Ke studii se pochvalně vyjádřili známí politici a vynikající odborníci jako bývalí ministři ŽP L.Amrozek(ČSL), M.Bursík(SZ), senátor B. Moldan (TOP 09), P. Petržílek (ČSSD), P.Holub (MŽP) a další.
Předkládám výtah ze 108 stránkové studie, abyste se k tomu vyjádřili i vy, kterým není lhostejná budoucnost naší energetiky a pokusili se odpovědět na otázky, z toho plynoucí.
Struktura
studie Chytrá
energie
Studie
je zpracována sdružením
ekologických organizací s Wuppertal
institutem ve třech scénářích s postupným přechodem na
zabezpečení energetiky do roku 2050. Porovnává
scénáře – konzervativní (současná strategie), optimistický
(optimistická strategie Pačesovy komise) a chytrý (podle představ
ekologických organizací).
(duben
2010)
Základní principy strategie
Hlavním prvkem energetické strategie je spotřeba a na základě toho produkce energie. Celý projekt spočívá na podstatném snížení spotřeby energie až na polovinu a tomu odpovídající produkce.
Předpoklady
na základě kterých byla studie zpracována.
Budeme
se zabývat zejména předpoklady pro vznik třetího tzv. Chytrého
scénáře, které jsou uvedeny na stránkách 1 až 108
studie Chytrá
energie, které
nám pomůžou k posouzení reálnosti tohoto scénáře. Za
tečkou
jsou uváděny
citace z jednotlivých kapitol s uvedením strany studie pro
podrobnější posouzení závěrů, které jsou uvedeny na konci
článku. Pro
rozsáhlost problému
nebudou
zatím uváděny problémy ekonomické a klimatické ale pouze
energetické aspekty.
V
každém bodu je uveden komentář a
otázky autora,
každý má možnost vyjádřit svůj názor. Životaschopné
nápady bychom neměli opomíjet.
Přehled citací ze studie 'Chytrá energie'
Kalkulace potvrdily, že kolem roku 2050 mohou
v kombinaci se zateplováním domů, lepšími spotřebiči nebo inovacemi v průmyslu pokrývat asi 49 % české poptávky po energii, respektive 76 % elektřiny (7)
**Komentář: Energií je třeba šetřit. Uvedený cíl je velmi ambiciózní předpoklad, ale je to reálné abychom s ním mohli počítat pro energetickou strategii?
Decentralizace a mnohem větší nasazení solárních panelů či větrných turbín si vyžádá důkladnou reformu. Hlavním bodem jsou takzvané inteligentní sítě, jež umožní pružně vyrovnávat výkyvy v poptávce i výrobě. Koncept zavádějí některá evropská i americká města. ČEZ připravuje první projekt ve Vrchlabí. **Komentář: Stačí inteligentní sítě regulovat nabídku a poptávku v plném rozsahu? O připravovaných projektech dále.
Asi
70 % českého dovozu paliv tvoří ropa.
Česká
zelená energetika sice nestačí ani k pokrytí současné
spotřeby, cílenou
legislativou však lze nastartovat inovace,
které mohou importovanou (fosilní) ropu nahradit importovanou
(čistou) elektřinou.
Přitom
celková závislost na dovozu bude ve výsledku podstatně
menší.
Hlavní
cestou, kterou se v příštích letech osvobození aut od ropy
vydá, se stále více ukazuje být pohon
elektřinou.
(viz kapitola 9), ale evropský potenciál obnovitelných je mnohem
větší. V tomto
případě nemusíme dělat větší starosti s dovozem.
Importovanou
ropu nahrazujeme importovanou elektřinou. (9)
**Komentář:
Je
to velmi závažné tvrzení. Závislost
na dovozu bude menší, když dovezeme ekvivalent ropy? Odkud
se bude čistá elektřina importovat a na základě jakých
inovací? Ze
Severního moře, ze Sahary? Jaký
pohon budou používat nákladní auta a traktory?
Doprava
Agropaliva
jsou (prozatím) slepá ulička Ekologické
organizace v tomto plánu nepočítají s automobilovými
agropalivy, jako je bionafta z řepky nebo etanol. Ukázalo se,
že výroba agropaliv je energeticky velmi náročná.
**Komentář:
Tuto skutečnost jsme na tomto webu prezentovali již před 3 roky v
době nadšení pro biopaliva,
ale
sklidili jsme kritiku , že nejsme dostatečně pokrokoví.
Dnes
se to ukazuje jako pravdivé.
Železnice
Součástí
musí být také investice
do
nových tratí a vysokorychlostních drah.
Přesunem 15 % kamionové dopravy na železnici do roku 2020 a 35 %do roku 2050, respektive s přesunem 15 % a posléze 50 % lidí od aut k veřejné dopravě.
**Komentář: Je otázka, jestli a jakbude existovat veřejná elektrizační síť. Jestli bude, tak jak budou železnice dopravovat zboží mimo trať do místa spotřeby. Budou všude vlaky elektrické nebo dieselové? Čím se dieselové lokomotivy budou pohánět?
