Těch 28 tun uranu u jaderné elektrárny vyhoří na cca. 3%. To znamená, že spotřeba je asi 1 tuna. Ostatní se může přepracovat a v množivém reaktoru stoprocentně využít. Další problém bude asi se stěnami tokamaku, které jsou bombardovány vysokoenergetickými neutrony, na rozdíl od tepelných u reaktorů typu VVER. Životnost termojaderného reaktoru (nádoby) bude tedy asi řádově nižší a radioaktivita naopak řádově vyšší proti reaktoru z Temelína. Takže řečeno s klasikem: Nepodceňovat ty uranové reaktory

Jednak bych chtěl upozornit, že tritium zůstává vázáno ve formě hydridu, zatímco v textu to vypadá, že vzniklé tritium může být přímo odváděno do spalovací komory. Co se týče dopravních prostředků, běžný čtyřnápravový železniční vagon má nosnost kolem 60 t, takže nám stačí na dvouleté palivo. Podobně bych upravil dopravní prostředek pro fúzi. Na toto množství, i když uvažuji, že by se tritium dováželo ve formě dvojnásobného množství lithia, by stačil dodávkový automobil. Nehledě na to, že deuterium by se zřejmě vyrábělo v rámci vodíkového hospodářství. Podobně na palivo pro rychlý reaktor by stačil lehký nákladní automobil.

Samozřejmě by se článek mohl napsat s dalšími podrobnostmi, mohly se uvést různě velké vstupy pro různé typy zdrojů, fyzikální a chemické procesy atd. Ale podstatou jsou právě ty velké rozdílnosti ve vstupech jiných zdrojů oproti podstatně nižším objemům vstupů jaderných zdrojů, což bylo vyjádřeno víceméně schematicky.
Určitě to není předkládáno jako rivalita mezi štěpnými a fúzními reaktory. Vždycky se počítá s mixem zdrojů na základě jejich vlastností.
Smyslem článku je poskytnout nezkreslený, ale jednoduchý pohled na perspektivní zdroj energie pro širší okruh čtenářů.

Diky za clanek! Fuze je urcite perspektivni zdroj. Nejsem si vsak jist, jestli se ta perspektiva pocita na deseti, staleti nebo tisicileti. Krome fyzikalnich problemu s fuzi je zde otazka ekonomicka: kdy bude elektrina z fuzniho reaktoru schopna konkurence?

V kazdem pripade ITER je zakladni vyzkum, na kterem se mnohe lidsktvo nauci, od fyziky plasmatu pres vyvoj radiacne odolnych materialu po mezinarodni spolupraci. Povazuji ho za prinosny projek, fuze nefuze.

Problemy se ziskavanim tritia se snazi resit experiment LDX - heliem katalyzovany D+D fuzni reaktor s levitujicim dipolem. (reaktor uz plazmuje i levituje, viz jejich News)

http://psfcwww2.psfc.mit.edu/ldx/ldr.html

ITER má být hotov v roce 2015. Jsem velký optimista a věřím, že se podaří udržet stabilní plazma (pravděpodobnost asi 50 na 50). Během deseti let (2025) se podaří provést zkoušky, které umožní vyprojektovat prototyp energetického reaktoru. Po jeho dokončení (optimisticky za 15 let) v roce 2040 bude cca 10 let trvat vychytávání problémů - rozdíl mezi fůzním a stěpným reaktorem je asi jako mezi posledním modelem Ferari a Trabantem. Takže 2050 můžeme začít projektovat fůzní reaktory, přičemž energie z nich bude minimálně 3x dražší než z reaktorů typu Fénix, s materiálovou položkou nula - baští odpady VJP a ochuzený uran.
Pokud je můj optimismus přehnaný, vrátíme se za osm let do roku nula - spuštění prvního Tokamaku, protože to znamená, že naše výpočty byly chybné

Souhlasím s tím, že čas je nebo může být kritická komodita pro náběh nových technologií, proto považuji za nezbytné maximální využití stávajících a vybudování nový štěpných jaderných kapacit, v případě, že spotřebujeme všechno uhlí, tak už mnoho šancí nebude. Na cestu dolů ekonomika není dobře připravena.

