Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice

| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Jaderné elektrárny

* Československý jaderný program

Vydáno dne 03. 02. 2006 (11050 přečtení)

Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany neměly být posledními v České republice. V Československu byla plánována výstavba několika dalších jaderných elektráren. O tom kde měly stát se však dnes už téměř neví. Tento článek by nám to měl připomenout.


Těžké začátky

Jaderná energetika v Československu udělala první kroky v polovině padesátých let minulého století. Československý jaderný program se začal rodit v době akutního nedostatku elektrické energie, kdy dodávky závisely převážně na nestabilních vodních zdrojích a několika málo výkonných tepelných elektrárnách. První krok na cestě k atomu udělala naše země v roce 1956, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě první československé jaderné elektrárny. Jako lokalita byly vybrány západoslovenské Jaslovské Bohunice a jako typ reaktoru byl zvolen reaktor KS-150, pro který se později vžil název A1. Jednalo se o heterogenní reaktor moderovaný těžkou vodou a chlazený plynem; kysličníkem uhličitým. Tento zvláštní typ byl zvolen zejména proto, že byl schopen pracovat s neobohaceným a tedy československým uranem. Stavba elektrárny A1 se ale od počátku potýkala s velkými problémy a protáhla se na nekonečných šestnáct let. Když byla slavnostně v roce 1972 spuštěna, tak problémy neustaly. Za svých strastiplných sedm let provozu byl reaktor o výkonu necelých 120 MW přes 50x odstaven a po nehodě v roce 1979 raději trvale uzavřen.


Zlom

Zlomovým rokem pro československou jadernou energetiku se stal rok 1970, kdy byla uzavřena smlouva s tehdejším Sovětským svazem o vybudování jaderných elektráren s reaktory typu VVER. Přechod na sovětské tlakovodní reaktory byl dán zřejmě značnými cenovými náklady a velikými problémy, se kterými se potýkala stavba první československé jaderné elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích. Podle smlouvy z roku 1970 bylo rozhodnuto vybudovat v Československu dvě jaderné elektrárny, každou se čtyřmi reaktory VVER 440 (v 230) a to jednak v lokalitě západoslovenských Jaslovských Bohunic (na místě první čs. jaderné elektrárny) a jednak v jihomoravských Dukovanech. Již v první fázi stavby došlo k pozastavení stavby dvou bloků V-2 v Jaslovských Bohunicích a všech bloků v Dukovanech a jejich nahrazení modernějšími VVER 440 (v 213). To si sice vyžádalo časový odklad, ale významně to přispělo k bezpečnosti elektráren.

V roce 1978 se začala uvádět do provozu jaderná elektrárna V-1 v Jaslovských Bohunicích. Před jejím spuštěním činil podíl jaderné energetiky na výrobě elektrické energie v zemi pouhých 0,16%. Již po prvotním provozu dvou bloků elektrárny Bohunice stoupla výroba z jádra na 4,5%. Ekonomičnost provozu navíc zapůsobila a vzhledem ke zdražování cen uhlí, které tehdy tvořilo základ naší energetické koncepce, bylo ještě koncem sedmdesátých let rozhodnuto o rozšíření československého jaderného programu. Schválena tak byla stavba dvou dalších jaderných elektráren. Jednak elektrárny ve slovenských Mochovcích (4x VVER 440 v 213) a pak v jihočeském Temelíně (4x VVER 1000).


