No nepřehánějte to s těma cenama oze,větrná elektřina se vykupuje za 2,70kč/kWh,ne za 4,třeba VE na mořských pobřežích už vyrábějí elektřinu za srovnatejné ceny s uhelnou.Cena solární energie:např elektárna v Jaroslavicích:náklady 100mil,vyrobená energie za 20 let 20GWh=4,5kč/kWh,a zrovna tuhle cenu už mám na faktuře od E.onu.A co takhle tenkovrstvé CIGS články firmy Nanosolar,vyrábějí kWh za 2 kč,a mají energetický payback 1 měsíc?Více www.nanosolar.com

jak chcete zařídit i nejlepšími fotočlánky zisk energie v noci , nebo za nepříznivých podmínek? Např. v noci v létě nefungují fotočlánky nebude foukat vítr bude sucho, takže mimo provoz mohou být i některé vodní elektrárny. A lidi si budou dělat velmi energeticky náročné noční párty. Kde chcete vzít el.energii, kdýž budou "obnovitelné zdroje" mimo provoz pokud by byla velká část el. energie z "obnovitelných" zdrojů? Pokud by někdo chtěl mít ekologický zdroj s kladným energetickým ziskem, musel by zjistit jak funguje TESTATICA.

Jedinou překážkou pro OZE jsou opravdu jen ceny,akumulaci energie lze řešit výrobou vodíku.Skladování velkých objemů plynu je technicky vyřešeno,např Transgass provozuje šest podzemních zásobníků plynu s kapacitou 3mld m3,což je naše 4 měsíční spotřeba,v nejbližších letech se kapacity rozšíří až na 4,5mld m3 plynu.Ostatně vodík už uměli skladovat naši dědové na začátku 20.století,na našem uzemí byly desítky plynojemů svítiplynu ,jenž obsahuje vodík.Toto ovšem cenu energií dále zvýší.Jedinou šancí pro rozumné ceny OZE jsou solární články nové generace,používající CIGS,polovodivé polymery(plastové články),kapalinové dye-sol barvivové články.Co se týče dotací,co říkáte na návrh ministra Římana věnovat Čezu 2mld kč na nákup jaderného paliva,on čez vydělal loni jenom 43mld.

Uchovávání energie bude vždy problém...

1/ Akumulace není bezeztrátovou záležitostí, ztrácí se desítky procent energie, tudíž cena hned roste, klidně i násobně

2/ Samotné zařízení na akumulaci energie je náklad navíc... Při masivním nasazení OZE dojde rychle k tomu, že náklady na zálohování zdrojů OZE budou vyšší než samotná cena elektřiny z OZE...

3/ Návrh na nákup jaderného paliva se týkal energetické bezpečnosti... Palivo de facto vlastnil stát, který by ho v případě potřeby uvolnil ČEZu k využití... Náklady na OZE už nyní představují ročně zhruba 10 mld CZK a to za 10x menší objem elektřiny než bychom získali z klasických zdrojů...

Větrníky kromě výrobních cen má ještě další náklady, které konvenční zdroje nemají, respektive mají v daleko menším rozsahu... Tím jsou náklady na regulaci sítě...

V důsledku nasazení OZE je nutné výrazně přepracovat regulaci sítě, kvůli extrémním výkyvům je potřeba využívat dráty s vyšší kapacitou a ještě ke všemu je nutné řešit situaci, kdy díky výpadkům OZE je nutné výrobu zajistit jinde za řádově vyšších nákladů než kdyby příslušné zdroje běžely kontinuálně... Plynová elektrárna, která bude běžet pouze jako záloha OZE se prostě také musí amortizovat a díky jen příležitostnému chodu se amortizační náklady hned promítnou do konečné ceny a způsobí její řádový nárůst !!!!

Zdravím.
Ve výše uvedeném příspěvku jeho autor mluví o zkreslených cenách. No, dobrá možná ceny už jsou jinde, ale pořád jsou obnovitelné zdroje prakticky nepoužitelné. Je sice hezké, že ceny budou odpovídat ceně energie vyrobené v JE, ale zásadní problém je v pravidelnosti dodávky. JE vyrábí kontinuálně, kdežto OZE nárazově (když svítí Slunce nebo fouká vítr). Díky výše uvedené skutečnosti tak dochází k destabilizaci energetických soustav (viz. Němeceko, díky propojení evropských sítí se německé výkyvy projevují i u nás). A právě stabilní dodávka energie je důležitým pilířem fungující ekonomiky.
Navíc ona výroba křemíkových článku není zdaleka ekologická. Při výrobě křemíku se uvolní obroské množství CO2, používají se kyseliny, těžké kovy atd. atd.
Výroba oceli a betonu pro JE také sice není nejčistší, ale v přepočtu na MW instalovaného výkonu vychází mnohem lépe.
A to je právě důvod proč je odvrátit od OZE. Při použití reaktorů třetí generace vystačíme s palivem několik stale

Já netvrdím,že nás oze vytrhnou,ale článek je velmi nevyrovnaný.Když už započítává veškeré externality,musí stejným metrem měřit i jaderné energii,tím myslím navýšení ceny distribučními společnostmi.Je sice hezké že na patě JE je cena 1,2 kč/kWh,ale já mám na faktuře 4,2.Čili podle filozofie článku je tato elektřina méně ekologická než větrná dnes.
VE nebo FV článek si na domek dám,jadernou elektrárnu do sklepa asi těžko,tam se bez distribuční firmy neobejdu.Co se týče stability sítě máte pravdu.Tady bych radši viděl pomocí oze výrobu vodíku jako budoucího paliva a akumulátoru energie.Proč bych si nemohl dát
FV panely na střechu svého domku a aspoň částečně ulehčit svému rozpočtu,stejně všechna energeticky náročná činnost probíhá ve dne,praní vaření.Samozřejmě až poté co budou FV panely produkovat levnější energii než mám ze sítě,a ta doba není daleko.A proč bych si nemohl z FV nabít elektromobil:-). Od křemíkových článků se časem odstoupí,jsou perspektivnější materiály-CIGS,polovo

2,7 vs 1,2

Cena, kterou platíte, je u obou stejná.

