Bezpečnost jaderných elektráren

Jaderné elektrárny jsou v očích řady lidí považovány za extrémně nebezpečné, za zbytečné riziko, kterému se vystavujeme. V článku uvádím několik statistik, které dokazují opak, že jaderná energetika je jeden z nejbezpečnějších zdrojů, jenž máme k dispozici.

Pro začátek je třeba říci, že každá činnost (i nečinnost) přináší jistá rizika úmrtí či zranění. Energetika z tohoto nijak nevybočuje a přináší rizika jak pro pracovníky, tak pro veřejnost. V následujících tabulkách jsou uvedena různá rizika různých způsobů získávání elektrické energie a zároveň rizika některých dalších činností.

Zdroj energie	x	x	Počet mrtvých na 1 GWr
x	Neštěstí	Mrtvých	Svět	OECD	non-OECD
uhlí	1 221	25 107	0,876	0,157	1,605
uhlí *	177	7 090	0,690	0,163	0,589
Ropa	397	20 283	0,436	0,135	0,897
Plyn	125	1 978	0,093	0,080	0,111
LPG	105	3 921	3 536	1 957	14 896
Voda	11	29 938	4,265	0,003	10,285
Jaderná	1	31	0,0064	0	0,048

Zdroj: Newext, ExternE [1]


Počty mrtvých/TWh v různých typech elektráren

černouhelná	2,4
hnědouhelná	2,1
ropná	4,4
plynová	1,9
fotovoltaická (sluneční)	1,2
větrná	0,07
jaderná	0,0047

Zdroj: W.Krewitt, IER Stuttgart [2]


Počet dní o kolik se zkrátí život

Život v bídě	3500
Kouření cigaret ( 1 balíček denně )	2300
*Onemocnění srdce	2100
Svobodní	2000
Pracující v uhelných dolech	1100
*Rakovina	980
Nadváha 30 liber ( 13,6 kg )	900
*Nehody motorových dopravních prostředků	150
*Sebevraždy	95
*Vraždy	90
*Znečištěné ovzduší	80
Malá vozidla vůči vozidlům střední velikosti	60
*Změna omezení rychlosti 65 vůči 55 mílí za hodinu	40
*Pády	39
*Jed + udušení	37
*Pohyb osob v domech	35
*Požáry a zahoření	27
*Selhání přehradních hrází	1
Život velmi blízko jaderných zařízení	0,4
*Jaderná elektřina USA všeobecně	0,04
*Jaderná elektřina USA – pouze nehody	0,012

Autor: Dr. Bernard L. Cohen [3]

Jak vidíte ze statistik, jaderná energetika nás rozhodně neohrožuje více, než jiné druhy získávání energií, či než běžné činnosti jako je jízda automobilem. Jaderná energetika zažila jen jednu opravdovou katastrofou, kterou byla havárie v jaderné elektrárně Černobyl. Byla to velká průmyslová havárie netradičního (nebezpečného) reaktoru zaviněná absolutním nedodržením bezpečnostních předpisů. Následky této havárie jsou však plně srovnatelné s jinými průmyslovými haváriemi. K podobné těžké nehodě u dnešních reaktorů (VVER, BWR...) nemůže dojít! Riziko největší projektované havárie - tavení aktivní zóny je asi 1x za 100 000 - milion reaktorroků. A i tato nehoda nemusí znamenat jakékoliv ohrožení pro okolí, toto riziko (pro okolí) je ještě o přibližně 2 řády nižší.

Avšak ani s tímto stavem se jaderná energetika nespokojuje. Nové reaktory - EPR, HTGR, VVER1500, AP 1000 a další mají opět zvýšenou tzv. inherentní bezpečnost postavenou na fyzikálních zákonech. U těchto reaktorů je již prakticky vyloučen jakýkoliv vliv na okolní obyvatelstvo.

Strach z většiny dnešních jaderných elektráren je plně iracionální, avšak vzhledem k propagadně, kterou vedou sdělovací prostředky (jako například nedávný dokument o havárii Černobylu na ČT2), ekologistické organizace (Jihočeské matky, Hnutí Duha, Greenpeace...), politické strany (Zelení), vcelku pochopitelný. Jestliže se však někdo bojí jaderných elektráren, jaké pocity strachu musí zažívat například při jízdě automobilem, či při vstupu do zakouřené místnosti? Nejedná se zde spíše o problém psychický a psychiatrický, než problém jaderné bezpečnosti?

Velmi vysoká bezpečnost jaderné energetiky je příkladem pro veškerý další průmysl a činnosti. Kéž by jednou byla jízda automobilem stejně bezpečná, jako bydlení vedle jaderné elektrárny...

Zdroje:
[1] ExternE

[2] Infonuclear

[3] akademon