Negativní symbolické asociace s jadernou energetikou

Autor: Lukáš Rytíř <proatom(at)luksoft.cz>, Téma: Ostatní, Vydáno dne: 11. 04. 2007

S jadernou energetikou lze nalézt mnoho symbolických asociací. V případě, že jedinec nemá dostatek objektivních informací a rozhoduje se periferní cestou – emocemi – mohou mít asociace významný vliv na úspěšnost přesvědčování. Pro část politických odpůrců mohou být tyto asociace přímo důvodem pro protijaderný postoj.

Jedna z nejčastějších asociací je asociace s jadernou (atomovou) bombou, především tou, která byla v roce 1945 shozena na japonské město Hirošima. Slovo jaderný je tedy spojováno se zbraněmi, válkou, s utrpením civilního obyvatelstva. Je zároveň ukázkou koncentrované síly, kdy jedinec je schopen během chvíle ovlivnit osudy obrovského množství lidí, symbolem prakticky neomezené síly jedince. Ačkoliv současné jaderné elektrárny mají s jadernými zbraněmi společnou pouze svoji dávnou minulost, tak v myslích neznalých lidí se jedná často stále o totéž.

Jaderné elektrárny jsou často velké, tzv. centrální zdroje energie, které zásobují mnoho lidí. Výpadek tohoto zdroje tedy ovlivní velké masy lidí. Příčin tohoto výpadku může být mnoho. Selhání techniky, teroristický útok či msta vlastníka – zvůle státu či vlastníka kapitalisty.

Centralizace moci či hromadění majetku je „výsadou“ jak komunismu, tak kapitalismu. Jaderná energetika je tedy symbolem kapitalismu či komunismu. V tomto případě tedy mohou rozhodovat sympatie či antipatie k tomuto zřízení o sympatiích či antipatiích k jaderné energetice. Pohled na to, zda je jádro symbolem komunismu či kapitalismu bude pravděpodobně rozdílný dle geografické působnosti těchto ideologií.

Z výše uvedených asociací vyplývá že slovo „jaderný“ je spojeno se slovy závislost a nesvoboda.

Jiné asociace vyplývají z lidských předsudků a zažitých stereotypům, které se dají nalézt v próze, filmech, obecně v kultuře. Častým „klišé“ je vzpoura - nedokonalost techniky. Známe ji například z románu Karla Čapka R.U.R. , z filmu Terminátor, atd. Dalším klišé je „prototyp“ vědce. Vědec je často představován jako člověk odtržený od reality, jenž je ochoten pro svoji osobní kariéru udělat cokoliv a který nepřemýšlí nebo je pod vlivem, nátlakem autority (majitele firmy, státu…) a je donucen plnit příkazy, i když se jedná o situaci, která je v rozporu s jeho svědomím. Oproti tomu tomuto vědci vystupuje „obyčejný člověk“ - hrdina, který dá na svoji intuici (city), zvítězí a zachrání tím životy řady lidí.

Analogii vědce tvoří vypočítavý byznysmen, který pro „peníze“ udělá cokoliv.

Výše uvedené asociace podporují protijaderné filmy. Nejznámějším z nich je film Čínský syndrom (1979). Vzhledem k existenci spáčského efektu mohou informace z těchto filmů mít vliv na utváření názorů a postojů jedinců i přesto, že se jedná o literární fikci.