Co se týká vědeckého výzkumu, tak všechny objevy nemusí sloužit jen fúzi, ale samozřemě mohou být použitelné v dalších oblastech. Podobně tomu bylo i v kosmickém výzkumu.

Uhlí bude vyčerpáno v roce 2050 ? No nevím nevím řekl bych že uhlí máme minimálně na 100 let při současné těžbě ( prolomení limitů) a to mluvím jen o hnědém co teprve černé na Ostavsku se těží asi 1% jeho zásob ročně a jsou ho plné Beskydy , kde se ještě nic netěží , na Kladně také nebyly jeho zásoby dotěženy, takže fosilních zdrojů je potenciálně dost. Souhlasím s ministrem Římanem, že uhlí má cenu dnes, ale za 50 let už se pálit nebude , nahradí he jiné levnější technologie.

Spíš bych řekl, že po roce 2050 budou snadno vytěžitelné zásoby vytěženy, takže podobně jako ropa bude uhlí příliš drahé na to, aby se pálilo, přestože ho bude dost na sto, možná i více let. Potom bude skoro každá technologie levnější. Jiná než jaderná energie z uranových reaktorů v té době ale v dostatečném množství nebude. Prostě s fyzikálními zákony nic neuděláme, budou platit, i kdyby se všichni ekologisté postavili na hlavu.

Uhlí bude vyčerpáno v roce 2050 ? No nevím nevím řekl bych že uhlí máme minimálně na 100 let při současné těžbě ( prolomení limitů) a to mluvím jen o hnědém co teprve černé na Ostavsku se těží asi 1% jeho zásob ročně a jsou ho plné Beskydy , kde se ještě nic netěží , na Kladně také nebyly jeho zásoby dotěženy, takže fosilních zdrojů je potenciálně dost. Souhlasím s ministrem Římanem, že uhlí má cenu dnes, ale za 50 let už se pálit nebude , nahradí he jiné levnější technologie.

Nové technologie jako je jaderná fůze se jistě začnou masově prosazovat ve chvíli, kdy si současní "energobaroni" spočítají, jak na ní vyvařit stejně jako na současných postupech. Dokud ti tomu nebudou věřit, technologie se neprosadí ani kdyby byla stokrát vychytaná a odladěná.

Mám obavy, že díky politice zelených čím hůře pro spotřebitele, tím lépe pro papaláše se moderních technologií - napříklat carbonheliových štěpných reaktorů hnedtak nedočkáme. Protože je jednodušší udělat pro chudou pakáž nedostatek a zdražovat, než se namáhat a zvyšovat zisk investicemi a zvyšováním výroby.
Jak jsme byli za bolševika šťastní, když jsme sehnali alespoň nějaký šunt. Stejně budem šťastní, když zafouká, a my budeme moci užívat předraženou a nekvalitní obnovitelnou energii.

Energobaroni pochopili, ze nejlepsi situace pro ne nastane, kdyz je nedostatek zdroju a vselijake regulace, "obcasnske spolky", ekosdruzeni atd. - brani vystavbe novych zdroju. Pak totiz cena jejich produktu leti do nebes, stejne jako jejich profit.

Zde hledejte duvod, proc etablovany energobyznys plati ruzne Matky, Zelene, proc GazPutin zablokoval rozvoj jadra v Nemecku skrze Schoedera atd atd. Podezrivat "energobarony" z nejake "neduvery" je nesmysl - maximalizuji svuj uzitek a vstupnich dat maji dost. Bohuzel maji moznost obvlivnovat samotny trh skrzeva politicky proces, coz jim prinasi daleko nejvetsi zisky.

Třeba se podaří uvést do praxe následující technologie:
www.kitewindgenerator.com
www.magge n.com

Oprava:www.magenn.com

Ze zasekání krajina takovými obludami mě jímá hrůza. Zamyslel se autor těchto artefaktů nad problémy s námrazou a extrémnímy větry? Jaké by měly ochranné pásmo? A spotřeba hélia pro energovzducholodě? Navíc nestabilita větrné energie ji diskvalifikuje pro přímé napájení sítě - již dnes způsobuje její rozkolísání a blackouty. Pro jiné využití - akumulace nebo výroba vodíku je příliš drahá a tedy nepoužitelná. Takže zase jediný smysl - tahání peněz z kapes přihlouplých mecenášů a prostřednictvím vyčůraných politiků i z kapes daňových poplatníků a spotřebitelů.

