen sečou na trávu. plocha za plochou se za dotací EU osazují smrkem a pokud se lidé, kteří hovoří o "peak oil" nemýlí, bude brzy chleba dražší, než si kdo dovede představit.
Ano, jsou v provozu auta na elektřinu, auta na vodík z elektrolýzy vody, auta na solární pohon, ale tohle všechno se bude vyrábět pravděpodobně z plastu. Z větší části. A plast je z ropy. Nebo z řepky. Řepka se seje, oře, sklízí, zase ropa, nebo řepka. Vyrobí si zemědělec tolik řepkové nafty, aby s ní stihl obdělat víc polí, než jen ta řepková? A kde se bude pěstovat obilí? cukrovka? zelí? vepři... Ve třetím světě? Proč ne, už teď nám otročí, tak proč to měnit. Když už nebudou tak pekelně levné banány a podobně, tak nás budou živit přímo. Ještě mají kde pěstovat. Tam na rovníku je spousta zbytečnýho křoví, Jo prales tomu říkaj.
Ale dost ironie. Myslím si, že dostupnější elektřina nebude samospásná. (napadají mě proklamace ČEZu o nutnosti zdražit, protože... nebo výzva vodařů, aby se šetřilo vodou (ano, jsem pro) a jejich následné zdražení, protože tržby za odebrané kubíky rapidně poklesly a někdo to zaplatit musel...)
Rozhodně si nemyslím, že by ČEZ, nebo v budoucnu jeho nástupnická organizace zlevňovali jen proto, že je elektřina základní pro všechny ostatní zdroje lidstva.
A do toho se nám blíží úplný konec poslední doby ledové, z níž, zdá se, jsme doposud nevybředli. Dost možná se tak stane zanedlouho. Jak bude vypadat docela slušně zalidněná Afrika? Smrskne se, nebo rozšíří Gobi? Co se stane s odlesněnými oblastmi kolem rovníku? Pomůže nám Golfský proud, nebo nám to tu jen pěkně zavaří? Kde bude pršet a kde budou nové písečné přesypy? Kde se vzal ten na Moravě? Vidím před lidstvem dost zásadních otázek, na které by bylo nejúčinnější jednoduché řešení. To s tím koštětem a vlastním prahem. Mám na mysli, aby se každý postaral sám o sebe, jak jen to jde. Tedy: zajistit svoje potřeby svými silami a zkusit to ukázat ostatním.
Dost filozofování. Jdu zavřít kachny.

Zdravím,
zcela s Vámi souhlasím. A o tom permakultura dle mě je. Nemusíme lézt na stromy, ale nemusíme přírodu mučit.
Využít techniky, vědy, selkého rozumu, pozorování, přirozených přírodních prosesů tak, abychom s co nejmenším nasazením, techniky, času, peněz, práce dostali "harmonické" maximum. Jestli si pisatel článku myslí, že:
1) z jedné vody bez znalostí a zkušeností a z roku na rok založí funkční a výdělečný nebo "jen" úplně soběstačný statek tak je to idiot
2) a jestli si myslí, že ještě přitom bude mít funkční komunitu tak je to totální idiot. :-)

Vážený pane,
označujete mě za idiota resp. totálního idiota. Ten příběh začal a skončil v devadesátých letech minulého století. Když se na to díváte optikou dneška, kdy máte nepřeberné množství informací o perakultuře a v zahraničí již nějaké zkušenosti, tak to budete vidět jinak než v době, kdy o tom nebylo známo skoro nic. První informace byly lákavé, nakonec z toho bylo dobrodružství a ne každé musí skončit dobře. Je na každém aby si cestu vybral. I já už to dnes vidím jinak. Pokud vás uspokojuje, když můžete jiného nazvat idiotem, tak já vám to potěšení dopřeji. Přeji hodně štěstí.

A jaké je největší nebezpečí pro permakulturní komunitu? Když připustíme, že při skromném životě by se spokojili s vyprodukovaným produktem a za předpokladu, že nebude napadena z venku, stačí, když po počátečním souznění duší se objeví osoba, která označí ostatní s jiným názorem za idioty nebo totální idioty a prohlásí se za vůdce. Takto je komunita ohrožena zevnitř a nedožije se ani první i když chudé sklizně.

