Podle statistiky Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) vzrostla za uplynulý rok 2006 instalovaná kapacita jaderného průmyslu ve světě zhruba o 500 MWe, na současných téměř 370 tisíc MWe. Celkový počet funkčních reaktorů se v meziročním srovnání snížil o šest zařízení a nyní činí 435.

Jadernou energii lze v principu získávat nejen prostřednictvím štěpných reakcí, ale i syntézními (fúzními) reakcemi nejlehčích jader, především izotopů vodíku. Tyto fúzní procesy jsou jadernými reakcemi nabitých částic a, i když jsou silně exoergické, vyžadují dodání dostatečné aktivační energie na překonání potenciálové bariéry. Reakce tohoto typu byly poprvé uskutečněny začátkem třicátých let pomocí urychlovačů. Dnešní směr řešení jsem nastínil v článku Štěpení a fůze. Nyní bych se chtěl podívat na materiálovou stránku této problematiky.

Turboreaktorem jsem si dovolil nazvat heliem chlazený grafitem moderovaný modulární reaktor s plynovou turbínou, GT-MHR (Gas Turbine – Modular Helium Reactor), v současné době vyvíjený v rámci Americko-Ruského programu na likvidaci přebytků vojenského plutonia. Krásný příklad přetavení mečů v pluhy. Na vývoji se podílí kromě americké firmy General Atomics a ruské Miniatom také Framatome/Areva a Fuji Electric.

Ve středa 17. května 2006 se koná další zajímavá přednáška. Ing. Dana Drábová (předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost) a prof. MUDr. Oskar Andrýsek, DrSc.: Rizika jaderné energetiky - k 20. výročí Černobylu.

Několika mým známým, kteří se na mě obrátili, s otázkou, jak to bude s energií už nikoli za sto … dvě stě let, jestli nás jádro zachrání, jsem doporučil tyto stránky, ale připadaly jim, zejména v oblasti jaderné fyziky příliš složité a obsáhlé. Proto mi dovolte trochu jednoduché teorie.

Přinášíme Vám odkaz na další zajímou publikaci - "Dědictví Černobylu" - v elektronické podobě. Publikace se věnuje dopadům Černobylské nehody a doporučeními.

Přinášíme Vám odkaz na zajímou publikaci Ing. Dany Drábové a Helmuth Böcka v elektronické podobě. Publikace se věnuje nejen Temelínu, ale i další kauzám (Mochovce, Zwentendorf).

Výňatek nejdůležitějších informací z materiálu „Černobylského fóra“ k následkům havárie jaderné elektrárny v Černobylu.

Jaderné elektrárny jsou v očích řady lidí považovány za extrémně nebezpečné, za zbytečné riziko, kterému se vystavujeme. V článku uvádím několik statistik, které dokazují opak, že jaderná energetika je jeden z nejbezpečnějších zdrojů, jenž máme k dispozici.

Se vstupem do 21. století jsme kromě mnoha pozitivního museli vzít na vědomí zvýšená nebezpečí nového terorizmu. V řadě úvah se poté začaly objevovat nové myšlenky o větší nebo menší bezpečnosti některých zařízení, co s nimi naše společnost udělá?

Havárie v jaderné elektrárně Černobyl se stala smutným mezníkem jaderné energetiky. Jelikož jsme často svědky toho, jak je tato nešťastná skutečnost překrucovaná a dle potřeby zneužívána, domnívám se, že neuškodí zamyslet se opětovně nad touto nehodou a stručně popsat její průběh a příčiny i na těchto stránkách. Již za pár dní uběhne totiž dvacet let od doby, kdy se jméno Černobyl stalo celosvětově známým a jisté organizace neopomenou využít tohoto výročí k důraznému odmítnutí jaderné energetiky.

Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany neměly být posledními v České republice. V Československu byla plánována výstavba několika dalších jaderných elektráren. O tom kde měly stát se však dnes už téměř neví. Tento článek by nám to měl připomenout.

V současné době jsme svědky dlouhodobějšího trendu zdražování ropy, zemního plynu a přerušování dodávek těchto surovin do některých zemí. Řada lidí si myslí, že s cenou uranu je to podobné a že by díky tomu mohly enormě vzrůst ceny elektrické energie. To však není úplná pravda, výroba paliva do jaderného reaktoru má svá specifika a není ji možno srovnávat s ropou či plynem.