Přijde mi, že článek nesmyslně manipuluje s následným zatížením prostředí prostřednictvím hodnot, které vymění pracovníci za služby, které při stavbě a provozu zařízení poskytují. Je možno nanejvýš spočítat, kolik energie je třeba dodat lidem, aby byli schopni danou práci (službu) vykonat, ale už nemůžu počítat, co s danými prostředky udělají, přičemž není jasné, zda je propálí v benzínu v rallye nebo je spláchnou do záchodu. Nehledě na to, že tím okamžitě zahrnuji subjektivní efektivitu vydělávání peněz daného člověka... Nejlepší řešení pro výpočet je uzavřít nároky na stavbu a provoz do oblasti, která již nebude zahrnovat lidské zdroje, které jednoduše vyčíslím jako finance potřebné na vykonání dané činnosti, aniž bych jakýmkoliv způsobem řešil, co se s nimi pak stane. To sem prostě nepatří, to můžu řešit jindy a jinde v jiných částech ekonomického řetězce.

No ale to je právě nesprávné!!! Vy vlastně navrhujete, že do energetických vstupů započítáte "jen něco" (co se nejsnadněji spočítá a je nejvíc vidět - "na stavbu a provoz"). To co se počítá hůř a není tak dobře vidět někal "schováte" (zanedbáte). Jenže problém je, že v moderní ekonomice jsou tak složité a komplexní činnosti, že "pracovníci, služby" tvoří jejoch VĚTŠINU! Tím, že např. 80% nákladů jsou na služby a mzdy, tak je to ekonomické vyjádření faktu, že 80 % zdrojů (energie) se spotřebovalo na - uklízečky, účetní, učitele účetních, řidiče, lékaře řidičů, dopravní policisty....

To je sice hezke, ale mate nekde seriozni zdroj, ktery porovnava naklady na sluzby vyvolane provozem ruznych zdroju energie?
Nevsiml jsem si, ze by vetrne elektrarny musela hlidat ochranka, starat se o ne urad pro bezpecnost vetrne energie, navstevovat je odbornici z jinych elektraren ...
Cena externalit je vec, kterou si obe strany sporu ohybaji podle potreby, takze k tomu se nebudu vyjadrovat.
Soucasna podpora OZE se mi taky nelibi, ale vas clanek, to je zelena hysterie naruby.

Velké vodní elektrárny - nejefektivnější OZE současnosti (ekologisté to ale neradi slyší) jsou velmi často hlídány ozbrojenými jednotkami. Solární elektrárny musí být také hlídány - velmi často dochází a docházelo ke krádežím solárních panelů. Mj. i proto například ČEZ přesunul svoji fotovoltaickou elektrárnu z Jeseníků do areálu Dukovan. Přepočteno na jednotku výroby spotřebují OZE většinou mnohem více "bezpečnostních sborů" než JE.

Zjevně jste tu logiku nepochopil...

souhlasím. Nejřastěj se tyto výkivy projevují v létě, kdž nefouká vítr.

souhlasím, výkyvz jsou hlavně v létě, když nefouká vítr

Právě na sazení normálních vozidel- elektromobilů, umožní stabilizovat síť. Elektromobily se pohou nabíjet i pomalu a když nejedou a dokonce mohou dodávat energii v případě nedostatku v séti. Proč to dělat přes vodík, na který se chystá Shell, když to jde jednoduše? Nechci tady vypočítávat kolik kJ obsahuje koitus vědce, aby vznikly jeho děti, ale vím, že euta jezdí cca 4x úsporněji na obnovitelnou energii, která dopadá na naše střechy (místo spotřeby) a pro všechny skoro stejně, což se nedá říci, ani napsat o autech na ropné produkty. Víme o všech haváriích tankerů, nebo jen o těch, které praskly blízko pobřeží? Nekonečná debata- já mohu jezdit na Slunce (vítr, vodu), které svítí nyní a ne na to, které pro jízdu na několik km muselo svítit miliony let.
Proudu zdar, elektromobilům zvlášť a dejte se k nám.

1/ Elektromobily se nejspíš budou nabíjet v noci a ne ve dne... To jde proti chodu fotovoltaiky...

Stejně tak spíše v pracovních dnech než o víkendech...

2/ Fotovoltaické panely také využívají ropné produkty... A to zřejmě v daleko větší míře než uhelky či jaderky...

Nevím kde vzal autor článku výkupní cenu u větrných elektráren 4,-Kč/kWh když je 2,46kč/kWh. viz www.eru.cz, právě cena je důležitý ekonomický ukazatel a proto když je vyrobena elektřina právě z větrníku někde na konci vedení vykoupena a prodána v okruhu několika kilometrů za cenu 1,6kč/kWh silové části a 3,2kč/kWh za přenos

V článku uvádím cenu např. větrné elektřiny v ČR *kolem cca* 4 Kč/ kWh.
Máte pravdu, že výkupní cena je cca 2,70 Kč. Problém je, že "biosféra" OZE se dnes změnila v bahno neprůhledných dotací, podpor a nucených odkupů plných lobbingu a přesouvání peněz z kapes jiných jiným...

Povinné odkupy elektřiny OZE pak způsobují, že cena je umělá zcela - kdo by stál o elektřinu, která je k dipozici jen 10 % doby a to zcela nahodile? Myslím, že takovou elektřinu si nekoupí na trhu nebo za cenu mnhohonásobně levnější ( 0,10 Kč?)... Každý takový nesmysl (za vynaložení mnoha investic a energie!!!) vyžaduje prakticky vedle záložní zdroj - elktrárnu na uhlí/ plyn... Problematiku těchto nákladů (které jsou zákonem o povinném odkupu přesunuty na všechny ostatní spotřebitele a druhy elktřiny!) kvantifikovala např. autorka Ryvolová - http://vse.iskola.cz/gacr.pdf
Došla k ceně VE 4 až 5 Kč/ kWh!
O dotacích do solárních panelů nebo bionafty a zemědělství "no comment"...

Shrnuto:

Ja bych o takovou energii stal. Za cenu, o ktere mluvite. Akumulacnimu elektrickemu topeni je celkem jedno jaky ma casovy prubeh dodana energie.
S temi dotacemi mate naprostou pravdu.

Opravdu byste bral energii s tak nahodilým průběhem jako větrnou? Byl byste schopen například 24 hodin brát energii a pak byste vydržel třeba 2 týdny v zimě bez energie?. Opravdu by se vám to vyplatilo za cenu 1 ušetřené koruny?