Uhlí.
Zachování takzvaných územních limitů těžby hnědého uhlí
v Ústeckém a Karlovarském kraji energetickou
nezávislost země prakticky nezhorší. Pro srovnání. Pačesova
komise spočetla reálně využitelný potenciál
energie z jediného obnovitelného zdroje – biomasy – na
přibližně dvouapůlnásobek, 276 PJ ročně. (22)
**Komentář:
Po energetické stránce by biomasa mohla uhlí nahradit. Otázkou
je ale praktická těžitelnost, využitelnost, nákladovost a
následky pro životní prostředí.
Jak v naší koncepci uvažujeme.
- V našem plánu se zabýváme v první řadě - velikostí spotřeby a až poté, ve druhém plánu, energetickými zdroji, které spotřebu pokryjí.
-
S technologiemi nepočítáme staticky, nýbrž k nim
přistupujeme s ohledem na budoucí inovace.
- Počítáme
s postupnou decentralizací energetiky. (26)
**Komentář:
Jestli tomu dobře rozumím, tak nejdříve se předem stanoví jak
se podaří snížit spotřebu a teprve potom , až jak to dopadne,
se bude zjišťovat, jestli na to máme dost energie. Nebude to
trochu pozdě? Neměla
by být spotřeba a produkce v rovnováze? Bohužel
energetika se nevybuduje za týden.
Technologické inovace – možnosti rostou.
Asi to zní jako banalita, ale v roce 2030 nebudeme používat technologie roku 2010. Přesto možnosti, které Česká republika má, velmi často posuzujeme prizmatem současnosti. (30)
**Komentář: Bohužel v roce 2030 budeme vidět hektary neefektivních fotovoltaických panelů z roku 2010. Bohužel se na zastaralé zdroje budeme dívat prizmatem roku 2030. Nebude efektivnější vložit prostředky do vývoje, abychom viděli skutečnost roku 2030?
7.2.
Energii půjde skladovat
Vyřešit
to pomohou:
- vznikající
inteligentní sítě: dynamické
řízení poptávky, sofistikovaná koordinace malých zdrojů,
které se vzájemně
doplňují, a koncept
virtuálních elektráren
(viz
dále).
-
Při přebytku elektrické energie z větru bude zařízení
stlačovat vzduch do podzemních zásobníků a za bezvětří
pak pohánět turbínu (více na str. 57).
- Důležitým řešením jsou také elektromobily, jejichž baterie budou sloužit jako sklad elektřiny. V době kdy jsou zaparkované a připojené k nabíjení, mohou vracet uloženou energii do sítě. (31)
**Komentář:
-
Budeme
sledovat vznikající inteligentní sítě s jakou účinností
budou regulovat síť.
-To
bude u každé z tisíců větrných elektráren podzemní sklad na
stlačený vzduch?
-
To budou během nabíjení baterie neustále nabíjeny a vybíjeny?
Nabijí se vůbec, když
budou v době nabíjení zase vybíjeny?
7.3. Decentralizace energetiky
Inteligentní sítě
vypadaly jako odvážná, teoretická vize některých inženýrů. Ale teď už konkrétní praktické projekty fungují ve stotisícovém americkém městě Boulder, v Drážďanech, nizozemském Amsterdamu nebo jinde. ČEZ anoncoval, že první českou inteligentní síť začne budovat ve Vrchlabí a okolních obcích.(71) ČEZ: tisková zpráva, 9. 12.2009.
Spočívají
především v tom, že soustava začne více připomínat
internet s tokem (elektřiny i informací) oběma směry,
aktivní rolí uživatelů a decentralizovaným rozhodováním.
Mohou (a nemusí)zahrnovat nové měřiče v domácnostech,
nové rozvody, nové digitální řízení i nové zdroje..
Komentář:
ČEZ skutečně buduje ve Vrchlabí experimentální regionální
inteligentní
síť.
Na
rozdíl od ekologických organizací se drží při zemi a
předpokládá elektrizační síť se zdroji základní dodávky z
velkých elektráren a připojením lokálních zdrojů s
inteligentním řízením dodávky a spotřeby. Více
www.Futuremotion.cz/cs/uvod.html.
Dynamické řízení poptávky.
Spotřebiče jsou pasivní. Mohou vypínáním, zapínáním reagovat na proměnlivé zatížení sítě
Operátoři
by mohli lépe řešit několik problémů.
Nemuseli by udržovat
v chodu tolik záložních elektráren, které pracují
naprázdno a jsou neustále připraveny nahradit chybějící
výkon v případě, že některý zdroj vypadne.
Namísto připojení zálohy by síť mohla operativně snížit
spotřebu. Obdobně by šlo omezovat poptávku ve
špičce, a tudíž omezit potřebu špičkových zdrojů. Ze
stejného důvodu by bylo snadnější zapojení větrných nebo
fotovoltaických elektráren, které sice vyrábějí bez emisí
a neplatí za palivo, ale nemohou zaručit soustavný výkon.
