Dotazníkový průzkum – VI. Vnímání aspektů zdrojů (2. část)

Autor: Lukáš Rytíř <proatom(at)luksoft.cz>, Téma: Ostatní, Vydáno dne: 21. 05. 2007

V předposlední části vyhodnocování dotazníků se zaměříme na vnímání nevýhod jaderných a větrných elektráren a jejich vztah ke znalostem. Budeme se věnovat i vnímání perspektivy různých zdrojů do budoucna.

Nevýhody jaderných elektráren

Cílem otázky bylo zjistit vnímání závažnosti jednotlivých uváděných nevýhod jaderných elektráren a jejich vztahu ke znalostem.

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené nevýhody jaderných elektráren.“
 Relativní vnímání nevýhod jaderné energetiky.
Relativní vnímání nevýhod jaderné energetiky.


Za nejzávažnější nevýhody jaderných elektráren jsou považována rizika spojená s vyhořelým jaderným palivem a vysokými investičními náklady 1. Za méně závažné je považováno riziko havárie a vůbec za nejméně závažné je považováno riziko spojené s vyčerpáním zdrojů 2.

 Relativní vnímání nevýhod jaderné energetiky ve vztahu ke znalostem.
Relativní vnímání nevýhod jaderné energetiky ve vztahu ke znalostem.


Vliv znalostí má vliv na vnímání jednotlivých rizik. Zatímco lidé s menšími znalostmi vnímají jako nejzásadnější problém vyhořelé jaderné palivo a havárie následované investičními náklady a zdroji, oproti tomu lidé s vyššími znalostmi považují za jasně největší nevýhodu vysoké investiční náklady. Znalosti mají největší pozitivní vliv na vnímání rizika u vyhořelého jaderného paliva a rizika havárie. Menší (ale stále pozitivní) vliv mají na hledisko vyčerpatelnosti zdrojů uranu. Naopak znalosti nemají vliv na vnímání vysokých investičních nákladů 3.

Nevýhody větrných elektráren

Cílem otázky bylo zjistit vnímání nevýhod větrných elektráren.

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené nevýhody větrných elektráren.“
 Relativní vnímání nevýhod větrných elektráren.
Relativní vnímání nevýhod větrných elektráren.


Za největší nevýhodu větrných elektráren je považována nestabilita dodávek energie následovaná vysokými náklady. Vizuální dojem a ohrožení zvířat a lidí je hodnoceno méně závažně 4.

(nižší hodnota relativní nevýhody znamená menší riziko)
(nižší hodnota relativní nevýhody znamená menší riziko)


Jak ilustruje výše uvedený graf, vnímání nevýhod větrných elektráren závisí na znalostech energetiky. Statisticky nejvýznamnější je vztah mezi znalostmi a hodnocením nestability dodávek následovaný vysokými investičními náklady a vizuálním dojmem. Znalosti nemají vliv na vnímání rizika větrných elektráren z hlediska možného ohrožení zvířat a lidí 5.

Na čem závisí přijatelnost větrných elektráren?

Závislost mezi odmítáním větrných elektráren v místě bydliště (viz otázka Přijatelnost průmyslového komplexu v místě bydliště) a vnímáním nevýhod větrných elektráren je nejvýraznější především v případě, kdy je za významnou považována nevýhoda ve vizuálních důvodech následovaná shodně nestabilitou dodávek a vysokými náklady. Naopak důvod „ohrožení ptactva či člověka“ má na přijatelnost větrných elektráren v místě bydliště nejmenší vliv 6.

Znalost energetiky souvisí s odmítáním větrných elektráren v místě bydliště, která je spojena s vyšším celkovým hodnocením nevýhod – ke „klasických důvodům“ se přidávají důvody ekonomické a „energetické“.

Dlouhodobá perspektiva zdrojů

Cílem otázky bylo zjistit vnímání perspektivy různých zdrojů energie v budoucnu.

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené zdroje dle jejich dlouhodobé perspektivy.“
 Relativní vnímání perspektivy zdrojů do budoucna.
Relativní vnímání perspektivy zdrojů do budoucna.


Za nejperspektivnější zdroj budoucnosti je považována termojaderná fúze. Naopak nejméně perspektivními jsou fosilní zdroje. Obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny na bázi štěpení mají srovnatelnou úroveň hodnocení 7.

nižší hodnota relativní perspektiva znamená vyšší perspektivu
(nižší hodnota relativní perspektiva znamená vyšší perspektivu)


S rostoucími znalostmi klesá víra v potenciál obnovitelných zdrojů energie. Naopak stoupá potenciál jaderně-štěpných zdrojů následovaných fúzními elektrárnami. Na vnímání perspektivy fosilních zdrojů nemají znalosti vliv 8. Dá se říci, že vnímání obnovitelných zdrojů je se stoupajícími znalostmi nahrazováno jadernou energetikou.



Poznámky

1. průměry: vyhořelé palivo=2,74; investiční náklady=2,71.
2. průměry: havárie= 3,11; zdroje uranu=3,42. Rozdíl mezi všemi skupinami kromě vyhořelého paliva a investičních nákladů.
3. korelace: havárie,r=0,3668;vyhořelé palivo,r=0,3965;r=0(hypotéza o r=0 se nezamítá); zdroje:r=0,1677.
4. Průměry: Vizuální dojem=2,69;Ohrožení=2,97; nestabilita=1,62; náklady=1,95. Existují rozdíly mezi všemi skupinami.
5. Korelace: vizuální dojem,r=-0,18; ohrožení, r=0, nestabilita, r=-0,29; náklady, r=-0,19.
6. Korelace: vizuální dojem, r=-0,48; ohrožení,r=-0,30; nestabilita,r=-0,36; náklady,r=-0,36.
7. Průměry: fúzní=1,60; štěpné=2,29; obnovitelné=2,31; fosilní=4,54