Shrnuto: Obecně vítám KAŽDOU energii, která je bezpečná, čistá, dostupná a levná - tzn. více se vyrobí než spotřebuje.
Tou v dnešní době (a cca dalších 20 a v podmínkách centrální Evropy spíš 50 let) je jenom a pouze jaderná energie...

Naopak OZE jsou obrovská černá díra, ve které mizí drahocenné zdroje - obrovské plýtvání penězi i energií. Je to strašný omyl a hloupost. Peníze a zdroje pak mj. chybí i na vědu a výzkum efektivnějších OZE!!!
Mj. právě kvůli takové hlouposti dochází k ještě VYŠŠÍ spotřebě uhlí, plynu, ropy (včetně zznečištění, poškození přírody), vypalování pralesů a ničení krajiny a přírody!!!!!!!!!!

Jaderna energie je bezpecna a cista za velmi specifickych podminek. Jejich udrzovani stoji spoustu penez. Jak byste to prevedl na pocitatelne jednotky? Mluvim o stabilite politickeho systemu.
Predstava, ze by mohlo v nasledujicich 20 letech v Evrope existovat neco, jako prebytek energie, je ponekud zcestna. Vzhledem k propojenosti elektrickych soustav v EU, si klidne muzeme postavit JE treba deset a cena pro koncoveho uzivatele neklesne, protoze bude stale kam vyvazet za vic.

Negoval bych váš výrok. Jaderná energie je nebezpečná jen za velmi specifických podmínek - špatný typ reaktoru, neschopná obsluha, vedení, kontrolní mechanismy, viz Černobyl.
Ad. 2. Nemáte tak úplně pravdu. Přenos energie není levná záležitost nemluvě o přenosové kapacitě vedení. Cena elektřiny v ČR bude levnější právě by byla nižší právě o cenu přenosu. Odběratel ve vzdálené cizině by musel zaplatit tržní cenu v ČR + poplatek za přenos.
Další věcí je, že cena v ČR může stoupat i v případě "10 JE", občané to ušetří, ale velká část peněz se vrátí prostřednictvím daní energetických koncernů případně z dividend do našeho státního rozpočtu resp. akcionářům firem generující tento zisk (to můžete být i Vy).

Tržní interakce vstupují i do staveb jiných než OZE zdrojů. Problém vidím v tom, že "uměle" nastavené - a tedy netržní - ceny celý systém znepřehledňují. Jako ekonomicky nejefektivnější tak může vyjít přečerpávačka ve Dlouhých stráních, i když samozřejmě mnohem více energie pro svůj provoz spotřebuje, než kolik vrátí do systému. Paradoxně platí, že čím víc bude OZE (a tedy nekontinuálních zdrojů), tím více bude muset být postaveno vyrovnávacích Dlouhých strání, a tím více se sníží celková efektivita... Je to začarovaný kruh. Na druhou stranu souhlasím s názorem, že atomovou elektrárnu si na dvorku nepostavím, kdežto solární články si na střechu klidně osadím. Roční ekonomická úspora, byť je dána "dotacemi", je pro mě jako osobu značná, a to je pro mě rozhodující. Kdyby neexistovaly negativní opatření vlády znevýhodňující "špinavé" zdroje, tak by každý soudný člověk topil doma uhlím, což by, zajisté, nebylo příliš příjemné.

Stejne tak, jako si muzete osadit solarni clanky, bude asi existovat i dost akumulacnich aplikaci na lokalni urovni. Nemusi to byt zase jenom centralni ulozna energie.
Vsechno to ale zavisi na cene. Jenom blazen by investoval do akumulace, kdyby za to musel platit dnesni vykupni ceny OZE.
Je ale pravda, ze zastanci OZE neradi slysi, ze se zmenou charakteru zdroju by se mela prizpusobovat i druha strana, tedy spotrebice. Pak by ta bilance byla asi jeste vice neprizniva.

Souhlasim s autorem, ze v tuto chvili je jadro (a voda treba ve Svedsku ci Norsku) jedina realna masove pouzitelne alternativa. Prosim ale o vysvetleni, odkud autor dospel k prime umernosti mezi cenou a vlozenou energii, viz

"Pokud tedy 1 kWh větrné elektřiny vyrobíme za cenu 4 Kč a více, tj. čtyřikrát dráž, pak to znamená, že na výrobu "obnovitelné" energie spotřebujeme čtyřikrát více energie z fosilních zdrojů a z jádra." ... "Závislost cena = energie platí obecně pro veškeré uvažování nad energetickými nároky jakéhokoliv zboží/ služeb."

Domnivam se, ze lze nalezt radu prikladu, kdy cena je dana spise intelektualne narocnym a drahym vyvojem, jehoz cena se musi rozpocitat mezi vyrobene kusy. Vysledna cena tehoz vyrobku pak klesa s casem nebo s poctem vyrobenych kusu, pripadne naopak stoupa zisk vyrobce vice, nez by odpovidalo prime umernosti s poctem kusu. Typickym prikladem klesajici ceny mohou byt pocitacove komponenty, typickym prikladem draheho

Hmm, jeste zbytek:

prikladem draheho vyvoje par kusu mohou byt ruzne vojenske letecke technologie. Cena prace vedce nebo inzenyra jiste bude o dost vyssi, nez cena prace delnika, proste proto, ze je to vzacnejsi zbozi - ale to nutne neznamena, ze inzenyr spotrebuje vice energie.

Dale bude zaviset na konkurenci na trhu, dostupnosti surovin atd.

Jakasi zavislost mezi cenou a vlozenou energii jiste bude, ale podle meho nazoru bude cena spise zaviset silne nelinearnim zpusobem nejen na vlozene energii, ale i na okoli v case i prostoru - tedy vyvoj techniky a prodeje v predchozich letech, dostupnost zdroju pro vyrobu, konkurence, menove kurzy, ...

Letecke technologie a jejich vyvoj stoji hodne energie pri samotnych pokusech, testovani, vyroba pocitacu je samozrejme take narocna.