Koukám, že zobecňování diletanského přístupu do jiné roviny by vám šlo! Není nad to špatně pochopit koncept a přístup a chtít zázraky - zázraky se nedějí :-)

Tak jsem přečetla jak samotný článek, tak i všechny navazující komentáře. Pana Štěrbu obdivuji, že zveřejnil příběh neúspěchu, to udělá málokdo, protože to chce odvahu a sílu. Předpokládám, že jeho cílem bylo ukázat ostatním nadšencům, kudy cesta nevede. Možná kdyby tušil, jaká bude odezva, tak by si to rozmyslel. Následující diskuse je hodně zajímavá, připomíná mi to trochu zákopovou válku - všechny strany jsou zakopány ve svých přesvědčeních a na ostatní hází jen argumenty, a pokud dojdou, tak i nějaké to silnější otitulování. Ale chybí mi tu naslouchání, sdílení a hledání konstruktivních cest. Je to jen hádání se o vymezení pojmů.
Budoucnost? Nikdo nemůže vědět, jaká bude. Jediné, co můžeme ovlivnit, je přítomnost.
Každopádně skalním příznivcům tzv. moderního zemědělství (technika, uměle vyráběná hnojiva a postřiky proti všemu možnému) - pokud nad tím uvažuji selským rozumem, tak mě až překvapuje, že máme co jíst, když vidím, jak produkování potravy je energeticky náročné a pracné. A navíc jsou tak "vyráběny" potraviny zamořené užitými látkami, takže pak následně vzrůstají náklady na zdravotní péči. To například vadí mně. Proto právě s povděkem sleduji, když se někdo snaží prakticky ukázat, že si umí vyprodukovat své potraviny, bez zbytečné mechanizace, chemie a v souladu s přírodou. A že to jde, to dokazují již zmiňovaní p. Fukuoka (desítkami let prověřená praxe pěstování plodit bezorebně na stejné, zlepšující se půdě) a v Evropě p. Bonfils, p. Sepp Holzer a jistě spousta dalších. A je jedno, jak tomu kdo říká.

hezky pěkně... budu prozkoumávat kdo jste, protože cítím potenciál v tom co jsem zatím přečetl. taky se snažím o cosi okolo zahrady a za 2roky jsem přišel na to že to není vůbec sranda. snažím se pochopit vše okolo a nestíhám spojeni mezi tím vším...je to jako rubi kostka naruby...mrzí mě akorát, že je tak složité propojit to mezi lidmi- a že hodně z nich je na materiálním konceptu...

1. udržitelné zemědělstí v našich končinách fungovalo několik tisíc let, a to až do 50 let minulého století.
2. Půda není ropný vrt, co z ní odeberete musíte vrátit.
Buďto zeleným hnojením, nebo chlévskou mrvou, nejlépe obojím.
3.Konzumace syrové stravy. Zkuste najít v lednu na poli čerstvou zeleninu, nebo jíst nezpracované obilí. Dobrou chuť.
4. Proboha nezkoušejme něco co je už tisíckrák odzkoušeno jako slepá ulička. Učme se od předků, to je cesta k přežití.
Fosilní energie nám brzo dojde, nemáme čas na bláznivé experimenty, musíme jednat s rozumem.
5. Bez chemie a průmyslových hnojiv hospodařit lze, ale musíme se připravit na nižší výnosy(zhruba o polovinu).
6. V našich podmímkách se neobejdem bez tažné síly zvířat, bezorebný systém je fikce. Myslím, že spousta lidí se o tom již přesvědčilo.

Tak to je hroznyyy.....
Tohle jsou zacatky a muzu rict ,ze tyhle komunity rostou jak houby po desti.Vetsina ma podobne problemy a rozpadaji se a nebo to zkousi znova.To je prece normal,hlavni je ze rostou a a ty co se jim dari (a neni jich malo) tak ukazuji ze to jde(aspon tady v americe).

