Betonová lobby a větrníky

Často slýchávám o tzv. betonové lobby, která se snaží prosazovat stavbu velkých betonových kolosů. Údajně mají tito "zednáři" zálusk na stavbu monstrózních jaderných elektráren. V poslední době se ale tento spolek spojil se zelenými stranami a začal se zaměřovat na jiné stavby, kde může uplatnit svůj beton. Těmito stavbami jsou, pro někoho překvapivě, větrné elektrárny.

Zkusme porovnat Jadernou elektrárnu Temelín a jeho teoretickou náhradu elektrárnami větrnými (VTE). JETE má instalovaný výkon 2000 MW a typická VTE 2 MW (uvažujme typ Vestas V80 2,0 MW). Mohlo by se zdát, že bude třeba postavit 1000 "větrníků" a výkon Temelína bude nahrazen. To však není pravda, protože výkon 2 MW je výkon špičkový, kterého turbíny dosahují jen zřídkakdy. V České republice fouká relativně málo, takže větrníky vyrobí asi jen 10 % elektrické energie, oproti jejich instalovanému výkonu. Naproti tomu Jaderná elektrárna, pakliže není odstavená, běží téměř vždy na maximální výkon. Její koeficient využití je přes 80 % => 8x vyšší průměrný výkon, proto bychom k teoretické náhradě potřebovali 8000 VTE.

* - zaokrouhleno

Z tabulky jasně vyplývá, že nahrazení výroby JETE větrnými elektrárnami by spotřebovalo asi 6x více betonu. Na své by si přišla i "ocelářská lobby", protože spotřeba oceli je dokonce 10ti násobkem spotřeby u JETE. Ani energetické závody nepřijdou zkrátka. Na výrobu 1 elektrárny se spotřebuje 3,6 GWh energie (nejenom elektrické, ale i ropy, zemního plynu, apod.). Na výrobu 8000 elektráren je to téměř 29 TWh energie, což v podmínkách ČR (30 % jádro, 65 % uhlí) znamená spálení asi 20 milionů tun uhlí a 30-40 tun jaderného paliva.

Tím však přínos pro betonovou lobby nekončí, ale teprve začíná. Vzhledem k tomu, že se větrné elektrárny v ČR staví především na horách mimo civilizaci, je třeba postavit stovky kilometrů příjezdových komunikací, kde se uplatní další beton a asfalt. Pro kompenzaci výkonu větrných elektráren musí být postaveny kompenzační zdroje - elektrárny na zemní plyn a přečerpávací elektrárny, které spotřebují opět mnoho miliónů tun betonu. Další statisíce tun kovů a betonu spolkne vedení VN a VVN k těmto elektrárnám, takže na své si přijde i "kabelářská lobby".

Životnost větrné elektrárny je asi 20 let, oproti JETE, kde se předpokládá minimálně 60 let. Beton se špatně recykluje, jak můžeme vidět na prakticky nezničitelných pevnostech z období První republiky, které stojí jako mementu kolem celých našich hranic. Pevnosti nás nezachránily, obávám se, že ani betonové větrné elektrárny nás nezachrání, ale jako memento zde mohou hyzdit krajinu ještě desítky či stovky let.

Závěr

V článku jsem Vycházel z vyšších než průměrných hodnot pro současné instalované větrné elektrárny v ČR, např. Jindřichovice pod Smrkem. V praxi je možné dosahovat lepších hodnot, avšak se vzrůstajícím počtem větrných elektráren bude klesat jejich využití (budou stát v horších lokalitách) a část vyrobené energie se ztratí během přenosu v síti (větší, než u JE). U JETE se dá v budoucnu předpokládat zvýšení koeficientu využití přes 90 %, čili možno uvažovat s využitím VTE až 11,25 %.

Původní hodnoty pro Dánsko počítají s využitím 30 %, které je na pobřeží možné, ne však ve vnitrozemí jako v případě České republiky. Avšak i při využití 30 % je spotřeba betonu oproti JETE dvojnásobná a oceli trojnásobná.

Cílem článku není za každou cenu pomluvit větrnou energetiku, ale ukázat na nesmyslnost argumentace eko-aktivistů, která mnohdy pramení z pouhé neznalosti, jindy je ale obyčejnou demagogickou lží!