Dalo by se to všechno promítnout do nárůstu cen elektrické energie? Myslím, že nic s lidem této země a s jejich názory tolik nepohne, jako zvýšené náklady, potažmo snížení životní úrovně lidu.
Má to samožřejmě i vliv na politické názory mas. Tomu se však nechci věnovat, neboť to sem nepatří. Myslím, že pokud dojde k masívnímu nárustu cen elektrické energie, může to mít i dost velký politický odraz.

Samozřejmě dalo, model má i ekonomický výstup. Kladu ale otázku, jestli je vhodné dům stavět od střechy. Zatím uvádím energetické aspekty , ekonomické aspekty na to navazují. Systém musí být především funkční a této otázce jsem se především věnoval. Pokud připustíme, že to bude fungovat, tak je problém, jak ohodnotit regulační energii, která existuje fiktivně v podobě Smart Grid, jak ohodnotit neustále se střídající exporty a importy, jak doplnit energii a za kolik, která bude chybět následkem nedostatečného výkonu vlastních zdrojů, od koho ji nakoupit, jak se promítne zálohování pomoci autobaterií, zatím jsou k dispozici současné ceny OZE podle ERÚ, jak se cenově projeví jejich sezonní nedostatek atd.
Bohužel, pokud to nebude platit od 1.1.2011, tak to nikoho nezajímá a jsou to pro něho pouze nezajímavá čísla. Lidé spíše uvěří slibování světlých zítřků než drsné realitě.
Dne 1. prosince 2010 se bude konat v prostorách parlamentu prezentace Chytré energie pod záštitou orgánů PS, kde ty světlé zítřky budou slibovány. Chtěl jsem se toho zúčastnit, ale co bych se tam dověděl nového? Nic, protože studii Chytrá energie dobře znám a jakékoliv pochybnosti se nepřipouštějí o funkčnosti mluviti zakázáno.

Vaseho clanku jsem si vsiml na Ekolistu, reakci kopiruji i sem, kdyz uz jsem si s tim dal tu praci :-)

Material Chytra energie jsem ted videl poprve, stejne jako Vas prispevek. A hned jsem si vas oba pekne zaskatulkoval. Chytrou energii do kategorie: "idealisticka vize se spoustou neznamych" a Vas prispevek do kategorie "hledani duvodu, proc to nejde".

Myslim si, ze Chytra energie ma spoustu slabych mist a neznamych a ne se vsim souhlasim. Ale v principu jde o spravnou predstavu, kam bychom se asi meli ubirat. A v teto chvili jde o to, jestli skutecne chceme neco zmenit nebo jen budeme hledat vymluvy, proc to nejde. Je jasne, ze pokud by zitra nekdo postavil 3 GW vetrnych a 10 GW solarnich elektraren a na oplatku zrusil Temelin, Prunerov a Tusimice, tak to asi bude problem. Ale v te studii se nepise, ze k tomu ma dojit zitra, ale k roku 2050! To znamena, ze mame 40 let na to, vymyslet co s tim. Zadarmo to samozrejme nebude, bude to stat hodne usili, hodne vyzkumu, bude se muset prozkoumat hodne slepych ulicek. Ale kdyz to nezkusime, tak se nezmeni nic. Az na to, ze nam zacne dochazet uhli, jediny jiny nez obnovitelny zdroj, kde nejsme zavisli na zahranici a budeme velmi zavisli na jedinem, docela problematickem a zranitelnem zdroji. A mozna nas to ve vysledku bude stat jeste vic penez nez vsechny ty slepe ulicky dohromady.

Mate pravdu, ze material Chytre energie se vyhyba reseni problemu akumulace a regulace energeticke soustavy. Ale to prece neznamena, ze autori Chytre energie nepocitaji s tim, ze by bylo nutno tento problem resit. Nemuzete ocekavat, ze se vsude postavi panely a sit se necha zkrachovat tak, jak uvadite ve svem modelu. Ve skutecnosti se reseni techto problemu jiz nyni venuje docela velka energie a da se ocekavat, ze tento trend bude pokracovat. A dnes vubec nemuzeme vedet kam. Zda se objevi nejaka nova "kosmicka" technologie treba v oblasti supervodicu, kondenzatoru, baterii ci setrvacniku nebo pujdeme cestou zlevneni a masivniho vyuziti technologii dnes znamych. Jiste je, ze lidska tvorivost si s takovymi vyzvami zatim vzdy poradit dokazala a neni duvod se domnivat, ze by tomu ted melo byt jinak. Pokud ovsem budeme chtit.

Pokud se vratim zpatky k Vasi studii, tak bych k tomu mel (pri pouhe extrapolaci dnes znamych moznosti) pripominky nasledujci:

- pocitate s preshranicnim prenosem elektriny jen 3000 MW. Lze predpokladat, ze prenosove kapacity budou vyznamne navyseny, aby bylo mozno vyrovnavat vychylky (kdyz nefouka tady, fouka nekde jinde; lze vyuzit velke potencialni kapacity precerpavacich elektraren napr. v Alpach). Za 40 let jiz doufejme bude vyladeny (prinejmensim) stredoevropsky trh s elektrinou tak, aby bylo mozno napriklad alpske precerpavacky vyuzivat stejne efektivne jako by byly "nase".