Co se tyce ceny prace vedce, tak ta se take promitne do spotreby energie. Vedec si totiz za penize neco koupi - leteckou dovolenou v zahranici, automobil, postavi dum s bazenem, apod.
Neco zaplati na danich a jinych pojistenich - stat za to postavi silnice, nebo se penize ztrati u jedincu, kteri si za ne opet postavi bazeny :-)
Ikdyz penize ulozi do banky, tak banka je nekomu pujci treba jako hypoteku a z tech penez si postavi barak nebo treba vetrnik.
Pokud by veskere penize utratil za "nizkoenergeticke sluzby", stejne je tyto subjekty dale postupne pretransformuji do spotreby energie.

Cena křemíku je dlouhodobě zhruba stejná...

Proto ceny těch nejlevnějších procesorů jsou roky kolem 1000 CZK...

A cena křemíku šla v posledních letech nahoru kvůli fotovoltaickému boomu... Ten už je za námi a kdo očekává, že ceny FV článků půjdou dolů jak bylo zvykem v posledních letech, ten se těžce mýlí... Výrobci panelů bankrotují a ti co přežijí budou muset kvůli nižšímu objemu výroby zvýšit ceny...

A. Hrubý napsal:
"Bohužel, než se stožár s vrtulí roztočí, tak na jeho výrobě pracuje také řada lidí - projektantů, specialistů, manažerů, správců počítačové sítě, účetních. Znamenají tyto náklady za "služby" spotřebu energie? Ano, znamenají"

Tak konečně jsem pochopil v čem je jádro pudla!!!

Jádro je výhodné proto, že než se roztočí, není třeba projektantů natož specialistů atd.
A pokud už nějaký ten specialista byl (vyjímka potvrzuje pravidlo) tak když uvážíme kdo to mohl být - tak na začátku třeba A. Einstein - letadlem asi mnoho nelétal, kdoví měl-li vůbec auto a pochybuji měl-li na zahradě bazén - což je naopak zcela vlastní vědcům vymýšlejícím větrné elektrárny a pod.

Dobrý den, divím se, že v této diskusi nikdo ani nezavadil vedle výkupní ceny za kWh ještě o tzv. Zelené bonusy, které jsem si dovolil napsat níže a celková cena je dokonce vyšší než uvádí autor článku:
elektrárna uvedená do provozu po 1.1.2008-výkupní cena 2.46 Kč/kWh+ Zelený bonus 1.87Kč/kWh.

V každém případě každý kdo tvrdí že na území ČR se dá postavit VTE nebo VP s koeficientem ročního využití nad 0.3 považuju za nezasvěceného nebo naopak za zeleného manipulátora

Pan Bartko nepochopil princip zeleného bonusu.
Každý výrobce má dvě možnosti:
1) nabídne vyrobenou elektřinu provozovateli regionální distribuční soustavy ke které je výrobna připojena a za ni obdrží Výkupní cenu elektřiny, nebo
2) najde si sám svého odběratele a pak mu náleží Zelený bonus opět od provozovatele regionální distribuční soustavy. V tomto případě může být tím odběratelem i sám výrobce.
Takže shrnu: buď 1) nebo 2).

"Obnovitelné" zdroje energie nejsou nejefektivnější. přitom tu je ještě jeden zdroj elektrické energie, jenž není využíván. Tímto zdrojem jsou lidské svaly, pokud vezmeme v ůvahu kolik je dnes jen v ČR posiloven, a kolik do nich chodí lidí, dá se dojít k závěru, že je zde obrovský nevyužitý potenciál. Jestliže by v každé posilovně byly jen 4 rotopedy a pokud by byly připojeny k dynamu o výkonu cca 30W tak nám to dá výkon 120W a to by už stačilo k tomu, aby tyto dynama přez DC/AC měnič napájela 8 úsporných zářivek o výkonu 15W (nepočítám spotřebu měniče). Teď si vemte k posilovnám kolik energie by se dalo vytáhnout z Českých a Moravských věznic. Pokud budeme počítat asi 480 vězňů, že by šlapaly a vyráběli elektřinu na směny po jedné hodině.tak by každou hodinu šlapalo 20 vězňů. při výkonu 30W/vězeň by byl výkon elektrárny 600W To by znamenalo, že vězni by mohli bez větších problémů pohánět 24 úsporných žárovek o 25Wattovém výkonu na chodbách. Teď si vemte potenciál všech vězni

:-)
Na tom uz se pracuje. V novem nobl luxusnim centru v Benicich u Prahy. Architekt Suske to navrhoval, ale neproslo mu to, takze maji prvni 2 rotopedy napojene na ponekud obskurni aplikaci.

utor A.H. napsal "Budou tyto "obnovitelné" zdroje výhodné a efektivní až se zdraží ropa? Ne nebudou! ... tak vyšší ceny ropy to změní jen k horšímu.

Řekněme před sto lety používalo zemědělství k dopravě koně. Ti se sami napásli. Tedy obnovitelný zdroj. A vida, cena ropy, elektřiny a plynu nehrála roli. Ledaže sedlák po večerech mnoho četl, tak neměl na petrolej a aspoň se víc vyspal.

1. Energie koní byla spíše problematická. Ano, sice se vzácně používali, ale s další prací lidí. Zatímco dragouni bojovali proti Turkům, řada lidí pomřela hlady, protože koně měly přednost...

2. V 19. století se začaly více používat tzv. fosilní zdroje, ve 20. století jaderná energie (nemálo hlupáků si ji "zakazuje") - DÍKY VSTUPU TÉTO ENERGIE se výnosy zvýšily cca 10y a lidé přestali UMÍRAT HLADY.

Bohužel - nesourodá "fronta" zelených fantastů a aktivistů, "pokrokových" novinářů a hlavně pak "pokrokových" politiků pak vymyslela, že se místo potravin bude vyrábět palivo do aut...

Fatální a naprosto zoufalé a smutné výsledky (drastické zdražování potravin a hlad, rychlé kácení lesů, likvidace prostoru pro zvířata a dokjonce ještě větší spotřeba ropy a uhlí) si můžete poslední dobou leckde přečíst!

Nyní snad již rozumíte?

1) Správně se dotýkáte dragounů - ano ti bojovali bez použití nafty i elektřiny

2) Hladomor známe z Ukrajiny za vlády sovětů a nebyl způsoben ani nedostatkem nafty nebo elektřiny dokonce ani suchem

3) HLADY umírali lidé i v době WW2, kdy se elektřina už běžně používala a nafta se těžila ve velkém - tanky měli přednost

Takže není bez zajímavosti, že již dávno šlo dokonce i válčit bez benzinových pump a bez elektřiny.

