|
Komentáře ke článku: Jaderná elektrárna Temelín ze dne 18.01.2008, autor článku: Wikipedia.cz Hlavní důvody pro umístění byly: 1) dostatek vody ve Vltavě (celkově problém u nás - máme malé řeky) 2) hustota rozvodných sítí. Od roku 2010 dojde z zavezení paliva od společnosti TVEL namísto původního (později vylepšeného) od Westinghouse. V původním projektu se s vytápěním Českých Budějovic počítalo. Město s tímto ovšem nesouhlasilo. V současné době by byl problém s pozemky (jako ostatně všude). Elektrárna tedy vytápí alespoň město Týn nad Vltavou. Stejně tak se uvažovalo o vytápění Brna z Dukovan. V bezpečnosti záložka 2) by mělo být pokrytí palivových proutků. A celkově definice ochrany do hloubky nesedí: V Temelíně jsou fyzické bariéry 4: 1) matrice paliva 2) pokrytí palivových proutků 3) primární okruh 4) kontejnment Dále se do ochrany do hloubky počítají: 1) konzervativní projekt 2) řízení provozu v normálních a abnormálních stavech 3) zásahy bezpečnostních systémů a ochranných systémů (systémy havarijního provozu) 4) udržení celistvosti kontejnmentu při haváriích 5) vnější havarijní plán ke snížení dopadů úniku RA látek. Dále bych zmínil: Elektrické zdroje: 1) normální napájení - přes 2 odbočkové transformátory od generátoru či skrze 400 kV linku z Kočína 2) rezervní - přes 2 rezervní transformátory skrze 100 kV linku z Kočína (při výpadku 1)) 3) havarijní (při výpadku 2)) a) akumulátory (baterie) pro zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost a neumožňující přerušení napájení - třída I. b) systémové (pro zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost - třída II.) dieselgenerátory c) zařízení třídy III. - nedůležitá z hlediska jaderné bezepčnosti a dále se dělí na třídy III./I.(baterie) III./II. (společné dieselgenerátory) - mají záložní napájení z důvodu ochrany osob a drahých zařízení - a III. ostatní zařízení nemající záložní napájení Dále bych zmínil systém kontroly a řízení SKŘ: skládá se ze systémů 1E (bezpečnostních) a Non 1E (ostatních): 1E jsou hlavně: PAMS (pohavarijní monitorování) PRPS (primární ochrana bloku) DPS (diverzní ochrana bloku - záloha PRPS) FAS (ovládání bloku přes pevně přiřazená tlačítka obcházející procesorové jednotky) a Non 1E: RCLS (kontrola a limitace reaktoru) - některé systémy 1E a Non 1E jsem nezmínil. PCS (systém řízení bloku) V případě vychýlení parametrů bloku se aktivuje nejdříve řízení reaktoru, poté v případě dalšího rozvoje limitační systém a popř. systémy PRPS (a poté možno DPS). Systémy PRPS a DPS mají za úkol blok odstavit a v případě potřeby zajistit havarijní napájení primárního a sekundárního okruhu vodou a odvod tepla z primárního okruhu. Jsou to pro primární okruh především: 3x vysokotlaké vstřikovací čerpadlo 3x vysokotlaké doplňovací čerpadlo 4x hydroakumulátory (pasivní systém zaplavení AZ) 3x nízkotlaké doplňovací čerpadlo 6x čerpadlo TVD (technické vody důležité pro odvod tepla z primárního okruhu) sprchová čerpadla pro snižování tlaku v kontejnmentu a pro sekundární: 3x čerpadlo pro napájení parogenerátorů. Komentář ze dne: 20.01.2008 17:27:23 Reagovat Autor: neregistrovaný - LaRosse (@) Titulek: Re: Poznámky Systémy jsou odloné zejména proti: poruše ze společné příčiny (diverzifikace) jednoduché poruše (redundance). Zálohování u bezpečnostních systémů je 3x100% (tzn. dva v záloze) - každý ze tří systémů zvládne bezpečnostní funkci (a to jak systémy SKŘ, tak i čerpadla) sám o sobě. Komentář ze dne: 22.01.2008 09:24:02 Reagovat Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@) Titulek: Re: Re: Poznámky Doporučuji dopsat dané údaje přímo do článku na Wikipedia.