Bohužel musím souhlasit. Tyto návrhy neřeší dva základní problémy solarních zdrojů:
* nízká hustota energie
* nestálost (chaotickou proměnlivost) energetických toků

Obávám se, že tyto dva problémy nejsou v současnosti řešitelné - neumíme energii efektivně skladovat - a patrně byly hlavnímy důvody, proč naši předkové od těchto zdrojů upustili. Například místo elegantních a čistých plachetnic přesedlali na smradlavé hlučné parníky. Podobně v dopravě i v zemědělství, ... nahradily dopravní prostředky spalující biomasu (koně atd) hlučné, smradlavé, snadno rozbitné a naohrabané mechanické potvory spalující fosilní paliva.

No snad to nebude tak hrozný,kolotoč u KWG se točí při zemi,
lze ho schovat např. za živý plot,kity se pohybují naopak ve velké výšce tak viditelné nebudou.Ochrané pásmo kolem samozřejmě být musí ale při výkonech řádově gigawat,těchto generátorů bude pouze několik,ostatně bezletová zona je i nad klasickými elektrárnami.Při 30krát nižší ceně elektřiny než z klasických el. není problém ani nestálost dodávky,při takhle nízkých cenách by bylo velice výhodné veškerou produkcí generovat vodík.video ze zkoušek mobilního KWG:
http://www.youtube.com/watch?v=QlSHH_djn94

Magenn vzducholodě nemusí být plněny pouze heliem,je i vodík,má dokonce vyšší nosnost.Dovedl bych si je představit ukotvené na plovoucích plošinách v moři,kde nikomu nepřekážejí,odpadlo by náročné zapouštění stožárů klasických VE do mořského dna.Tyto vzducholodě by mohla šít kdejaká
textilka,vstupy energie do výroby by byla mnohem nižší než u klasických VE(i ty už dnes mají energetickou návratnost půl roku).Navíc ve výškách několik set metrů je využití těchto generátorů vyšší než u VE.Ostatně i u KWG se plánuje využití na moři.problém námrazy omezuje zřejmě použití v rovníkovém a subtropickém pásmu.
Video ze zkoušek Magenn:
http://www.youtube.com/watch?v=Hg5Eq1EY0w Y&NR=1

A další video použití kitu pro pomocný pohon lodí:
http://s2.streamingfarm.tv/streamingfarm/Sk ysails/Beaufort_Explenationvideo_512k.wmv

Nejlepší bylo, jak to sebou miglo do křoví. Jakou to má životnost? Ale to surfování super

Naopak jediné možné uplatnění nestálých (větrných, solárních...) zdrojů je ve skladování energie např. pomocí produkce vodíku.

Jenže při skladování, i v nejúčinnějších přečerpávacích elektrárnách se ztratí skoro polovina energie, takže při produkční ceně FVE 12 Kč/kWh dojdeme k hrůznému výpočtu, že by se nám vyplatilo nahradit elektromotory žentourem. Prostě využívání těchto zdrojů je strašlivě neekologické a jediný kdo na nich vydělává jsou energetické mafie.
Koukal jste na slavnostní otevření FVE v Úštěku? Jak se tam ten vyžírka radoval, že ty stráně (CHKO České středohoří, z biologického hlediska nejcenější biotopy) ležely ladem a teď budou alespoň vydělávat.