Resumé:

Článek tedy neprokázal svůj cíl, že se neobnovitelné nedají ušetřit, a že všechny vydělané peníze nakonec musí vést k jejich masivní spotřebě.

To má být vtip, nebo skutečně takto uvažujete v běžném životě? To je jako byste tvrdil, že mě nemůžete zapíchnout nožem, protože jiní lidé byli zabiti vidlemi.

Jinak pokud si to neuvědomujete, raději vám připomenu, že za posledních 200 let vzrostl počet obyvatel planety z nějakých 600 milionů na víc než 6 miliard. A těch 6 miliard je možné uživit pouze díky moderním technologiím, které jsou bohužel z velké části závislé na fosilních zdrojích. Zemědělství tak, jak ho znali naši pradědečkové, by se při tomhle počtu lidí v žádném případě nechytalo.

Ano máte pravdu - nedávno jsem viděl stádo nejmodernějších PC (dvoujádrových) pracovat na poli.

Jenže článek řešil něco úplně jiného.

Co se týče první věty, můj bratr v takovémto případě používá úsloví "ten je blbej, až to mlátí dveřma".

Článek řešil přesně tohle, energetické plodiny se z velké části kryjí s potravinářskými a pro jejich pěstování se používají tytéž technologie (nemluvě o zpracování, které je často energeticky výrazně náročnější). Pokud se zdraží energetické vstupy, projeví se to jak na potravinách, tak na biopalivech & spol. A bez moderního zemědělství nebudou kapacity ani na pěstování potravin, natož na ty biopaliva. Argumenty, že to šlo před několika sty lety jsou mimo mísu, protože tehdy byly jiné podmínky, které již dnes neplatí. A to, že to odmítáte pochopit, na tom nic nemění.

Obavam se, ze pulka argumentce v clanku je postavena na imho chybnem predpokladu, ze cena=energie. Podle tohoto predpokladu, by bylo zbozi vyrobene v Evrope nekolikrat narocnejsi na energii, nez zbozi vyrobene v Asii a nejnovejsi trhak na DVD 10x narocnejsi, nez DVD edice z novin.
Docela slusnym meritkem pro srovnani skutecnych nakladu, muze byt tzv. "ekologicka stopa". Pokud jsem jeji koncept spravne pochopil, tak v sobe zahrnuje jak suroviny, tak zivotni uroven obyvatel na danem uzemi.

Pozor, mluvíte o ceně a cena a náklady rozhodně totéž.

Ad. zboží v Asii a Evropě. Ad absurdum je zboží vyrobené v Evropě energeticky náročné poněvadž evropský dělník nedělá za misku rýže a rozhodně spotřebuje více energie, než ten čínský.
Dále v Asii zajisté nepočítají s externalitami typu poškození krajiny, ztráta lidského života. Ty se v Evropě počítají a to je další důvod, proč zde stojí zboží více. Jiným důvodem je i porušení patentů - v Číně není nutné platit finančně i energeticky náročný výzkum, když se to zkopíruje, že?

Jenže my se bavíme o jednom trhu v EU, resp. ČR! Zde se dodržují přibližně stejné pravidla...

Ad. DVD z edice novin. Natáčení filmu je obvykle hodně energeticky náročné - cestování, kulisy, počítačové triky, fotomateriál, rozmařilý život herců, atd. atd.
Jenže pakliže film natočíte, jedná se o utopené náklady, které zpět již nedostanete. Ty dostanete jen příjmem, přičemž platí zákon klesající poptávky a prodáváte DVD až do doby, než cena dosáhne varib

Uz jsem tu dlouho nebyl, ale koukam, ze nekdo mel stejnou otazku jako ja v dubnu. Takze se zeptam podruhe: Jak je to se vztahem ceny a energie? Neverim tomu, ze tam plati prima umernost, jak se zda z clanku. Pokud chcete konkretni priklad, prosim o vysvetleni, proc notebook Compaq Armada M700, ktery jsem pres 4 lety koupil jiz z bazaru, tehdy stal 14 100Kc, zatimco dnes je realna prodejni cena kolem 4-5000, prestoze jsem do nej od te doby dokoupil pamet, OEM Windows XP SP2, DVD vypalovacku, kutilskym zpusobem vymenil clanky v baterii a z USA nechal dovezt novy displej, kdyz se na puvodnim pokazily panty. Novy byl predpokladam jeste drazsi, evidentne to ve sve dobe musel byt opravdu vyborny a odolny notebook. Diky

Váš notebook - jeho výrobadnes by samozřejmě stála více energie (peněz), než je jeho dnešní tržní cena. To je však i důvod toho, proč se tento notebook již nevyrábí. Náklady na výrobu by byly vyšší než prodejní cena.

Váš notebook je však příkladem tzv. "utopených nákladů". Tedy náklady na výrobu Vám již nikdo nevrátí, proto pakliže byl vyroben, tak se prodá i za nižší cenu než byly výrobní náklady - čím se snižuje ztráta.

Nyní ekvivalent v energetice. Pokud postavíme fotovoltaickou či větrnou elektrárnu, za celou dobu se nezaplatí. Ale když už stojí a náklady na provoz nejsou vyšší, než tržní cena elektřiny, tak se jí vyplatí dále provozovat.

Myslel jsem, že cca polovina článku je vysvětlení principu CENA=ENERGIE :)

Pochopitelně ale mluvím o ceně NÁKLADOVÉ. Cena na trhu je daná nabídkou/ poptávkou a pochopitelně může "zmateně" kolísat... Jenže: nákladová cena je VŽDY nejnižší možná cena - na trhu je cena vždy o něco vyšší. Jistě uvedete x (speciálních) příkladů, kdy to může být naopak - např. váš Compaq. To jsou ale jen a pouze speciální, extrémní případy - asi se shodneme, že dlouhodobě se nevyplatí prodávat na trhu za cenu nižší než jsou náklady...

Je třeba uvažovat z hlediska nákladů a CENA=ENERGIE víc z "nadhledu" a z dlouhodobějšího pohledu. Jen tak uvidíte věci podstatné (investice do solární elktrárna, které se nevrátí ani za 1.000 let) od maličkostí (cena starého PC v bazaru).

