Uranový důl Křižany I

Autor: Martin Horáček <(at)>, Téma: Jaderné elektrárny, Vydáno dne: 27. 05. 2007



Nachází se na kraji obce Křižany a její části Žibřidice.

znak

mapa

Geologicky náleží do oblasti Severočeské křídové uranové oblasti. Ta je rozdělena podle ložisek na několik podoblastí

  • Hamr na Jezeře
  • Stráž pod Ralskem
  • Mimoň
  • Hvězdov
  • Osečná Kotel
  • Břevniště
  • Křižany
  • Holičky
  • Uranová ruda byla v této oblasti zjištěna v letech 1962 až 1963 v hloubkách kolem 150 až 250 metrů. Uran je ložen horizontálně a má značně proměnlivou kvalitu.

    Hlubinný důl Křižany I byl otevřen v rámci dobývacího prostoru Křižany II. (V tomto prostoru probíhal později i geologický průzkum ložisek a uvažovalo se o možnosti výstavby dolu Křižany II) Hloubení dolu Křižany I bylo započato v roce 1973 a 1.1. 1979 byl důl ustaven jako samostatná organizační jednotka. Zahloubeny byly dvě jámy, číslo 4 a 5.

    Jáma číslo 4, hluboká 281,2 metrů, byla hloubena jako těžní a vztažná o průměru 4,8 metrů. Byla dohloubena v roce 1975 a měla 2 patra. Nacházela se kousek pod budovou dispečinku a kanceláří. V okolí bývalé jámy dnes stojí i strojovna těžního stroje a patrné jsou pozůstatky bezpečnostního výlezu.

    Križany

    Jáma číslo 5 byla hluboká 268,5 metrů byla hloubena jako větrací a výdušná opět o průměru 4,8 metrů. Do roku 1983, z důvodu rekonstrukce a přestrojování jámy 4, sloužila i jako těžní. Měla také 2 patra a byla propojena s jámou č.4. Sloužila tak jako druhý východ. Mimo jiné bylo na této jámě umístěno i čerpadlo důlních vod. V dnešní době je jediným pozůstatkem vytyčený prostor, budova s větracím ventilátorem a strojovna.

    Křižany
    věž
    Na obrázku jsou věže jámy 4 a 5 (zleva)

    Do budoucna bylo počítáno s propojením dolu Křižany I a dolu Hamr I, respektive s jeho jámou číslo 3, pomocí podzemního překopu.

    Vybavení dolu bylo na svou dobu velmi moderní a zkoušely se zde nové postupy. Experimentálně se na dole zkoušelo dobývání malých mocností polským kombajnem KŠ1KG, určeným primárně pro dobývání uhelných slojí. Jen pro zajímavost dodávám, že první experiment skončil po cca. 1 minutě zkolabováním stroje. Lokomotivy se používaly akumulátorové a trolejové. Největší zastoupení měla lokomotiva EL9.

    Svislá doprava byla automatizována a obsluhována jen jedním člověkem. Byl zaveden automatizovaný vozový oběh, kdy byl vůz označen příslušným nápisem, který určoval jeho obsah.

    Nápis HLUŠINA označoval vůz naložený hlušinou, nápis S označoval vůz naložený slabě zářící horninou a nakonec nápis RUDNINA označoval vůz naložený plně hodnotnou uranovou rudou. Dle těchto nápisů se automaticky vozíky posílaly na příslušná místa.

    Z počátku těžby byla místní uranová ruda velmi nekvalitní. Po jejím odtěžení se naopak narazila ložiska kvalitního uranu, která leží v podzemí dodnes.

    K těžbě se z počátku využívalo i práce vězňů (zloději, podvodníci a jiné lehčí trestné činy) Areál byl z tohoto důvodu obehnán zdí, než však byla dostavěna v celé délce, práce vězňů zde byla ukončena.

    Těžba na dole probíhala do roku 1990, kdy byl v rámci změny koncepce těžby uranu v ČSSR na dole vyhlášen útlum. Útlumový program byl vyhlášen usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 47 dne 11. 5. 1989 . Útlum na dole Křižany I, spočívající v jeho likvidaci, probíhal v letech 1990 až 2003, kdy byly likvidační práce dokončeny a důl byl zrušen. Za tuto dobu bylo z dolu vytěženo přes 1000 tun uranu. Na rozdíl od dolu Hamr I bylo však podzemí ,před započetím likvidací, odstrojeno. Nejsou zde tak zaplaveny ani vozy a lokomotivy, ale ani jiné důležitější zařízení.

    V dnešní době jsou tak zlikvidovány obě jámy 4 a 5, jejich šachetní věže i budovy a některé další povrchové objekty, především zakládkového centra. Podzemí je dle názorů zdrojů zatopeno jen částečně, čemuž napomáhá i pozice dolu „na kopci“.

    Na dosud stojících objektech ( a je jich většina z původního množství) se již bohužel podepsal čas a především „brigádníci“ v podobě zlodějů barevných kovů, železa a pubertální mládeže, kteří společně dokonávají dílo zkázy. Ale i přes to vše se nad celým areálem vznáší „duch“ doby, kdy se zde plně pracovalo.

    Do budoucna však čeká celý rozsáhlý areál pouze demolice a rekultivace. Na jaře 2007 se začalo rozebírat rudné plato a začaly přesuny zeminy do prostoru bývalé jámy 4.

    Fotogalerie








    Zdroje:
    15 let UD Hamr (březen 1981, JUDr. Valášek, Beránek)
    Výročí založení úo UD Hamr 1966-2006 (2006 Jan Kafka)
    Ing. Karel Uher (báňská záchranka Hamr n J.)
    Diamo s.p.
    Různé internetové zdroje a vlastní poznatky
    Fotografie: autor + Diamo s.p.