Problematika externích nákladů

Velmi častým argumentem pro podporu drahých obnovitelných zdrojů energie je, že klasické elektrárny (jaderné elektrárny, uhelné, plynové) mají ve skutečnosti vyšší náklady, než se uvádí. Jedná se o tzv. "externí náklady", tj. náklady, které neplatí výrobce, ale přechází na třetí stranu. Jedná se především o škody na životním prostředí, zdraví obyvatelstva, ovlivnění zemědělské produkce, apod. Jaké jsou tyto náklady? Dají se nějak spočítat? Ano dají a výsledky jsou zajímavé.

Ekonomická teorie definuje externality takto:
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto za ně musí platit nebo jsou za ně odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.

Ne všechny externality tedy musí být nutně záporné (špatné). Existují i případy kladných externalit. Například tepelná elektrárna může vypouštět teplou vodu do řeky a tím zvyšovat produkci ryb. Avšak dále se budeme věnovat hlavně záporným externalitám

Mezi nejpropracovanější a nejrozsáhlejší metodiku stanovující externí náklady energetických zdrojů patří metodika ExternE. Metody stanovování externalit se stále zlepšují a je snaha podchytit co nejvíce různých měřitelných vlivů. Extrerní náklady se liší nejen u jednotlivých zdrojů, ale i v různých zemí, krajích či lokalitách. Je to dáno technologií, hustotou obyvatelstva, použitým typem paliva, apod. Externality se počítají z celého životního cyklu elektrárny od její výstavby přes provoz a údržbu až po likvidaci.

Co vše se měří? Především vliv na zdraví obyvatel. Mezi to patří vyšší úmrtnost daná dopravními nehodami během stavby, během transportu paliva, při údržbě a provozu. Zde se vychází z průměrné nehodovosti na počet ujetých km v jednotlivých státech (lokalitách), počtu ujetých kilometrů, apod. Další vlivy jsou z možných přímých zranění či zabití vlivem elektrárny - zabití odlétajícím kusem vrtule, výbuchem plynu, nehody při těžbě (závaly, důlní výbuchy), úniky radiace, havárie ropných tankerů, apod. Počítá se jak pro civilní obyvatelstvo tak pro pracovníky daných zdrojů. Samozřejmě se počítá i s léčením zranění či nemocí způsobených provozem elektrárny (emise dioxinů, popílku, prachu, NOx, SOx, radiace, apod.) - ušlý zisk (i ten se dělí dle věku postižených), cena léčení (astma, alergie, rakovina, apod.). Emise jsou počítány i z dopravy - zde se vychází z průměrného vozového parku dané země. Do vlivů na obyvatelstvo se počítá i zhoršení kvality života z důvodů evakuace (při úniku plynu, chemikálií, protržení přehrady či úniku radiace), nutnosti přestěhování, vlivy na psychiku, zkrácení délky života (1 rok života = 50 000 Euro).

Neměří se však jen vlivy na člověka, ale i vlivy na zemědělskou produkci. Zde jsou možné i pozitivní vlivy - díky emisím NOx vzrůstá produkce. Avšak většina vlivů je negativní - úbytek a zhoršení kvality lesů, poškození toku řek, apod. Důležitý vliv elektráren jsou i tzv. kyselé deště, které způsobují vyšší korozivost střech budov, automobilů, apod. V současné době nelze opominout ani měření emisí CO2 či methanu způsobujích globální oteplování. Ikdyž zde se dá těžko přesně stanovit vliv například 1 tuny emisí CO2 a škody jím způsobené.

Celá studie využívá především statistických metod a pravděpodobnostního počtu vycházejících z měření (např. náklady na odstranění ekologických škod z havárií), srovnávací analýzy, apod. Vybrané výsledky pro jednotlivé země najdete v níže uvedené tabulce. Cena 1 kWh vyrobené elektrické energie se na velkoobchodních burzách prodává za cenu přes 1 Kč, koncová cena pro zákazníka je v základním tarifu přibližně 3,50 Kč. Ceny vznikly převodem Euro-CZk kurzem 30:1

Jak je patrno z výsledků, největší škody působí tepelné elektrárny na hnědé a černé uhlí. K ceně elektrické energie bychom měli přičíst až 3 Kč! Cena by se tak téměř zdvojnásobila! V případě elektřiny ze zemního plynu bychom měli přičíst, v podmínkách České republiky, asi 40 haléřů, nicméně cena elektrické energie z plynu je sama o sobě několikrát dražší, než z jádra nebo uhlí. Zajímavé jsou výsledky u tzv. obnovitelných zdrojů. Především biomasa má podobné náklady jako výroba ze zemního plynu, několikrát vyšší, než výroba z jádra. Vodní energetika má též externí náklady vyšší než jádro. Jaderná energetika spolu s větrnou energetikou má externí náklady podobné - do 10ti haléřů, čili prakticky zanedbatelné.

