Před zveřejněním Státní energetické koncepce probíhá diskuze – prolomit či neprolomit. Pokusíme se na tuto otázku odpovědět bez ideologických nánosů pomoci simulačního modelu. Vyhodnotíme vývoj energetických a ekonomických aspektů.

Při posuzování elektrizační soustavy se vychází ze zákona 180/2005 Sb O podpoře OZE. Podle zákona se vychází z povinnosti vykoupit jakékoliv množství energie OZE, z toho důvodu musí být odstavovány nebo aktivovány regulační bloky převážně uhelné. Novela zákona 211/2011 §23 Sb nařizuje pro zdroje OZE nad 100 kW instalovat prostředky pro dispečerské řízení instalované po roce 2000. V současné době není znám model, který by umožňoval zobrazit regulaci výkyvů v síti odpojováním nebo připojováním OZE. Předkládáme simulační model s možností regulace OZE s využitím právě uvedených prostředků pro dispečerské řízení OZE.

Přistoupíme na zvýšení podílu OZE v rozsahu žádostí o připojení k síti a budeme zkoumat jak to ovlivní elektrizační soustavu. Podle očekávání bychom měli ušetřit plyn. Jaká bude skutečnost budeme zjišťovat v tomto článku.

Brusel nepovolí dostavbu Temelína a zruší Dukovany, které neprojdou testem.
Je to jedna z možných variant, na kterou je třeba se připravit. Pokusíme se tuto variantu modelovat a zjistit, jaké jsou vyhlídky řešení v blízké budoucnosti 20 až 30 roků.

Ve vzduchu visí otázka, jestli Brusel zruší Dukovany a nepovolí dostavbu Temelína, nebo umožní renovaci bloků Dukovan a výstavbu pátého bloku a dostavbu Temelína.
Budeme postupně simulovat oba uvedené případy a další případy mezi tím, bez uhlí i s uhlím resp. zemním plynem plynem a eventuálně další možnosti, které nám přichystá EU. Ve hře je naše energetická soběstačnost.

V minulém díle jsme zkoumali, jestli by uhlí mohlo být nahrazeno OZE v rozsahu neuspokojených žádostí o připojení. Výsledkem bylo, že tato konfigurace OZE nestačí pokrýt spotřebu 70 Twh
Provedli jsme navýšení podílu OZE tak aby to pokrylo uvedenou spotřebu.

Do technologie nazývané CCS (Carbon Capture & Storage), se už investovaly miliardy dolarů a mají být investovány další a výsledkem je několik pilotních projektů.
Zásadním řešením by mohlo být – prostě CO2 neprodukovat. Jak to udělat je námětem tohoto článku.

Často se ozývá názor, že je možné regulovat a akumulovat elektrickou energii z přebytků OZE pomoci vodíkových zásobníků s následným generováním regulační energie. Nikdo ale neuvádí, kolik přebytků v různých obdobích roku vlastně může vzniknout v podmínkách ČR. Pokusíme se o to pomoci modelu, který by nám pomohl situaci přiblížit.

V dosavadních dokumentech o 'Chytré energii' jsme provedli analýzu funkčnosti a získali jsme řadu poznatků o tom, jaké jsou skutečné problémy a rizika elektrizační soustavy v podmínkách OZE. Problémy se pokusíme pojmenovat a nastínit východiska.

Projekt je veřejný, proto se k němu veřejně vyjadřujeme, abychom upozornili na problémy, které takový systém přináší. K diskusi vyzývá i hodnotitel projektu prof. Bedřich Moldan. V tomto dílu shrneme hlavní poznatky, o provozuschopnosti ES s OZE s odvoláním na analytické dokumenty.

Zde hodnotíme část projektu, kterou tvoří elektrická energie. Vstupní hodnoty jsou převzaty ze studie Chytrá energie a náš model zkoumá, jaká je funkčnost navržené elektrizační soustavy.

Doposud jsme se zabývali funkčností projektu 'Chytrá energie' tak jak byl prezentován ve studii. Dospěli jsme k poznání, že takto koncipovaný projekt je neprovozovatelný. Dnes budeme pátrat po tom, za jakých okolností a v jaké podobě by bylo možné projekt provozovat.
Dnešní článek je přístupný i pro nezainteresovaného čtenáře s použitím běžně užívaných pojmů.

V minulých článcích jsme předpokládali neomezené možnosti regulace pomoci importu a exportu, dnes prozkoumáme podmínky s vlastní regulací ES 'Chytré energie'. Dnešní článek je přístupný i pro nezainteresovaného čtenáře.

V minulém článku Příběh chytré energie jsme podrobně rozebrali, jak by se chovala elektrizační soustava v průběhu ledna, nyní se projdeme přes všechna roční období abychom poznali, jaký vliv mohou mít na elektrizační soustavou.

Článek navazuje na předchozí článek 'Příběh Chytré energie'. Č lánek není ideologický ani politický ani filozofický, ale exaktně hodnotí uvedenou studii 'Chytrá energie', jinak dojde k obecným tvrzením proti tvrzení bez výsledku. Jsou použity fyzikálně-energetické pojmy a pokud nejsou pro někoho srozumitelné, nemusí článek číst.

V minulém článku Pohled na chytrou energii jsme uvedli základní předpoklady, na základě kterých byla zpracována studie 'Chytrá energie'. Dnes se podíváme na uvedený energetický model a provedeme analýzu, jak vlastně bude model fungovat v reálném čase.

'Chytrá energie' je projekt, který předkládá koncepci energetiky pouze s využitím obnovitelných zdrojů v ČR. Projekt byl vypracován na základě studií ekologických organizací ČR Hnutí Duha, Greenpeace, Veronica, Calla, které předložily podklady pro Wuppertal institut, který vypracoval model pro přechod na energetiku bez fosilních a jaderných zdrojů, pouze s využitím obnovitelných zdrojů energie v podmínkách ČR. Projekt byl předán státním orgánům, odpovědných za vývoj energetiky v ČR.