Společnost ČEZ na něj loni přispěla 1,3 miliardami Kč a jeho stav stoupl podle představitelky správy Lucie Steinerové k devíti miliardám korun. Do plánovaného ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny kolem roku 2045 se na tomto blokovaném účtu nashromáždí bezmála 60 miliard korun.
Výzkumné a vývojové práce, výběr lokality a územní příprava budou probíhat do roku 2050 a vyžádají si polovinu plánovaných nákladů. Vlastní výstavba má začít o další tři roky později a trvat celkem 17 let. Během nich by se měly postavit nadzemní i podzemní objekty, provoz první části úložiště začne v roce 2065.
Palivo použité v jaderných elektrárnách tvoří rozhodující část vysoce radioaktivních odpadů, jež mají skončit natrvalo v podzemních žulových vrstvách. Za dobu provozu Temelína a Dukovan se ho nashromáždí kolem 4000 tun, tedy 200 m3. Představuje současně cennou energetickou surovinu, a nemusí se tedy ukládat pod zem, poznamenává ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera: „V Česku spotřebujeme ročně 1800 petajoulů energie, takže palivo použité za dobu životnosti jednoho bloku temelínské velikosti by dokázalo zásobovat celou zemi zhruba padesát let. Rychlé reaktory, které je budou ‚spalovat‘, se ve velkém začnou budovat kolem roku 2040. Umožní rovněž tepelný rozklad vody a nástup vodíku, který v dopravě nahradí pohonné hmoty z docházející ropy.“
Další informace:
Ze zvláštního účtu se se souhlasem SÚRAO uhradí výdaje na uskladnění použitého paliva a ozářeného materiálu včetně výstavby konečného úložiště. Společnost ČEZ dává kromě příspěvku na něj (pět haléřů za každou vyrobenou jadernou kilowatthodinu) navíc stranou ze zisku každoročně více než miliardu korun na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu; do zmíněného roku 2045 se tak nashromáždí nejméně 50 miliard Kč. Z dalšího speciálního účtu se platí výstavba, provoz a vyřazení meziskladů použitého paliva z provozu, dále nákup skladovacích kontejnerů, pojištění jaderné odpovědnosti a přeprava použitého paliva k trvalému uložení. Na tyto účely odvádí ĆEZ navíc z každé kilowatthodiny z Temelína 2,15 a z Dukovan 1,65 haléře.
Náklady na palivo se na ceně vyrobené jaderné elektřiny podílejí necelou pětinou, informoval mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. S dalšími přibližně deseti haléři na úplnou likvidaci jaderného zařízení a použitého paliva nepřesáhnou třicet procent ceny vyprodukovaného proudu.
Palivový cyklus současných jaderných elektráren může mít dvojí „koncovku“
Spojené státy a Finsko například počítají s trvalým úložištěm. Američané je budují v nevadském horském hřbetu Yucca Mountain a chystají se je otevřít do roku 2020. Jeho kapacita má dosáhnout 105 tisíc tun, tedy přibližně 25 tisíc m3 vysoce radioaktivního odpadu. Náklady na jeho vybudování dosáhnou podle amerického ministerstva energetiky 26,9 miliard dolarů; na každou vyrobenou jadernou kilowatthodinu připadá 0,16 centu, tedy necelé čtyři haléře. Finové začali před třemi roky razit štoly v Eurajoki nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto, kde se nyní buduje pátý finský blok s evropským tlakovodním reaktorem EPR. Během příštích čtyř let se vrty dostanou do hloubky 500 metrů. V roce 2015 začne hloubení vodorovných štol, do nichž se o pět let později uloží první kontejnery. Vlastní výstavba přijde na 650 miliónů eur (necelých 20 miliard Kč), provoz do jeho uzavření po roce 2120 na 2,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba půl miliardy Kč ročně.
Cestou tzv. uzavřeného palivového cyklu se vydalo Rusko. Palivo použité v současných reaktorech se „spálí“ v rychlých reaktorech se sodíkovým, olovným nebo plynovým chlazením. Více než čtvrtstoletí zkušeností nasbírali Rusové v uralském Bělojarsku, kde se už vedle současného bloku s šestisetmegawattovým reaktorem buduje osmisetmegawattový. Do provozu se má uvádět kolem roku 2012, následovat má šestnáctisetmegawattový. Nové reaktory mnohonásobně zvýší využití energetického potenciálu jaderného paliva a stejně výrazně sníží množství jaderného odpadu, uvedl Alexandr Lokšin, úřadující šéf společnosti Rosenergoatom provozující ruské jaderné elektrárny, na specializované konferenci v Moskvě koncem listopadu. Výrazně se tak podle něj přiblíží okamžik definitivního řešení největšího současného problému atomové energetiky, tedy jaderného odpadu.
Na nástupu nového pokolení reaktorů pracují vědci sdružení v mezinárodním Fóru IV. generace. Zabývají se celkem šesti typy technologie, která má dva společné jmenovatele: vysokou bezpečnost a hospodárnost provozu.
Zdroj: JLM