Ale o tom právě je ten článek! Nejen o CENA (nákladová) = ENERGIE, ale protože právě výroba/ spotřeba energie také vytváří tu "nejhorší" ekologickou stopu také CENA= ekologická stopa...

Pokud koupím sako z EU za 12.000 Kč nebo tričko z Asie za 100 Kč - tak v tom je SAKRA ten rozdíl!!!
Protože to sako z EU designovali módní návrháři z Milána (jezdící ve vozech Lamborghini a létající soukromým tryskáčem...), šili špičkoví (a špičkově placení) odborníci...
Těch 12.000 skončí výrobou/ spotřebou zboží a služeb a spotřebou energie = znečištěním spojeného s výrobou energie a zboží...
V EU nejsou ekologie často "externality" ale zboží s cenou a náklady jako vše ostatní. Odlučovače prachu, katalyzátory v Lamborghini a ekologické nebo hygienické úřady také spolknou část nákladů (energie)... Je to proto, že zdraví/ čistý vzduch/ hezká přírody mají pro Evropany reálnou hodnotu a reálně mají své náklady...

V Asii prostě vyrobí tričko za "hrstku rýže" - a z t

Problem je prave v rozdilu mezi nakladovou a trzni cenou.
Pokud vynalozim nakladovou cenu 1000 Kc, kdo mi zaruci, ze nabyvatel ty penize pouzije na uhrazeni opet nakladove a ne trzni ceny? A razem je po prime umere.

Problem s trzni cenou neni vubec zadny. Predstavme si jednotku elektriny se STEJNOU kvalitou (spolehlivost dodávek atd.). Cena bude trzni a urcite cca STEJNA v obou pripadech.

Problem je prave a JENOM cena nakladova, ktera de facto predstavuje veskerou energii spotrebovanou na vyrobu elektriny. Tzn. velmi presne vypovida o spotrebe energie a EROEI.
Jen na okraj: rozdil mezi naklady/ vynosy (tedy ZISK) je v trzni ekonomice take jakasi "cena". Je to oceneni investice vzhledem k riziku - ruzne investice prinasi ruzne vynosy a vznika jakasi optimalni hladina vynosu optimalni v dane ekonomice. Pokud ma nejaka inestice (pri stejnem riziku) vyssi miru vynosu, tak vsichni investori spechaji za touto investici - a vynos se rychle vyrovnava...

Trh ma z tohoto pohledu hodne spolecneho s evoucni biologii a teorii her :)

Ohledně toho složitého koloběhu energií a zapojení mnoha faktorů při výrobě doporučuji tento text. http://libinst.cz/etexts/aves_reed_tuzka.pdf velmi jednoduše vysvětleno.

V článku píšete:
"Pokud tedy 1 kWh větrné elektřiny vyrobíme za cenu 4 Kč a více, tj. čtyřikrát dráž, pak to znamená, že na výrobu "obnovitelné" energie spotřebujeme čtyřikrát více energie z fosilních zdrojů a z jádra. Stejné je to také u ostatních "obnovitelných" zdrojů: náklady na 1 kWh ze sluneční elektrárny jsou desetkrát až dvacetkrát vyšší - tzn. na výrobu 1 kWh spotřebujeme až dvacetkrát více energie (uhlí, ropa, plyn, jaderná elektřina)."

Přečtěte si někde, co to je energetická návratnost (Energy return on energy invested),
pro Vás doporučují populární časopis Vesmír z února letošního roku,
je tam i řada www odkazů.

Buď chcete jen provokovat, nebo Vám chybí základní znalosti a selský rozum. Já jsem zjistil, ke svému překvapení, že pro jaderné elektrárny je to dost mizerné (=4), spousta obnovitelných zdrojů je MNOHEM LEPŠÍ (ne všechny).

Energy ratio output/input u jaderné elektrárny, obohacování centrifugou je asi cca 40-60.
U vetrniku se udava 6-80 coz - takovy rozdil je dan predevsim lokalitou, u nas pocitejme blize k nizsimu cislu. Z OZE jsou oproti jadru na tom lepe jen nektere vodni elektrarny!

Zdroj:
http://world-nuclear.org/in fo/inf11.html

Jinak bohuzel v tomto vypoctu neni zapoctena kvalita energie a lidska prace. Jiste nemuzeme srovnavat relativne konstantni vyrobu v JE oproti naprosto nahodne vyrobe ve vetrnych pripadne slunecnich nebo vodnich elektrarnach. To by se spravne melo pocitat tez - tedy dodatecne naklady na zalozni zdroje.
A lidska prace - produktivita OZE je mnohem mensi nez JE. Pocet lidi na stejne mnozstvi vyrobene energie je u OZE vyssi nez u JE - a Ti lide tez spotrebuji primo a neprimo energii, ktera ve vypoctu neni zahrnuta.

A co takhle FV články firmy Nanosolar,energetická návratnost 1 měsíc.www.nanosolar.com

Pane Rytíř rozumím faktu, že elektřina z např. větrné elektrárny je naprosto nekvalitní. Je k dispozici jen asi 15 % doby a to ZCELA NAHODILE. O takovou elektřinu by nestál - a také o ni nestojí - ani ten největší zelený šílenec...
Jenže tuto nekvalitní elektřinu musíme kupovat nařízením zákona (implementace směrnic EU a zelené demagogie) a platit za ni dokonce cca 4 x vyšší cenu. V případě solárních panelů pak víc než 20x vyšší cenu.
Kromě toho díky "spolupráci" k nám Německo, které si postavilo obrovský počet větrníků "vyváží" také jejich nestabilitu (fouká moc nebo vůbec nebo je námraza...) a vysoké ceny. Jejich větrníky a stabilní dodávky elektřiny tak mohou fungovat mj. díky parazitování na stabilitě elektráren v okolních zemích ...

Kromě toho jsme dosud nediskutovali otázku tzv. externích nákladů resp. "ekologické stopy", které jsou v případě větrníků a solárních panelů v poměru k reálně získané energii (která je ve skutečnosti záporná!) obrovsk

Milý pane Vaněček, nevím jestli jsem hlupák, ale můj článek je o:
1. EROEI je velmi problematická - skoro šarlatánská - veličina, velmi závislá na "metodice" co vše do energetické spotřeby počítat.