- 400 MW regulacni energie ze "Smart Grid" je nejspis velmi pesimisticky odhad. Problem je, ze dnes jeste vubec nevime, co z toho vzejde. Mozna nic moc, mozna pujde o tisice MW regulacniho vykonu.

- biomasa a bioplyn jsou fakticky prostredky skladovani energie. Treba na hromade (treba nejakych peletek) nebo v zasobnicich (bio)plynu. Pokud to bude potreba, tak bude oboji spotrebovavano predevsim v zime, to pojedou vsechny kogenerace naplno, v pripade potreby i (bio)plynove a biomasove elektrarny.

- taky podcenujete trendy co se tyce spotreby - za 40 let budeme uplne jinde nez jsme dnes. Domy zateplime, takze zimni spotreba bude nizsi. Naopak letni spotreba poroste kvuli klimatizacim. A k tomu vsemu se nam - pri vsi ucte k panu prezidentovi - nejspis otepli. Ve vysledku v te dobe uz mozna bude vetsi spotreba v lete nez v zime.

- co se tyce rocniho prubehu, tam mate vubec vicero spatnych predpokladu. Napriklad nepocitate s tim, ze vetrniky pojedou nejvic v zime, kdy vic fouka. Ten rozdil proti letu je dost vyrazny (i vic nez dvojnasobek). A kdyz vezmete v uvahu, ze v zahranici ma a bude mit vitr mnohem vetsi vahu nez u nas, tak ve vysledku se da cekat uplny opak toho co "modelujete" - spis bude nadbytek elektriny v zime a nedostatek v lete nez naopak. Navic je v zime vyssi kapacita elektrickych siti, coz se dnes jeste nevyuziva, ale v budoucnosti asi bude.

- v modelu pocitate s tim, ze jsou vsichni uplne hloupi. Takze pusti precerpavacky jen kvuli tomu, aby se vyprazdnily a pak zustaly vicemene mesic stat. To je samozrejme pitomost, PVE slouzi k "ladeni" vnitrodennich odchylek - dnes predevsim obdovskeho denniho cyklu spotreby, vyjimecne i mezidennich odchylek, v budoucnu i odchylek danych vyrobou - jako treba "vypnuti" solaru pri zapadu Slunce. Pokud by mela byt soustava systematicky deficitni jak uvadite (treba v zime, coz ovsem necekam), tak ten problem bude zrejmy jiz leta dopredu a bude se resit.

- co se tyce ruznych "problemu" ohledne "stability", ty jsou vetsinou v pripade potreby snadno resitelne (a uz se resi). Kriticke stavy soustavy v dusledku nadvyroby (napriklad z vetru) lze eliminovat moznosti odpojeni zdroju. To lze napr. u vetrniku snadno a staci "useknout" jen miniaturni cast celkove vyroby, aby zadny blackout nenastal (problem je, ze stare vetrniky tu moznost nemaji, dnes uz je to vyzadovano). Podobne lze po vyrobcich energie zacit vyzadovat moznost "startu ze tmy", kdyz to bude potreba (opet za cenu drobneho technickeho upgrade). Timto reaguji na nejake prispevky, ktere jsem objevil v diskuzi.

Jsem rád, že jste se na můj příspěvek ozval. Předně bych chtěl zdůraznit, že se v příspěvku zabývám elektrickou energií, která má svá specifika, zejména fyzikální. Nechci být zařazen do “hledačů důvodů proč to nejde“, ale chci poukázat na problémy objektivního-fyzikálního rázu, kterým budeme čelit nyní i za 50 let. Příspěvek vychází právě z varianty studie, která popisuje stav v roce 2050 a od toho se odvíjejí údaje vstupující do modelu a údaje z toho odvozené – neboli to nejsou moje smyšlená čísla. Zavedl jsem regulační zdroj Smart Grid, který dokáže regulovat od počátečních 400 MW až do výše 10000 MW, import a export jako regulační zdroje, některé údaje o zatižitelnosti sítě, které platí dnes aby se to dalo vůbec spustit.

Zcela s Vámi souhlasím, že je třeba vynaložit velké úsilí a výdaje na výzkum. Ale to je právě to na co poukazuji. Bohužel místo intenzívního výzkumu budoucích zdrojů se produkuje mnoho neefektivních zdrojů. Ve studii je jednoduše prezentováno - když se nebude dostávat energie, tak snadno dovezeme ze zahraničí. A že to bude u nás energeticky napjaté, tak s Vámi plně souhlasím a mnoho jiných variant než OZE zatím nejsou v dohledu, pakliže odmyslíme uhlí a jadernou energii, která je ve studii vyloučená. Vypadá to, že velkým soupeřem bude sama příroda – jaro-léto-podzim-zima a to se musí brát ve všech studiích v úvahu.