Povinná výkupní cena 15 kč/kwh je jedna věc,ovšem náklady na výrobu 1 kwh ve velkých sol.elektrárnách řádově 0,5-1MW (Bušanovice,Jaroslavice,Ostrožská lhota)se pohybují kolem 4 kč/kwh.Proč je nutně připojovat k síti?Samozřejmě je to výhodné pro majitele,ale taková uvaha:kdyby se vyráběl solární elektřinou vodík tak by se cena kwh v něm obsažené pohybovala kolem 6 kč(4kč/kwh sol.elektřina+20% ztráta při elektrolýze+30%energie navíc pro zkapalnění).Cena kwh obsažené v benzínu je dnes 3,40.Při použití solárního vodíku v automobilu s palivovým článkem s dvojnásobnou účinností proti spal.motoru jsme na srovnatelné ceně s benzínem.
Dnešní fotovoltaické články jsou víceméně kusová ruční výroba,ovšem staví se velké automatizované továrny které během několika málo let začnou chrlit kilometry čtvereční solárních panelů o výkonech několika GWšpičkových ročně,čili
se bude slevňovat.
Namátkou:
http://www.novinky.cz/inter net/sharp-stavi-nejpokrocilejsi-lcd-fabriku-sveta_ 121561_qt14s.html
http://www.ekolist.cz/zprava.sh tml?x=1907532
http://technik.ihned.cz/c4-10002520 -19934030-800000_d-cesta-k-elektrine-ze-slunce-trv ala-ctyricet-let
Ono někdy nastanou situace že člověk začne přemýšlet o nějakém nezávislém byť dražším zdroji,jako když jsme v koupeném bytě zvyšovali hl.jistič z jednofáze na trojfáz 25A a Eon si za to naúčtoval 7 500kč!To mě teda rozpálilo do běla.Já budu odebírat více energie,dělat jim větší kšeft a ještě zato platit že mě to milostivě dovolí.Jako kdybych musel v obchodě zaplatit za použití košíku,za to že si můžu nakoupit.Ono je hezké že jaderná kwh přijde na 1,2kč,ale já vidím na účtě 4kč/kwh s perspektivou dalšího a dalšího razantního zdražování.

Elektrárna Habuš (Úštěk) stála 58 milionů korun. Její životnost je asi 30 let (hahaha). Pokud si na tuto částku vezmete nejvýhodnější hypotéku na dobu životnosti, zaplatíte celkem asi 120 milionů. Za rok vyrobí 450 MWh, to je 13,5 mil kWh za svou životnost. To je asi 9 Kč pouze splátky úvěru na 1 kWh. Frštenzí?

OK beru,ale co tohle:
http://www.4men.cz/hitech/superlevne-solar ni-clanky/articles.html?id=1518
http://www.ekobyd leni.eu/solarni-energie/solarni-panely-levne-a-dom a

Až mi někdo nabídne fotočlánek, který se vyplatí aniž by byl žroutem dotací a byl závislý na povinném výkupu elektrické energie, beru.

Celkem nedávno jsem četl článek, kde bylo psáno, že po provozu ITERu zbude 50 - 100 000 tun tritia. Připadá mi to jako nesmysl. Ví někdo o tom něco bližšího? A je skutečně tritium tak nebezpečné?

No nevím, příslušné školy nemám, ale, vzhledem k tomu, že ITER má naopak přeměňovat tritium společně s deuteriem na helium (přičemž samotné tritium se bude muset nejdřív vyrobit z lithia - viz např. http://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_28_ter.php), dost by mě překvapilo, kdyby po samotné reakci ještě nějaké významné množství zbylo. A několik desítek tun? Byl ten, kdo to psal, příčetný?

Co se týče nebezpečnosti tritia, za vše, řekl bych, hovoří skutečnost, že se používá například ve svítících ručičkách hodinek, přičemž má ve srovnání s běžnými luminiscenčními barvami v podstatě nulová zdravotní rizika (akorát je drahá jeho výroba, takže se používá jen omezeně). A s poločasem rozpadu něco přes dvanáct let bych se ani nebál, že bychom se ho nebyli schopni zbavit...

Tak si teď říkám: jak se vlastně váží plyn lehčí než vzduch? A co v tomto kontextu znamená údaj 100 000 tun? Váhu toho plynu ve vakuu?

Správně je samozřejmě hmotnost. Váha je de facto síla, kterou je těleso přitahováno k zemi, tedy hmotnost x gravitační zrychlení - váha tekutiny jím vytlačené.

Asi se někde stala chyba, kontrolní otázka (2+2) při zakládání nového vlákna se neshoduje s kontrolní otázkou při odpovídání na už existující příspěvek (1+1). V obou případech to ovšem vyžaduje jako správnou odpověď čtyřku, což mi u dotazu na součet jedniček přijde poněkud dadaistické. ;-)

Nestálo by za to to opravit?

