pokud se nemylim tak sodikem chlazeny rychle reaktor maji rusove jiz davno pred americany, a to myslim od roku 1980. Jedna se o typ BN-600

Mam dotaz na autora, jsou nejake zasadni rozdily mezi americkou koncepci a ruskou mimo to ze rusky reaktor jiz nekolik desetileti funguje bez problemu v BELOJARSKU

Predne bych opravil: prvni rychly reaktor (a take zcela prvni reaktor, ktery vyprodukoval elektrinu) byl EBR-1 v Arco, Idaho, USA, v 20. prosince 1951.
Vice viz http://en.wikipedia.org/wiki/EBR-I


Obecne ohledne rychlych reaktoru doporucuji prehlednou diskusi uvedenou v clanku: http://www.world-nuclear.org/info/inf98.html

Rozdilu mezi Ruskou koncepci a IFR je mnoho. Krome mnoha jineho, IFR pouziva metalicke palivo, kdezto v Ruskych BN-350 a BN-600 byl pouzit oxid uranu. Dale opakuji z clanku, ze IFR je unikatni v pouzite technologii prepracovani paliva.

Pokud Vas zajimaji parametry dosavadnich rychlych reaktoru detailne, IAEA vede databazi vsemoznych udaju ohledne rychlych reaktoru zde: http://www.iaea.org/inisnkm/nkm/aws/frdb/index.html

ok diky za info, svym tvrzenim ze rusove maji prvni rychly reaktor sem mel na mysli prvni komercne pouzitelny. Snad se shodneme ze potemkinovska prvni vitezstvi nejsou zasadni, zasadni je realny bezproblemovy a ekonomicky provoz, na coz se americani a mimo jine nikdo jiny na svete zatim nezmohl(phoenix a superphoenix nepovazuji za ekonomicky uspech). Jen na doplneni technologii BN koupili od Rusu, Japonci a asi chystaji vlastni rychle reaktory. Jen tak dal.

Chválím, pane Chválo. :-)))

Hezké, je tam ale 1 nepřesnost:
"... je chladící médium sodík, jehož teplota varu při atmosférickém tlaku je nižší než provozní teploty reaktoru,..., chlazení primárního okruhu tedy není nutné provozovat pod tlakem."
Pokud je teplota varu sodíku nižší než teplota provozní, vyžaduje to nutně tlakovou aparaturu. (Provozní teplota Papinova hrnce je vyšší, než bod varu vody proto je také nutný tlakový aparát).

Další hlavní výhodou konceptu IFR je chladící médium sodík, jehož teplota varu při atmosférickém tlaku je nižší než provozní teploty reaktoru,

Asi má být teplota VYŠŠÍ ...

Ale článek je výborný.

Chybicka se vloudila. Diky za reakci, opraveno.

Ďakujem autorovi za preklad aj vlastné poznámky. Verím že sa dožijeme takýchto zariadení, prípadne veľmi podobných koncepcií. Hlad sveta po energii bude napriek všetkých úsporným opatreniam stúpať. Niečo som čítal aj o MSR, GFR a iných koncepciách. Nie som odborníkom na jadorvé technológie, ale použitie sodíka v primárnom okruhu a vody v sekundárnom (prípadne terciálnom, po sodíkovom sekundári) môže byť nepríjemné v prípade netesností parogenerátorov. Aspoň niektoré koncepcie to majú. Mám však technickú otázku (prosím nezabite ma ak je to nezmysel): Nebolo by možné mať v sekundárnom okruhu miesto vody inú látku, ideálne plyn? Prípadne uzavrieť IFR pod primeraným tlakom a nechať v určených miestach mimo aktívnu zónu bublinkovať inertný plyn (hélium?) priamo cez sodík a následne hnať do turbíny? Možno je to blbosť, len som nad tým tak premýšlal.

diky za reakci, jsem rad ze se clanek libi. IFR predpoklada primarni a sekundarni okruh sodikovy, tercialni parni turbinu s Rankinovym cyklem, cozi pouzivaji prakticky vsechny dosavadni sodikem chlazene reaktory, jedna se tedy o overene reseni s nizkou mirou investicniho rizika, vyzadujici minimum R&D. Samozrejme sodik je potencialne problem, a tepelne vymeniky na to musi byt konstruovane. Na druhou stranu s timto resenim byly desitky let zkusennosti.

Helium (a Braytonuv cyklus) je mozne pouzit tez, ovsem prakticky se jedna o mene proverene reseni. Teplene vymeniky mezi kapalinou a heliem, stejne jako turbiny pouzivajici helium jako pracovni medium, jsou realizovatelne. Zvlaste v poslednich letech v souvislosti s praci na Next Generation Nuclear Plant se turbiny atd. na helium zkoumaji. http://www.ne.doe.gov/neri/neNERIresearch.html

Dalsi odborniic argumentuji, ze dusik je levnejsui a snadnejsi na praci nez helium, navic ma prakticky stejne vlastnosti jako vzduch, a s turbinama na vzduch (proudove motory) mame ~60 let zkusennosti.

Osobne si netroufam zminene varianty porovnavat, s navrhem turbin nemam zadne zkusennosti. Vice erudovanou odpoved lze ziskat na foru http://www.energyfromthorium.com/forum v sekci "Power Conversion Systems"

projekt byl v roce 1994 zastaven ...