Ročně najezdí deset tisíc km za rok. Průměrná spotřeba dieselového motoru je 6 l/ 100km. Ročně tedy pouze na soukromé účely 600 litrů MEŘO. Na to se spotřebuje minimálně 600 kg řepkového oleje. Při výtěžnosti 40% to je 1500 kg řepkového semene.
Nyní vezmu údaje ČSÚ:
Rok | výnos t/ha | jarní zaorávky |
1996 | 2,3 | 22% |
1997 | 2,47 | 7% |
1998 | 2,57 | 8% |
1999 | 2,67 | 9% |
2000 | 2,61 | 6% |
2001 | 2,84 | 4% |
2002 | 2,27 | 7% |
2003 | 1,55 | 30% |
To znamená, že pro zajištění spotřeby je třeba osít řepkou asi 0,6 ha orné půdy. A nyní trochu agrotechniky. Pole máme uklizené (slámu si odvezla místní bioteplárna).
1. hnojení 180 kg draselné soli, 120 kg Kieseritu, 120 kg Amofosu a 120 kg síranu amonnéhoTakže ať počítám, jak počítám, museli jsme 21x vjet na pole s těžkou technikou a při průměrné projížďce po poli 1 km (záběr techniky 5 – 6 m) najezdit 21 km. Zároveň jsme tam navezli 750 kg minerálních hnojiv a téměř 20 kg různých pesticidů. A to jsme teprve na poli. Další chemikálie (a dotace) se spotřebují na výrobu MEŘO. Ještě něco k té výtěžnosti. Vycházím z vysokých údajů Setuzy, které jsou zpochybňovány jako machinace pro zvýšené čerpání dotací. Pro srovnání: na výrobu tohoto množství energie (včetně slámy spálené v dotované teplárně) je potřeba rozštěpit necelý gram uranu.
Tento článek byl věnován jako tichá vzpomínka na několik tisíc březích srn, které osleply a v křečích zemřely na následky pastvy na řepkových polích.