Ke konkrétním údajům, které uvádíte: těch 3000 MW přenosu je současná hodnota, model zkoumá, na jakou hodnotu by se to dostalo při souběhu VTE a FV dostalo. A vy to nechcete vědět? To je přeci důležitá informace. Regulační výkon těch 400 MW Smart Grid je uvedeno jako výchozí stav+600 MW PPE, z něčeho se musí začít a stoupá až do 10000 MW a zkoumá se co se systémem udělá. A Vy to nechcete vědět?

“Biomasa je fakticky prostředek ke skladování energie“. Ano s tím souhlasím. Jenomže v našem modelu je biomasa jako stálý zdroj s instalačním výkonem 2650 MW, který s malými výkyvy zajišťuje v kogeneraci stabilní dodávku. Pokud jí použiji jako regulační zdroj, tak jí nemohu použít ke stálé dodávce. Model může zkoumat kolik je třeba pro to či ono použití nebo pro obojí dohromady. Vy to nechcete vědět?

“taky podceňujete trendy co se týče spotřeby" – to ovšem uvádí studie, kde je to propočítané“ - nevím jak jste na to přišel. Hned v úvodu jsem uvedl, že spotřeba 53 Twh je převzata ze studie-zřejmě pro účely průmyslu, dopravy, elektromobilů. Lokální zdroje pro domácnosti v tom nejsou započítány.

“... roční průběh – špatné předpoklady“ je pravda, průměrná rychlost větru v zimě je o 1,5 až 2 m/s vyšší. Toto není konečné číslo. Já mohu nasimulovat, jak se bude systém chovat při různé rozdílnosti větru v létě a v zimě, při anticykloně nad střední Evropou (bezvětří), při vychřici 30 m/s. A co když to bude v některém roce obráceně? A Vy to nechcete vědět? Ve studii se připouští produkci max.6 Twh, v modelu je zavedena produkce 8,5 Twh za rok (ve studii jsou nejednoznačné údaje) a to zimní zvýšení může ten rozdíl nahradit, pakliže nebude zvýšení jarní atd. Velice důležitý je ten souběh VTE zejména s FV – buď oba produkují, nebo žádný neprodukuje, nebo každý trochu a co to udělá se ES, vy to nechcete vědět? Bohužel nemůžeme zůstat potmě. Počítáte s tím, že se elektřina doveze – to je ale hlavní motiv modelu ES, import nebo export, jen ne otázka, jestli s tím bude možné natrvalo počítat.

“-v modelu počítate s tim, ze jsou vsichni uplne hloupi.“ To rozhodně ne.Jen zopakuji, jak to v daných podmínkách probíhá-. Čerpání do PVE se spouští v současných podmínkách každý den od 0 hod. do 5 hod. A během dne se využívají kapacity k vyrovnání výkyvů v síti, pokud nestačí spouští se sekundární, terciární záloha. Metoda nejslabšího článku: Náš předpoklad je že je inverze, slunce nesvítí, vítr nefouká, biomasa poskytuje 2600 MW. Model předpokládá, že jsou 1. ledna PVE naplněny.Právě s tímto musíme počítat.
Je podrobně sledován měsíc leden: V pondělí 1. ledna v 01 hod. bylo zatížení sítě 5965 MW, okam.výk. zdroje 3362 MW, zapnuty všechny zdroje PVE 1133 MW, nestačilo to, zapnut regulační výkon PPE+Smart Grid 978 MW, ještě to nestačilo, proto zapnut regulační import 491 MW. Podobně to pokračovalo do 6 hod.V 6 hod. Stoupla spotřeba na hodnotu 7200 MW, vnitřní zálohy nestačily, import stoupl na 2020 MW v 11 hod se vyčerpaly PVE a zvýšil se import až do 21. hod. v rozmezí regulačního výkonu 2000 až 3000 MW podle křivky spotřeby. Jenomže regulační výkon z importu stačil na udržení rovnováhy produkce a spotřeby a deficit pokračuje i přes půlnoc, kdy by se mělo přečerpávat a na to není energie, protože spotřeba je větší než produkce (mohu dodat spotřebu po hodinách) a PVE nemají energii na načerpání. Tento stav trvá tolik dnů kolik trvá uvedené počasí. Pak se v případě přebytku začínají načerpávat PVE.

“-Co se týče různých "problému" ohledně"stability", ty jsou většinou v případě potřeby snadno řešitelné“. - Ubezpečuji Vás, že jsou tyto problémy velmi obtížně řešitelné.
- v současné době je povinnost veškerou energii z OZE odebrat i za cenu utlumení fosilních zdrojů a když to nelze, tak to pustit do sousední sítě např. německé, pokud v daném okamžiku také nemá přebytek. Takto se přebytků zbavuje právě německá síť. Proto ve svém doporučení navrhuji řízení dodávky. To prozatím stačí.