Síť by mohla pružně, automaticky řídit výrobu
i poptávku a uzpůsobovat je aktuálním potřebám.
(32)
**Komentář:Takhle
by to nějak mělo
fungovat, odborníci, kteří připravují projekt inteligentní
sítě připouštějí, že by to mohlo zlepšit regulaci sítě,
ale zcela nahradit asi ne.
Statisíce malých elektráren.
Pokud by všechny domácnosti disponovaly 1 kW zdrojem elektřiny tedy zhruba stejným, jako je jeden hořák na sporáku, podobně jako jsou vybaveny pračkou a dalšími spotřebiči, činil by jejich instalovaný výkon téměř 4000 MW tj. dva Temelíny. Kdyby každá česká domácnost měla fotovoltaické panely o průměrné ploše 5 m2, přičemž polovina jich stála na střechách a polovina na jižních fasádách, vznikne zdroj s roční výrobou necelých dvou terawatthodin, tj. asi 14 % kompletní spotřeby.
**Komentář: Pokud by byly takové zdroje s vlastní akumulací, tak by to znamenalo statisíce akumulátorů v nepřetržitém provozu s příslušnou údržbou a likvidací. O tom se zas tak nahlas nehovoří.
Virtuální
elektrárny.
Výroba mnohých decentralizovaných
obnovitelných zdrojů je obtížně předvídatelná.
Další možností
bude
společná regulace velkého množství malých elektráren.
Tisíce větrných turbín, fotovoltaických panelů, plynových
mikroturbín, kogeneračních jednotek na biomasu, bioplynových
stanic či palivových článků lze spojit do jednoho systému,
virtuální elektrárny. Kombinovaným řízením, nasazováním či
odpojováním a vzájemným doplňováním mohou vytvořit
ekvivalent velkého konvenčního zdroje se stálým výkonem,
ačkoli součástí jsou i technologie, které závisejí na
aktuálních přírodních
podmínkách.
(34)
**Komentář:
Zatím to autoři uvádějí jako možnost a žádnou
konkrétní takto fungující elektrárnu neuvádějí. Z dnešního
pohledu je obtížné si takovouto fungující elektrárnu
představit. Propojit tisíce malých zdrojů by asi nebylo
jednoduché.
Dálková vedení
Elektroenergetickou soustavu nelze postavit pouze na malých, decentralizovaných zdrojích. Komplementárně s nimi musí být nasazeny také větší systémové elektrárny. Aby však bylo možné i zde použít nové technologie a čisté zdroje, bude nutné investovat do posílení a rozšíření přenosové soustavy menší, než s jakým počítá referenční scénář.
Pro Evropu
připadají v úvahu hlavně dvě řešení:
-
větrné parky v Atlantském oceánu a
- solární koncentrační elektrárny ve Středomoří a na Sahaře.
Devět
států už podepsalo dohodu, podle které vytvoří koordinovanou
síť desítek tisíců větrných turbín v Severním moři.
Může realisticky vyrábět více než 240 terawatthodin
ročně, tj. asi čtyřnásobek kompletní české spotřeby,
a dodávat i do evropských distribučních soustav
v rámci UCTE (Sdružení provozovatelů přenosových
soustav).78 Technické propočty potvrdily, že rozložením
elektráren vzdálených od sebe stovky kilometrů lze v tamních
meteorologických podmínkách zajistit rovnoměrnou dodávku
elektřiny. Středomořský
projekt na využití solární energie
Desertec diskutujeme na str. (35).
**Komentář:
Vypadá to, že se těch dálkových sítí nezbavíme, spíš to
vypadá na jejich rozšíření a taková idyla, že každá
vesnička si energeticky vystačí asi nebude
reálná.
Projekt
Desertec
Je solární
koncentrační zdroj na Sahaře. Vyžaduje
investice do úplně
nových vedení – vysokonapěťových stejnosměrných systémů
(HVDC), které omezují přenosové ztráty. Na
konceptu Desertec se pracuje s
účastí ABB,
Siemens, E.On,
RWE,
Deutsche Bank a sedm dalších firem v říjnu 2009
založilo konsorcium.
**Komentář:
Investoři do toho jdou, tak doufejme, že si to dobře spočítali.
_ _ _
Bylo by možné diskutovat mnoho dalších detailů, ale překročilo by to rozsah článku.
Na základě uvedených předpokladů spolu s daty pro ČR vypracovat Wuppertal Institute for Climate, Environment and Energy studii pro energetickou soustavu s výhradním použitím Obnovitelných zdrojů energie v podmínkách ČR.
Studie
předpokládá
postupné odstavování uhelných a jaderných elektráren až do
úplného přechodu
na
OZE v ČR.
Příště
bychom mohli uvést pohled
na Wuppertalské scénáře jak korespondují s realitou.
Zdroj:
Mojmír Štěrba