Zásoby jaderného paliva.
Předně je třeba napsat, že jaderného paliva je dostatek. Levného paliva do ceny 130 USD/kg je sice jen asi 5 milionů tun, což by vystačilo asi na 60-80 let současné spotřeby. To jsou jen dnes známá ložiska. Další se předpokládají. Proč však hledat nová ložiska, když máme uranu na 60 let? Když levný uran dojde, není problém těžit uran za vyšší cenu – uran se nachází prakticky ve všech horninách, v mořské vodě, atd. Náklady na surový uran tvoří asi jen 10 % z nákladů na výrobu elektrické energie z jaderných elektráren. 2x dražší uran zdraží elektrickou energii z jádra o 10 %. Uranu těžitelného za dvojnásobnou cenu je minimálně o řád víc. Dále máme možnost přepracovat vyhořelé jaderné palivo a tím získat 40 % energie (v současných reaktorech). Také máme thorium, jehož využití je mnohem lepší, než uranu a jehož zásoby jsou obrovské. Další alternativou jsou rychlé množivé reaktory (FBR), např. ruský BN600 či BN800 (ve výstavbě). V parametrech si nezadá s lehkovodními (VVER), cena asi jen o 15 % vyšší, než u VVER. Při použití FBR máme zásobu surovin na desítky tisíc let současné spotřeby. Současně se zbavíme velké části ochuzeného uranu, jaderného odpadu a taktéž vojensky využitelného vysoce-obohaceného uranu. Narozdíl od termojaderné fúze je FBR fungující technologie ověřená více-než 200 reaktor-lety provozu. Proč je však používat, když VVER mají, díky levnému uranu, nižší náklady? FBR jsou sice mírně dražší a mají některé problémy, ale stále jsou mnohem levnější než většina obnovitelných zdrojů energie (OZE).
Masové rozšíření jaderných elektráren lze oddělit od rizika šíření jaderných zbraní.
Státy jako Severní Korea, Izrael nemají žádnou jadernou elektrárnu, přesto mají jaderné zbraně. Naopak Německo či Japonsko, které provozují velké množství jaderných elektráren, jaderné zbraně nemají!
Pana Janeby bych se chtěl zeptat, zda si myslí, že naše rozhodnutí, dostavět-nedostavět Temelín, bude mít vliv na to, zda si Írán či Severní Korea pořídí jadernou zbraň?
Jaderné elektrárny nevyřeší emise CO2.
Ale to snad nikdo nechce! Rozhodnutí zda postavíme jadernou nebo tepelnou elektrárnu nebude mít vliv na jiné způsoby omezování CO2. Jaderná energetika je nedílnou součástí energetického mixu, do něhož neodmyslitelně patří i jiné zdroje – uhelné, plynové, vodní, sluneční, větrné, elektrárny na biomasu, atd. Ty všechny najdou své uplatnění. Také na úspory nemá existence jaderné elektrárny vliv.
Provoz jaderných elektráren je nebezpečný.
Jaderná energetika dle dlouhodobých statistik patří k nejbezpečnějším zdrojům elektrické energie! Z hlediska teroristických útoků existují mnohem výhodnější cíle, které tu nemá smysl rozebírat.
Kam s vyhořelým palivem se ví.
Jaderný odpad se uloží pod zem, tak jak se již dlouhodobě ukládá! Vyhořelé palivo by se ale předtím mělo přepracovat, jinak se jedná o bezmezné plýtvání zdroji proti kterému by měl každý „ekolog“ protestovat! Přepracování je dražší než přírodní uran, proto se přepracovává málo. To se však změní s ubýváním zdrojů a zlepšenými technologiemi přepracování.
Přepracováním se dá získat od 40 % až po tisíce procent původní energie uvolněné v jaderné elektrárně. Meziskladování je v současné době nejvýhodnější varianta. V současné době bychom mohli uložit palivo, ale bylo by to problematické (díky vysoké aktivitě, která za desítky let poklesne), bylo by to drahé, neekonomické a jednalo by se o plýtvání zdroji!
V podmínkách České republiky nemá smysl stavět trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva. Proč stavět desítky úložišť pro každý stát, kdyby stačilo jedno pro celou Evropskou unii? Bylo by to levnější i bezpečnější! Co se týče etiky – je etické vyvážet výrobky vyrobené elektrickou energií z jádra? Proč je tedy neetické vyvážet jaderný odpad? Mezinárodní dohody, dohled, finanční kompenzace pro stát, na jehož území by se odpad ukládal, jsou samozřejmostí!
Skryté náklady
Správa skladišť na desetisíce let dopředu provozovatel samozřejmě platí. Ono to skladiště bude bez obsluhy, oddělené 500 metry bentonitu, takže náklady na ostrahu nebudou žádné.
Vojenská ostraha se platí z daní, které energetické společnosti odvádí tak jako občané a jiné firmy.
Ztráta investic do OZE?
Při investičním rozhodování se řídíme návratností, ziskem, přínosy. Vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny vyrobí elektrickou energii asi za 1/5 ceny energie větrných elektráren nebo za 1/20 ceny energie z fotovoltaických elektráren, je tedy investice do „nových Temelínů“ 5x resp. 20x efektivnější než do těchto obnovitelných zdrojů.
Naopak, současné investice do OZE jsou neefektivním plýtváním prostředků, které v podmínkách České republiky absolutně nic neřeší a pouze ubírají finanční prostředky, které by se daly vynakládat efektivněji z dlouhodobého hlediska.
Koncentrace moci a peněz do rukou jejich provozovatelů.
V době akciových společností má prakticky každý občan právo spolupodílet se na „koncentraci moci“. Zatímco solární panel si v paneláku nikam nenašroubuji a plynová turbína místo sporáku zřejmě nebude to „pravé ořechové“, tak akcie ČEZu či jiného koncentrátora moci, si mohu klidně koupit. Mohu se tak spolupodílet na jeho řízení a dostávat příslušnou část jeho zisku.