Pokud si tvůrci studie „Chytrá energie“ přijmou alespoň některé poznatky, tak můj příspěvek splnil svůj účel. Tento model je výchozí, nechají se nasimulovat různě zvolené stavy.

Take Vam dekuji za reakci, je videt, ze Vas tento problem opravdu zajima a snazite se ho resit. Jen mam pocit, ze resite tak trochu virtualni realitu.

Mozna si to nepriznavate, ale Vase modely jsou skutecne zalozene na predpokladu, ze vsichni jsou uplne hloupi. Ze proste postavi vetrniky a slunecniky a nechaji sit zkrachovat. Ze nechaji regulacni systemy fungovat tak, jak fungují dnes a neprizpusobi je potrebam budouci energetiky. Maximalne se postavi nejaka prapodivna "inteligentni" sit nebo nejake draty do zahranicniho "bazenu". Problem je v tom, ze vy jste sice do vasich modelu prevzal realna cisla ze zpravy, ta jste ale interpretoval a aplikoval ad absurdum.

To je samozrejme uplne mimo realitu. Pokud budou na prislusnych mistech sedet aspon trochu zodpovedni odbornici (kterym se treba nestane to, ze si pri vsi ignoraci obnovitelnych zdroju po dva roky nevsimnou, ze zacinaji zlevnovat solarni panely, a dalsi rok a pul to misto urychlene zmeny zakona "napravuji" tim, ze delaji neskutecny medialni virval), tak Vami naznacovane scenare nikdy nemuzou nastat, protoze to pochopitelne nikdo nedovoli.

Pokud se treba ukaze, ze se neobejdeme bez vetsiho vykonu regulovatelnych elektraren v rezimu castecneho zatizeni, tak se takove elektrarny postavi (a muzou fungovat treba na biomasu nebo bioplyn). Nebo to potreba nebude, protoze budou jine prostredky efektivnejsi, kdo vi. Samozrejme prestavet energetiku nejde z roku na rok, ale pripadne problemy taky nevzniknou z roku a rok (pokud tedy bude urednictvo aspon trochu myslet a energeticky trh bude aspon trochu funkcni).

Nevim, kde berete oporu pro Vase mnohokrat zduraznovane tvrzeni, ze se autori Chytre energie reseni problemu spojenych s regulaci elektrizacni soustavy a akumulaci energie snazi vyhybat. Vzdyt temto otazkam je venovana dost podstatna cast studie (cca str. 32 - 35). Samozrejme se tam nepise, jaka elektricka vedeni a kam budeme muset postavit a jake konkretni metody akumulace energie ci regulace site budou mit jaky podil. To nejde, kdyz dnes nevime, jake moznosti budeme mit za 40 let k dispozici. Dnes muzeme rici pouze to, co se pise v Chytre energii napriklad na str. 33:
"Přitom nejde pouze o nová vedení. Současná síť může integrovat určité množství větrných či solárních elektráren, ale ne desetitisíce malých zdrojů. Není na ně designována. Během několika desetiletí se bude muset podstatně proměnit koncepce, systém a organizace rozvodné soustavy."

Muj zaver je ten, ze se ve svych prispevcich strefujete do nespravneho terce. Ta studie nic nezastira, pouze poukazuje na to, ze nase moznosti jsou vetsi nez si myslime. Jak presne to dopadne, to nemuzeme dnes tusit. Kazdopadne je ale zivotne dulezite se o zasadni zmenu nasi energetiky pokusit, zdaleka nejen z duvodu ekologickych. A to presto, ze nas to - a to se opakuji - rozhodne bude stat hodne usili, hodne invence a vynalezavosti a asi budeme muset vyzkouset i nejednu slepu ulicku. V dusledku se nam to ale muze mnohokrat vratit, a to i financne. Pokud ale misto toho, abychom s touto zmenou zacali uz dnes a resili (pokud mozno s rozumnym predstihem) az skutecne problemy, budmeme mudrovat nad tim, jak v roce 2050 se soucanymi moznostmi regulovat soustavu, pak se moc daleko nedostaneme.

P.S. Muzete mi prosim specifikovat, jaky problem ohledne stability site tykajici se soucasnosti nebo blizke budoucnosti a souvisejici s OZE je obtizne resitelny?

Vidím, že Vás znepokojuje, že modely dělají z někoho hlupáky. Na druhé straně mě znepokojuje, jestli jsem vůbec dost chytrý, abych mohl číst Chytrou energii, když zřejmě jiné energie jsou hloupé. Modely slouží k tomu, aby v předstihu modelovaly nějaký proces, jak se bude s určitou pravděpodobností chovat, jaké bude mít vlastnosti v různých podmínkách. Provádějí se modely všeho druhu od letadel, automobilů přes ekonomické, technické až po energetické systémy. Mají modelovat kritická místa, události, které nelze snadno ověřit, aby se předešlo neočekávaným krizovým stavům. Při současných možnostech počítačů dokážou s velkou přesností nahlédnout do nějakého procesu a předem se vyhnout negativním jevům – ovšem, pakliže budu ochoten je připustit – nebo naopak využít jevů příznivých. Pakliže někdo chce slyšet jenom jevy příznivé a nepříznivé neřešit, tak potom pro něho není takový model přijatelný, to připouštím. To ale není žádná hanba, králové také nechali setnout posla, který přinášel špatné zprávy.
Náš model vyhodnocuje rovnováhu sítě zdrojů a spotřeby v každé hodině roku a udržuje ji potřebnými regulačními výkony bez ohledu na to odkud pocházejí, takže technické řešení může být různé, ale musí to mít požadované vlastnosti dnes i za 50 roků, např. Smart Grid může mít řadu podob, ale musí mít regulační a akumulační schopnosti.
Cením si toho, že přiznáváte, že různé kritické stavy elektrizační soustavy nechcete znát, je to Váš pohled, zřejmě jste spíše filozof a vystačíte si s filozofickými úvahami. Jinak byste se k tomu stavěl, kdybyste měl rozhodnout s plnou odpovědností, kolik je možné připojit FV nebo VTE, kolik a jakých regulačních výkonů a z jakých zdrojů, kolik toho unesou sítě apod. Rád byste potom nechal zpracovat model, který by Vám umožnil odpovědně rozhodnout o nějaké větší investici.
Když jde o nezávazné povídání, tak jaképak modely, že..? Já jsem byl před několika lety členem o.s. Eurosolar, pro který jsem na simulačním modelu pracoval. Model, dnes podstatně zdokonalený, má animovaný výstup, takže je možné přímo sledovat elektrizační soustavu všech druhů zdrojů každou hodinu v pohybu jako na dlani se všemi hodnotami výkonů, produkce, regulace, zálohování i blacouty v průběhu roku. Model jsem předváděl v parlamentu ČR místo nudného monologického přednášení a mělo to úspěch. Na promítacím plátnu všechno v ES klapalo, přítomní byli spokojeni, že máme s energetikou vystaráno i bez fosilních a jaderných zdrojů. Nakonec jsem jim řekl – vážení to co jste viděli zajistilo 27% energie ze současné produkce. Podivili se - Tak málo? Odvětil jsem - nikoliv málo, to je to co OZE dokážou u nás v ČR zajistit, takže nadšení zase opadlo a někteří to stejně nevzali na vědomí, protože tuto zprávu nechtěli slyšet. Toto byla jen krátká vsuvka.

Modely energetických soustav modelují především funkčnost struktury nikoliv jednotlivé větrníky nebo panely. Pakliže někdo předloží nějakou energetickou koncepci a prohlásí ji za chytrou a odmítne prověřování funkčnosti, tak to je potom opravdu velké dobrodružství, pakliže by se to mělo realizovat. Pokud dotyčný není odpovědný za funkčnost ES, tak se vlastně nic neděje, to máte pravdu. Ten kdo je odpovědný za chod ES simulační modely využívá a využívat bude, aby se dověděl, kde jsou ty krizové problémy. Energetické koncepce se projektují ne na 4, ale na 40 let dopředu a není možné ze dne na den zjišťovat, jestli potřebuji přehradu, energetický zdroj, přenos a pod., ale předem musím ověřovat, co která koncepce vyprodukuje.
Jistěže příliš světlé zítřky nás asi nečekají.

Vazeny pane,
nedelejte tady z lidi hlupaky. S modely pracuji kazdy den (je to me povolani) a vim, jak funguji. Predevsim funguji tak, ze dodaji takovy vysledek, jaka do nich dodate vstupni data. Takze napriklad kdyz dodate chybne hodnoty rocniho prubehu vyroby a spotreby, jak jste ucinil, tak vysledek bude take chybny. Dale funguji tak, ze muzete modelovat ty veci, pro ktere je model staven. Takze kdyz model postavite na dnesni energetiku a budete modelovat energetiku v roce 2050, tak dostanete vysledek s nulovou vypovidaci hodnotou. Presne takovou hodnotu Vase modely maji, pokud jejich vysledky nejste schopen brat s poradnou davkou nadhledu.

Pokud neverite tomu, ze za 40 let budou moznosti a fungovani elektroenergetiky uplne jine nez dnes (nerikam jake, to nemuzu tusit), tak vezmete v uvahu napriklad, kde byla
- jaderna energie v roce 1950 a v roce 1990
- jaderna energie v roce 1930 a v roce 1970
- vetrna energie v roce 1970 a v roce 2010
Myslim, ze v dnesni dobe je duvodne se domnivat, ze podobny technologicky vyvoj lze v pristich 40 letech ocekavat prinejmensim v oblastech
- vyuziti prime energie slunecniho zareni
- vyuziti biomasy
- skladovani energie
- organizace a rizeni elektroenergeticke soustavy ("smart grids")
- a pravdepodobne take nekde, kde to nyni vubec necekame
Pokud chcete namitnout, ze regulace site zas tak drasticky pokrok za poslednich 40 let nezaznamenala, pak vezmete v uvahu fakt, ze to proste nebylo potreba.