Děkuji za upozornění, opraveno.

Elektřina je módní záležitost. Za nějakou dobu to lidi přestane bavit, nutné spotřebiče budou nízkoenergetické a co potom s nastavěnými elektrárnami. Bych se kvůli tomu tak nehonila:-D

Se vzrustajici cenou ropy bude nutne elektrifikovat dopravu a to at uz primo nebo s vyuzitim elektriny na vyrobu vodiku ci syntetickych paliv.
Takze bych se radeji honil.

A pročpak asi ta cena ropy roste?
Namátkový výběr z denního tisku:

"Za velmi vysokými cenami ropy je hlavně geopolitika," citovala agentura Reuters vysokého politického činitele z Íránu. Země je členem kartelu OPEC a patří k těm, kteří nejsou ochotni těžbu zvyšovat. Podle íránských činitelů je na trhu ropy dostatek a za růstem cen stojí z části nervozita a z části spekulace.
*********
Ceny v pátek posílila především zpráva signalizující nárůst napětí na hranicích mezi Tureckem a Irákem. Povstalci ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), kteří bojují za nezávislý stát na jihovýchodě Turecka, prohlásili, že se přesunují z kurdské části Iráku do Turecka. Turecká vláda se přitom nyní chystá požádat parlament o souhlas s případnou vojenskou operací v severním Iráku, kde má PKK své základny.
*********
Na růst cen ropy mají vliv i problémy v Mexiku, kde levicová militantní skupina poškodila na několika místech infrastrukturu na přepravu suroviny.

„Proč asi ta cena ropy roste?“

Krátce bych chtěl reagovat a doplnit. Cenu ropy ovlivňuje několi zásadních faktorů:
1- politicko-vojenské napětí v ropně zainteresovaných regionech (Nigerie, Irák, Mexiko). Nepřetržité útoky na ropovody a rafinerie.
2- Různá prohlášení představitelů ropných producentů, ovlivňující obchodování s ropou
3- Spekulace na komoditní burze New York, Londýn, Sigapur
4- prudký pokles dolaru vůči euru a světovým měnám, motivovaný americkou krizí v sektoru nemovitostí, následným prodejem amerických obligací a obava z globální ekonomické recese.
5- Klimatické jevy zejména hurikány v karibské oblasti.
6- Vzrůstající napětí mezi produkcí a poptávkou po ropě. Do roku 2005 poptávka po ropě stoupala ročně 2-3-mbd (milionů barelů za den) a stačila být uspokojována produkcí. V r. 2005 dosáhla poptávka 85 mbd, v r. 2006 a 2007 poptávka stoupala dále, ale produkce ji nebyla schopna uspokojit, zůstala na hodnotě kolem 85 mbd. Vyčerpávaly se rezervy, čímž stoupala cena až na současných 90$ za barrel. (inf. IEA, OPEC). Jaký bude další vývoj nedokážu předpovědět..
7- Prudký pokles produkce ropy na velkých nalezištích jako Cantarella (Mexický záliv), Severomořská oblast (Norsko, V.Britanie), Ghavar (Saudská Arábie).
8- Spotřeba ropy je třikrát větší než rychlost nových objevů. Mírně zvyšuje Rusko, hranice 12 mbd v r. 2012 a už méně státy bývalého SSSR. Náhrada nové ropy je problematická, naděje se vkládají do roztávající Arktidy.
9- Nedostatečná kapacita rafinerií. Napětí produkce-spotřeba vede k nejistotě v miliardové investice, jestli pro ně bude dost ropy. (Největší problémy Irán, USA).
10- Rezervní zásoby ropy v USA, jako největšího spotřebitele ropy (21 mbd)

Všechny vlivy nepůsobí současně, ale některé mají stálé místo jako 6, 7, 8.
Z přehledu je patrné, že nové zdroje energie jsou nutné pro náhradu ropy. Vodík, biopaliva, nebo elektřina? Netroufám si předpovědět. Každopádně bez jaderné energie náhrada asi nebude možná.

