Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Ekonomika

* Jaderná energetika a OZE, soupeři nebo partneři?

Vydáno dne 28. 01. 2006 (3333 přečtení)

Často se můžeme dočíst, že jaderné elektrárny (JE) či fosilní zdroje (uhlí, plyn) jsou brzdou rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE). Hovoří se o tzv. "jaderné lobby", "uhelné lobby", "betonové lobby", která zabraňuje rozvoji OZE, údajně proto, že JE (či jiné klasické zdroje) jsou největším konkurentem OZE. To však není pravda, Jak klasické zdroje, tak OZE jsou určeny pro něco jiného, vzájemně si nekonkurují - naopak - mohou se dobře dplňovat a pomáhat si, jak by měl ukázat tento článek.



Obnovitelné zdroje i klasické zdroje mají řadu výhod i nevýhod. Hlavní nevýhodou OZE je závislost výkonu na přírodních podmínkách a na aktuálních vlivech - především na počasí (množství srážek, síle vodního toku, větru, slunečního záření). Proto se staví v oblastech, které mají ideální přírodní podmínky - silný vodní tok s velkým spádem, oblasti se stálým větrem, místa se stálým slunečním svitem. V České republice je těchto míst velmi málo a OZE již v těchto místech většinou stojí (např. Vltavská kaskáda). Též slunečního svitu není vzhledem k zeměpisné šířce dostatek a síla větru (ikdyž to tak mnohdy nevypadá) je malá. Na světě však existuje řada míst, kde jsou ideální podmínky ke stavbě OZE. V případě sluneční energie je to oblast kolem rovníku, Blízký východ či jih Evropy. Vodní energie je dostatek na severu - Norsko, Island, či v horských oblastech (Alpy, Rakousko).

Pakliže postavíme přehradu na toku s průtokem 10 m3/s nebo na toku s průtokem 50 m3/s a cena výstavby této elektrárny (přehrady) bude stejná v obou případech, tak elektrárna na toku s průtokem 50 m3/s bude vyrábět elektrickou energii 5x levněji! U OZE (kromě biomasy) platí, že náklady na výstavbu zdroje a údržbu jsou velmi vysoké a náklady na provoz (palivo) jsou velmi nízké (nulové). Proto se vyplácí zdroje stavět na místech s nejvyšším koeficientem využití. Koeficient využití je poměr vyrobené energie/instalovaný (maximální výkon). Zatímco u jaderné elektrárny či fosilního zdroje je poměr většinou mezi 80-95 %, tak u OZE je často i méně než 10 %, jako v případě větrné elektrárny v Jinřichovicích pod Smrkem. Na světě jsou však místa, kde fouká silnější a pravidelnější vítr - pobřežní oblasti. Zde může větrná elektrárna dosahovat využití i 30-40 %, tedy 3x-4x levněji, než u nás. Taktéž v oblastech Severní Afriky je intenzita, délka sluneční svitu a počet slunečných dní i 3x vyšší než u nás. Dnes jsou náklady na výrobu el.en. z větru u nás kolem 3 kč/kWh, u sluneční energie kolem 10 Kč/kWh. Avšak v oblastech s vyšším využitím by tyto náklady mohly být i 3x nižší, čili cena 1 Kč/kWh u větru či 3 Kč/kWh u slunce.

Cena výstavby OZE je z části dána cenou práce, ale z velké části je dána cenou surovin (beton, železné rudy, apod.) a cenou vstupních energií potřebných pro výrobu. Dá se tedy říci, že pokud postavíme zdroj na místě s polovičním využitím, než na jiném místě s dvojnásobným využitím (za jinak stejných podmínek), tak jsme nevyužili 50 % potenciálu, což je ušlý zisk a zároveň plýtváním vstupními zdroji - surovinami, energií. Toto zbytečné plýtvání zároveň znamená zbytečné poškozování životního prostředí (nutnost dvojnásobné těžby surovin, 2x více dolů, dvojnásobné emise skleníkových plynů, atd). otázka zní, proč dotovat stavbu a provoz obnovitelných zdrojů u nás? Například cena 1 kWh energie z větru se vykupuje za cenu kolem 3 Kč, solární energie dokonce za cenu kolem 13 Kč/kWh! Přitom cena energie z klasických elektráren je kolem 1 Kč/kWh a povinnost výkupu neexistuje! Takovéto dotace vedou akorát k plýtvání. Fovovoltaické panely by se daly nainstalovat na jihu Evropy, v Africe či Blízkém východě, kde by ušetřily 2x více emisí plynů z klasických zdrojů. Ale pro výrobce a firmy je jednodušší instalovat je u nás (ještě lépe v Německu), sebrat dotace a výsledkem je akorát zdražení energií, ničení životního prostředí (vyrobené množství energie sotva pokryje energii nutnou k jejich výstavbě), rozkolísání naší přenosové soustavy. Přitom jinde by vyrobené panely měly smysl.