Myslim ze toto neni filozoficka uvaha, jen trocha zdraveho rozumu.

Take si myslim, ze pokud mluvim o tom, ze ma smysl prakticky resit a modelovat predevsim problemy blizke budoucnosti (cca 10 let), tak to neni nejake zavirani oci pred problemy, ale opet jen trocha zdraveho rozumu a soudnosti. Do vzdalenejsi budoucnosti je jiz tolik neznamych, ze nelze uvazovat jinak, nez v obecnych vizich (jako je Treba Chytra energie), a to tim obecnejsich, cim dal se dostavate.

A jeste jednou opakuji otazku od posledne: Muzete mi prosim specifikovat, jaky konkretni problem ohledne stability site tykajici se soucasnosti nebo blizke budoucnosti (cca 10 let) a souvisejici s OZE je obtizne resitelny?

Pokusím se od sebe oddělit fakta, statistiku a mýty.

1) S tím rokem 2050 jsem nepřišel já, ale studie ChE ve scénáři Důsledně a chytře, která podrobně popisuje, jak to bude v r. 2050 vypadat. Studii zveřejnila, tak se dá předpokládat, že se k tomu někdo ozve, jinak by to zavřeli do trezoru. Předpokladem podle studie je, že v r. 2050 se bude používat elektřina, která bude produkována obnovitelnými zdroji.
To můžeme považovat za faktum.
2) Studie k onomu roku uvádí řadu údajů, které nebudeme komentovat. Pro nás je důležité, kolik elektřiny se má vyprodukovat z vlastních zdrojů a které zdroje se na tom budou podílet. Má to být 53 Twh a mají to vyprodukovat VE, VTE, FVE, 26,22 Twh, biomasa (bioplyn) 26,26 TWh.
Pro nás je to faktum.
3) Produkce OZE podléhají vlivům přírodního prostředí, jako je voda, vítr, slunce v průběhu ročních období se svými výkyvy a charakteristikami a chceme vědět alespoň v rámci statistické chyby, jak to bude působit na elektrizační soustavu. Tento vliv se v rámci statistické chyby projeví jak dnes tak i v roce 2050 bez ohledu na technický a vědecký pokrok.
Zde vstoupí do hry částečně fakta, částečně statistika.
4) Existuje prostředek, jak toto působení sledovat? Není na to žádný exaktní vzorec, ale je možné proces sledovat v průběhu roku pomoci simulačního modelu ES v podmínkách OZE na základě modelování spotřeby, zdrojů a regulace v časovém toku v rámci statistické chyby. A jak může být chyba velká závisí na vstupních datech do modelu.
Statistika.
5) Vstupní hodnoty spotřeby jsou zavedeny podle údajů ČEPS, která vydává predikci a skutečnost zatížení pro každý rok, měsíc a každou hodinu roku. Mezi roky se hodnoty mohou lišit o 10% v závislosti na spotřebě a na počasí. V modelu je možné úroveň procentuálně měnit.
Sluneční dny jsou generovány pomoci stochastického modelu v rámci dne a roku podle údajů ČHMÚ v rámci hodin, dne a roku podle denního výkonu solárního záření, vítr v rámci roku, voda podle naměřených průtoků za 20 roků. Biomasa má nahodilý průběh+-10% podle chodu kogenerace. Odchylky se mohou sčítat nebo odčítat, čímž mohou vzniknout i mimořádné meteorologické jevy, ale tak už to v přírodě chodí. EGÚ dokonce zavedla koeficient souběhu VTE a FVE. Výskyty jevů mohu vizuálně sledovat na obrazovce při spuštění programu. Jsou ještě další vstupy, které mohu zadat pro konkrétní chod – regulační výkon, PVE, roč ní využitelnost, účinnost, plocha FV panelů. Tyto údaje nejsou závislé na tom, jestli jsou pro rok 2010 nebo 2050, v obou případech mohou se stejnou pravděpodobností nastat.
Statistika, stochastika.
6) Jaké konkrétní hodnoty by zadány?
Požadavek je, aby bylo dosaženo produkce 53 Twh. Jelikož v dokumentu ChE a v dok. Wuppertal byly poněkud rozdílné hodnoty, tak pro naší simulaci byly zadány následující:
VE+MVE 1240 MW => 4009 GWh
VTE 6500 MW =>8572
FVE 12000 MW =>11965
Jsou to hodnoty, které vysoko překračují současné přípustné výkony FV a VTE, ale jinak bychom nedocílili požadované produkce kolem26 Twh. Objevila se ve studii hodnota FV 19500 MW, to je 19,5 temelínských bloků a to by při naběhnutí s regulací pěkně zacvičilo.
Biomasa 286 PJ v kogeneraci 4000 MW ročně kolem 26 Twh.
Údaje na základě studie, hodnoty předpokládané, nejsou závislé na tom, jestli se provedou nyní nebo za 40 roků.
7) Regulace je tvořena vlastními PVE, PPE+Smart Grids a importem, exportem probíhá následovně – když stačí vnitřní zálohy, provedou se, když nestačí připojí se regulace import,export, pokud nestačí výkony nebo je překročen povolený výkon, nastane kolaps.
To není závislé na tom k jakým dojde inovacím do roku 2050, energii produkují OZE, regulace dodá takové výkony, které jsou třeba. Model nemodeluje vývoj prostředků regulace.
8) Když někdo nechce pochopit, že příroda podstatně ovlivňuje ES a nechce vědět jak hodně a jak to probíhá, tak se nedá nic dělat. Dá se to dobře vymodelovat a zobrazit s určitou statistickou chybou, dá se i laicky představit, že když je 14 dnů v zimě mlha, klid, nesvítí slunce a biomasa se neurodila nebo shořela jako v létě v Rusku, tak to je kolaps.

