Co se stane, když se potká ekolog a energetik v knihovně?

Jak by fungoval nebo nefungoval model OZE+JE s vyloučením uhlí a plynu.
Použijeme nejnovější informace o reálné produkci VTE a FVE na základě produkce celoplošně připojených zařízení k 6/2011 v ČR.

Takové byly titulky oficiálních dokumentů EU i v USA v roce 2007.
Dnes budeme pátrat po tom, jaká je skutečnost dnes po 3 letech.

O škodlivosti výroby biopaliv z potravinových plodin dneska už nikdo nepochybuje, referují o tom hromadné sdělovací prostředky včetně vážených orgánů jako OECD, OSN a EU. Zmocněnec OSN pro výživu Jean Ziegler označil výrobu biopaliv z potravinových produktů "za zločin proti lidskosti" dle DPA New York ZDE a vyzval k uvalení moratoria na biopaliva z potravinových produktů alespň na 5 let, než bude vyvinuta efektivní výroba druhé generace z celulózových vstupů.
Pokusíme se zjistit, jaký je stav technologií na konci roku 2007 a jaké jsou problémy, vyhlídky a rizika.

Na tomto proatom webu jsme uvedli článek BIOPALIVA světlo na konci tunelu - o produkci biopaliv z řas. V případě uskutečnění se uvedené zdroje jevily jako nadějné. Po uplynutí 1,5 roku se pokusíme zjistit, jak se naděje vyplňují.

Aktualizovaný článek, původní název: "BIOPALIVA - biodevastace, hlad & skleníkové plyny", vyšel 6.2.2007. (lr)
Motto:
Když řecký vojevůdce Pyrrhos zvítězil u Hérakleie nad Římany měl tak velké ztráty, že po bitvě zvolal:
"Ještě jedno takové vítězství a je po mně veta!"
Je to katastrofická předtucha nebo poplašná zpráva?
Nikoliv, je to podobnost čistě náhodná. Je to je to zpráva o tom, jak na světě vypukla „zelená zlatá horečka“, jak zlatokopové vyrazili do světa utrhnout co se dá bez ohledu na to, co tomu řekne příroda.

Pro rok 2010 si Evropská Unie (dále EU) klade za cíl získat 12% energie z obnovitelných zdrojů. Pro rok 2020 se tento požadavek zvyšuje na 20%. Jedním z pilířů těchto vizí, je zvýšení podílu energie vyrobené spalováním agropaliv (dle norem exaktní termín pro fytopalivo získané v zemědělské prvovýrobě). EU agropaliva chápe jako obnovitelné zdroje, které se nepodílejí na zvyšování CO2 v atmosféře a zapadají tak nejen do filozofie předběžné opatrnosti vůči klimatickým změnám, ale i snižování závislosti na trhu s fosilními palivy.

Španělský vývojový ústav Biofuel Syslem SL spolu s University of Alicante vyvinuli výrobu biopaliva s takovou účinností, o jaké se nám ani nesnilo. Prezident společnosti Bernard Stroiazzo předložil veřejnosti zprávu, kterou vám uvedu v českém znění.

Aktualizováno (původní článek z 9.5.2006)
Opět navazuji na první článek Bioetanol – naše naděje nebo past?. Cílem toho článku bylo pokusit se o hledání východiska, abychom nespadli do pasti ztrátové produkce. Naší snahou není všechno zatracovat, ale hledat reálná řešení, jak zajistit energetickou soběstačnost a poukázat na možné nereálné cesty.

Tento článek navazuje na článek BIOETANOL - naše naděje nebo past ze 7.4.2006,
u kterého se v diskusi vyskytly nejasnosti, které chci vysvětlit.
Často se uvádí tvrzení, že rostliny na zemi svým reprodukčním potenciálem jsou schopny zajistit všechny potřeby lidstva. Intenzita slunečního svitu se za celou dobu existence lidstva nezměnila a je zřejmá dominance solární energie v zemědělské produkci.

Tuto otázku si kladou vědci zejména v USA, kde se etanol jako palivo hojně využívá pro pohon motorů (1,5%) s nadějí, že rozvojem jeho produkce zmenší svou závislost na dovozu ropy. Tento trend byl vyhlášen i prezidentem Bushem s náležitou dotací na průmyslové pěstování plodin a výrobu etanolu. Při tom vyvstává řada otázek.