Dobrý den,

ve svém článku uvádíte definici externality - cituji:

"Ekonomická teorie definuje externality takto:
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto za ně musí platit nebo jsou za ně odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti."

Nuže, budu - li se držet této definice (s přimhouřením oka nad její nepřesností a nejednoznačností), pak se omlouvám za čeření hladiny. Máte pravdu, uran ani thorium není ve smyslu definice externalitou. Externalita je činnost (viz definice), nikoli hmota. Navíc podmíněná činnost.
V tom případě považuji za externalitu NABÝVÁNÍ uranu či thoria, jako činnost podmíněnou kladným nebo záporným vlivem na jiné subjekty... v duchu definice. Stejně tak považuji za externalitu nabývání veškerých jiných materiálových vstupů do jaderné technologie. Stejně tak skutečné upotřebení takto nabyté hmoty k uvolnění části energie v ní uskladněné považuji za externalitu, a také veškerá činnost tuto uvolněnou energii využívající je externalita podle definice. Touto poslední činností míním vlastně naši současnou spotřebu. A troufám si tvrdit, že se jedná o externality v převážné míře záporně ovlivňující jiné subjekty. (V definici ovšem dále nerozvádíte, co považujete za kladný a co za záporný vliv.) Jinými subjekty míním budoucí generace. Záporným vlivem je podle mě jednoznačně vyčerpávání vyčerpatelného zdroje, ale také činnost konečná, tedy spotřeba energií. Konkrétně fyzikálně proto, že konečnou formou všech druhů spotřebované energie je energie ve formě odpadního tepla. Dovolím si střelit od boku a tvrdit, že nejméně 90% veškeré spotřebované energie se v časovém úseku max. 100 let přemění (disipuje) na teplo. Viz váš poukaz na globální oteplování. Z čistě fyzikálního hlediska dovolím si připomenout ještě jednu poměrně exotickou a možná zatím úsměvnou negativní stránku uvolňování energie vázané ve hmotě planety: totiž postupnou ztrátu její hmotnosti:-). Ovšem kdoví, možná za tisíc let lidem zmrzne úsměv na rtech, když zjistí, že celková ztráta hmotnosti planety způsobená stupňujícím se uvolňováním vázané energie má za následek ekvivalentní posunutí dráhy rotace Země kolem Slunce...
Z pohledu společensko-historického si dovolím považovat ničím nelimitovanou spotřebu energií z "levných" vyčerpatelných zdrojů též za záporný vliv na budoucí lidstvo, neboť je historicky doloženo, že snadnější přístup k energiím=růst populace, a pokud se růst populace již zastaví, pak neustále stoupající spotřeba energie na hlavu a rok. No, a od spotřeby, jak jste sám trefně naznačil v komentáři, se zpětně odvíjí výroba energií. Bude-li spotřeba neustále vzrůstat a nebude-li naplňována z vnějších zdrojů (především Slunce), stane se argumentem pro neustále se zvyšující výrobu vyčerpatelných látkových zásob energií, byť s vyšší účinností, a dostatek energií zvýší kontinuálně spotřebu, atd. viz začátek věty. Začarovaný a zlý kruh. V duchu vaší definice je tato naše nynější činnost silnou externalitou, a to negativní. A zdaleka největší negativní externalitou je setrvávání lidského myšlení v primitivním expanzivním a kořistnickém schematu.
Mimochodem, osobně bych raději vyráběl ty svíčky. Kromě toho z energetického hlediska je lidská mechanická práce jedním z výborných obnovitelných zdrojů, "studené" spalování paliva ve formě potravin a přeměna na využitelný druh energie (mechanickou práci) v našich palivových článcích jménem buňky vykazuje výbornou účinnost, to příroda vymyslela skvěle.
Termojaderná fúze NENÍ nevyčerpatelný zdroj, vykazuje pouze vyšší procento účinnosti přeměny vázané energie na energii volnou.
Ale jsem rád, že ji uvádíte. Termojaderný reaktor jménem Slunce máme v dohledu. Odpadají externality spojené s výzkumem dalšího termojaderného zdroje, s jeho výstavbou a provozem, s těžením hmoty pro jeho výkrm atd. atd. K nám se dostává uvolněná čistá energie v podobě elektromagnetických vln (opomíjím sluneční záření látkové povahy), která nás nezatěžuje externalitami v podobě životnosti zařízení, odpadů spojených s jeho činností, to si Slunce řeší samo, mimo naši planetu. Pro všechny živé tvory na Zemi je to jednoznačně pozitivní externalita. Z hlediska lidské energetiky se jedná o dobře vyzpytatelný zdroj volné energie, jehož část můžeme bez obav přeměňovat na jiné druhy energií určené k uspokojení našich potřeb. Podmínkou je pouze to, aby naše zařízení konvertující sluneční energii na jinou a též zařízení na spotřebu získané energie byly vždy v plusu co se týče celkově vytěžené energie vzhledem k energii vynaložené na vývoj zařízení, jeho optimalizaci, výstavbu, provoz a likvidaci po dožití. Taky aby nezpůsobily nepřijatelný zásah do krajiny (negativní externalita i pro jiné živé tvory).
A druhou podmínkou je omezení spotřeby energií lidstvem, s maximálním limitem odpovídajícím nebo raději o něco nižším, než je průměrný přísun záření z termojaderného r