Čím víc se toho o problému namluví, tím hůř se v tom jeden orientuje ... a o to jde především. To by tak scházelo, aby do toho lidi viděli.
Máme doma úsporné žárovky a babička pořád že dětem zkazíme oči. Jedna generace si mohla svítit jak v Las Vegas, protože elektřina byla za pusinku a už všichni oslepneme, když v tom nebudeme pokračovat. Kocourkov. A pak se ptá: jaktože vy platíte za elektřinu sedmset měsíčně a my třiapůl tisíce???

Na co tu ropu potřebujeme? Na to, aby jsme ji zlikvidovali tím, že z ní vyrobíme tisíce tun plastových nesmyslů k ničemu a pak je převezli z jednoho konce kontinentu na druhý a zase zpátky? Ježišmarja lidi probuďte se!

To je sice super, ale stejně v globálu nebude energeticky pozitivní.... Nemohla by zněj být elektrárna. V podstatě vydá pouze tolik eletřiny kolik do něj vrazíme.

Taky mi ten koeficient Q dela hlavu. Spocitame ho jako pomer vystupu/vstupu, coz je vlastne ekvivalent ucinnosti. A ze zakona zachovani energie vime ze nemuzeme vyrobit stroj ktery by dokazal premenit vic energie nez je mu dodana (perpetuum moobile prvniho druhu). Zaroven si jsem ale jisty ze takovou banalitu by vedecke spicky jen tak neopomenuly takze mi asi neco unika...

Všechno probíhá podle platných fyzikálních zákonů.
Hmota obsahuje ohromné množství energie, při termonukleární reakci na slunci, se slučuje vodík na helium. Při této reakci se asi polovina procenta hmoty vodíku změní na energii podle Einseinovy rovnice E=mc2 o vztahu hmoty a energie, tato energie ze slunce uniká do vesmíru. Umělá termonukleární reakce na Zemi je možná v podmínkách uvedení plynu D a T do skupenství plazma při vysoké teplotě, aby se jádra mohla srážet velkou rychlostí, a k tomu je potřeba jistý výkon na vstupu k vytvoření a ohřátí plazmatu, abychom dostali fúzního výkonu na výstupu.
Např. u tokamaku JET v Culhamu bylo dosaženo fúzního výkonu 16 MW, ovšem k ohřátí plazmatu bylo třeba 24 MW t.zn, že bylo dosaženo Q = 16/24 = 0,65, t.zn., že jsme na výstupu dosáhli menšího výkonu než na vstupu, takže proces byl ztrátovy, bez vnější dodávky energie nebyl trvale udržitelný. U zdokonaleného ITERu k výstupnímu fúznímu výkonu 500 MW se spotřebuje výkonu 50 MW výkonu vstupního t.zn Q = 100/10 = 10. Pakliže tokamak poběží 1 hodinu, vytvoří energii 500 MWh, za rok 500×8760 = 4380 GWh tepelné energie. Jinak řečeno, část výstupní energie bude využita k udržení chodu reakce,ta druhá, větší část se přes výměníky předá do turbiny a generátoru k výrobě energie elektrické. Předpokládá se, že termonukleární reaktory budou produkovat 50 × větší fúzní výkon, než je výkon potřebný k ohřátí plazmatu, to záleží na tom, jak se technologicky podaří proces zvládnout.
Nejde tedy o žádné perpetum mobile, ale o uvolnění části energie hmoty, která je uvolněna menší vstupní energií potřebné k ohřátí plazmatu. U ITERu elektrárna nebude, tam se bude zkounmat právě uvedená skutečnost, podmínky trvalého udržení plazmatu.

Nemáte pravdu. Byl jsem na exkurzi v ústavu plazmatu a na mou otázku bylo odpovězeno že ITER má sice Q=10 ale nezapočítávají se do toho například dodatečné ohřevy a ostatní energie potřebná k provozu.

Sám přednášející mi řekl že ITER spotřebuje asi tolik elektřiny kolik se do něj dá.

