Česká republika dováží energie

Neustále slyšíme, že Česká republika vyváží energii a žádnou novou vyrábět nepotřebuje. Je to pravda jen částečně. Vyvážíme elektrickou energii, ale mnohem více musíme dovážet ropy a zemního plynu.

Bilance zahraničního obchodu s energetickými komoditami

Rok	2005	2004	2003
Ropa	-53 632	-65 052	-49 967
Zemní plyn	-31 231	-32 211	-36 548
Tuhá paliva	+10 614	+10 597	+9 746
Elektřina	+8 352	+12 678	+8 723
Jaderné palivo	-1 100	-1 851	-2 190
Celkem	-67 308	-76 271	-70 629

Údaje v mld Kč
Zdroj: MPO

Pozn. Rok 2005 pouze leden-srpen.

Z tabulky vyplývá, že deficit zahraničního obchodu s energetickými komoditami je přes 67 mld Kč! Ano, vyvážíme elektrickou energii za 8 mld Kč, ale 6x tolik (cenově) dovážíme ropy a 3,5x plynu. Proto není pravda, že bychom byli vývozcem energie.

Častým argumentem proti vývozu el.en. je, že "prodáváme naše životní prostředí", což je neetické, nemorální, apod. Je však morální a etické dovážet mnohem větší množství surovin z jiných zemí?

Morálka a etika jsou až na druhém místě, rozhodující jsou, jak to tak bývá, peníze. I těchto "ekonomických výhod" je celá řada:

• Příjmy státu z dividend a daní ČEZu (popř. z daní jiných energetických firem).
• Příjmy ČEZu umožňující:
  • Investice do modernizace našich elektráren (což zlepší jejich ekologické parametry, emise, apod.)
  • Výstavba nových moderních elektráren. Pro ČEZ se svoji kapitálovou silou není problém investovat do nových nízkoemisních uhelných elektráren, nových jaderných bloků i do tzv. "obnovitelných zdrojů", což by pro firmu s minimálními příjmy problém byl.
  • Zahraniční akvizice, které přinesou ČEZu další peníze, dají práci našim firmám, které se mohou podílet na modernizaci zdrojů v zahraničí (např. Bulharsku, Rumunsku, Polsku), sníží ekologickou zátěž (úspory) zahraničních firem a díky synergickému efektu dojde ke snížení nákladů celé firmy (nákladů na výrobu elektrické energie).
  • Růst akcií, což znamená (v případě privatizace) velké příjmy do státního rozpočtu.
• Amortizace elektráren. Pakliže bychom elektrárny okamžitě odstavili (jak řada lidí chtěla po spuštění Temelína), z čeho bychom zaplatili jejich finančně náročné odsíření?
• Nadbytečné kapacity znamenají lepší zabezpečení dodávek v případě vlivu tzv. "vyšší moci". Například v době povodní došlo k značnému omezení vodních i tepelných elektráren. Totéž nedávné mrazy, které oproti tomu ukázaly na možnost výkonového deficitu.
• Nižší závislost na dovozu. V případě problémů s dodávkami plynu či jiných energií se nás tento problém dotkne méně, než zemí, které jsou více závislé na dovozu (Německo, Velká Británie), u kterých se to projeví snížením růstu HDP, zvýšením nezaměstnanosti, atd.
• Efektivní pokračování (útlumu) těžby uhlí. V případě náhlého odstavení hnědouhelných elektráren bychom se potýkali se sociálními problémy. Znovuobnovení již ukončené těžby by bylo finančně i technicky náročnější.
• Okamžité uzavření hnědouhelných elektráren není možné ani z právních důvodů - poškození firmy ČEZ by vedlo k arbitrážím ze strany minoritních akcionářů.
• Poplatky za přenos energie na export přes linky ČEPSu vedou ke zlevnění elektrické energie v ČR! ČEPS o tuto sumu snižuje poplatky za užití přenosové soustavy v České republice.
• V případě, pokud uvažujeme vývoz energie z jaderných elektráren (Temelín), snižujeme tím emise skleníkových a jiných plynů (COx, NOx, SOx). Emise "neznají hranic" - je vcelku jedno, zda ušetříme produkci emisí v Německu, ČR či Polsku. Polské elektrárny jsou neodsířené, z toho důvodu je lepší, aby pracovaly naše odsířené, než Polské.

Cena vyvážené elektrické energie

Cena kontraktu na nákup elektrické energie na německé burze EEX - zdroj: ČNS

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že cena elektrické energie se na německém trhu zvýšila za poslední 3 roky na dvojnásobek. Důvody jsou jasné - zvyšování spotřeby, snižování výroby - uzavírání jaderných elektráren bez jejich adekvátní náhrady, rozšiřování obnovitelných zdrojů (větrné energetiky) a rozvoj elektráren na zemní plyn.

Ti, kteří si stále myslí, že ČEZ prodává za dumpingové ceny odkáži do učebnic mikroekonomie - kapitola bod uzavření firmy v krátkém a dlouhém období. V prvém případě výrobce vyrábí při ceně vyšší než jsou variabilní náklady (provozní a palivové), v druhém při ceně vyšší než variabilní+fixní (investiční náklady na stavbu elektrárny). Vzhledem k tomu, že provozní a palivové náklady jaderné elektrárny jsou velmi malé, vyplácí se provozovat elektrárnu téměř vždy, narozdíl od plynové či uhelné!

Domnívám se, že "rozumný vývoz" elektrické energie spolu s postupným útlumem těžby uhlí (s tím počítá jak státní energetická koncepce, tak ČEZ) následovaná výstavbou nových zdrojů - hlavně jaderných, v malé míře i obnovitelných, je pro naši ekonomiku i životní prostředí nakonec lepším řešením, než okamžité uzavření hnědouhelných elektráren a snaha o utlumení vývozu za každou cenu.