PRIJDE CAS A NENI DALEKO,ze za chvili budeme hledat vsichni tyhle komunity,prtoze nam nic jineho nezbyde.......

Pred 3mi tydny jsem navstivil www.sundogecovillage.org v Montane a to byla POHADKA.Pekna idea je zacatek.
Aby to fungovalo to vezme trochu casu a hlavne trochu casu.A urcite pomuze se podivat k jinym komunitam,nebo lidem co uz tak ziji a funguje jim to....

Vážení nejsem příznivcem komunikace po internetu a toto je můj 1.počin.25 let jsem žil na vesnici a ůčastnil se všeho z toho vyplívajícího-stavění domů,zemědělství,kultura,atd.Poté jsem byl svědkem osídlování valašských pasek novodobými pasekáři-já jsem jeden z nich.Před 10 lety jsem se o permakulturu,biodinamiku,atd.zajímal a vzhledem k praktickým zkušenostem jsem podobné směry zhodnotil jako maximálně doplňkové a inspirační obzvlášť v horském a podhorském prostředí...
Ne tak většina mích přátel-novodobých pasekářů,kteří měli načteno,nadšeno nasněno a hodlali předvést křupanom z dědiny,tedy i mě jak se vlastně má na Valašsku hospodařit a stavit...Po 10 letech se většina těchto rodin zařadila do systému který dříve tolik kritizovali a přesto hojně využívali ve formě sociálních dávek podpor v nezaměstnanosti,lékařské péče atd.Některé rodiny se rozpadli,některé řeší problémy diletantsky opravených domů,které užírá dřevomorka...O nějaké soběstačnosti,kromě brambor nemůže být ani řeč...já stavím dřevěnice a bojuji se závislostí-až zvítězím,budu nezávislý...Ale nikdy soběstačný,to nebyla nikdy ani moje babička,která se narodila na pasekách,pěstovala konopí na košule a ví toho o hospodářství víc než většina autorů moudrých knih...
Z reakcí na článek je podle míry pokory poznat kdo již má jisté zkušenosti a kdo je pouze nadšen...
Můj obdiv autorovi za to že šel s kůží na trh a podělil se o neůspěch je jeden z mála kdo si ho přizná...
Všem kdo jsou na počátku své cesty na novém místě dopručuji aby mlčeli a co nejvíce poslouchali starousedlíky kteří jsou vkraji po generace...Japonci by se nám taktéž vysmáli,kdybychom u nich chtěli aplikovat naše zkušenosti-byť osvědčené.
Uf,to byla fuška eště že nemám počítač ahoj
,

Já pomalinku v klidu předělávám své mamince zahradu (jen cca 200m) aby měla méně práce a více radosti z toho plácku.A zjistil jsem že vlastně využívám permakulturní postup,na netu vyhledávám původní místní odrůdy-z babiččiny zahrádky.Zelenina je úžasná,ve smíšené kultuře roste a je nulová práce s plením,pravda není tak velká a souměrná jako z marketu ale panečku ta chuť!Letos si dám prác s vyvýšeným záhonem ať se maminka nemusí tak ohýbat no a též seženu stromky náhradou za ty staré chudinky zničené 'odborným prořezáváním,.Přijdou sem stromy z mých dětských let,dobře tu prospívaly a hodně rodily,jen pár let počkat a budou zas.Normálně mám chuť to zkusit ve větším,dá se to zvládat i při práci a jako stavař ho moc nemám.Jasně postupně vybuduji zahradu aby mě mohla aspoň troch živit na stará kolena.50 budu mít až za pár let tak to do důchodu ještě stihnu :-) kdo mi pak co dá a z čeho když se všechno rozkradlo.Případné úspěchy či neúspěchy může udat na stránce Ekozahrady,případně odkaz na stránku pokud ji založím.S pozdravem všem dobrým lidem ave já

Asi bude třeba si ujasnit, o čem je řeč. Pokud se jedná o potěšení, tak je to krásné. Pomalinku obdělávat pro radost, co vyroste, tak sním, co nevyroste, tak si koupím v obchodě. I já mám zahradu a je to pro mě potěšení.
Bohužel u permakultury znamená, že komunita musí zabezpečit své potřeby pro obživu ruční prací po celý rok. Myšlenka je krásná, ale je to lopota. Ti co přešli na samozásobitelství to mohou potvrdit. Pokud někteří nevydrží a zůstane jim alespoň ta láska k přírodě, tak už to je úspěch.

jako ekofarmář a zahradní designer mám několik poznámek.

1) Do permakultury nepatří dnešním způsobem pěstované obilí . Klidně si ho zasyjte ale pokud z něj vytvoříte obilnou poušť a zničíte tim mikroklima, dopadnete stejně jako autoři článku.

2) Zvířata? Zvířata na nepostavené ekofarmě? Výborný vtip!!! Ty si tam můžete dát, až když všechno jede a máte přebytky.

3) Kolik času strávili členové permakulturní komunity pozorováním přírody a jejích principů. Kolik toho věděli o daných rostlinách a jejích potřebách, komlementárním hmyzu, zemině, atd.

Článek je skvělý na to co nedělat. Jděte raději do přírody a snažte se pochopit jak funguje. I rest my case!

Naše popisovaná komunita do toho vstupovala před 20 roky a v té době se o permakultuře nevědělo téměř nic, kromě pár neověřených informací, spíš to bylo založené na nadšení.
Máte pravdu, že tak jak, to prováděla naše komunita to bylo špatně a to byl důvod, proč zanikla a to byl také smysl toho článku.
Dnes je mnohem více zkušeností, existuje řada ekofarem, ale těch fungujících komunit, jaké jsou prezentovány jako permakulturních je opravdu, ale opravdu pomálu.

Bylo toho zde řečeno mnoho. Největší problém této diskuse vidím ve velkém nepochopení článku samého mnohými zde diskutujícími (v počátku i mnou).
V posledních několika měsících pronikají našimi médii náznaky informací o ropném zlomu. Ze všech řešení, která jsou dnes po ruce, vidím Permakulturu, jako jediné východisko, pro zachování lidské rasy pro nadcházející roky. Na euroatlantickou civilizaci se řítí několik "morových ran" v jednom hejnu. Každá z nich by mohla způsobit katastrofu nemalého rozsahu sama o sobě. Potíž je v tom, že minimálně dvě z nich jsou úzce provázány. První, sotva oddiskutovatelnou "prekérkou" je současné světové finančnictví. Dluhopisy, výroba peněz penězi, nepodloženost měny jakýmkoliv drahým kovem. Superobří domeček z karet. Kolaps současné světové ekonomiky může spustit, či uspíšit mnoho dalšího. Například nedostupnost zbytků ropy. Ropný zlom by tím pádem nastal téměř současně a přes noc. Opět upozorňuju, že v případě ropy nejde jen o pohonné hmoty. Jde o PET lahve, jde o syntetická vklákna textilu, o sytetický kaučuk , barviva, obaly potravin, hnojiva,....... Zkuste si ze svého okolí odmyslet vše plastové, vše vyrobené z bavlny, a to vše při dnešní hustotě obyvatelstva.
PK klade důraz na řešení, proveditelná lidskou silou. (snad s výjimkou terénních úprav při prvotní tvorbě designu vodní prvky, náspy apod.) Na propojenost prvků a maximální ulehčení fyzické práce člověka, či mechanizace.
Bez nafty a benzínu budou současné výměry polí naprostý nesmysl. Stejně, jako produkce jediné plodiny na té které ploše. Mrzí mě, že pan Štěrba měl tuto zkušenost. Permakulturní hospodaření nemá za účel horentní zisky. Nepříliš se od něj dá očekávat také například nasycení tisíců, jedinou farmou. Stejně, jako zřejmě narazíte, pokud budete očekávat dosažení současného materiálního standardu mainstreamové společnosti.
Potíž soudobých pokusů o soužití v komunitě vidím ve dvou aspektech.
Prvně - zpravidla se do takových podniků pouštějí vrstevníci, či lidé nepříliš věkově rozdílní. V takovém kolektivu snadno a zcela přirozeně dojde k touze po soupeření. V tom duchu - duchu vyhrát/prohrát - jsme byli vychováni. Přirozené složení společnosti ale přímo vyžaduje více věkových kategorií.
a zadruhé - je tu možnost nebrat život v komunitě příliš vážně. To, že okolo komunity žijí lidé jinak, že je kam "se vrátit" je podle mě snad nejdůležitějším problémem pro přetrvání jakýchkoliv "alternativních" komunit na světě.