Ta hodnota Q pro ITER není moje pravda, ale je to údaj spolu s dalšími údaji o koeficientu zesílení Q, uvedený v tištěné publikaci „Výzkum fúze“ /Generální ředitelství EK pro výzkum/, kterou bylo možné získat na ČVUT FJFI v době výstavy o výzkumu fúze v EU v červnu 2007. Bylo možné získat mnoho dalších materiálů včetně dvou CD. Pokud jste na výstavě v ČVUT byl, tak jistě uvedenou publikaci máte, tak si nalistujte stranu 15 a tam se ty údaje dočtete. Pokud tu publikaci nemáte, tak se něco o tom dočtete na webu http://ec.europa.eu/research/energy/fu/fu_rt/fu_rt _mc/article_1227_en.htm .
http://www.iter.org/a/index_nav_2.htm

Tokamak ITER skutečně může dosáhnout stabilních podmínek s použitím dodatečných vnějších ohřevů pomoci provozních zařízení, čímž se zvětší hodnota vstupu a Q poklesne. Jakmile je fúzní hoření iniciováno, vnější ohřev může být redukován, když je dosažena hodnota Q. Hodnota Q závisí ještě na dalších parametrech, jako je teplota plazmatu. S ohledem na účinnost při produkci elektřiny (35%) a použití elektřiny pro ohřev (80%) je k prokázání funkčnosti fúze v ITER postačující Q>=10, pro průmyslovou výrobu elektřiny je třeba Q>30-50. (Viz výpočet D.R.Sweetman, Nucl. Fus. 157-165)
Cit. "ITER will be able to produce ten times more output power than the power needed to heat the plasma."

ITER v reálu zatím neexistuje, takže všude se uvádějí údaje kterých má být dosaženo, takže to nikdo s jistotou neví, dokud se to nezměří. To, že fúze je hudba budoucnosti nikdo nezpochybňuje, ale pracuje se na tom a něco o tom vědět můžeme.

Jinak použitelná elektrárny bude podle plánu v roce 2050. Tokamak v ústavu plazmatu vyrobili v roce 1958. Vývoj trvá neúnosně dlouho a komerční použitelnost nikde. To že bude termojaderná fůze fungovat za 50 let tvrdily už v roce 1960 když se ten náš tokamak stavěl....

Dobry den,
Ve fuzi vidim budoucnost. Chtel bych ale schladit horke hlavy.

Problemem c.1 je pro me bombardovani steny tokamaku vysokoenergetickymi neutrony (elektromagneticke pole ze supravodivych civek je nezachyti). Tzn, jaky material pouzit na stenu tokamaku? (zivotnost steny, deformace, ''thermal deviation'', radioaktivita-podle me bude vysoka, s takovou hustotou dopadajicich neutronu)

Problem c.2 je sam projekt. Mam od kolegu zpravy (podileli se na projektu), vse popisuji jako jeden velky vceli ul, kde je obcas tezke se domluvit, natoz koordinovat projekt spravnym smerem.

Jako prioritni zdroj bych volil III a IV generaci JE. Plazma mozna za 100let? Rozhodne ale souhlasim s investici do projektu.

Pokud by se vase prognozy vyplnily a pokud bude spotreba el. en. stoupat v nastolenem trendu, musim se obavat o dostupnost teto formy energie po roce 2050. Nedokazu si totiz predstavit, ze za 70 let, kdy pravdepodobne zacnou akutne dochazet fosilni paliva i prirodni uran, bude dostatek stabilnich masivnich zdroju, ktere dokazi regulovat ES zatizenou politickymi hrackami typu OZE. Bojim se ze to kluci proste nestihnou rozjet vcas

Problém č. 1 je všeobecně známý, vědí o něm samozřejmě i přímí aktéři projektu a nepovažují ho za jednoduchý. Při výzkumu budou vznikat nové materiály s mimořádnými vlastnostmi. Když už by se nezdařla fúze, tak už to by byl velký vklad pro ostatní obory.

Problém. č. 2 vidím jako závažný. Ten Babylon kolem ITERu mě velmi udivuje, že by tak závažný projekt nedokázali zorganizovat. Existují projekty s podílem 20 států jako je výzkum kosmických částic. Rozdíl je asi v tom, že když tento nevyjde, tak se nic nestane, ale když nevyjde ITER, tak nebude energetický zdroj.

Samozřejmě JE 3. a 4. generace jsou nejbližším reálným řešením, pokud vyjde ITER, budou pracovat v mixu.