Čím jsou způsobeny externí náklady u obnovitelných zdrojů energie? U biomasy se jedná o produkci skleníkových plynů - N2O a metanu, což jsou mnohokrát účinnější skleníkové plyny, než CO2. Taktéž doprava v případě biomasy je obrovská a z toho plynou další emise z dopravy. Spalování biomasy samo o sobě vytváří prachové částečky, oxidy dusíku a dokonce i prudce jedovaté dioxiny!

Vodní elektrárny jsou velmi různorodé a externí náklady se u nich velmi liší. Ve velkých přehradách dochází k rozkládání naplavenin, bahna a k uvolňování metanu. Též existuje velmi malé, avšak reálné riziko možného protržení hráze a ztráty na životech či majetku. Mnoho energie (emise, rizika z dopravy) se spotřebuje i na jejich výstavbu.

Větrné či solární elektrárny mají malý výkon a je třeba jich velké množství => hodně emisí při stavbě, rizika z dopravy.

Ekologistické organizace nám často říkají, že do nákladů tepelné či jaderné energetiky se nezapočítávají tzv. externality a že energie by byla ve skutečnosti mnohem dražší. Mají pravdu jen u tepelné - uhelné energetiky. U jaderné energetiky jsou náklady většinou nižší, než u tzv. obnovitelných zdrojů. Je to dáno tím, že jaderná energetika je prokazatelně nejbezpečnějším zdrojem výroby elektrické energie a to i s nehodou v Černobylu, která způsobila velké škody, které by se ale již neměly opakovat, a které byly plně srovnatelné s jinými škodami jiných zdrojů (havárie tankeru u Aljašky, apod.). Ročně zahynou desetitisíce lidí v uhelných dolech, při těžbě ropy a plynu i přímo v elektrárnách. V jaderné energetice jsou však ztráty a zranění prokazatelně nejnižší díky velmi vysokému standardu bezpečnosti práce! Mezi často zmiňované externality jaderné energetiky patří nutnost budoucí stavby úložiště. To však není externalita, protože stavba úložiště se bude financovat z tzv. "jaderného účtu" kam se ukládá asi 55 Kč/MWh vyrobené energie. Z toho se bude platit i likvidace jaderné elektrárny. Často se hovoří i o riziku teroristického útoku a nutnosti zvýšené ochrany okolí elektrárny (vzdušný prostor). Základní povinností a smyslem státu je chránit hodnoty a jeho obyvatele. Stejně tak policie střeží všechny ostatní objekty, kterým hrozí riziko (přehrady, budovy, železnice). Tento náklad není způsoben provozem jaderné elektrárny, ale vnějšími kriminálními nebo politickými důvody. Proto je nesmyslné počítat zvýšenou ochranu jaderných zařízení za náklad energetiky. Stejně jako se chrání transport jaderného paliva, měla by policie chránit všechny obyvatele země v případě, že jim hrozí reálné nebezpečí.

Analýza externích nákladů energetiky jasně ukazuje, že jaderná energetika patří k nejlevnějším zdrojům elektrické energie jenž máme k dispozici! Náklady na výrobu energie z JE Dukovany jsou asi 0,60 Kč/kWh + 0,01 Kč externích nákladů = 0,61 Kč/kWh, což je hluboku pod tržní cenou! Oproti tomu výrobní náklady větrné energie jsou asi 2,50 Kč, Solární 10 Kč, Biomasy kolem 2 Kč/kWh + externality, tepelná 1 Kč + 1,5 Kč externalit. Zároveň je jaderná energetika jedna z nejšetrnějších výrob energie co máme, mnohem více, než výroba z biomasy, uhlí, nebo plynu. Je proto s podivem, že MŽP chystá uvalit na energii z jádra daň 0,3 Kč/kWh, která by údajně měla započítávat externality. Oproti tomu jsem nikde neslyšel návrh, aby se daň platila z biomasy či jiných OZE, což jen ukazuje na to, jak je jaderná energetika v nezáviděníhodné situaci způsobené lobbingem firem vyrábějících OZE a polikařením pseudo-ekologických hnutí a politických stran masivně podporovaných sdělovacími prostředy.

Použité zdroje: