Se vstupem do 21. století jsme kromě mnoha pozitivního museli vzít na vědomí zvýšená nebezpečí nového terorizmu. V řadě úvah se poté začaly objevovat nové myšlenky o větší nebo menší bezpečnosti některých zařízení, co s nimi naše společnost udělá?
Úvodem
Především je třeba říci, že terorizmem, zvláště
sebevražedným, lze napadnout každé zařízení
civilizované společnosti a způsobit velké škody.
Tato nová hrozba však nemůže být důvodem k
rezignaci, byť i postupné, na naše pozitivní civilizační
zvyklosti. Vadné totiž nejsou naše městské
aglomerace s miliony lidí v nich a jejich zásobování
životními potřebami, ani megabudovy s megacentry či
stadiony plné lidí velké dopravní struktury, přehrady
plné vody. Vadný a nepřijatelný je princip terorizmu
a to i když se tváří, že bojuje za pozitivní cíle.
Účel prostě prostředky nesvětí.
I přes tento přístup k hrozbě teroristických akcí
ve světě je dobré vědět jak na tom odolnost
jednotlivých zařízení naší civilizace vůči
terorizmu je. Přestože by si takovou situaci nikdo nepřál,
veřejnost potřebuje odpovědět i na takové dotazy.
Dle všech dosavadních studií se ukazuje, že jaderné
elektrárny jsou v tomto ohledu jedny z nejodolnějších.
Důvěra veřejnosti v bezpečnost a udržitelnost jaderné
energetiky by měla být založena na otevřenosti a
dostatku informací i v této citlivé oblasti. V následujícím
se podívejme k jakým výsledkům došli odborníci v
USA.
Důvod pro provedení studie
Teroristický útok na USA dne 11.září 2001 podnítil
zájem veřejnosti o zhodnocení možnosti teroristického
útoku, na stavby, které jsou součástí tzv. národní
kritické infrastruktury, včetně staveb jaderných
elektráren.
Ve spojených státech amerických, stejně jako v jiných
zemích jenž provozují JE (vč. ČR), je pád letadla
standardně zařazen do požadavků projektu a podmínek
licenčního procesu u všech 103 jaderných elektrárenských
bloků. Hodnocení takovéto události bylo založeno na
předpokladu, že by se jednalo o událost zcela mimořádnou
– havarijní. Na tomto podkladě byla potenciální možnost
pádu letadla velice malá a byla hodnocena s použitím
metod pravděpodobnostních výpočtů. Výsledky takových
analýz ukazovaly, že až na několik lokalit JE, které
byly rozmístěny v blízkosti velkých letišť, pravděpodobnost
pádu letadla byla natolik malá, že detailní výpočet
a podrobná analýza nebyla většinou požadována a
nebyla přímo součástí licenčního řízení.
Nicméně, jaderný energetický průmysl byl naprosto přesvědčen,
že konstrukce stavby jaderné energetiky, kde je umístěno
palivo vydrží bez problémů i pád letadla, i když JE
není na tuto událost speciálně navržena (pouze jako
okrajová podmínka konstrukce). Toto přesvědčení
bylo založeno na faktu, že stavba jaderné elektrárny
je provedena ze silných (až metrových) betonových stěn,
vyztužených předepjatou ocelí a je zkonstruována
tak, aby vydržela i silné zemětřesení, extrémní přetlaky
a vítr síly hurikánů. Důvodem této studie bylo ověřit
tato přesvědčení.
Výsledky analýz
Podrobnosti a detailní technická data nezávislých
analýz nemohou být zveřejněny, protože existují
obavy týkající se fyzické ochrany těchto zařízení.
Přesto je však možné zveřejnit obecné závěry z těchto
analýz.
Budova kontejmentu (čili ochranné betonové obálky
jaderného reaktoru)
Byla dokončena počítačová analýza modelů
reprezentující všechny typy kontejmentů u všech
amerických jaderných elektráren. Délka křídla
letadla Boeing 767-400 (170 stop) - letadla, které se
používalo pro analýzy - je poněkud větší, než je
průměr typické budovy kontejmentu (140 stop). Motory
letadla jsou fyzicky vzdálené přibližně 50 stop (1
stopa je přibližně 30 cm - pozn. překl.). Takto je v
prakticky nemožné, aby současně trup letadla s
motorem dopadl na centrální část budovy kontejmentu.
Z tohoto důvodu se prováděly dvě analýzy. První
analyzovala situaci, kdy dopadl na budovu motor letadla a
druhá analyzovala celkový vliv dopadu celé hmotnosti
letadla (včetně trupu) na strukturu stavby. V obou případech
analýza přesto konzervativně předpokládala, že
motor i trup letadla dopadl na střed stavební struktury
v kolmém směru. Toto způsobuje maximální sílu působící
na konstrukci stavby pro každý zvolený případ.
Analýzy ukazují, že žádná část motoru, trupu, křídla
ani paliva nepronikla přes okolní stavební konstrukce
do budovy kontejmentu. Robustní konstrukce kontejmentu
nebyla porušena, kromě některých prasklin a místního
rozdrolení struktury betonu v místech dopadu.
