Bylo by dobré upozornit na fakt, že většina menších zdrojů není připravena na start do sítě v blackoutu. Vyžadují přifázování do sítě s řádově vyšším výkonem.

Start v ostrůvkovém režimu zvládne například dvojice Dukovany + Dlouhé stráně. Úplné obnovení dodávky lze očekávat v řádu týdnů.

Nicméně chytrá síť by si s blyckoutem určitě poradila. Při nedostatku energie by nejdříve odpojila vytápění domácností, poté napájení domácností, poté by vysála zbytky energie z akumulátorů připojených vozidel. Nakonec by zastavila nepřetržité provozy.

Taková chytrá síť není nic světoborného. V Sovětském svazu jí provozovali již před lety, v Severní Koreji ji mají ještě dnes.

V tom případě navrhuji, aby se všichni zelení pseudoodborníci poslali na dovolenou do Severní Koreje, ať vidí, jak vypadá síť bez pořádných zdrojů

Díky za odborný komentář. Na přifázování malých zdrojů upozoňuji v souvislosti s provozem malých zdrojů na biomasu v následujícím článku.
Pro restart by regulační výkon v našem systému byl, ale bohužel chybějí ty Dukovany nebo jiný stálý zdroj.

Pokud se nepletu, před několika lety proběhl experiment v síti bývalé JME (dnes eon) o start do tmy http://www.ceskaenergetika.cz/ne zarazene_clanky/jme_a_s.html největší zdroj na biomasu (EHO) je schopný běžet v ostrovním režimu, testovalo se to se souhrným výkonem 100MW, přičemž nebylo zadaleka využito všech zdrojů, například na okrese Břecalv je inastalovaných minimálně dalších 3,9MW, z toho minimálně jeden by mohl být schopný náběhu do tmy.
Dál pak nebylo využito zdroje ve Znojmě, který by snad mohl s drobnou úpravou rozběhnout VEV bez použití dieselagregátu. No nicméně nevím, jestli by i veškerý instalovaný výkon na územý starého JMK stačilutáhnout jeho spotřebu. Dle mého názoru by mohlo pomoct obnovení elektrárny Oslavany, ovšem se stejnou spalovací technologií, jako u EHO.
Apropos počítal autor s přitokem vody do nádre Dalešice, čímž by se ovšem výpočet výkonů komplikoval.
Po celodením střádání vody je schopná pracovat cca 50 minut při výkonu 120MW, toto záleží ještě na ročním odobí a přítoku do nádrže, při extrémních povodních je schopná pracovat nepřetržitě na 480MW

Údaje o současných jednotlivých energetických zdrojích shromažďuje za celou ES ERÚ. Údaje o předpokládaných zdrojích uvádí právě studie 'Chytrá energie' a ty my používáme v našem modelu, abychom zjistili, jak se ES bude chovat právě při jejich použití. Při existenci ES podle studie by k restartu vůbec nemohlo dojít, pro nedostatek energie pro provoz PVE. To o čem píšete se týká současného regulovaného stavu ES, kdežto studie předkládá stav v podmínkách OZE, ve kterém regulace není zajištěna.

Takový hausnumera dokážu z rukávu vytahat taky. Například podle čeho jste určovali jaká bude spotřeba energie? Odhadnout jak se budou zákazníci na chytré síti chovat nebude vůbec jednoduché, jen tak tam hodit nějaké číslo co mě zrovna napadne, to bych taky uměl dokázat cokoliv se mi hodí.

Ptáte se 'podle čeho jste určovali jaká bude spotřeba energie? '. Odpověď je jednoduchá:
Spotřeba energie byla převzata ze 3. fáze dokumentu 'Chytrá energie' bez jaderných a fosilních zdrojů. Autoři propočítali, v r. 2050 bude spotřeba energie v celoplošné síti 52 Twh/rok, předpokládali, že energie bude vyprodukována na jedné hromadě a neuvedli, jak ta energie bude produkována v průběhu roku. Proto jsme autory doplnili a na základě povětrnostního modelu jsme uvedenou energii rozložili, jak by byla energie produkována během roku a zjistili jsme, že to nebude jednoduchá záležitost zejména v zimním období, podrobně viz další články na toto téma.

Uvádíte 'Odhadnout jak se budou zákazníci na chytré síti chovat nebude vůbec jednoduché'.

V dokumentu 'Chytrá energie' je zaveden předpoklad, že bude fungovat průmysl a doprava se spotřebou při všech předpokládaných úsporách alespoň v uvedeném rozsahu tj. 3/4 celkové energie, to znamená, že bude muset vedle lokálních decentralizovaných sítí fungovat celoplošná síť, založená na stejných fyzikálních zákonech jako dosud. Síť musí být regulovaná v každém okamžiku.
Rozdíl je pouze v technických prostředcích regulace, dnes to jsou převážně regulační bloky uhelek, v podmínkách pouze OZE by to měla zajistit tzv. SmartGrids nebo jiné prostředky regulace. Rozhodující je, že síť musí být regulována a pokud to budou chytré sítě či jiné prostředky regulace, tak se musí chovat tak, aby tu síť odregulovaly v průběhu celého roku, jinak to nepojede. A my vyšetřujeme, jak velkou regulační energii kterýkoliv prostředek musí vyprodukovat a nikoliv jak se budou chovat zákazníci v chytré síti.

Závěrem můžeme shrnout, že my neprodukujeme žádná vlastní hausnumera, nýbrž používáme hromadně uvedená čísla v dokumentu 'Chytrá energie' a rozkládáme je do průběhu roku a vyšetřujeme, jak by se systém choval v ČR v jednotlivých měsících.