Pokud autoři studii zveřejnili, není důvod proč se nepokusit o zkoumání funkčnosti. Pokud si nepřejí, aby se k tomu někdo vyjadřoval, tak stačí to zavřít do trezoru a mají klid.

Pokud jsem to dobře pochopil, jak studie, tak i uvedené modely předpokládají, že potřebné regulační importy a exporty energie budou možné. V tom případě si musím klást otázku "Odkud a kam?"
Obávám se však, že pokud bychom udělali obdobné modely i pro Polsko, Slovensko, Rakousko a Německo (případně pro všechny státy v Evropě až po Ural), tak by nám vyšlo, že ve stejnou chvíli budou všichni chtít importovat, avšak nebude odkud (případně všichni ve stejnou chvíli budou chtít exportovat avšak nebude kam.)

A v tom je právě ten problém a máte plnou pravdu, když budou v danou chvíli chtít exportovat a nebudou mít kam. V modelu mohu provést při výskytu exportu blokaci, běh programu se zastaví a ohlásí blackout, resp. program může jet dál a já mohu zaznamenat, kolikrát blackout do konce roku a za jakých okolností nastal. My jsme tam ten export/import nechali, abychom mohli změřit, kolik toho exportu je a podle toho upravit vlastní regulaci, pokud na to stačí, aby byl řešen doma. Ve skutečnosti se to provádí tak, že se u regulovatelných zdrojů předem nasmlouvá a mám to zajištěné, u neregulovatelných zdrojů (FV, VTE) to bohužel možné není a musí se řešit celá hodnota podle výskytu. Tímto modelováním se mohu dostat k hodnotě potřebného plus minus regulačního výkonu. V souvislosti se zvýšením FV z poslední doby se počítá s nákupem 400 MW do r. 2015 a 200 MW do r. 2020, protože se čeká zmenšená nabídka, ovšem pokud bude k dispozici. Díky za komentář.

Ještě dodatek, ta studie předpokládá, že v evropské síti bude v budoucnu dostatek regulační energie, ale zatím není známý mechanismus čerpání, pouze uvádí, že ji budeme snadno čerpat.

Pokud si dobře pamatuji, existoval nějaký projekt, nebo návrh projektu k využití sluneční energie na Sahaře a někde, na Kongu, se má stavět elektrárna o výkonu 39GW. Na Sibiři jsou myslím ještě dostatečné energetické rezervy, ale neumím si představit jak tu energii dostat sem k nám.

Solární koncentrační zdroj na Sahaře. Vyžaduje investice do úplně nových vedení – vysokonapěťových stejnosměrných systémů (HVDC), které omezují přenosové ztráty. Přenos je součástí projektu. Zřejmě to nebude vrchním, ale spodním vedením. Z Konga sem asi elektřinu tahat nebudou.

Není uvedené, kolik má té regulační kapacity být? Uvádí autoři, kde a z jakých zdrojů ji chtějí vzít? Vím asi to zní divně, a jako bych to ani nečetl, ale je to myšleno takto: Počítají autoři se stavbou nových PVE, nebo VE, např v SR, nebo s dostavbou Vltavské kaskády do počtu 11 přehrad, či nějakých jiných přehrad, nebo vodních děl kdekoliv v Evropě?
Uvedu citaci jednoho mého komentáře na jiném webu: Například pokud by se postavila přečerpávací elektrárna na Vranovské přehradě, se spádem 100m a hltností 100m3/s, mohla by krátkodobě poskytnout výkon 70MW, mimochodem by mohla zálohovat jak CZ, tak A. VD Mostiště by taktéž šlo využít ke konstrukci PVE.

Nicméně k dostupnému a využitelnému výkonu můžu říct že teoreticky máme ještě rezervu 1752000MWh za rok ve vodě, což odpovídá 200MW instalovaného výkonu, což je podle mě nezanedbatelné číslo.