Dobrý den, vyslovujete zajímavé názory. Pakliže nás postihne některá ze zmíněných 'morových ran', tak potom se uvidí in natura, jak je obtížené přejít na permakulturní hospodaření, tak jak je prezentováno, aby to zajistilo veškerou obživu. Není na škodu si některé situace namodelovat alespoň v malém měřítku. Tak to probíhá i ve fyzice. Pokud teorie není prokázána experimentem, tak jako by nebyla. Takže i malý experiment nám napoví, jaké by mohly nastat těžkosti při hromadném přechodu na permakulturní režim v případě nějaké 'morová rány'.

Souhlasím s tím, že je něco jiného brát permakulturu jako víkendové odlehčení v přírodě s možností zajít do supermarketu, když se neurodí, než vstoupit do tvrdého života při zajištění veškeré obživy.

Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože si umím představit, jak by se tu asi hospodařilo, kdyby nebyly pohonné hmoty, elektřina, dotace, internet, atd.
Těžko bychom v případě kolapsu civilizace přemluvili obyvatele naší vesničky, aby nám šli pomáhat s kosou a cepem, spíš bychom se dočkali postupného rozkradení všeho jedlého... Pamatuji z mládí leccos, množství lidí pracujících na polích, spousty ruční práce, absenci televize, ale návrat až kamsi dozadu k primitivní společnosti živící se takřka výlučně zemědělstvím mi připadá už velmi utopický, lidé mají mozek proto, aby vynalézali a usnadňovali si práci a využívali technického pokroku, ne k tomu, aby se vrátili do dob feudalismu ale bez feudálů. Jediné, co lze z minulosti opsat by byla skromnost, spořivost, šetrnost ke všem zdrojům, zodpovědnost za své činy, A kdo to dnes dokáže? I já toužím po výkonném počítači, dobrém foťáku, spolehlivém autě, a nechce se mi drát večer peří nebo dojit krávy ručně. I tak se nadřu až až a nemám žádný volný den, natož víkend nebo dovolenou. Mám jen volné chvilky, jako je například tato, a už mi končí, jdu krmit telátka.

Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože si umím představit, jak by se tu asi hospodařilo, kdyby nebyly pohonné hmoty, elektřina, dotace, internet, atd.
Těžko bychom v případě kolapsu civilizace přemluvili obyvatele naší vesničky, aby nám šli pomáhat s kosou a cepem, spíš bychom se dočkali postupného rozkradení všeho jedlého... Pamatuji z mládí leccos, množství lidí pracujících na polích, spousty ruční práce, absenci televize, ale návrat až kamsi dozadu k primitivní společnosti živící se takřka výlučně zemědělstvím mi připadá už velmi utopický, lidé mají mozek proto, aby vynalézali a usnadňovali si práci a využívali technického pokroku, ne k tomu, aby se vrátili do dob feudalismu ale bez feudálů. Jediné, co lze z minulosti opsat by byla skromnost, spořivost, šetrnost ke všem zdrojům, zodpovědnost za své činy, A kdo to dnes dokáže? I já toužím po výkonném počítači, dobrém foťáku, spolehlivém autě, a nechce se mi drát večer peří nebo dojit krávy ručně. I tak se nadřu až až a nemám žádný volný den, natož víkend nebo dovolenou. Mám jen volné chvilky, jako je například tato, a už mi končí, jdu krmit telátka.