2. Komplikovaný výpočet EROEI (kolik energie spotřebuje účetnictví nebo lékařská péče?) je zcela ZBYTEČNÝ. Velmi přesnou informaci o spotřebované energii dává nákladová CENA. Cena je informace o spotřebě VEŠKERÝCH zdrojů - tedy VŠECH n tržních interakcí vedoucích k výrobě např. 1 kWh ze solárního panelu - tedy i nákladů na účetní, nákladů na vzdělání účetních a lékařskou péči jejich učitelů....atd. atd.
Každá koruna nákladů znamená ve skutečnosti spotřebovanou ENERGII. Jestliže výroba 1 kWh přijde reálně na 20 Kč, tzn. částku, která představuje 20 kWh z JETE znamená, že jste ve vašem přistroji energii NEVYROBIL nýbrž jí víc než 20 kWh spotřeboval!!!

Celý článek je o tom - zkuste si ho přečíst, než začnete povýšeně urážet.
Já se naopak děsím vědců, kteří si vědu pletou s po

Pane Hrubý,Vy vůbec neberete v potaz technický a technologický pokrok ve vývoji a výrobě především FV článků.Že se elektřina z nich dostane na stejnou nebo i nižší cenovou uroveň s klasikou během několika let,nepochybuje nikdo kdo do problematiky trochu vidí.Za minimálních energetických nákladů na výrobu,prakticky pouze tisk.Mne jako koncového spotřebitele navíc vůbec nezajímá výrobní cena JE,mne zajímá koncová a ta je už dnes 4,2kč/kWh,s perspektivou během několika let až k 6 a více.

Ale v tom já se přece nepřu! Jen blázen by byl proti energii levnější než 1 Kč/ kWh, která je kdekoliv dostupná, s minimální enviromentální zátěží.

Pokud o takové víte, která funguje i v průmyslovém měřítku (ne v laboratoři nebo na webu), tak to je báječné.

Já kritizuji jednak šarlatánské praktiky různých odborníků kteří "počítají" různé EROEI, které se (podle metodiky šarlatána) liší až 50x.
Především ale kritizuji hloupost politiků a veřejnosti, kteří naletěli podvodníkům, kteří ze 20 jednotek energie vyrábí 1 a tu nám za 20 x vyšší cenu (a s 40násobným znečištěním prostředí) prodávají!

Nehodlal jsem reagovat, ale nedalo mi to - poznámka k hodnocení efektivnosti:
Zatím se používají 2 kriteria hodnocení efektivnosti energie a obě jsou nepřesná: ekonomická kriteria – cena (dotace,trh) a fyzikální kriteria – energetické jednotky na vstupu a výstupu transformace. Cena je ovlivňována mnoha faktory – dneska např. u ropy nikdo není schopen říci, jestli je správná (nákladová) ,cena 150 nebo 50 $/B, ale všichni odborníci tvrdí, že právě jejich číslo někde mezi tím je to správné atd., to platí i pro další zdroje a položky ze kterých se skládají. Potom kalkulace s těmito čísly je nepřesná a každá jiná, ale je v nějaké korelaci k realitě.

U ropy (ale také zhlí, plynu,...) existují 2 typy nákladů (tzn. vložené přímé i nepřímé energie). Náklady na těžbu jsou ta první skupina.
Jakto, že náklady na težbu a dopravu barelu ropy jsou ale např. 20 USD a CENA na trhu je 140 USD. Kde se jsou 120 USD? Není to nic jiného než SPOTŘEBA vlastníků ropného pole - ropných šejků apod. Je omylem nepočítat tyto NÁKLADY do celkové spotřeby energie na těžbu. Na barel ropy totiž lidstvo (spotřebitel) neplatí těch 20 USD ale celých 140 (a více) USD! Do energetické spotřeby EROEI (nákladů na barel ropy v Kralupech n.V.) je nutno počítat také vstupy do průzkumu a težby ropy, distribuce a přepracování, ALE také na nákupy ferrari ropných šejků, stavby velbloudích stadionů, potraviny pro služebníky šejků, mrakodrapy a města na ostrovech... To vše jou také náklady (a vložená energie) spojené s barelem ropy....

Faktem je, že ani při ceně 200 USD za barel nebude např. současná solární elektrárna produkovat levněji. Její ztrátová energetická bilan

Náklady (mrakodrapy, ferrari) bych do spotřeby zdroje nepočítal. Zisk šejků je totiž na úkor spotřebitelů. Pokud by ropa stála 20 místo 140, šejk by nezískal nic, ale spotřebitel by ušetřil a koupil si ferrari místo něj. Jde pouze o přerozdělení financí - analogické se spotřební daní, kdy vybrané peníze se pouze přerozdělí na jiné "bohulibé účely".
Je to rozdíl oproti tomu získávat ropu za skutečné náklady 140 USD (z arktidy, ropných písků). Tam nejde o přerozdělení - nic nevydělá ani prodávající, ani kupující - tedy jedná se o skutečně drahý zdroj.

Příklad:
Stejné je to s elektřinou. elektřinu ČEZ prodá třeba za 2 Kč, náklady z JE jsou 1, z OZE 2. ale peníze z JE se vrátí (zisk ČEZu, daně, útraty ČEZu) do společnosti, zvýší domácí produkt, z OZE ne - nulový zisk pro ČEZ -> nižší daně, dividendy -> nižší poptávka po dalších službách.

Spotřebitel zaplatí za barel cca 200 USD (včetně logistiky). Z hlediska spotřebitele (lidstva) je úplně jedno, že z toho jen 40 USD byly "reálné" náklady a 160 USD byl "zisk" šejka. Ten zisk šejka je těsně spojen s náklady na získání ropy. Musíte zaplatit (= vložit energii) jak na težbu a logistiku, ale taky MUSÍTE zaplatit "náklady na šejka". Tedy vložit energii do Ferrari, mrakodrapu v pošti atd. To není zisk, ale reálné náklady provázené spotřebou další energie, které MUSÍTE vynaložit na získání barelu ropy.
Pouze část z "nákladů na šejka" se nespotřebuje a jde jako INVESTICE např. do akcií. Jedině tuto část bych do nákladů nepočítal - dílem to je skutečně přerozdělení tak jak píšete. Týká se to ale pouze jen malé části nákladů, které nejdou do spotřeby ale do investic (tady by to asi stálo za hlubší analýzu).
Náklady "na šejka" a jeho spotřebu jsou prostě nedílnou součástí nákladů na získání barelu ropy.