Pokud se ptáte jestli autoři počítají s dostavbou PVE tak odpovídám že nepočítají (viz str 57). Ani se nedivím, protože stavět velkou přehradu z různých důvodů nepřipadá v úvahu, ačkoliv s přibývajícími neregulovatelnými zdroji jako VF, VT je každý regulační zdroj dobrý. Ve svém dokumentu počítají pouze s možným přírůstkem malých průtočných elektráren s přírůstkem 0,5 Twh, ale to s regulací sítě nemá nic společného. Je třeba rozlišit regulační PVE od průtočných. U nás je celkový současný regulační výkon PVE dle ERÚ 1146 MW s krátkodobým využitím. Pokud by se postavila PVE jak uvádíte s krátkodobým výkonem 70 MW, tak by to o něco zlepšilo bilanci, ale posuďte sám o co. A v Evropě je to podobné. Pokud by to nebylo v neobydlených horách s velkým spádem jako v Rakousku nebo v Norsku, tak je to neprůstřelné. Co se týká budované transevropské elektrické sítě, tak i ta musí být regulovaná.
Další problém je s dlouhodobou akumulací. Pokud se pojede jen na OZE, tak v takové situaci jako je třeba dneska, kdy je teplota -10 st.C, vítr nefouká, slunce nesvítí, biomasa je zamrzlá, tak je tma a u svíčky se moc nezahřejeme..

'Není uvedené, kolik má té regulační kapacity být?'.

Nikde to neuvádějí, protože se s tím vůbec nezabývají, prý to pak někdy inovace zajistí.

Jestli si dobře vzpomínám, někde se autoři studie snažili zálohovat soustavu pomocí baterií, jestli se nepletu, tak v "té době" pár měsíců nazpět "ještě nebyla" technologie takové baterie na světě. Proč to píšu, oni si vymysleli takovou s prominutím ptákovinu a pak se objeví toto:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5459
Ve zkratce se jedná o to, že se podařilo vyvynout novou elektrodu pro akumulátory, která je neobyčejně odolná a prý umožňuje dosud nevídané věci, respaktive má nevýdané vlastnosti.

Máte pravdu. Vynořila se i teorie o využívání akumulátorů do automobilů k ukládání a zase vydávání elektřiny do sítě. Představují si to tak, že majitel elektromobilu bude mít zařízení pro nabíjení a střídač pro dodávku elektřiny do sítě v případě potřeby regulace. Já nemám jasnou představu, jak by to vlastně mohlo fungovat a nikde to není důkladně vysvětleno. Pokud to bude vždycky připojeno, tak se může stát, že přijdu k automobilu a akumulátor bude plný nebo také prázdný, protože je pořád připojený a podle potřeby sítě se pořád nabíjí a vybíjí. Pokud to bude připojeno jen v případě odstavení auta, tak vlastně permanentně dochází k nabíjení a vybíjení a permanentního nárůstu cyklů. Takže teoreticky by se mohlo stát, že když přes zimu odstavím auto s připojeným akumulátorem, tak na jaře ho nohu mít odepsaný, protože cykly po celou dobu probíhaly mohlo být překročeno přípustné maximum. Pokud někdo má představu o praktickém provozu, tak bych přivítal vysvětlení.

Sice netuším jak přesně má toto fungovat, ale možná to bylo myšlené pro stavy nouze. Jestli se nepletu, tak síť má určité regulační stupně, takže pokud by mělo dojít k selhání sístě, možná má dojít právě k využití těch baterií, jinou možnost fungování osobně nevidím, ale stejně by t vedlo k tomu, že ldidi by si připojovali auta přes spínač nízkého tarifu.
Nemá někdo informace, jestli existuje podobný model i pro jiné státy? Např. Rakousko a Švýcarsko. O obou je známo, že mají přes 50% výkonu ve vodních zdrojích, tredy v regulovatelných OZE. Musím však podotknout že při rychlé kontrole přes Google maps jsem zjistil, že Rakouské zacházení s vodními toky je brutálnější než naše.
Nicméně možná při psaní té studie uvažovaly o tom, že Švýcarsko, jelikož není v EU, nemusí plnit nařízení EU, takže teoreticky může produkovat kolik energie chce, a díky jeho vhodné poloze může dodávat proud skoro celé západní Evropě.

Sice netuším jak přesně má toto fungovat, ale možná to bylo myšlené pro stavy nouze. Jestli se nepletu, tak síť má určité regulační stupně, takže pokud by mělo dojít k selhání sístě, možná má dojít právě k využití těch baterií, jinou možnost fungování osobně nevidím, ale stejně by t vedlo k tomu, že ldidi by si připojovali auta přes spínač nízkého tarifu.
Nemá někdo informace, jestli existuje podobný model i pro jiné státy? Např. Rakousko a Švýcarsko. O obou je známo, že mají přes 50% výkonu ve vodních zdrojích, tredy v regulovatelných OZE. Musím však podotknout že při rychlé kontrole přes Google maps jsem zjistil, že Rakouské zacházení s vodními toky je brutálnější než naše.
Nicméně možná při psaní té studie uvažovaly o tom, že Švýcarsko, jelikož není v EU, nemusí plnit nařízení EU, takže teoreticky může produkovat kolik energie chce, a díky jeho vhodné poloze může dodávat proud skoro celé západní Evropě.