Ideální by byly investice českých či Evropských firem do snižování emisí jinde ve světě. S tím počítá i Kyotský protokol, který umožnuje snížení emisí v jiných zemí zakalkulovat do snížení emisí státu, který se investičně na snižování podílel. Nabízí se řada projektů. Od výstavby malých a vělkých vodních elektráren v oblasti Balkánu, výstavba Fotovoltaických elektráren v oblastech Blízkého východu, kde by vyrobená energie mohla nahradit část produkce místních elektráren spalujících ropu a zemní plyn, který by mohl být následně přepraven do Evropy a zde efektivně lepe využit v průmyslu, kde je ropa nenahraditelná.

Podobné využití levné energie z OZE již po světě existuje. Příkladem je Island, jenž má přebytek energie z vodních a geotermálních zdrojů. Zde se vyplácí energeticky vysoce náročná výroba hliníku, který je následně prodáván exportován dále. Taktéž Norsko má velký potenciál, který se před a za druhé světové války využíval k výrobě tzv. těžké vody, jejíž výroba je velmi drahá, ale je ideálním moderátorem do jaderných reaktorů, které oproti klasickým lehkovodním (Temelín a Dukovany) vyžadují nižší obohacení paliva a tím zvyšují efektivnost a snižují množství potřebného vytěženého uranu pro jadernou energetiku. Výhodou těžké vody je i její koncentrovanost, relativně malé množství => dá se přepravovat s malými náklady do celého světa (což platí i o jaderném palivu). Existuje mnoho podobných vysoceenergetických výrob, jejichž výstupem je (hmotnostně) malé množství výstupů - výroba integrovaných obvodů, křemíkových čipů, výroba některých léků, přepracování odpadů, apod.

Vraťme se ale do podmínek České republiky. Česká republika má malý potenciál pro výrobu energie z OZE. V současné době se vyrábí jen asi 3 % elektrické energie z OZE, především z velkých vodních elektráren Vltavské kaskády. Místa pro stavbu nových přehrad již prakticky nejsou a když jsou, zvedne se vlna odporu (mnohdy oprávněného) ze stran ekologických združení a místních úřadů. Česká republika se zavázala do roku 2010 zvýšit výrobu z OZE na 8 % spotřeby, což je ale prakticky nesplnitelné a pakliže by se tento plán podařilo splnit, tak jen za astronomických nákladů. I přesto však již dnes můžeme sledovat, jak se JE doplňují s OZE. Každoroční odstávky jaderných bloků pro nutnou výměnu paliva se dějí na jaře a v létě - což je v době, kdy je vyšší výskyt vodních srážek - vyšší výroba z vodních elektráren a cena energie je proto nižší, než v zimě, kdy je vysoká spotřeba či v létě, kdy je málo vody.

Zbytek výroby je možno zajistit buď - těžbou uhlí, prolomení územních limitů těžby v Severních Čechách (likvidace dalších vesnic jako Horní Jiřetín), rozšíření těžby černého uhlí do oblasti Beskyd - nebo jaderná energetika. Pro jadernou energetiku v ČR hovoří mnoho PRO, především kvalitní přenosová a distribuční soustava, zkušenosti s jadernou energetikou z minulosti, připravený průmysl, dostatek vzdělaných odborníků, geopolitická situace - stabilní politická situace, prakticky nehrozí riziko terorismu či zneužití JE nebo embargo na dovoz technologií z jiných zemí, geologická stabilita (nehrozí výskyt velkých zemětřesení), vysoká hustota obyvatelstva, atd. Tyto podmínky většina jiných zemí světa nemá. Mají však podmínky pro rozvoj OZE, na jejichž vývoji a stavbě se může podílet i Česká republika. Tím my využijeme naší vzdělanosti a vyspělého průmyslu (pomoci může i silný podnik typu ČEZu), oproti tomu můžeme dovést suroviny či energii (ve formě výrobků), které zde nemáme. Trh a směna je základem prosperity celého lidstva a jít proti tomuto trendu je nesmysl. Bohužel ekologické iniciativy i politické strany jako Zelení či SOS se nás snaží přesvědčit o tom, že existuje i jiná cesta - decentralizace, soběstačnosti. O tom, kam politika soběstačnosti a decentralizace vede se můžeme přesvědčit ve státech jako je Severní Korea či Kuba. Iniciativy jako povinné výkupy energií za vysoké ceny vedou akorát k deformacím trhu, které nevedou ani k ekonomické prosperitě ani ke snižování zátěže životního prostředí. Zjednodušeně můžeme říci, že každý dotovaný fotovoltaický panel či větrník v ČR, který by šlo instalovat v lepších lokalitách, vede ke zhoršení naší ekonomické situace a ke zbytečnému plýtvání zdroji a životním prostředím. Proti stavbě OZE určitě nejsem, ale jen v místech, kde se to ekonomicky (včetně započtení externalit) vyplatí!

!

[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Lukáš Rytíř | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek




  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.