Ekologie zdrojů
Cílem této otázky bylo zjistit, jak lidé vnímají šetrnost jednotlivých zdrojů elektrické energie k životnímu prostředí.
Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené zdroje elektrické energie podle jejich šetrnosti k životnímu prostředí (v podmínkách České republiky).“
Na prvním místě z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí se umístila sluneční, vodní a jaderná energetika. Méně „ekologická“ je biomasa a větrná energie. Uhelné zdroje naprosto propadly 1 a jsou vnímány převážně jako zdroje velmi poškozující životní prostředí.
Vnímání šetrnosti zdrojů úzce souvisí se znalostmi, jak je vidět na výše uvedeném grafu. Pozitivní vztah je mezi znalostmi a šetrností u jaderné energetiky. Naopak vnímání obnovitelných zdrojů se se znalostmi zhoršuje. Nejvíce je tato tendence znatelná u slunečních a větrných elektráren, méně u biomasy a na hranici statistické významnosti u vodních elektráren. Na vnímání šetrnosti uhelných elektráren nemají znalosti vliv. 2
Náklady (cena) zdrojů energie v ČR.
Cílem otázky bylo zjistit, jak lidé vnímají celkové náklady na výrobu energie u jednotlivých zdrojů. 3
Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené zdroje dle nákladů na výrobu elektrické energie (ceny) v podmínkách České republiky.“
Za nejlevnější zdroj je považována vodní energie spolu s jadernou, následovaná biomasou a uhelnou. Hůře je hodnocena větrná a za nejdražší je považována sluneční 4.
S vyššími znalostmi jsou pozitivně hodnoceny náklady jaderné energetiky a méně již uhelné. Na hranici statistické významnosti klesá vnímání nákladů i u vodní energie. Naopak se znalostmi se pohled na cenu zdrojů nejvíce negativně projevuje u slunečních elektráren, následovaných elektrárnami větrnými a biomasou. 5
Podíl zdrojů v podmínkách ČR
Cílem otázky bylo zjistit, které zdroje by se měly rozvíjet a které ne.
Otázka: „Podíl následujících zdrojů na výrobě elektrické energie v České republice vzhledem k jejich potenciálu, ekonomice provozu a šetrnosti k životnímu prostředí, by se v budoucnosti desetiletích měl (zvýšit – snížit)“
Zdrojem, který by měl nejvíce zvýšit svůj podíl, je opět jaderná energetika spolu s biomasou. Sluneční a vodní elektrárny jsou podporovány přibližně stejně, méně již větrné a vůbec nejméně elektrárny uhelné 6. U vodní energie je nejméně lidí, kteří by si přáli snížit její podíl. Jedná se tedy nejspíše o nejméně kontroverzní zdroj, jehož rozvoj je však limitován skutečným potenciálem našich vodních toků, což si pravděpodobně řada respondentů uvědomuje, a proto k vodní energii volila konzervativnější přístup.
S rostoucími znalostmi je největší potenciál přisuzován jaderným elektrárnám. Potenciál uhelných elektráren je viděn velmi špatně, a to bez rozdílu znalostí. Negativní hodnocení potenciálu ve vztahu ke znalostem je patrný především u slunečních a větrných elektráren, následovaných biomasou a vodní energií. 7
Poznámky
1. Průměry: jaderné=2,06; uhelné=4,50; větrné=2,39; sluneční=1,95; vodní=2,06; biomasa=2,28.