Zlatý věk

Osmdesátá léta tak znamenala zlatý věk československého jaderného programu. V tomto rozmezí bylo v republice spuštěno sedm jaderných bloků (3 v Bohunicích a 4 v Dukovanech) a začala výstavba dalších osmi (4 v Mochovcích a 4 v Temelíně). Počítalo se s tím, že elektrárna v Mochovcích bude kompletně spuštěna do roku 1990 a v Temelíně do roku 1995. Jaderná energie si v porovnání s jinými zdroji vedla po ekonomické stránce stále lépe, a tak byl v této době československý jaderný program znovu a naposledy rozšířen. Jako další lokality pro stavbu jaderných elektráren byly vybrány moravské Blahutovice (2x VVER 1000), východočeský Tetov (2x VVER 1000) a východoslovenské Kecerovce (2x VVER 1000). S uvedením těchto elektráren do provozu se počítalo kolem roku 2000. Celkový instalovaný výkon v jaderných elektrárnách se tak koncem tisíciletí měl přiblížit hodnotě 16 000 MW, což bylo plánováno jako konečný a uspokojivý stav. Každý kraj kromě Severočeského, kde nebyl velký energetický zdroj potřeba, by po konečné realizaci tohoto programu měl stabilní energetický zdroj a energetická koncepce státu by tak byla vyřešena na několik desetiletí dopředu.



Mapa československých jaderných elektráren z roku 1989 Mapa československých jaderných elektráren z roku 1989


Sklady vyhořelého jaderného paliva

V československé jaderné koncepci z osmdesátých let se počítalo s vybudováním hlubinného uložiště pro jaderné odpady. Tehdy tento problém ovšem nebyl aktuální. Zejména proto, že vyhořelé palivo z jaderných elektráren odebíral Sovětský svaz zpět. Nicméně na základě předběžných geologických průzkumů bylo vytipováno několik lokalit pro vybudování hlubinného uložiště jaderných odpadů. Jednalo se o lokality Lubenec-Blatno, Pačejov, Božejovice-Vlksice, Pluhův Žďár-Lodhéřov, Rohozná-Růžená, Budišov, Borohrádek-Holice, Teplá, Zbytiny, Opatovice-Silvánka, Lodín-Nový Bydžov. Podrobný průzkum těchto lokalit ovšem začal až po rozpadu federace.


Útlum

Bohužel z mnoha důvodů se realizace staveb protahovala a celý program tak nabral několikaletý skluz. Po roce 1990 to byla jedna z prvních věcí, do které vláda ČSSR zasáhla. Bylo rozhodnuto o přerušení plánovacích prací na budoucích jaderných elektrárnách i o zastavení výstavby 3. a 4. bloku v elektrárnách Mochovce a Temelín. Rok 1990 tak paradoxně způsobil těžkou ránu československému jadernému programu, který sliboval státu prosperitu a rapidní zlepšení životního prostředí.

Kdyby se povedlo tento program zrealizovat tak, jak to bylo plánováno ještě v roce 1989, mohlo dnes dojít k odstavení většiny tepelných elektráren, k útlumu těžby, k velkému zlepšení životního prostředí a uchování cenných přírodních surovin (uhlí) budoucím generacím. Česká republika by také měla vyřešenu svoji energetickou koncepci nejméně do roku 2050 a byla by jedním z nejmenších producentů CO2 na obyvatele ze států EU. To by se jistě promítlo do ještě lepšího postavení společnosti ČEZ na mezinárodních trzích, než má nyní, a rychlejším růstem ekonomiky celého státu.

Bohužel zvítězila politika a názor, že cokoliv bylo navrženo či vytvořeno vládou před rokem 1989 je špatné. Proto se o řadu let protáhla dostavba Temelína, díky čemuž muselo dojít k odsíření velký tepelných elektráren namísto jejich uzavření, čímž se sice snížil jejich vliv na životní prostředí, ale ne tak jak přechodem na jadernou energetiku.

Z minulosti bychom se měli především poučit a nedělat znovu stejné chyby, kterou bylo ukončení výstavby jaderných elektráren. Jaderný program v České republice by měl být co nejdříve obnoven a rozšířen. V současné době máme na výběr z více typů moderních reaktoru (např. Evropský tlakovodní reaktor, budovaný ve Finsku, VVER1500, VVER640 AP1000, atd.), též společnost ČEZ má velkou kapitálovou sílu. Je škoda toho nevyužít!


[Akt. známka: 1,28 / Počet hlasů: 54] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Petr Valenta | Počet komentářů: 22 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek





  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Infrapanely

Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.

Tvorba stránek Ostrava

Kvalitní a dostupné webové stránky.






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů



    [CNW:Counter]

    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.