Bazény skladování použitého jaderného paliva
Délka křídla letadla Boeing 767-400 (170 stop) -
letadla, které se používalo pro analýzy - je výrazně
větší, než je nejdelší rozměr typicky používané
stěny bazénu skladování (60 stop). Motory letadla
jsou fyzicky vzdálené přibližně 50 stop. Takto je v
prakticky nemožné, aby současně trup letadla s
motorem dopadl na střední část bazénů. Z tohoto důvodu
se prováděly dvě analýzy pro oba druhy bazénů - pro
typy tlakovodních a varných reaktorů.
První na vliv přímého pádu motoru letadla na střední
část bazénů a druhý na vliv udeření celkové
hmotnosti trupu a části křídel do střední části
stavební konstrukce stěn bazénů. Oba případy uvažovaly
konzervativní situaci, kdy do stěny bazénu udeřila
kolmo síla hmotnosti motoru i trupu letadla. Jednalo se
o maximální možnou sílu vlivu úderu v obou případech.
Střední části stavebních struktur se vychýlí
dovnitř při takovém nárazu více než části okrajové.
Ocelová nerezová výstelka bazénů zajistí, že ačkoliv
analýzy bazénů skladování použitého paliva vykazují
po úderu (pádu) letadla místní rozrušení a
praskliny betonových stěn, není zde žádný únik
chladicí vody z těchto bazénů. Vzhledem k tomu, že
nedošlo k prolomení stěn bazénů, tak použité
jaderné palivo je chráněné a nedošlo k žádnému úniku
aktivity do okolního prostředí.
Suché sklady použitého paliva
Vzhledem k extrémně malým relativním rozměrům
kontejnerů pro tzv. "suché skladování" ve
srovnání s letadlem Boeing 767-400 je nemožné, aby
letadlo udeřilo do kontejneru celkovou hmotností. Z
tohoto důvodu byl hodnocen nejhorší případ, kdy do
kontejneru udeřil motor letadla. Pro vertikální
betonové kontejnery s ocelovou obálkou byly analyzovány
dva body dopadu - jeden do středu kontejneru, jenž by
způsobil největší poškození a druhý blízko horního
víka na ohodnocení maximálního tzv."otevíracího"
efektu. U horizontálních kontejnerů byla hodnocena středová
oblast kolem zavážecího víka.
Výsledky ukázaly, že tyto kontejnery na suché skladování
použitého paliva nebyly po pádu letadla rozlomeny, ačkoliv
vykazovaly rozdrolení a popraskání betonových částí
v oblasti dopadu úderu. Ocelové kontejnery byly
deformovány, ale nebyly rozrušeny. Vzhledem k tomu, že
nebyla poškozena hermetičnost plášťů tak nedošlo k
úniku radioaktivních látek do životního prostředí.
Transportní kontejnery na použité palivo
Analýza ukázala že těleso kontejneru vydrželo vliv přímého
dopadu motoru letadla bez porušení hermetičnosti. Síly,
které při tom na kontejner působí jsou podobné těm,
na které jsou tyto navrženy a testovány ještě před
tím než dostávají licenční povolení amerického
jaderného dozoru NRC. Kontejner navíc, zůstává připevněn
k transportnímu vagónu, aniž by se převrátil. Opět
nedošlo k poškození hermetičnosti kontejneru a tedy
úniku chráněných materiálů do životního prostředí.
Kvalifikace analytiků a expertů
Institut pro jadernou energetiku NEI požádal energetický
výzkum EPRI o provedení této studie pro jaderný
energetický průmysl. EPRI je nevýdělečné energetické
výzkumné konzorcium, které poskytuje vědecké a
technologické řešení pro zákazníky z různých
oblasti energetiky. Analytici byli pečlivě vybráni na
základě jejich specializací a ověřených znalostí z
oblastí dynamických analýz betonových konstrukcí s předepjatými
ocelovými výztužemi, zkušenostmi s analýzami vlivu
na civilní i vojenské zařízení a zkušenostmi s
projektováním komerčních JE.
Analytici jsou zaměstnanci společností ABS Consulting
a ANATECH Corporating. Zahrnovali jména jako Dr.Joe
Rashid, Dr.Randy James, Greg Hardy, Dr.Jorma Arros a
Kelly Merz a další. Práce byly řízeny Dr. Bobem
Kassawara, licencovaným stavebním konstruktérem, jenž
je známým odborníkem na dynamické vlivy na stavební
konstrukce jaderných elektráren. Výsledky analýzy
byly současně revidovány Dr.Bobem Nickellem a Bobem
Kennedy. Oba světově uznávaní a nezávislí odborníci
na stavební konstrukce.
Celkový přístup k řešení problému
Vliv dopadu komerčního přepravního letadla na stavební
konstrukce kontejmentů, staveb jaderných zařízení,
skladovacích bazénů atd. byl analyzován s použitím
počítačových modelů, jejichž funkce je ověřena řadou
empirických testů z různých destrukcí objektů
stavebních konstrukcí.
Závěr
Studie jednoznačně ukázala, že stavební a jiné
konstrukce jaderných elektráren, kde je umístěno
jaderné palivo jsou dostatečně robustní a odolné a
že dostatečně chrání palivo před účinky pádu
velkého komerčního letadla.
Pro další informace ohledně fyzické ochrany jaderných
elektráren i jiných technických otázek je možné
kontaktovat Nuclear Energy Institute na tel.čísle 202
739 8044 nebo na webové stránce www.nei.org.
Zdroj: Česká energetikaZdroj: Česká nukleární společnost