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Jader n%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Temel%C3%ADn Komentář ze dne: 30.01.2008 08:53:34 Reagovat Autor: neregistrovaný - Běžkař Titulek: Havárie JE Jasl.Bohunice Zdravím, zajímalo by mě, zda něco podobného může postihnout i VE Dukovany či Temelín, viz odkaz : http://www.ekolist.cz/clanek.shtml?x=2067219 Hrozí našim JE elektrárnám omezení provozu z nedostatku chladící vody (v roce v létě 2003 museli elektrárny v Německu snižovat výkon i o 50 %.) ? Předem děkuji za odpovědi. Komentář ze dne: 30.01.2008 13:22:43 Reagovat Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@) Titulek: Re: Havárie JE Jasl.Bohunice Havárie tohoto typu v Dukovanech ani Temelínu nehrozí - jedná se o jiný typ reaktoru. Může však teoreticky dojít k jiným nehodám. Nedostatek vody je ryze teoretický. JE v ČR mají nižší spotřebu vody díky chladícím věžím, vyžadují nižší průtok vody v řece. Velká rezerva vody je v přehradách (Dalešice, Lipno). Sucho by muselo být opravdu katastrofální, aby muselo dojít k omezení výroby. Komentář ze dne: 30.01.2008 14:57:55 Reagovat Autor: neregistrovaný - LaRosse (@) Titulek: Re: Havárie JE Jasl.Bohunice Spojujete dvě různé věci. Nedostatek chladící vody pro kondenzátor: 1) Jsou elektrárny, které chladí kondenzátor vodou přímo z řeky či moře. Pokud je řeka příliš teplá (u moře nehrozí), je potřeba snížit výkon, či odstavit. K žádnému ohrožení nedochází. 2) V našem případě je voda chladící kondenzátor chlazena v chladících věžích, tzn. toto se u nás stát nemůže. V Jaslovských Bohunicích došlo v něčemu jinému, než v případě Černobylu, Vámi poukazovaný článek je dosti nesmyslný. Staly se tam celkem dvě nehody: 1) v článku citované vystřelení palivového článku a udušení dvou lidí uniklým CO2, tzn. ne smrt z ozáření. 2) Ucpání prostoru pro chlazení palivového článku - průtok CO2 - silikagelem (určeného k tomu, aby čerstvé palivové články umístěné mimo reaktor nevlhnuly). To způsobilo horší odvod tepla z aktivní zóny v daném místě a palivo se natavilo. Tím provoz elektrárny navždy skončil. V ETE se toto stát, především díky organizačním opatřením a také důkladném měření průtoku i teplot v aktivní zóně stát s veikou pravděpodobností (vyloučit nelze nikdy nic, co neodporuje fyzice) nemůže. Navíc je reaktor projektován i na snížení průtoku chladiva pod 50% (min. 50%, přesně nevím). Komentář ze dne: 30.01.2008 15:05:18 Reagovat Autor: neregistrovaný - LaRosse (@) Titulek: Re: Re: Havárie JE Jasl.Bohunice Možná se ptáte, co by se stalo, kdyby chladící věže spadly. Pro chlazení důležitých zařízení (z jaderné bezpečnosti), tzn. hlavně reaktoru, je zde systém technické vody důležité. To jsou 3 nezávislé systémy, každý sám zvládne reaktor uchladit. Každý systém má vlastní bazén (standardní v podstatě plavecký bazén) s rozstřikem a dvě čerpadla napájená v případě potřeby vlastním dieselgenerátorem. V současné době běží na ETE program BEZPEČNĚ 15 TERA, tzn. dosažení 15 TWh ročně. Komentář ze dne: 03.04.2008 09:21:07 Reagovat Autor: neregistrovaný - czaki (tomas.czakoj@gmail.com) Titulek: dotaz někde jsem četl že se JE za dobu svého provozu nezaplatí( veškeré náklady vyšší něž zisky) já si osobně myslím že je nejspíěš lež ale potřeboval bych ujistit děkuji Komentář ze dne: 04.04.2008 08:38:58 Reagovat Autor: neregistrovaný - Lukáš Rytíř (@) Titulek: Re: dotaz Náklady JE jsou komplexní problematika, na kterou není lehká odpověď - něco se můžete dočíst například v článcích na tomto webu. Při stanovení návratnosti je potřeba znát cenu elektrické energie - při současných cenách by se stavba zaplatila velmi rychle oproti cenám před 10 lety. Též je třeba počítat s délkou provozu JE. V současnosti se životnost předpokládá cca 60. Pokud ji však uzavřeme předčasně, náklady pochopitelně vzrostou. Jinak obecně lze říci, že elektrická energie z jádra bez započtení externalit stojí asi stejně jako z uhlí. Při započtení externalit (které jsou u JE nízké) je jádro nejlevnějším zdrojem ze všech - tedy oproti uhlí, plynu, o OZE nemluvě. |
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.