Podobně u příkladu s

Podobně u příkladu s JETE: Jestliže má "náklady na těžbu" ČEZ 1 Kč, ale díky tržní ceně musíme ve skutečnosti platit 2 Kč - jak to je? Pokud by ČEZ celé 2 Kč utratil za stavby zbytečných mrakodrapů, ferrari, tryskáčů, solárních elktráren a dalších nesmyslů - pak skutečně ty 2 Kč musíme do nákladů počítat. Pokud ale ČEZ utratí jen 1 Kč a 1 Kč je zisk-investice, která NEJDE do spotřeby ale do nákupů nějakých papírů (akcií), tak je to skutečně jen přerozdělení a v reálu se spotřebuje jen 1 Kč...
A jak je to v případě, že ČEZ utratí celé 2 Kč např. za útraty státu (nebo dotování dalších nesmyslů)? Pak je to opět SPOTŘEBA (stát utratí a spotřebuje peníze na své ferrari, mrakodrapy ....).

Celé je to o efektivitě v celkovém kontextu. Smutným faktem je, že šílenosti jako "solární elektrárny" několikanásobek energie spotřebují a nikdy žádnou nevyrobí - a to, jestli ropa bude za 140 USD nebo 250 USD s tím nezmění naprosto nic.

Když jsem se ještě zamyslel, tak kromě "nákladů na šejka" by bylo asi vhodné v celkovém kontextu započítat i náklady (nebo jejich část) za udržení stability. Viz. např. 2 války v Iráku, problematika Íránu atd. To všechno jsou obrovské a reálné náklady, které s tím souvisí...
Přesto jsme na ropě stále silně závislí. Nebýt vlastní hlouposti a zelené demagogie jsme už mohli žít ve světě rozvoje jaderné energetiky a nahrazení ropy v dopravě něčím jiným...
Bohužel - díky zelené ideologii - jsme na ropě a plynu závislí naopak stále víc.

No a jaderna energetika snad stabilitu nepotrebuje? Co se stane, az se prvni jaderna elektrarna dostane do oblasti s nestabilnim a agresivnim rezimem? Zatimco u ropnych poli znamena nestabilita konec tezby a to je vse, u jadernych technologii to je prusvih do budoucna.

Vzhledem k potencialnimu rozsahu katastrofy, jak jiste vite, je zakonem omezeno ruceni vyrobce za skody. To samozrejme snizuje nakladovou cenu, protoze ji ponese stat a ne vyrobce. Neuzavrenost palivoveho cyklu navic zpochybnuje vypocet nakladove ceny jeste vic.

Neodpovedel jste na namitku, ze rozdil v nakladech a zisku utrati bud sejk, nebo zakaznik, co je usetril. Takze se utrati kazdopadne a proto by se do ceny nemely pocitat.

U energetického kriteria je problém určit počet vstupních a výstupních energetických jednotek. Zahrnout všechny položky je samozřejmě obtížné, takže i výpočet vstupů je nepřesný ale je v nějaké korelaci k realitě.
Toho jsou si vědomi ti, kteří se snaží zhodnotit energetickou bilanci, aby bylo možné zhodnotit předem energetický vývoj a nečekat až jestli se to zhroutí nebo nás čekají světlé zítřky. Zbytečně označujete ty, kteří se o to pokoušejí za hlupáky a šarlatány. Jestli je někdo šarlatán, tak to uplatní ve prospěch svých zájmů s použitím kriteria, které se mu hodí.

Samozřejmě - nechci označovat za šarlatány nezávislé a odpovědné vědce typu Patzeka, kteří se snaží energetické vstupy a EROEI počítat přesně (tzn. spočítat spotřebu energie od výroby oceláren, až po vytápění domu lékaře učitele účetního...). Myslím ale, že takových autorů je naprosté minimum, navíc to řada lidí ani nechápe.

Na základě takových šarlatánských autorů pak zelení ohlupují veřejnost tvrzeními, že "energetická návratnost větrné elektrárny je za 5 měsíců" apod. ...

Prof. Patzek a Pimentel (které já za hlupáky nepovažuji) provedli energetickou kalkulaci stejných energetických zdrojů souběžně pomoci obou kriterií - cenového a energetického (mám k dispozici odkaz na studii) a došli ke srovnatelným výsledkům, energetické kriterium poněkud podhodnocovalo vstupy oproti cenovému hodnocení, ale to je velmi pohyblivé podle dotací a pohybu na trhu jednotlivých položek vstupů i celkových vstupů.
Snad jejich práce pomůže k tomu, abychom si udělali alespoň hrubý obraz o možném vývoji a nekritickiy nepřeceňovali nereálnost některých zdrojů, což může vést při hromadném nasazení k špatným koncům.

Reaguji na „ … Vy vůbec neberete v potaz technický a technologický pokrok ve vývoji a výrobě především FV článků. „
Já to takhle nevidím.
Veškeré prostředky, které se dnes vkládají do instalací tisíců hektarů neefektivních FV elektráren by se měly věnovat na vývoj ekonomicky efektivní fotovoltaiky včetně zabezpečnení regulace a akumulace a teprve potom rozjet hromadnou instalaci. Pokrok jde rychle kupředu a za krátkou dobu budeme muset ty tisíce hektarů FV demontovat, nákladně ekologicky likvidovat a instalovat nové.
Myslím, že tohle měl pan Hrubý na mysli.

Já celkem souhlasím stímto článkem,ale nejlepší by byla laserová elektárna.Ta má vyrobit dostatek elektřiny.Moc otom nevím ,ale jinak jsem pro jaderné elektrárny.V Čechách větrníky nemají cenu a jsou neefektivní (a solární fólie nejsou tak špatný ,ale nejlepší by byly asi pro domácnosti).A biomasi akorát zabírají misto napolích.

No zaslech jsem ,že se mají stavět nové reaktory v Temelínu je to pravda a jak dlouho to bude trvat?
A je pravda , že se každá blbos ,která se stane musí hlásit v Rakousku ?

Jak se vyrábí plutonium?

Ekofanatici vůbec nechápou, že pokud něco stojí 2x více, že to zároveň znamená nejen 2x vyšší náklady a poloviční produktivitu práce ale hlavně 2x vyšší zatížení životního prostředí !!!