Občanské hnutí Start Zwentendorf Vás chce upozornit na radioaktivní tepelné elektrárny v Rakousku.

Na 46,9 miliard korun v cenách roku 1998 přijde výstavba a provoz hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Čerpat se budou z jaderného účtu vedeného u České národní banky, na který zasílají prostředky všichni původci těchto odpadů. Provozovatelé jaderných elektráren na něj převádějí pět haléřů z každé v nich vyrobené kilowatthodiny, informuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Neustále se objevují názory, že je zbytečné stavět nové jaderné elektrárny, protože uranu máme na pár let. Navíc se zdražuje a jaderná energie tedy bude nedostupná. Jaderné palivo je nebezpečné a neodstranitelné. Jak to tedy je ve skutečnosti?

Po ukončení provozu jaderné elektrárny (JE) zůstávají provozovateli závazky týkající se radioaktivních odpadů (RaO), vyhořelého paliva (VP) a vyřazení JE z provozu. Splnění těchto závazků je spojeno s budoucím vynaložením obrovského objemu finančních prostředků, které však musí být vytvořeny během provozu JE a průběžně investovány, aby byly dostupné v potřebném čase a objemu. Je důležité závazky přesně definovat, legislativně stanovit odpovědnosti provozovatele a státu. Od toho se odvíjí i forma stanovení podílu budoucích nákladů na pokrytí závazků na jednotku dnešní produkce, způsob shromažďování prostředků a stanovení kontrolních mechanismů a rozsah dozoru státu. V současné probíhá výpočet dopadu zvýšení výkonu EDU, prodloužení životnosti JE a efektivnějších palivových cyklů.

Problematika jaderných odpadů a tzv. "vyhořelého paliva" je asi nejčastěji diskutovanou problematikou okolo jaderných elektráren. Slyšíme argumenty typu "nezdůvodnitelné riziko pro budoucí generace", "nevyřešený problém", "neřešitelných problém kam s ním". Ve skutečnosti se však jedná o ryze politický problém.

Jaderný odpad z atomových elektráren bývá často označován za Achillovu patu jaderné energetiky. Znamená ovšem tento odpad opravdu takový problém? Je nutné ukládat desítky tun těchto materiálů na desetitisíce let hluboko pod zemský povrch? Jaké existují další alternativy nakládání s tímto „odpadem“? To jsou základní otázky, na které by měl odpovědět tento článek.

Potřeba úložiště je zejména důsledkem rozvinuté jaderné energetiky (naše dvě elektrárny Dukovany a Temelín jsou s to krýt kolem 40% potřeby elektřiny v ČR, což v našich meteorologických podmínkách neumí žádný jiný zdroj kromě uhlovodíků). Nejsme ovšem jediní na světě, ve vyspělých zemích dosluhují elektrárny z prvního období rozvoje jaderné energetiky v šedesátých letech a již jsou na stole plány pro jejich rekonstrukci, respektive náhradu novými jadernými zdroji.